Quote

Displaying 1 - 10 of 16

Jarmila (1925) 2.351 464:471
Other personal data

JH: no tak chodila sem na obchodní (akademii) a tam sem taky mohla
jít ne když sem byla z Husovic sem se neodstěhovala a to už potom
v pětačtyřicátým, to mluvím o protektorátě, (protože) v
pětaštyřicátým už sme se stěhovali do Černých Polí.

LČ: mhm

JH: jo a tam sem ee no vlastně už sem šla do zaměstnání potom.

Ludmila (1920) 2.351 224:231
Other personal data

eště ten první chlapeček mně ve válce zemřel, vona nebyla von
dostal takovej silnej průjem a nebyla rýže, nebylo nebyla ani nebyl
čaj ani nic no tak tenkrát to mělo strašně moc tech kojenců, tak
zemřel a já jsem potom, to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně,

Jarmila (1925) 2.351 89:99
Other personal data

no a tak ee tam sme byli do třetí třídy a do štvrté a
do páté sme chodili do té nové školy potom a ta už teda byla pěkná,
ta už teda ee bylo vidět, že je nová a už sme tam měli i terasu, o
přestávce sme se mohli projít po terase o přestávkách, no a potom
teda sem šla na gymnázium v Husovicích ee tam ee taky všechno je
předělaný tady v Brně ee v Husovicích nový gymnázium taky v první
republice bylo tam (.) na Vranovské (.) a teď pak tam byla za
komunistů chemická škola (.) střední průmyslová no a tam ee od z
kvarty sem odešla na obchodní akademii (.) na Kotlářskou první
státní obchodní akademie ((I. státní obchodní akademie Karla Fišary
Kotlářská)),

Ludmila (1920) 2.351 212:218
Other personal data

LČ: a vy sama ste až do důchodu teda byla švadlenou?

LŠ: ano.

LČ: ano.

LŠ: já mám štyrycet roků odpracovaný.

Ludmila (1920) 2.351 48:90
Other personal data

LČ: na rok vašeho narození,

LŠ: aj j jako de- em

LČ: [můžete to říct] celé,

LŠ: [jenom rok.]

LČ: jinak stačí rok.

LŠ: devatenáctýho devátý, dvacet. devatenáct dvacet.

LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět,

LŠ: v Brně tady, na Kabátníkově ulici.

LČ: na Kabátníkově ulici. a do jaké školy jste do té doby, vlastně
do roku čtyřicet pět, chodila?

LŠ: no já sem chodila na Kotlářskou,

LČ: ano?

LŠ: aj do štvrté měšťanky, jako a pak sem chtěla jít na obchodní
akademiu, jenže byla už jsem přihlášena ale, manžel ee manžel
tatinek mně zemřel, víte, tak maminka by to bývala neutahla sama,
ještě jsem měla bratra, tak sem se šla učit na švadlenu.

LČ: a to bylo kde? v Brně,

LŠ: ano v Brně, tady v Černých Polích u nějakýho ha- Hanákovi se
měli oni měli tu Krkonošskou tržnici na Lidické ulici vedle ee jak
je pasáž tam [víte?]

LČ: [mhm].

LŠ: tam nahoře kavárna bývala, to v té pasáži

LČ: a to ste [začala]

LŠ: [a hned] těsně vedle bylo měli obchod, potom měli ještě obchod
filiálky v Bratislavě a a v Krkonoších, tam měli hotel Morava, tak
tam u nich sem se vyučila.

Ludmila (1920) 2.351 104:180
Other personal data

LČ: ne v pořádku. ee v jakém roce jste začala chodit do učení?

LŠ: jó no no tak hned [jak sem vyšla]

LČ: [kolik vám] bylo?

LŠ: no tak bylo mně patnáct roků.

LČ: mhm.

LŠ: ano

LČ: takže v tom pětatřicátém ste začala chodit do učení.

LŠ: ano. ano ano.

LČ: a do to a dva roky ste teda ď- chodila na [tohlecto učení],

LŠ: [ano], dva roky byla tehdy učební doba, já jsem se vyučila jako
na pánský prádlo, u nich.

LČ: a potom jste dělala co, po těch dvou letech?

