Quote

JG: em já si myslím, že ee tedy do roku třicet šest, pokud byla
možnost, anebo naši šli a náhodou mě vzali sebou,

JV: hm hm

JG: jako sourozenci, tak sem šla taky. ((smích)) prostě,

JV: tak to už si nepamatujete, mně šlo mně šlo spíš o to, jestli ste
tenkrát chodila em už třeba jakoby s kamarády, nebo s kamarádkami,
nebo jestli ste se v tom kině nějak seznamovali, em jestli [se, jak
se ten]

JG: [to ani né,] to sme se prostě domluvili kvůli ňákýmu filmu, a
šlo se na to, co se,

JV: hm

JG: co se nám jako zdálo.

JG: sem chodila.

JV: sama.

JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s
kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,]

JV: [třeba s rodiči]

JG: tak to ne, to vůbec ne,

JV: hm

JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,

JV: a maminka měla...

JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...

JV: sourozenci [taky nechtěli.]

JG: [to by si] netroufli, já sem byla,

JV: hm

JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a

JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.

JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,

JV: a potkávala ste třeba v kině své známé? kamarády? nebo sloužilo
to kino jako místo, kde ste se setkávali?

JG: tak to ani né, to né. to ne. (.)

JV: aha a vz- vzpomněla byste si eee do kdy nebo do jakého vašeho
věku ste chodila pravidelně do kina, od kdy už vlastně ste...

BK: no tak od těch patnácti roků, ale to to sme eště chodili
s rodiči, [to se naši báli]

JV: [a do kdy do kdy] kdy skončilo vaše to pravidelné navštěvování
[kin]

BK: [no] potom potom když už sem sme samozřejmě na sokolovně už byly
( ) to už potom sme chodívali hoši a děvčata, to sme
chodívali společně na vý- do kina do divadla.

nebo potom mě brával tatínek zase

JV: hm

BK: už když na večerní filmy, tak samozřejmě jako policista, tak
zase sme chodívali na detektivky no a potom s mládeží se zase
chodilo na zamilované filmy, že, to byla ta rouz mery ((Rose-Marie))
a takový ty krásný filmy, [české filmy]

JV: to ste chodila teda většinou s tatínkem.

BK: ano

JV: (vy) ste říkala, že vás hodně brával právě tatínek,

BK: ano

JV: takže třeba s maminkou ste tak moc do kina [nechodila]

BK: [ne, no] maminka potom zase měla eště mladší

JV: mhm

BK: moji sestru tak ta zase [(dycky)]

JV: [takže ona se starala o děti]

BK: no ta zase víc byla takhle (zase) nebo ty její divadla byly

JV: a tatínek ten chodil myslíte radši třeba do kina než do divadla,
proto právě chodil s vámi? ee

BK: no to ano ano maminka zase do divadla

JV: měla radši divadlo

BK: ano ano (tak) s maminkou do divadla a s tatínkem do kina

JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili?

BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda

JV: mhm

BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak
) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia

JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee]

BK: [ano ano]

JV. do těch deseti let navštěvovala

BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak
se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči]

JV: [a stávalo se třeba]
BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží

BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic

JV: hm

BK: tak to to Husovický, ne Husovický, Černovický

JV: mhm

BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno
v dosahu, to bylo blízko

JV: mhm

BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba
s kamarádkou.