Quote

Displaying 1 - 7 of 7

Irena (1922) 379.42051 1322:1323

To byl český muzikant, byl s Hašlerem ((Karel
Hašler)).

Milan (1932) 379.42051 1592:1597

To byl
český muzikant, na to se chodilo, Otomar Korbelář,

LR: hm

ML: jo, na to si vzpomínám,

Ctirad (1931) 379.42051 1158:1166

yly to asi filmy takový jako s
Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)) třeba, to sme em se snažili jít, pak
tam byly takový ty sentimentální český klasický filmy, Pantáta Bezoušek
třeba, nebo To byl český muzikant,

JV: hm

CN: em to všechno na nás působilo trošku takovým, utvrzení té české
identity

Ctirad (1931) 379.42051 2110:2117

To byl český muzikant, to jo, to sem teda už
prožíval velmi sentimentálně.

JV: hm

CN: teda Kmoch ((František Kmoch)), kterej byl tam hlavní postavou, a
Ta naše písnička česká, že, a to všecko, to přesně v téhleté době, v
roce čtyřicet teda, rok po okupaci, to to vyvolávalo silnou rezonanci.

Zdenek (1927) 379.42051 2670:2679

JV: ehm. dobře. em takže tady si nevzpomínáte na nějaký z- zajímavý
postřeh nebo z těch filmů, které ste četl, em nějaký, co by vás
zaujal, nebo ovlivnil nějak více?

ZP: tak To byl český muzikant, to si na to vzpomínám.

JV: a ten vás nějak ovlivnil, nebo...?

ZP: em em nemůžu říct, tam hrál hlavní roli tam hrál Otakar ((Otomar
Korbelář)

Zdenek (1927) 379.42051 2756:2773

To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.

JV: ehm.

ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))

JV: ano...

ZP: že?

JV: ano, ano.

ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.

Ctirad (1931) 379.22113 2118:2126

víne
blůd ((Wiener Blut – Vídeňská krev)), jo Vídeňská krev, tak to sem asi
viděl, a to asi byl teda, to musel bejt nějakej film s titulkama,
německej, to sem viděl. co to ve mně mohlo vyvolat, no asi takovou em
takovou pohodu trochu, protože maminka měla Vídeň ráda a měla na mě
přece jenom pořád velikej vliv, to mně bylo jedenáct, tady v té době,
tak myslím, že sem se takovým tím bezstarostným a a společensky velmi
em takovým intenzivním směrem toho toho vlastně skoro operetního
prostředí tam, že to mně bylo jasný.