Quote
05.362
215:229
pak sme chodili do kina Radosť
((Radost))
LG: mhm
FR: to je na Cejlu
LG: jo.
FR: jo?
LG: mhm
FR: na Cejlu (..) a tam sme chodili e hm e do první do třetí řady to
bylo za korunu <nebo za dvě koruny.> ((smích))
05.362
.
FR: [ne] to neexistovalo, (.) jo, potom, (to) zavedlo jednou, když
byly e večerní [programy]
LG: [mhm]
FR: (.) tak chodili a prodávali prostě jak je dneš- dnešní le- le- e
Ledňáček,
LG: [jo]
FR: [a to byla] prostě zmrzlá voda e a to se lízalo,
LG: jo. mhm. a to bylo u těch večerních projekcí [jenom?]
FR: [e u u] pouze u těch večerních.
LG: mhm. a (.) to fungovalo jak, to (jakoby) přímo před tím filmem
[tam přišla ňáká slečna]
FR: [moment e před] filmem ee e to obcházely
LG: mhm
FR: a prodávali a potom během přestávky, ne během filmu ne.
05.362
653:678
a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.
LG: a vyvedli vás třeba někdy z kina?
JB: ne, ne ne
LG: ne? a...
JB: jak řikám, to byl známej od té babičky ten co to pouštěl,
LG: mhm jo
JB: a ten dycky řekl vždycky počkejte až se setmí, tak nás tam
pustil, a jednou nás tam nechtěl pustit, to asi tam byla nějaká
kontrola, tak měl strach, jo, no tak sme museli jít dom.
LG: jo? a pamatujte si který film to byl? [na který vás nepustil?]
JB: [to nevim]. jak řikám, to byly ty americký, no, takový filmy,
anebo německý anebo český anebo... (.)
05.362
790:792
LG: a em a třeba jedl ste v tom kině, pil ste tam něco nebo tak?
JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet
05.362
1397:1404
JB: to ste nepoznala co a jak to ste, to vám utrhl lístek a šla ste
si,
LG: mhm
JB: a byly ty uvaděčky no takový, který vás uvedly a tady v této
řadě anebo takhle, jo, vám ukázaly jo a to, no a takže to všady bylo
takový normální,
05.362
598:600
JV: to se menovalo Lípa. a tenkrát se menovalo taky Lípa? nebo až později.
LH: ano. nevím jestli se menovalo tehdy, ale oni mívali dost dobrý filmy, a laciný.
05.362
682:696
JV: dobře, tak dobře, tak teďka bychom se vrátily teda zpátky, k tomu dotazníku zase, a em zeptala bych se jestli bylo ňáké, v Brně kino které ste neměla ráda, kam byste ne- nešla. které se vám nelíbilo.
LH: no, tady jak je na- to se mně nelíbilo moc kino, ale nemohla sem ňáké zavrhnout. v Pisárkách ((kino Meteor)).
JV: v Pisárkách.
LH: v Pisárkách.
JV: a ne- nevzpomínáte si jak se menovalo?
LH: nevím už jak se menovalo, ale voni, voni tam neměli moc ňáký, nějakejch těch to, a oni se dycky tak nějak, kolik je ti roků. to to to je až od osumnácti nebo, a voni nebyli ňák em nelíbilo se mi. já sem tam byla jenom jednou nebo dvakrát a už sme tam pak nechodili. tak jak je tam, jak tam ta tekla, a na té druhé straně bylo jiný kino, tak tam to nebylo.
JV: hm
LH: no, tam to nebylo. tam byly dvě kina. a tam bývala potom em tam byla taky se chodilo koupat. tam byla plovárna. a tam to stálo třeba pět korun, a kousek dál se šlo do Pisárek zadarmo.
05.362
706:716
JV: hm a to třeba se prodávalo v tom kině? nebo kde
LH: ty cukrlátka?
JV: ano.
LH: ne to byla tam dycky přišla paní em tam byl dycky takové stánek, a mohla ste si em vybrat, tam měli různý věci, různý věci tam měli.
JV: takže tam byl přímo stánek v tom kině,
LH: ano, ano, přímo v tom.