Quote

LG: a v té době chodil ste třeba ještě s někym jiným do kina? nebo
jenom s babičkou?

JB: no s matkou taky sem chodil anebo s rodičama, sem chodil do kina
ale většinou sám teda, no, nebo s kamarádama nebo, tak no. (.)

LG: a, mhm?

JB: (.) no to právě jak řikám, to se hrály ho- hodně ty americké
filmy, no takový ty westerny, ty kovbojky, že.

LG: mhm

JB: a potom český filmy, no a taky německý filmy se strašně hrály
moc, a já sem měl německý filmy rád docela, prže aj za války no když
tady byla ta okupace, tak voni nehráli nejaký takový filmy jako,
voni hráli zábavný filmy, no takový revuální, ty zpě- si to aj
pamatuju ty ty zpěváky johanes hestrs ((Johannes Heesters)) nebo
takový ty ména těch těch zpěváků a herců německéch, no. a tak na to
sem chodil rád a potom když sem přišel na to Slovensko, tak tam bylo
jedno kino a to bylo porád narvaný a Slováci měli strašně rádi český
filmy, jo,

LG: jo?

JB: to si vzpomínám když tam hráli třeba Valentin Dobrotivý, tam tam
se to menovalo Šťastlivý milionár, jo.

LG: <to sem nevěděla>

JB: jo název toho filmu, jo, tak to bylo vyprodaný totálně, jo, a my
sme tam byli no tak e s rodičama e a s jeho, co byl zaměstnané u
otca a jeho manž- můžu to vykládat? zajímá vás to?

LG: jo jasně, [nemusíte se ptát]

JB: [a jeho manželka byla] židovka a vona se nechala pokřtít, jo.
voni bydleli ve Velké Bystři a my sme jí byli na tech křtinách, no
to musela velká byca na nohách, jak budó křtít židovku, prže židi se
absolutně nechtěli nechat pokřtít, ale vona se nechala pokřtít a tím
se zachránila, že, vod toho dep- deportování do koncentračního
tábora, tak tenkrát si pamatuju no že, vidíte aj fotky mám z toho
doma. to si pam- pamatuju jak sme byli na tom filmu Valentin
Dobrotivý, že

LG: to bylo na [tom Slovensku...]

JB: [Šťastlivý milionár], a jak se nám to lí- líbilo a všem tem
lidem tam, no.

LG: a vy ste teda říkal, že pro vás jako nehrálo moc velkou roli
třeba během té války ze které, jestli pro vás hrálo roli, ze které
země ten film byl? vy ste řikal že i během té války ste chodil na ty
německé,

JB: hm

LG: protože měli ty dobré veselohry.

LG: em býval třeba, bývala třeba přestávka, nebo to živé vystoupení?

JB: bývaly přestávky, no.

LG: bývaly?

JB: no bývaly přestávky, jo, když byl ňáké film delší, jo, no to
taky to si teda pamatuju že byly filmy kratší anebo dlouhý hodně.

LG: jo?

JB: no tak to bývaly přestávky a no to se šlo na záchod, že, anebo
si koupit ňáký bonbóny, anebo tak do toho bufetu, no. (.) ale co
bylo teda dobrý, tak byly ty filmy v přírodě no takový ty letní kina
jak se říkalo, no to bylo dobrý. (.)

LG: a bavily vás ty doprovodné části, toho programu?

JB: no když to bylo zajímavý, no tak mě to bavilo, no. to je težko
říct dneska už, po tolikati letech, že, já už sem nebyl v kině, to
už je aspoň třicet let, prže mně už je čtyryaosumdesát let, no tak e
potom potom už to nebylo vono ty filmy, a ty filmy už...

LG: a byl ste někdy na promítání filmu v domácnosti u někoho? kdo
měl jako promítačku doma?

JB: ne,

LG: ne?

JB: nebyl. jak řikám, my sme bydleli v takovém chudším prostředí

LG: mhm

JB: a ti naši spolužáci to byli většinou no taky jenom takoví
proletáři, že, takže to byste musela se ptát no takových v
Masarykově čtvrti, kde sou samí lékaři, že, nebo podobně tak tam
byste na něco na takovýho narazila, že, ale.

