Quote

Displaying 1 - 7 of 7

Miloslava (1925) 379.37460 1377:1381

tam sem se dočetla, já si vzpomínám i na ty
americké filmy, který ještě tak, v tom osumatřicátým roce, co tady
byly, byly to ty velkofilmy, Greta Garbo, jo, a vzpomínám si na film
Hraběnka Walewská, kde hrála Greta Garbo a Napoleona hrál herec,
který se menoval šárl boajé ((Charles Boyer))

Miloslava (1925) 379.37460 1647:1668

MM: no, já si třeba vzpomínám, že hrozně se mně líbil, jak sem
mluvila o té, Hraběnky Walewské ((Hraběnka Walewská)), tam tak Greta
Garbo a šarl boajé ((Charles Boyer)), to mně teda hrozně zůstalo
zůstalo v paměti tady to. ale to už to už sme něco teda vo tom, něco
málo sem vo tom věděla, ale né moc. ale opravdu to byly, no, půs-,
moc, potom když už sem byla, když už sem měla tak, těch dvanáct
třináct roků, tak už mě moc nebraly takové ty limonády, víte,

JV: jo

MM: já sem jak byla ta červená knihovna, já sem to v životě nečetla,
já sem si přečetla jednu a to mně stačilo nadosmrti.

JV: a čím myslíte že zrovna tehle film vám utkvěl v paměti tak moc.

MM: no, ti herci byli teda vynikající, potom to je, to je, po tom
Napoleonovi to je prostě vždycky něco vynikajícího, drama něco
takového,

JV: hm

MM: no a samozřejmě asi taky výprava, na tehdejší dobu.

Zdenek (1927) 379.67521 807:840

a pak tam byl ten film, to m- lázeň na mlatě ((Lázně na
mlatě)) bád auf d tene ((Das Bad Auf Der Tenne)) se to menovalo, ale
přesně už děj obou si nevzpomínám.

JV: dobře a dyš ste teda zmínil ten em film em bad auf der tene em
tak tam říkáte, že em je to z venkovského prostředí, o dívce, která
se koupe na mlatě, stodoly...

ZP: jo, nahatá.

JV: za průsvitnou bílou plachtou...

ZP: pod bílou plachtou. tehdá se eště nahý ženský neukazovaly ve
filmech, jo, dyš bylo, to bylo něco úžasnýho, dyš byla teda nahatá
na tom na té plachtě bylo vidět, jak se koupe nahá, ale nahá ženská
neexistovala ve filmu. a i dyš se líbali, to bylo velmi decentní jo,
byli b- em jakákoli soulož byla teda em třeba začátek, jo, a pak, co
si vzpomínám, vždycky tekla voda, jo, em milování bylo
charakterizovaný tím, že někde tekla voda jako řeka se ukazovala
nebo něco, nevím proč, ale měl sem ten dojem, že to ta tekoucí voda,
že symbolizovala to milování.

JV: ehm, a tato scéna v tom filmu byla chápána nějak skandálně?

ZP: né, né, ne, to bylo velmi decentní.

JV: ehm.

ZP: to bylo velmi decentní.

JV: takže nepůsobilo nepůsobilo to na vás nějakým zvláštním
způsobem, nebo...

ZP: ne, ne.

Emilie (1922) 379.32681 479:483

Vdavky Nanynky Kulichovy, nó, to byla, eh
to byla Hanka Vítová ((Hana Vítová)) e eh Antonie Nedošinská, Pištěk
((Theodor Pištěk)), jo to byli takoví e eh dva e eh, to bylo dueto,
který vždycky hrálo maminku, tatínka, pokaždý nějak. no a teď se
v té rodině něco odehrávalo.

Miloslava (1925) 379.32681 1290:1301

JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu
předpokládám byl na ní.

MM: na ní, ano.

JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento.

MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích))

JV: to si pamatujete.

MM: to si vzpomínám, <Otec Kondelík a ženich Vejvara>,

Miroslav (1923) 379.38906 1357:1374

MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.

JV: a vzpo[menul]

MJ: [a s ]chutí

JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?

MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.

JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že

MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon,

Miroslav (1923) 379.38906 1385:1403

JV: mhm a takže myslíte, že třeba na vás ty studentské filmy
působily právě kvůli tomu, nebo

MJ: a- atmosférou aj myšlenkou.

JV: mhm

MJ: dyť ten ten závěr je jednoznačný. jak ten profesor ee nakonec
řekne em ti š- ti študenti mají svou duši.

JV: mhm

MJ: a to prokazuje celým, napřed je nepochopil, ale nakonec řekl,
oni mají (jít) svou duši, že jo. on rozuměl té mládeži, to člověk
zná nazpaměť pomalu, ale rád se na to dívám, protože to je hodnota.
jako rád poslouchám hudbu nebo básně, čtu jednu báseň pořád až ee
pořád v ní hledám ně- ee nacházím něco hezkýho, v opakování, to je,
podle mě kvalita hraje jedině ee roli tím, že si to člověk může
stále poslouchat nebo číst a nebo se na to dívat.