LŠ: pořád sem šila.

LČ: šila ste u nich ste, nebo...

LŠ: no u nich, ale potom jako to že zrušilo (.) a (.) tak potom jsem
(.) pořád sem šila no tak (.) nejdýl sem napřed bylo Oděvní tvorba,
byla, tam jsem šila a potom se to zase změnilo Oděvnictví města
Brna,

LČ: mhm.

LŠ: no tak jsem tam byla třicet roků.

LČ: takže už od toho roku třicet sedum ste začala šít,

LŠ: ano.

LČ: pro tu, Oděvní tvorbu, hnedka nebo...

LŠ: ne třicet sedum eště né, to sem byla pořád u těch [Hanáků,
víte?]

LČ: [ano.] takže do války ste byla u těch Hanáků?

LŠ: ano a ve válce sem měla sem se vdávala už,

LČ: ano.

LŠ: to mně bylo třiadvacet roků dvaadvacet a v třiadvaceti rokách
roku jsem měla chlapečka,

LČ: takže ste..

LŠ: jsem byla doma jako.

LČ: mhm.

LŠ: ano.

LČ: ano.

LŠ: ano.

LČ: á jaké bylo povolání vašich rodičů, před válkou a v době [války]

LŠ: [maminka] byla em v domácnosti jako, vona mě pak vopatrovala
děti že a, a předtím chodila uklízet, no tatinek, já jsem měla
tatínka, ten byl mědíkovec první brněnské ((První brněnská
strojírna)) jako montér a on jezdil do zahraničí, byl tam mistr a
jezdil do zahraničí tam stavěli cukrovary,

LČ: mhm.

LŠ: takže on byl v celé Evropě víte?

Jarmila (1925) 2.351 43:86
Other personal data

LČ: rok na- vašeho narození,

JH: desátého devátý dvacet pět.

LČ: a kde jste bydlela do roku čtyřicet pět, vlastně kde jste se
narodila a potom do [roku de-]

JH: [bydlela] sem v Husovicích na Soběšické ulici.

LČ: celou tu dobu nezměnilo se to?

JH: ne.

LČ: mhm

JH: narodila sem se na Cacovické ve dvou letech naši museli
spravovat takové ubohé byt a tam sme žili až do pětaštyřicátýho roku

LČ: a tam se to pak se to změnilo [po tom pětaštyřicátým)]?

JH: [ne pak potom] my sme hledali lepší byt, protože to byl ubohej
byt a potom Němci jak odešli, tak bylo plno bytů, tak je přidělovali
lidem, jo, takže ee dík strýcovi, který byl přišel z koncentráku,
tak ten nám vymohl ten nové byt.

LČ: [mhm]

JH: [a] šli sme do Černých Polí.

LČ: a vlastně ee jaké školy ste do toho roku čtyřicet pět
navštěvovala? [kde a jaké to byly]?

JH: [obchodní no a] všechny chcete?

LČ: no všechny

JH: no tak v Husovicích obecnou, tam byla nová škola na Cacovické
úplně nová v první republice a eště s- tam fungovala i stará, ta
eště pamatovala Habsburky.

LČ: mhm

JH: jo, tak ta ee tam sme chodili myslim do pát- ee do třetí tam to
vite,

Ludmila (1920) 2.351 189:203
Other personal data

LČ: a měla ste sourozence?

LŠ: ano, bratra.

LČ: bratra staršího, nebo kdy se narodil on

LŠ: bratr se narodil ve dvaadvacátém roce [my sme byli]

LČ: [takže byl mladší?]

LŠ: jenom o šestnáct měsíců [od]

LČ: [mhm.]

LŠ: od sebe mladší.

