Quote
03.388
1499:1508
no a ale potom zejména v
době vod těch mejch třinácti let dále, to znamená rok devatenácet
čtyřicet čtyři a později, tak ta skupina tý křesťanský mládeže, to byla
taková vohromně teda kulturně a sportovně silně em nabitá forma života,
kdy sme teda vedli spoustu společnejch akcí, a výletů nebo nebo
recitačních pokusů, nebo hudebních, hudebních produkcí v tom kruhu, a
tak dál, to s čím se mládež baví. em dneska se tím baví všudyskde, ale
tehdy to nikde jinde nešlo, to bylo jedině tam ještě byl ten prostor
svobody, takže literatura, a takovýdle zájmy, to se, to se konalo,
právě pro tuto mládež tam.
03.388
1946:1957
JV: ehm. dobře, tak já bych se teďka zeptala eště jesi ste chodil do
kostela?
ZP: chodil.
JV: chodil. a...
ZP: chodil sem. a řeknu vám, chodil sem hodně, protože sem měl k-
kamaráda, matka dyš potom sme se sem přistěhovala, tak hodně em se z
ní stala taková em hluboce věřící, chodila do kostela, chodili sme
ke zpovědi, chodili sme ke svatému přijímání em d- každou nedělu sme
chodili do kostela,
03.388
1986:2016
JV: ehm, dobře. a teda říkáte, že ste tam chodil každou neděli do
toho kos-
ZP: každou neděli sme chodili do kostela.
JV: a stávalo se vám, že třeba em že ste kvůli kostelu nemohl jít do
kina? nebo naopak?
ZP: ne, ne ne ne. ne, kino bylo večer, kostel byl v poled- teda
dopoledne. nikdy se nestávalo, že bych, že by mně kolidovalo
návštěva kostela nebo té té májové že by mně to kolidovalo, nestalo
se mi to nikdy.
JV: ehm, a ještě bych se zeptala, ke které církvi ste se hlásil?
ZP: křesťanské, katolické.
JV: ehm, a ovlivňovalo vaše vyznání nějak to, jaké ste si potom
vybíral filmy?
ZP: ne.
JV: ehm.
ZP: neovlivňovalo.
JV: a ještě, pamatujete si, jestli se někdy promítaly filmy na faře?
ZP: tak em farní kostely byly v Brně, tohleto nebyl farní kostel,
ale nes- ani sem neslyšel o tom, že by se někde na faře promítaly
filmy.
03.388
420:426
LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?
MK: ano každou nedělu
LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?
MK: ee no římskokatolické
02.387
307:321
LR: takže bavili ste se o filmu?
ML: ne
LR: doma
ML: ne.
LR: dobře. a co ve škole?
ML: vůbec ne.
LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali]
ML: [ne ne ne]
02.387
865:882
LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a
Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten
stejný, že ste šel třeba
ML: a víte že jo?
LR: jo?
ML: ano.
LR: často?
ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme
měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia.
LR: hm
ML: no <takže> pro nás to nebyl žádnej problém.
02.387
767:784
MB: mhm, mhm. a vybavujete si nějak třeba postoj školy vůči kinu,
jestli se škola to ňák reflektovala, jestli třeba učitelé se k tomu
ňák vyjadřovali, kino film a tady ty věci.
LM: ne
MB: ne
LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte
eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke
vzdělání žen. českých žen.
MB: mhm
LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo
hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly
symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna
((Sokol Brno I.))
02.387
839:863
LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich
čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý
týden chodila.
MB: né, teď sem myslela [ee]
LM: [nebo jak ste to myslela]
MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte
právě]
LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo
doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e
z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a
řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to.
MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili].
LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co.
MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm]
LM: [ano, ano] ano a tady pokud se týká e tady návštěva kin potom e
z učitelského stavu, tak, jak vám říkám, to ani se nedá říct jako ee
to kino, spíš to bylo to divadlo, ty koncerty.
02.387
937:941
LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to
sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak
v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu
hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas
sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no.
02.387
1384:1390
MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a
i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste]
LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak
ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom
co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba
v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo.