Quote

Svět patří nám, to je em Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich))...

JV: ano.

ZP: jesi se nemejlím, jo?

JV: ano, ano.

ZP: tak to bylo taky em em vlastně film na sociální téma.

JV: ehm.

ZP: že, ten Svět patří nám, to je to jak voni stavijou, ne?

JV: ano, ano.

ZP: jak je tam ta, ten konflikt mezi tim podnikatelem a tim, že, to
je vono. tak to bylo taky pro mě tak jaksi zajímavý.

LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),

FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?

LG: jo jo jo.

FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.

JU: a druhý kino bylo když v Brně byla světová výstava k dvacátýmu
osmýmu roku tak se postavilo divadlo kde vystupoval Werich s eee s s
Voskovcem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) a kde hráli kde moja
maminka byla tam mi t- to vyprávěla no pak pak pak pak z toho bylo
kino, tak tam sme to se menovalo Elite ty bylo kino Elite no,

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))

Svět patří nám, to sem viděl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to určitě, aj v, ale to myslím v televizi všecko.

MH: nebo Zvoník u Matky boží, co bylo původní s tím čárl lautonem
((Charles Laughton)) a ( ) ho hrát a teď to potom ( ) a
lolobridžida ((Gina Lollobrigida)) a ten, no... ten indián, jak on
se menuje, nevzpomenu si. no tak to to nebylo už nic proti tomu. to
už jsou takový nadělaný, to už... anebo člověk má právě tím, že to
může <srovnávat, jo>.

JB: [a co sem] měl rád, tak řikám ty anglický filmy a zvlášť
francouzský, žán gabén ((Jean Gabin)) jo, po válce, jo, no to bylo
to bylo ohromný, to byly her- herci teda. (.) zase bych musel
vzpomínat na ty ména. ale ten žán gabén ((Jean Gabin)) byl teda
bezvadnej,

LG: tak to netuším. (..) a e kromě těch veseloher jaké filmy ste měl
eště rád?

JB: no tak měl sem rád ty francouzský filmy s tem gabénem ((Jean
Gabin)) jo,

LG: mhm

JB: von hrál dycky no takový ňáký dělníky anebo takový. já kdybych
já sem se na to měl připravit a napsat si ty ty ména tech herců, já
doma si vzpomenu potom na všechno ale teďka momentálně ne.

LG: a co podle...

JB: Kráska a zvíře třeba bylo ten francouzské film, jo. (..)

hlavně prostě mě zajímaly hudební
filmy.

LH: ehm.

BH: á tak ty mě jako (..) víc (.) víc prostě přitahovaly. bylo jich
sice hodně málo...

LH: ehm.

BH: ale byly, že, (takže) prostě ( ) řekl třeba em (.) s Voskovcem
a s Werichem ((Jiří Voskovec Jan Werich)) (...) ano, Hej – rup! (..)
a prostě tady tyhle ty.

LH: vy ste říkal, že ste měl rád hudební filmy. zpívali ste třeba
filmové písničky?

BH: [ano.]

LH: [nebo] vy sám ste si [zpíval?]

BH: [ano] velice rád. [a dodnes.]

LH: [vy ste zmiňoval (to)] Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)) hlavně tedy myslíte?

BH: no tak to ne, to nebyli jenom Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec
a Jan Werich)), to byla tedy prostě hudba (..) (prakticky) džezová
((jazzová)) (..), (džez) ((jazz)) z kterej mě, kterej mě zajímál.