Oldrich (1920) 2.351 196:226
Other personal data

LS: ((smích)) <vypadá to že jo> a ještě bych se zeptal ee jaké bylo vaše povolání vlastně jestli byste mohl shrnout co ste dělal až do odchodu do důchodu jenom, stručně opravdu

OH: no tak to sem (.) byl ve Zbrojovce zaměstnanej ee protože, no my sme měli takhle (.) otec von (.) ee za doby protektorátu (...) dělal vlastně Kovotěs jo, to kovový těsnění do oken a dveří, to se klepalo ee hřebíčkama (vlastně) a napínalo a

LS: mhm

OH: ( ) no tak s (.) ee takže (teď) jak von k tomu přišel protože ňáká z Anglie ňákej Supr Hermit ta firma ta to kovový těsnění, on byl ee ten ee zástupce nebo já nevím jestli to byl (.) no prostě ňákej (.) on dojednával ty obchody s těma lidima že to byl obchodní zástupce takovej ňákej v té firmě Supr Hermit, von byl sice Žid, no ale ee machr no tak dovedl lidi přesvědčit, že to je dobrá věc (.) no tak nakonec kšefty se hejbaly (.) no a to bylo eště než sem ee vlítl Hitler, jo, těsně předtím, takže (já) otec asi rok nebo ee (.) rok a půl dělal ten Supr Hermit (.) no a to ee bylo zaměstnání vlastně výhodný, no ale jenomže jak přišel Hitler tak (.) voni byli ti ee maji- ee jako s ee jestli to byl majitel nebo co tak von byl Žid

LS: mhm

OH: tak von byl nucenej ee von věděl jak to ee de s Hitlerem, tak prostě utekl. no a teď ta firma Supr Hermit se zastavila prakticky, tak otec si zažádal o živnostenskej list (.) přes noc vymyslel (.) že by se to mělo menovat Kovotěs kovový těsnění (.) a taky to sedlo (.) no a tak celou tu válku ee lítal tady se kšeftovalo s tím Kovotěsem se prováděly ty montáže, vono tam bylo mně se zdá dokonce aji dvacet montérů dokonce a

LS: mhm

OH: no prostě ro- vzkvétalo to. ta živnost teda jako taková. (..) až do toho roku pětačtyřicet.

LS: a vy ste potom dělal co?

OH: a do (toho) roku, já sem potom (.) ee roku

LS: po tom roce štyrycet [pět]

OH: [potom] roku štyrycet (.) pět (..) já jsem ee tam dělal v tom [Kovotěsu]

LS: [mhm mhm]

OH: tam byly takový napínavý situace že ee (.) ty odbory ee tam to bylo ještě to nebylo jako ee roku ee ještě to nebylo zkomunistovaný (.) zkomunizovaný <to nebylo ještě> takže tam se to porád dohadovalo (co by) bylo lepší, takže otec zase vodstoupil ee ze mě udělali majitele toho Kovotěsu a pak zase zpátky, no a nakonec to dopadlo tak, že roku štyrycet vosum (.) to (...) všechno šlo (.) no prostě se to znárodnilo.

LS: mhm

OH: ten slavnej Kovotěs no. ale my sme zatím dělali (.) ee (.) jak to bylo? od roku štyrycet pět (.) voni ee otce tym byl ňákej disponent tesaur ((Tesauer)) v tom Kovotěsu (.) a von to byl ee to byl gauner. von za první republiky zpronevěřil asi deset tisíc korun sokolskejch peněz tak ee dostal flastr. no a až bylo po pětade- roku pětaštyrycet, tak potkal ee ňákej Šrámek, von tenkrát bydlel u nás na těch Špitálkách.

Oldrich (1920) 2.351 152:182
Other personal data

LS: a do brna ste se vrátil v kolikátém roce?

OH: no před e před asi tři měsíce před koncem války,

LS: aha aha,

OH: takže sem to tady ještě (.) e (..) ee (.) v tom serepešíně sem se schovával

LS: jo

OH: aby mě tam nenašli, no tak, vyšlo to náhodou, no.

LS: mhm. ee ještě bych se zeptal ee jaké bylo povolání vašich rodičů jenom opravdu stručně co co dělali vaši [rodiče]

OH: [no otec]

LS: před rokem čyřicet pět

OH: no otec on byl elektroinštalatér,

LS: mhm

OH: no a bába, babič- maminka ta byla vlastně v domácnosti jenom,

LS: mhm. a měl ste sourozence?

OH: no jednoho bratra.

LS: a ten se narodil v kolikátém roce?

OH: no on se narodil ee v roce (.) ee patnáct.