Quote

AV: hm, hm. (..) jak na vás působily změny po roce 1939, kdy začaly
platit protektorátní předpisy.

MH: tak, to se chodilo hlavně na český filmy,

AV: hm.

MH: poněvadž ty byly takový, abych to řekl, no, povzbuzující,

AV: ano.

MH: ( dívali) aby lidi přišli na ( ), ať to byla Babička nebo
Jan Cimbura, a...

AV: hm.

MH: dávali ty český autory...

LM: em jeho. potom vim, že byl úžasný film Jan Cimbura. to nás taky
velice e em zajímalo, o Cimburovi, potom em, co tam bylo takovýho
(..) no to co se vztahovalo když tak k našim našim, Jánošík a takhle
k našim dějinám.

Jan Cimbura, no ano to byl ee taky Gustav Nezval
((Gustav Nezval)) myslím ho hrál.

LS: jo [jo jo jo].

SM: [protože to už] sme měli, mezitím sem to myslím četla jako povinnou
četbu nebo co,

LM: [a tak v těch] v těch Hovoranech, kde sme bydleli, tak protože
můj (tať- sme) byla velká sokolská vlastenecká rodina ee tak ee v,
můj tatínek zařídil, že v sokolovně, ze sokolovny teda, že se tam
udělal to em pro- promítací kabina a že tam bylo kino.

MB: mhm

LM: no a tam byly všechny ty, to zase si ne- nepamatuju ty názvy
těch ee těch filmů, ale vím, že byl krásný film o Štefánikovi
((Milan Rastislav Štefánik)) tenkrát. ten (zná- znám) velice na něj,
Psohlavci a prostě takové takové ee tyto filmy, které se vztahovaly
ee k našim dějinám a em a teda k poválečným dějinám.

no, některé filmy (.) možná že sem viděla víckrát, vím že v- sem
viděla dvakrát o tom Štefánkovi ((film Milan Rastislav Štefánik)),
to bylo to byl zvláštní film, to hrál tenkrát ňákej herec, už si
nevzpomínám na jeho méno, ale skoro, ona totiž naše naše r- rodina
ee em moje teta, právě ta ta která se mnou chodila, tak se znala
s rodičema, mě mrazí z toho Štefánika ((Milan Rastislav Štefánik)) a
tak to byl takový, protože sem k tomu měla ňákou em přípravu, ale
zas né žádné podrobnosti, ale že sem věděla, že ona se s rodičema
znala. takže to mně bylo tak přiblížené nějak.

MB: takže vlastně ee ste se i dostala, vlastně i do jiných kin než
ee než jakoby byla ta hlavní, do kterých ste chodila.

LM: no tak ano no sem sem tam pak ještě ještě do, do Lucerna
v Žabovřeskách, víte, na minsk- je to Minská?

MB: jo jo jo

LM: Minská, že, tak ee tam když bylo, tam vím, že tam sme byli na
Pohádce máje ((Pohádka máje)) eee jestli to eště em z té původní
nahrávky krásné, potom už to bylo podruhé z ee zfilmované už to
nebylo ono, možná že člověk jako ee ten dojem ten sme měli v sobě
z toho prvního z té první nahrávky, dyť to hrál Svatopluk Beneš
myslím a a em Helenka byla, [nevím kdopak]

MB: [nataša golová] ((Nataša Gollová))

LM: jí hrál

MB: ji hreje?, nataša golová? ((Nataša Gollová))

LM: byla to golová? ((Nataša Gollová)) možná že to, že to byl někdo,
to byla strašně jemná taková éterická osoba, taková byla krásná role
a že to sme teda úplně, tam posílali na to jeden druhého, aby se
podíval, no.

LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.

IK: ano, ano, v mnohém.

LČ: a bylo to [časté?]

IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo.