Quote
03.358
42:49
kinovarieté ((Kino-Varieté)) (.) protože tam nebyly normální lavice
tam byly židle (.) a na jedné straně bylo jeviště kde vystupovali
buďto artisti nebo kouzelníci nebo
PS: [aha]
RS: [podobní] a pak se votočila židle a bylo plátno a byl film a
filmy byly dycky zase takový ee buďto americký nebo anglický
03.358
68:94
ale v tom varieté ((Kino-Varieté)) (na c- na) na tom
Cejlu to se menovalo Kino-Varieté tak (.) tam byl jeden takovej
případ na kterej já vzpomínám e (tak) celej život tam byl kouzelník
který (.) rozdával takový mince kde byla jeho podoba a méno a tak
dále a tak dále a že z- nechal zmizet slona (.) jo? (.) tak sme měli
židle k (temu) varieté teď tam najednou přiš- ( ) přitáhl slona ten
slon tam zůstal stát jo a von ukazoval von (mu) hejbal ( ) tím a jo
byl to normální živej slon (.) a najednou řekl no neřekl nic řek a
já toho slona nechám zmizet a zhaslo světlo byla absolutní tma
trvalo to snad pár vteřin nebo esi čtvrť minuty půl minuty já nevím
(to) tak nevodhadnu a slon byl pryč. no to to bylo to bylo něco
ohromnýho a von neřekl jako to dělal a co my nevíme esi tam pustil
(černou) zás- ee černou jako oponu eště před něho
PS: mhm
RS: protože von byl jako až ( ) na konci anebo jestli ho vyvedl e
rychle tam někde už to měl připravený a to já to nikdo my nevíme z
těch děcek ale vím že ty filmy pak když se e skončil tam byli taky
nejenom kouzelníci tam byli i ee jak se řekne komedianti jo dělali
na hrazdách padali na [hrazdách]
PS: [mhm]
RS: a tak dále na jednu ruku a a tak- takový všelijaký věci a pak se
teda promítalo a promítal se vždycky nějakej film většinou americkej
z řad tady těch děcek na předměstí
03.358
104:112
PS: [to] byly dlouhý filmy ee hodinu a půl celovečerní anebo krátký
tady [(s tím)]... ?
RS: [to bylo] vodpoledne a bylo to ee e tady ty ty byly jako
normální to trvalo já (nevím) deset minut
PS: [mhm]
RS: [nebo] patnáct minut celá ta jejich kauza co se tam [dělo]
03.358
618:620
RS: jo? no tak ty byly zvukový filmy (ale) tady byly eště jedna věc
taková která na kterou já vzpomínám že před každým filmem byl
takzvanej radiožurnál
03.358
383:403
LČ: a hovořili ste třeba (.) spolu v kině nebo cestou z kina?
LT: no o přestávce, to bývaly přestávky.
LČ: a co ste o těch přestávkách konkrétně dělali?
LT: no tak se šlo na limonádu, protože obvykle tam bylo bifé (..)
tak kafe se tehdy tak jako to se (.) to né, to nebylo, no ale
limonáda (.) a a když sme šli s nějakým přítelem, tak koukal koupit
nějaký bonbóny, že (.) takovou pozornost.
LČ: a e takže ste se ho- takže ste hovořili v tom foajé ((foyer)),
kde bylo to [občerstvení]
LT: [ano]
LČ: společný (.) a ee (.) třeba ste ee třeba ste se tam s- s- to při
těch rozhovorech ste se bavili třeba o konkrétním tom filmu, nebo to
to byly rozhovory spíš obecnějšího (typu).
LT: spíš obecný
03.358
716:721
LČ: a z čeho se obvykle skládal program toho představení, co si ee
tam přeci nebyly jenom hrané celovečerní filmy?
LT: no tak napřed byly (...) byl ž- žurnál (...) pak byly různý
reklamy (.) a byly teda mezitím byla potom přestávka (.) vono už je
to tak dávno.
03.358
752:780
LČ: a ee ty reklamy, ty byly ee diapozitivové (.) to byly jenom,
nebo to byly i jakoby filmy (.) reklamní?
LT: no normálně reklamy prodejní.
LČ: takže to byl film nebo jenom snímky vlastně?
LT: snímky.
LČ: snímky.
LT: snímky (.) šmarja, vzpomínám si na jeden slogan (...) u někoho
po kině stavím se na jedno povinně.
LČ: ((smích))
LT: a takhle, no
LČ: takže to i souviselo s tím kinem vlastně ty reklamy někdy?
LT: ano.
LČ: nějak se to z- [propojovalo]
LT: [taky]
LČ: taky (.) [a o té]
LT: [Baťa] měl všude
03.358
819:827
LČ: a měla ste vlastně o ty doprovodné části programu, třeba o ty
žurnály (.) zajímalo vás to? nebo bavilo vás je sledovat?
LT: to nevím, to už to už fakt nevím.
LČ: takže vás to asi nějak neobtěžovalo?
LT: no no ani nezajímalo ani neobtěžovalo (.) prostě to bylo
součástí.
03.358
566:576
JV: hm dobře, takže teďka bych se přesunula od tohoto na starší věk, na váš starší věk, takže od vašich asi deseti let do začátku války, nebo do protektorátu. takže teďka bychom se bavily o tomhletom období. od vašich deseti let do toho protektorátu. a takže zeptala bych se jak ste tady v tom období často chodila do kina asi tak zhruba.
LH: no, moc ne, protože bylo každou chvilu to o tom troubilo, že,
JV: a tak to ještě byla ta první republika
LH: ne,
JV: hm
LH: no tak to už, to už to tak moc né, ačkoliv byli taky ten (volbrik) byl ten německej herec, ve filmech hrával, a taky sme někdy šli ale že to bylo jako německy víte, a my sme byli proti těm Němcům dost zaujatí, ale my sme to nemohli dělat očividně, že, no
03.358
616:616
LH: Zbrojovka, to tam zabrala, a potom sme s tou vnučkou tam chodily ale ne do toho kina, potom to tam bylo kino, ale potom tam bylo pro ty děcka že třeba se tam chodilo na takový ňáký ty em dětské radovánky a tak. ale nebylo to tam špatný, bylo to docela dobrý.