Quote

LS: dobře. já se vás zeptám eště jak často ste jako dítě do těch svých
deseti let chodila do kina?

SM: e nó em to se [nedá říct jak]

LS: [(kdybyste to měla)]

SM: často. ehm když byla příležitost. protože jako dítě e em sem neměla
svojí svoje peníze, že

LS: mhm

SM: e čili ee sme jako využívali toho, že sme se tam někdy dostali
takhle prostě bez placení.

LS: a když byste měla tak odhadnout zhruba třeba kolikrát týdně nebo
měsíčně?

SM: nó to bylo e to nebylo zas tak ee řekněme dvakrát do měsíce.

, páč si teď vzpomínám že em my sme
bydleli v tom ústavě teda kde byly telefony jako úřední a em měla sem
tu jednu kamarádku, která se potom e přestěhovala em do Pisárek a vím,
že s tou sme a ti měli telefon zavedenej, takže em sem si dycky z toho
úředního telefonu v tom ústavě e tam šla zatelefonovat, abych se s ní
domluvila, ano a s tou sem pak dost chodívala, no.

no ale tak e sem teda většinou,
to říkám, hlavně tady ty čtyři kina, to byly.

LS: jo.

SM: tam sme si dycky, a to sme si museli lístky v předprodeji, protožé
ee přijít tam před začátkem kina, to bylo, zvlášť u takových těch
známých filmů, ty třeba ty

SM: český em co byly ty český tyhle em mně zvoní telefon [promiňte,
no].

LS: á potkávala ste v kině svoje známé?

SM: ano ano, to sme se často potkávali. pak sme se třeba zase e em
domluvili zase s dalšíma s někým, koho sem dlouho neviděla a hned sme
se domluvili zase em že půjdeme někam a nebo ňáký další film až bude a
nebo že e když se o tom dovím, že bude em někde hra, protože my sme
museli vopravdu si jít stoupnout do fronty k pokladně

LS: mhm

SM: na ty lístky. protože to tehdy z- zajímavý, že to že byl takovej
zájem, no protože nebyla televize, [to bylo ono no].

LS: [asi přesně tak, no] no.

SM: takže bylo hlavně kino no kde člověk teda, rádio a kino.

LS: mhm á chodila ste jako dítě na nepřístupné filmy taky?

SM: ne.

LS: ne?

SM: ne to ne teda. ((smích))

LS: ((smích))

SM: nes- ani sem se nesnažila. já sem prostě e byla tak vychovaná, že e
že to né. ((smích)) no protože by mě tam klidně mohl někdo vidět a
třeba donést rodičům a to by pak nestálo za to, to sem věděla.

LS: a chodila ste do kina bez placení? vy ste teda zmiňovala vlastně že
ste měla tu kamarádku, která měla tatínka

SM: ano.

LS: a jinak potom třeba později ještě? e dostala ste se někdy bez
placení [do kina]?

SM: [ne, tak] pokud se týká toho kina ávia ((Avia)), tak to bylo tak e
ten tatínek tam byl ředitelem asi štyři roky

LS: mhm hm

SM: to bylo tak to to dětství moje eště, ano. no ne dětství, jak už sem
začala chodit do školy, do obecné, že, tak po po ano po dobu trvání té
obecné e školy, ale potom on už tam nebyl tím ředitelem, čili už se to
nedalo e no nic méně ee známý sem tam měla, páč to bylo sokolský kino,
já sem byla v Sokole, takžé sem se tam znala i s těma zaměstnancema, no
takže možná že někdy se to stalo, ale abych to dělala pravidelně, to
né.

e do kina ee sem chodívala nejpozději na šestou, to sem ani sama
nechtěla, páč sem měla dalekou cestu domů, že, takže em em to sem takže
celkem né,

LS: no em když byla přestávka, tak sme šli většinou ven a buďto sme si
tam koupili n- něco teprve páč na začátku n- nebyl čas, že. á na to
mlsání. no a aj sme tam e to vím hlavně v ve skale ((Scala)) to bylo,
ano, tam se sešlo dokonce dvojíma schodama až do suterénu jakoby a tam
před tím vchodem do toho dovnitř e byla taková prostora, že sme tam
mohli se zastavit, pobavit se, když sme tam objevili někoho známýho a
nebo aj s tím, s kým sme tam byli, tak sme e se mohli chvilku bavit,
ano. to trvalo rozhodně těch št- takových dvacet minut si myslím, že to
asi trvalo, ta přestávka. no vidíte, na to sem si úplně zapomněla, že
to bývalo.

SM: tak ta Moderna, ta Moderna, ano. tak to bylo. no takže em ee jako
sem si nekupovala ňáký moc drahý vstupenky a á tak ve středu asi, dycky
sem hleděla, abych někde tak a asi ve středu a á to mě jako nějak, že

LS: a nemohla ste přijít dýl třeba do toho kina?

SM: a to mohla. to mohla. ale zase se asi kvůli tomu usazování v té
řadě potom,

LS: mhm jasně.

SM: to sem nechtěla vobtěžovat takhle. takže e takže to sem asi
neudělala. Ne, to sem to mě nenapadlo prostě nikdy, no.

jak... to sem chodila na
tu Merhautovu (.) tak to už sme chodili na filmy i co byly mládeži
nepřístupné (.) tak to sme se vždycky tak snažili vymódit, abysme
byli (.) trošinku starší (.) a měli sme štěstí, dostali sme se na
všecko co sme chtěli, no (.)