Quote

MB: mhm. (..) ee tak todle to možná už trošku souvisí s tím, co sme
říkaly ee jestli se ňák změnilo to, jak ste chodila právě když ste
nastoupila třeba do zaměstnání nebo když ste se vdala.

LM: když sem, no tak to už bylo to bylo už horší, protože jak em ee
poté teda když sem se vdala, tak ještě já sem byla ještě vlastně
totálně nasazená, že jo, sem se vdávala eště za vá- za války no a
v tom pětaštyrycátém roku jako sem potom měla ee měla syna, tak to
už teda kino šlo bokem, bych řekla. protože na to nebyl čas a když,
tak to byly ty koncerty, to divadlo

MB: takže spíš ste si [vybrala to]

LM: [ano,] že to to bylo to kino bylo až třetí, v pořadí.

MB: mhm mhm. (..) tak pak tady je ta otázka ee zase zase zase sme
vlastně pořád v tom období od těch

LM: ano

MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]

LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro

MB: to Metro

LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.

MB: já tady mám ee že se to menovalo ee od roku štyrycet (jedna) do
roku štyrycet pět ádria ((Adria))

LM: ano

MB: jestli to je ono

LM: ano [ano]

MB: [jedna Palackého]

LM: ano ano

MB: mhm. Jadran tady mám, že se to menovalo od roku štyřicet osm

LM: no tak [po- potom ano]

MB: [takže možná]

LM: protože to už sme tam potom byli, tak to už zůstalo a- Adria.
[máte, máte pravdu]

MB: [že se to vlastně přejmenovalo]

LM: a ještě tam bylo takové malé kino, ale tam sme nechodili, tomu
se říkalo blešárna ((smích)), protože to byl takový, vlastně dvě ee
d- d- dvě dva ty sály tam byly, jeden, ale to už vůbec nevím jak se
to menovalo, to bylo mezi mezi ulicí Dobrovskou ((ulice
Dobrovského)) a a Svatopluka Čecha bylo na té straně bylo jeden ee
jedno to kino ((kino Union, později Oko)) a druhé bylo na roku
Šumavské ((pravděpodobně kino Elektra)), ne Šumavské, tam, kde jede
dneska sedmašedesátka dolů z vrchu ee k tomu k tesku ((Tesco))

MB: (.) ee k tomu

LM: [a a tam je tam je]

MB: [jo, jo k tomu obchodu]

LM: ňákej, ňákej sekndhend ((second hand)) na rožku

MB: mhm mhm

LM: tak to bylo také také k- kino to bylo také kino, ale tam sme
nechodili do blešáren, jako to e tomu se tak říkalo <že> tam sme
nechodili.

MB: takže ty první kina, co ste říkala, to bylo spíš za těch studií

LM: ano

MB: a potom v tom Králově Poli

LM: potom v tom Královém [Poli] ((Královo Pole))

MB: [to bylo až vlastně na konci války, nebo spíš po válce]

LM: [ano, no tak až, ano, ano] spíš po válce

MB: mhm mhm mhm dobře. (..) tak bylo ňáký ňáké ee z těch kin vaše
jakoby oblíbené? dalo by se to tak říct.

LM: no historické. historické filmy sem měla ráda.

MB: ee kino myslím.

LM: a jo kino kino jako prostředí

MB: ano.

LM: [myslíte]

MB: [no no no]

LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.

MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta
kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo
pěkné prostředí]

LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo
to bylo čisté. a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později Čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi
žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk
sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si
tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas
domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč

MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád

LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí
Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to
řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody

MB: mhm

LM: tak vedle taky bylo takové kino, ale já už taky nevím jak se to
menovalo, protože to to bylo vždycky takové

MB: tak tam tam nevím. já myslím na náměstí svobo- Svobody bylo to
kino centrál ((Central))

LM: myslíte že to byl centrál? ((Central))

MB: ale ale jinak jinak nevim, no

LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to
nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba
pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do
kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme
šli. ((smích)) <no a tak to je nekulturní>. ((smích))

MB: takže vlastně ee ste se i dostala, vlastně i do jiných kin než
ee než jakoby byla ta hlavní, do kterých ste chodila.

LM: no tak ano no sem sem tam pak ještě ještě do, do Lucerna
v Žabovřeskách, víte, na minsk- je to Minská?

MB: jo jo jo

LM: Minská, že, tak ee tam když bylo, tam vím, že tam sme byli na
Pohádce máje ((Pohádka máje)) eee jestli to eště em z té původní
nahrávky krásné, potom už to bylo podruhé z ee zfilmované už to
nebylo ono, možná že člověk jako ee ten dojem ten sme měli v sobě
z toho prvního z té první nahrávky, dyť to hrál Svatopluk Beneš
myslím a a em Helenka byla, [nevím kdopak]

MB: [nataša golová] ((Nataša Gollová))

LM: jí hrál

MB: ji hreje?, nataša golová? ((Nataša Gollová))

LM: byla to golová? ((Nataša Gollová)) možná že to, že to byl někdo,
to byla strašně jemná taková éterická osoba, taková byla krásná role
a že to sme teda úplně, tam posílali na to jeden druhého, aby se
podíval, no.

MB: protože mě vlastně zajímá, jakoby je pro mě důležité, do jakých
kin ste chodila pravidelně, ale i vlastně i ta další kina.

LM: i ta další, no tak to byla věc náhody, když sme třeba mezi sebou
jako ve ( ) tam dávají to, tak se běž, na to podívat. ale
aby to člověk, abych stála před plakáty a dívala se, co se hraje,
tak to ne.

MB: jo mhm dobře rozumim mhm mhm. (...) a takže takže vlastně ta
kina ste popisovala, že se vám líbilo to prostředí [hlavně]

LM: [ano] ano ano to to prostředí, protože taky se lidi uměli
chovat. uměli vstupovat do řady, pokud em potřebovali jít em ( )

MB: a ňákého kina naopak byste ee třeba řekla, že bylo naše, vaše
neoblíbené, že ste ho neměla ráda.

LM: neo- neoblíbené?

MB: no, že z [ňákého důvodu]

LM: [Metro], Metro

MB: Metro?

LM: ano, nevím proč. né protože mě tam ten (biletář) nechtěl pustit,
to né, ale em nějak jako em nevím esi, já sem dycky byla malá esi
sem špatně viděla ((smích)) to já nevím, ale do Metra to jenom
velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa.

MB: mhm

LM: tak ta byla dobrá. (..) a eště, počkejte eště bylo jedno, jak se
to menovalo, tam je ee jak byl Roxy Bar, pak se vycházelo dozadu,
jak se to tam menovalo to kino ((kino Kapitol)). šlo se šlo se s em
vchod byl proti proti tomu pedagogickému em knihkupectví, ježiš já
už nevím. ale tam sme chodili velice em velice málo, to nám bylo
jakoby z ruky bych řekla, to už bylo tak jako, tak tam, tam sme
několikrát by- několikrát byli a, ale na čem, už to ani nevím, to
muselo být jenom okrajový, no. co tam máte dál? ((smích))

pak sme chodily jako študačky, jak sme byly v tom
penzionátu, že, tak to se chodilo.

no a potom už e se známostí a
s mužem. ((smích))

MB: tak ee pak tady mám ee jak vlastně e vypadalo to chování vaše
nebo i e ostatních diváků v tom kině, jestli třeba ee se tam často
jedlo, pilo

LM: ne

MB: vůbec

LM: ne ne prostě ee lidé em byli vychovaní.

MB: mhm

LM: prostě dodržovali společenský takt, zvyk a to by si nebyl nikdo
dovolil,

MB: mhm mhm. potom jestli e ste ňák ste se bavili během toho
představení s tím s kým ste tam byla, nebo s jinými diváky, [ne ne]

LM: [ne ne ne ne] ne ne to ne- to neexistovalo, aby člověk em aby
buďto vykřikoval, nebo jak dneska třeba je zvykem, když je něco, ale
e to vůbec ne. pak až sme šli z kina, tak sme si o tom povídali, že
to už to už ano to už se člověk rozbíralo co a e co se nám líbilo,
nebo nelíbilo a jak který herec a takhle.

MB: mhm, takže během toho představení [ani ani vlastně se tam lidi
nebavili, nijak nereagovali, ne, vůbec]

LM: [ne ne ne ne ne ne ne] nanejvýš, když bylo něco veselého, no tak
se [zasmáli]

MB: [jasně, jasně]

LM: ale ale em kultivovaně. žádné ňáké vyřvávání nebo n- no prostě
bylo to takové uhlazené všecko, to já su stará škola.

MB: ((smích)) (.) takže to už ste vlastně i říkala, že ste se spíš
bavili po tom po [tom kině]

LM: [ano no ano] tak to se už o tom mluvilo, že. jak který herec a
jak se nám to líbilo a co tam bylo, to se, o tom se hodně mluvilo.

MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a
i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste]

LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak
ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom
co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba
v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo.

MB: mhm

LM: děkuji ((reakce na dolévání vody)). takže takhle em rozbíralo se
to, mluvilo se o tom, pokritizovalo se to, co se nám líbilo, co se
nám nelíbilo. (.) no měli sme oblíbené herce samozřejmě a já
dodneška se velice ráda dívám na ty staré filmy, byť sou černobílé,
mně to nevadí, ale em náplň toho em byla prostě byly tam všelijaké
kotrmelce v tom, že, ale přece jenom vždycky z toho ee vyzařuje ňáký
cit

MB: (..) tak my vlastně sme se i dostaly k té k té další kategorii,
protože tady mám vlastně ten eee otázku těch filmů

LM: ano.

MB: a první první otázku tady mám, podle čeho ste si vybírala ee
vlastně film, na který ste šla do kina.

LM: e no, byly to veselohry samozřejmě.

MB: mhm.

LM: ty byly em to, rádi sme se zasmáli, že, protože to bylo zase
takové slušné em tak e. no pak to byly zamilované a pak to byly
historické, no.

MB: mhm, vlastně to už ste, to už ste říkala mhm. (.) takže e u toho
výběru ee toho představení bylo důležitější ten film pro vás, neb-
než né vlastně em né kino, ale výběr filmu

LM: e-e vy mě, ano ano rozhodně

MB: mhm, to bylo důležitější

LM: ano, no tak ano, to se to už se dycky mezi e ve společnosti nebo
v mezi děvčatama ve škole řekly, ty, to je úžasné, tam sem byla. tak
tak takhle. takže to už nám takové, nebo já sem zas natrefila na
někoho a říkala sem, holky, běžte na to, to je úžasné a takhle.

MB: mhm, takže byla často takhle ta [doporučení vlastně od někoho].

LM: [ano, ano] ano, že se o to- o tom mluvilo a vždycky se to tak
nějak e em rozebralo, co se nám tam líbilo no a pak ze zvědavosti už
se šlo.

MB: mhm. a e jak ste ee získávala třeba informace o filmech e em

LM: dopředu né, abych četla ňáké ty ee ty zpravodaje filmové, nebo
jak někdo teda ovládal o o hercích všechno všechno možné, tak e to
nemůžu říct o filmových, to ne. em co se týká hudby a divadla to
ano, ale ale, tak to bylo moje záliba, tak ten film bych řekla byl
napřed až na tom třetím místě.

MB: mhm mhm, takže hlavně ee vlastně pro vás měl význam právě ten ee
ta ta doporučení, [ty informace od těch přátel a tak]

LM: [ano, ano, ano, ano, ano]

MB: mhm

LM: ano protože abych ee se ocitla na něčem, co bych řekla, ale to
bylo škoda tam ztrácet čas, tak to to ne.

MB: (..) takže při tom výběru ee byl důležitější třeba ten žánr než
e než třeba, kdo v tom filmu hrál, to pro vás taky roz- ee jako mělo
roli při tom rozhodování.

LM: no, nedá se to nedá se to tak u- úplně, někde převažovalo jedno,
někde převažovalo druhé, víte? ee že někde byly opravdu špičkové
herecké ee výkony a z toho zase mě uchvátil děj.

MB: mhm mhm

LM: takže to se tak tak vyloženě nějak rozškatulkovat nedá.

MB: a měla ste teda nějaký ee oblíbený herce, nebo herečky?

LM: no to ta to víte že jo e to tak za první republiky, že, co byli
to to dneska to sou ti ti s- staří, keří už vymřeli. ale to sme je
teda, ne já sem nesbírala nikdy fotografie, abych tedy byla takový
ňáký šílenec přes to, to ne, ale em líbili se nám líbili se nám to
em dneska už to nebudu opakovat všecky ty ména, ale z těch starých
filmů. no a výborný teda byl brněnský herec hugo hás ((Hugo Haas))
eee který ee jeho výkony byly takové e takové zvláštní, někde byl e
velice vážný, někde byl zas takový rošťák z něho ale ale to ten byl
ee z brněnských, no Pešek ((Ladislav Pešek)) že, protože sme znali
rodinu e em Peška. em protože Valtrovi že, rodina Valtrova ee
(chata) to sme všecko my znali. oni taky Valtrovi v- bydleli
nedaleko tady vodsuď a Peškovi ((Pechovi)) e hráli když bylo staré
divadlo, tam, kde je dneska Bílý dům. to bylo vybombardované. ale
pak ještě opravené, no a pak se tam postavil Bílý dům.

MB: mhm. (..) tak a e ve vztahu k těm hercům třeba ňáké ee i em
konkrétní filmy, vlastně u těch oblíbených herců, na které si
vzpomínáte. můžete vlastně i jmenovat víc těch herců, jestli si
vzpomínáte.

LM: ee no tak to byli, to právě to právě byli v těch historických
v těch historických filmech, já už přesně nevím název jejich, ale to
vždycky ee to byl, no byl to byl to e Korbelář ((Otomar Korbelář))
ee byl to ( fráňo) co ještě přežili, že, byl to Pešek ((Ladislav
Pešek)), byl to Plachta ((Jindřich Plachta)) ee a prostě tady z tady
z této generace, kteří už teda nejsou.

MB: mhm mhm. a e vzpomínáte si třeba, že ste na e na některé ty
filmy chodila opakovaně právě protože třeba tam byli ty vaše ti vaši
oblíbení herci?

LM: ne.

MB: ne.

LM: ne z e z finančních důvodů, tak to řeknu.

MB: mhm mhm. a bylo pro vás důležité, jestli ee ten film byl
černobílý nebo barevný? em jakou to hrálo roli.

LM: ee em to nemůžu zase zase tak e říct, že bych třeba úplně
zavrhla černobílý černobílý poté, co začala barva, vůbec ne. prostě
já sem šla e za ee za obsahem toho ee toho promítaného filmu, takže
to to se zas nedá.

MB: takže třeba ee em z toho, co ste říkala, třeba, neměla ste třeba
radši české filmy, nebo

LM: no tak em jo, my sme to vždycky rozlišovali na dobrý film,

MB: mhm mhm

LM: a bylo jedno odkud je, ale musel to být, aby člověku něco získal
ee aby něco říkal, aby z toho člověk něco získal. ne aby to nebylo
jenom tak a teďka se dívám jak hlupák no a a teďka vyjdu ven, že, no
tak to ne. na to nebyl čas. ((smích))

MB: (.) tak tohle asi si myslím, že už ste mi vlastně říkala,
protože tady je vlastně e jaké ste měla ráda filmy a co pro vás
dělalo ten film dobrým filmem.

LM: tak tam si člověk mohl mohl opravdu, jednak to bylo za e byla
tam určitý třeba bych řekla takové e jak se jak se ctí rodiče. láska
k rodič- k rodičům, že, vztah k dětem, takže to byl to ta citová ta
citová rodinná náplň. ta to že se tam jako em měli dva ee lidi se
seznámili, měli se rádi, ale to zase mělo určitou formu, dneska
pokud to neskončí v posteli, tak na to nikdo nepůjde. že to takhle
říkám, ale opravdu, to to nebylo to nebylo a taky nám to stačilo. to
si každý mohl domyslet, na to se nemusel dívat. ((smích))