Quote

ale když třeba v Husovicích byla Dukla, ale to bylo taky hezký
kino, ono to záleželo kdo to provozoval.

LČ: hm

IK: no tak kina ve městě měla určitou úroveň pochopitelně. ale že by
tak vyloženě, nevim no, uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva-
uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly,
tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece
jenom takový premiérový.

no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...

LČ: a myslíte, že byly ty uvaděčky v různých kinech jakoby různý typy
nebo...

IK: no tak jistě, v těch lepších kinech byly, to si jaksi, voni
považovali jako lepší, kdežto

LČ: takže byly nějak zvláště oblečené, nebo [nastrojené]

IK: [no slušně] byly oblečený, ano a taky slušně vystupovaly, že,
uvedly, když si někdo nevěděl rady, a nebo nebo třeba někdo spletl, že,
no tak ona zasáhla a řekla, to není vaše místo, tam nemůžete, vy máte
tady a podobně.

JV: mhm a třeba vzpomněla byste si, jestli kluci byli hlasitější než
holky nebo...

BK: tam dycky byl dozor.

JV: dycky býval mhm

BK: tam nikdy nikdy si nikdo tak netroufl, to by se [to by se]

JV: [takže ste] byli ukáznění.

BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně,
tak okamžitě byl vyveden [a nebo]

JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti?

BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport

JV: mhm

BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( )
opravdu tak ne ne nepamatuju si.

BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.

JV: mhm

BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]

JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]

BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství

JV: mhm

BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval

JV: [to byl uvaděč nebo...]

BK: [majitel majitel] toho kina

JV: majitel

BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal]

JV: [ano?]

BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o
devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší
chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli
být už zase doma, takže to byla taková doba, no.

JV: [no] málo tak jedině v těch Řečkovicích ((Kino Sokol
v Řečkovicích))

PS: v Řečkovicích

JV: (no to že bylo) sokolský moje kmotřenka tam o přestávce v předsálí
prodávala <cukroví> ((smích)) a takže