Quote

PV: hm a třeba da- dalo se bavit při filmu? nebo bavili [se di-]

LH: [v tom] kině?

PV: ano.

LH: no né, no dyť tam bylo ticho, abysme slyšeli.

PV: hm

LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.

LH: takže kdepak bysme měli ((směje se)) v kině sme seděli jak putičky
a koukali,

PV: ((směje se))

LH: voči vykulený, prosím vás, dyť vy si nedovedete přestavit, co to
bylo jako když ee sme se my narodili.

PV: a co se dělo o přestávce?

LH: no tak nic, seděla ste na místě, no protože ste neměla kam jít,
nanejvýš že člověk musel někam jít.

PV: jo.

LH: ale většinou ste jako seděla.

PV: hm a byl tam ňákej program, nebo...

LH: ale ono těch přestávek pravděpodobně nebylo moc. on byl jako
předtím ňákej ten ee ty zprávy nebo něco? a oni tomu říkali, jak se
tomu tehdá říkalo, já nevim. no a pak ste si sedla a seděla ste celý
film, abyste jak si šla něco koupit, tak to si ani nepamatuju. řikám,
tam nebývalo žádné občerstvení spíš.

ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže,

SM: to jo no. (.) no tak, já se vás teďkon zeptám, jak jak ste se
obvykle chovala v tom kině,
VB: hm no dobře sme se chovali. nepovídali sme během filmu,
SM: nepovídali ste si?
VB: ne. to sme si nepovídali.

SM: e a stalo se že byste třeba jedla ňáké jídlo nebo něco pila
během toho filmu?
VB: ne, to sme, takhle sme se potom až sem chodila s manželem, tak
sme se takhle, jednou zaplatil vstupenky manžel a jednou já. a
jednou koupil on, byla taková cukrárna na Křížové na Starém Brně a
tam menovalo se to Rupa, já nevím co to bylo za zkratku,
SM: hm
VB: to byla továrna Rupa,
SM: mhm
VB: jak byl rop, byl taky taková cukrár- tak kdy- vyráběli
cukrovinky, a tak tam sme si koupili třeba za tu cenu, toho lístku,
za tu korunu, ste si koupila třeba na to nikdy nezape- nezapomenu,
taková to byla směs čokoládová s burskými oříšky, a to stálo dvě
koruny deset deka tam,
SM: mhm
VB: takže tam sme dali za kino dvě koruny a ještě jsme měli s sebou
bonbóny,
SM: ((smích))
VB: bonbóny ne, ale bonbóny takhle ty, ty tvrdý ani ne, ale tak z té
čokolády něco,
SM: mhm
VB: nebo tyčinky byly takové čokoládové, takové jenom asi tak
SM: a to ste, to ste teda potom jedli v tom kině?
VB: však to nebylo, to nešustilo, [to ani ne to bylo]
SM: [no jasně]
VB: <to sme nikoho nerušili

SM: ((smích)) e a pamatujete si že by třeba n- ňácí diváci hlasitě
reagovali na ňák- na některý film?
VB: no, vykřikovali tam někteří, když byly ty cizí filmy potom jak
začaly, tak bylo to třeba (.) já si pamatuju na ňáký kovbojský film,
a tak vykřikovali chlapci, nenech se, anebo dej mu to, nebo tak jako
aby ho zbili,
SM: mhm
VB: a takhle v tom smyslu, to tak, ale to se nám nelíbilo. to i
manžel [odsuzoval]
SM: [mhm]
VB: jako kluk, že? jemu bylo tenkrát devatenáct, mně bylo, on byl o
rok jenom starší, (mně) bylo osumnáct.

SM: mhm (.) a pamatujete si že by se třeba během filmu nebo po filmu
ozýval ňáký potlesk?
VB: ani ne.
SM: ne.
VB: ne, to si nepamatuju,
SM: mhm
VB: ne. to si povídali, to bylo pěkný, nebo to nestálo za to, na to
sme nemuseli chodit a tak, to byly takový připomínky. ale tleskat
nebo takhle to nebylo.
SM: m-m, m-m
VB: no. to si nepamatuji ani ve městě, třeba v tom Kapitolu
((Kapitol)), ne. nepamatuju si že by, to v divadle ano, tam je to
asi tak samozřejmě, že?

SM: mhm a pamatujete si třeba j- jestli jestli to chování, nebo jak
se ňák, cho-
VB: ne,
SM: cho- chovali diváci během toho
VB: ne [ne ne]
SM: [představení?] to si nepamatujete?
VB: to si netroufali, to víte, že to bylo takový dost hlídaný no,
SM: mhm takže takže
VB: no,
SM: když třeba se objevil v týdeníků e Hitler tak,
VB: no,
SM: tak nikdo, nikdo nic s-
VB: kdyby někdo dělal ňákou poznámku, to víte, to bylo jak e teď
potom za těch komunistů, to to bylo taky jak za Hitlera.
SM: mhm mhm
VB: hlídali jeden druhýho, byli lidi takoví prospěcháři, kteří
z toho těžili,
SM: hm
VB: když někoho udali

SM: mhm a pamatujete si že třeba, když už se fakt opravdu blížil
konec té války, že by se ňák změnilo to chování těch diváků v kině?
nebo
VB: ne.