LS: my sme toho měli mišmaš, my sme museli co dávali, tak to na to
sme se dívali, že,

SM: mhm

LS: i když sme si mysleli že je to třeba dobré, že je to pro nás,
nebo že je to bude jenom příroda, no tak to těch těchto filmů bylo
dost pomálu.

SM: mhm mhm a takže vy už ste něco málo říkala o tom, že za té války
ste chodila vlastně méně často do kina než před tím, že?

LS: ano. ano.

SM: mhm a mohla byste nějak jako říct proč to tak bylo?

LS: no tak u mě byl vlastně dvojí důvod, zaprvé sem neměla na to
peníze, já sem nedostávala žádné kapesné a matka to eh pokládala za
zbytečné utrácení, a eh za druhé dávali eh prostě když bych náhodou
mohla, a měla ty peníze tak by zrovna dávali třeba film který by se
mi třeba vůbec nelíbil a který by byl vysloveně zaměřený tedy eh
proti eh já nevím, proti nám bych řekla,

SM: mhm

LS: jo, takže takže sem po tom ani moc jako netoužila, v té době sem
hodně četla, takže pokud sem mohla, tak sem četla i při té
petrolejce, ale em i to bylo omezené, protože matka říkala plýtváme
petrolejem takže,

SM: mhm

LS: u nás se chodilo v devět spát, to neexistovalo, tak v létě
samozřejmě bylo dlouho světlo to ale v zimě to ne.

SM: jo, a a změnil se v té době teda výběr těch filmů, na které jste
chodila, když už ste občas šla do toho kina?

LS: no až po válce, to ne.

SM: takže ne?

LS: ne myslím že ne.

no a na nám- ta Úderka, to bylo na náměstí Svobody, tak
tam sem myslím taky jednou dvakrát byla. i i na večerní představení
a to už to už asi po po válce pot- ne teda ano po pětačtyřicátém.
takže to už bylo volnější to už sem byla v tom učení, takže už sem
měla malinko větší volnost, i když naši kontrolovali kdy příjdu
domů, že,

SM: mhm mhm

LS: to bylo správné, no.

no a když sem byl malé, tak
sem byl třeba aj dvakrát po sobě.

LG: jo?

JB: na nejakém filmu který sem se mně líbil, no.

LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?

JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,

LG: mhm

JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?

LG: já sem si celou dobu řikala, [no to je živý]

JB: [to néni], to je živý.

LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]

JB: [no ten film.]

LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).

LG: ((smích)) a em vy ste říkal, že ste získával ty em informace o
těch filmech z těch e z těch vývěsek.

JB: no jak byly ty no, to bylo aj dopředu třeba, co se bude hrát až
třeba druhé anebo třetí film, tak už tam byly takový cedule,

LG: mhm

JB: zvlášť tam na té Marxové ((Lido bio)), to byla c- cedula no co
se hraje co se bude hrát teprve bude hrát potom, no. no a to byly
pěkný takový fotky velký tyto z tech filmů, jo,

LG: mhm

JB: na tu dobu jako to bylo pěkný, no, no ty reklamní no takový
fotky. (.)

nebo eh s Jindřichem Plachtou
((Jindřich Plachta)), to bývaly taky filmy, které byly i pro děti,
eh nevím e se Zdenkou Sulanovou ((Zdenka Sulanová)), tu sem
milovala, to byl můj ideál v té době, protože ona začala zpívat a já
sem vlastně teprve mm jako dorůstala do toho věku, kdy děvčata se
začínají o sebe zajímat, že, takže ta Zdenka Sulanová ((Zdenka
Sulanová)), všechny její písničky sem uměla zpívat, a no nebo Dana
modřická ((Dana Medřická)), ta byla tenkrát mladá krásná, tak ta
také byla v těch filmech, když sem já mohla se podívat, Věra
Ferbasová, to byla taková veselá jako holka, ta také vždycky hrála
mm no byla oblíbená mezi děvčaty velmi.

SM: mhm, dobře a kdybyste měla nějak eh jako říct jak jak často ste
chodila? v té době do toho kina.

LS: no tak často tak

((někdo vchází do dveří))

LS: dobrý den

SM: už už ste chodila před tím ste vlastně chodila třeba každý
týden, že,

LS: no to sem chodila ale ale...

SM: a teď už to bylo méně často nebo více?

LS: méně často no méně často no to i někdy ve všední den, když
dávali nějaký ten film co, ale s rodiči, ne to to byla výjimka,

SM: mhm

LS: nebo navečer sme většinou nechodili.

SM: a co to způsobilo tu změnu, že ste chodila méně často do toho
kina?

LS: no, začala válka.

SM: mhm

LS: a sice Maloměřice nebyly nějak bombardované, ale i rodiče se
báli lidé se cho- báli chodit večer moc někde z domova, kromě toho
ten fašizmus byl skutečně strašný, to lidé měli strach, když někdo
večer zazvonil, tak eh se třásli hrůzou, že je to gestapo. že sou to
gestapáci a že nás dou zavřít nebo prohledat byt nebo mm prostě
někoho hledali, takže ty em ty situace byly tak drastické pro
normální lidi, že radši večer vůbec nechodili, ven.

SM: mhm mhm a a a která kina ste navštěvovala tedy ještě potom do
toho roku štyřicet pět, když už ste chodila třeba sama do toho kina?

LS: no do toho čtyřicet pět ne, to sem eště ne ne až potom.

no tak to byly
věci který tady v tym Brně se jako odehrávali no.ale jak řikám, ty
německý filmy, nebyly takový že by propagovaly,

LG: mhm

JB: to voni měli svoje filmy a to bylo právě to kino na náměstí sv-
Svobody, já nevim jak se to menovalo, to tam hráli aj e taky
nepřetržitě, jo a aj byla tam tam e obrazovka jako kino a lidi stáli
a dívali se jo, e co jako tam promítají jo, já nevim jak se to
menovalo to kino ((kino Central))

LG: jak ste mluvil o tom oknu, já to kino znám, já vim, no.

JB: to je jedno, no tak to jako bylo pro Němce kino pro pro ty, co
byli členové nacistické strany a ty tam chodili na ty svoje
stranický filmy, ale to se nehrálo normálně v kinech to voni tam si
promítali pro sebe, no.

LG: mhm

JB: ale voni e měli revuální filmy bezvadný, no, ty ty zpěváci
johanes hestrs ((Johannes Heesters)) e ta zpěvačka herečka taková
známá, no to je taky vokno no, sarach leandr, zarach leandr, ((Zarah
Leander)) to byla

LG: to už sem párkrát slyšela při rozhovorech.

JB: to byla, to byla herečka která zbožňovali Němci, že, a no to já
bych si to musel doma všechno napsat, a to je to je těžký, no, už
sem to pozapomněl no taky hodně, no tak na německý filmy sem chodil
hodně no, přestože sem neměl Němce rád, ale moc ale to byly filmy
dobrý teda jako, se dalo vidět, no.

LG: (...) a e získávaly ste získávala ste někdy informace o těch
filmech? které se měly promítat? jakoby e zajímala ste se nějak o
to? ne-e.
AB: ne.
LG: (..) měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky?
AB: (.) no, natašu golovou ((míněno Natašu Gollovou))
LG: mhm
AB: (.) a e a z mužů ani ne, (.) to sem jako (.)ňák nevnímala,
LG: [mhm]
AB: [to až] v pozdějším [věku]
LG: [jo, jo, jo, a]
AB: [kdo se] mi líbil a kdo ne.
LG: a ta nataša golová ((míněno Nataša Gollová)) proč byla jakoby
vaše, proč byla oblíbená herečka, [pro vás]
AB: [e protože] ona byla taková, jak bych to řekla, ee (.) ne
prudká, taková prostě plná života
LG: [mhm]
AB: [a ty] ty její role byly takový že vždycky e (.) to stálo za to
ee ji vidět, no. to byla tehdy taky lída bárová ((míněno Lída
Baarová)) a a e já si ani všechny ty herečky nevzpomenu, co byly.
(..) ádyna mandlová ((míněno Adina Mandlová)) že? (...) já nevím kdo
ještě no, (to si)
LG: mhm (..) a hm chodila ste eště do kina na němé filmy? nebo už
AB: [ne]
LG: [jenom na zvukové]
AB: [to ne] nebyly už, [němé filmy]
LG: [mhm] (.) a věděla ste třeba že s- ee že je to třeba já nevim,
film z francie, z ameriky, z anglie, vnímala ste to?
AB: no to v dětství sem [nevnímala]
LG: [mhm]
AB: to sem vnímala jenom české a německé,
LG: [jo]
AB: [filmy] že?
LG: mhm
AB: ani nevím jestli e před válkou tu něco takovýho se promítalo,
LG: (..) a e byly ňáké filmy které ste neměla ráda? (.) které se vám
jako nevim, třeba vyloženě nelíbily? (..) nebo jakoby typ filmů,
AB: no, neměla sem ráda smutné filmy.
LG: mhm
AB: to sem neměla ráda.
LG: (.) a co dělalo jakoby film dobrým filmem, pro vás, co ten film
musel být, a e musel mít aby se vám líbil, (...) nevíte, [neumíte]
AB: [to to tedy] n- na to
LG: [mhm]
AB: [ne] nemohu odpovědět.
LG: mhm (.) a kromě e toho chození do biografu a s ma- říkala ste že
ste chodila hodně do divadla s tatínkem na ten fotbal, jestli ste
měla eště ňáké jiné záliby,
AB: no měla sem, balet, chodila [sem]
LG: [mhm]
AB: do baletu, (.) e chodila sem cvičit, (..) napřed do sokola, a
potom (.) no, myslím dost. do sokola potom, za války už to skončilo
všechno.
LG: jo, a můžete říct jaké byly rozdíly v těch kinech brněnských?
jestli si to pamatujete?
AB: no tak, ee ty kina co byly v centru, že
LG: mhm
AB: tak to byly takový lepší kina,
LG: [mhm]
AB: [no] a ten e (.) jak se to menovalo, v té radosti
LG: oránia ((míněno Orania))
AB: oránia ((míněno Orania)) no to bylo takový jako, vobyčejnější
kino no.
LG: (.) mhm (..) a hm (.) bylo ňáké kino které bylo třeba já nevim,
ještě horší než třeba ta oránia ((míněno Orania)) já nemyslím jakoby
že by ta oránia ((míněno Orania)) byla ňáká jako výrazně špatná,
[ale]
AB: [nebyla] ne, ale e nepamatuji se. nevím, já sem tak zas tolik
těch kin v tom dětství
LG: [mhm]
AB: [nenavštěvovala] (.) mně se to plete s tím co bylo
LG: [jo]
AB: [po válce] všechno.
LG: mhm rozumím. (..) a vzpomenete si z čeho se skládal e program té
projekce? kromě toho hlavního filmu?
AB: (..) to vám nepovím.
LG: (..) ee (.) a nevzpomenete si jestli tam třeba bývaly ňáké
krátké filmy (.) reklamní filmy nebo,
AB: no reklamní filmy ne, tehdy to by- já nevím jestli s- to po
válce až nazývalo týdeník ale to bylo
LG: [mhm]
AB: [vždycky] před každým filmem
LG: jo mhm
AB: byl týdeník (.) to bý- to bývalo, vždycky
LG: [mhm]
AB: [něco] před filmem.
LG: a e (.) byly třeba ňáké ukázky e z jiných filmů, ve smyslu (.)
za týden ná- vám promítneme tady tenhle film? nebo
AB: ne, ne.
LG: (..) a e teda ten týdeník (.) nebo ty (.) jiné části toho
programu jakoby bavilo vás to? když třeba [ten film]
AB: [no, ne] no to bylo s- samý vítězství hitlera
LG: [mhm]
AB: [a takový] víte?