Quote

LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách

MB: mhm

LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.

MB: a to bylo asi v jakém roce?

LM: (..) třicet, třicet, třicet dva, třicet dva, no tak tak nějak.

LS: mhm. a z těch dalších herců třeba? zmiňovala ste natašu golovou
((Nataša Gollová)), proč zrovna naš- nataša golová ((Nataša Gollová))
[se vám líbila?]

SM: [e Natašu e Na]tašu? no protože ((smích)) em se tolikrát opakovaly
ty její filmy, že, Eva tropí hlouposti a a em co ještě?

Eva tropí hlouposti tady mám taky napsa- napsáno, tak to je
Nataša ((Nataša Gollová)), no takže to asi tak e bylo.

LG: jo. <a pamatujete si třeba> (.) ně- nějaký film který ste viděla
jakoby hodněkrát?
AB: no, e to eva tropí hlouposti, to si pamatuji [nejvíc]

SM: a vzpo- vzpomínáte si na některé filmy? s t- s těmi vašimi
oblíbenými herečkami třeba?

LZ: no tak...

SM: třeba který se vám líbil nejvíc, ten film.

LZ: no rozhodně teda, počkejte, já nevím jak se to menovalo. teď to
taky kolikrát vopakovali, hrála tam Nataša Gollová, Oldřich Nový, a
hrál tam, potom už aj hrál tam mám dojem že aj ten Schránil ((Raoul
Schránil)) tam hrál, a em ta babička pletla, jak tam ten klíček vod
tý [( )]

SM: [Eva] Eva tropí [hlouposti?]

LZ: [hlouposti,] ano, ano, no. tak to, to byl ten film Eva tropí
hlouposti,

EF: ano. tak když hráli Světlo jeho očí, ee, ten, em eh, Dohnal,
Jiří Dohnal ze Zitou Kabátovou ((Zita Kabátová)), on byl slepej, ona
ho ošetřovala. no vite, to byl slaďáček, nádhernej slaďáček,

asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.

JV: hm

CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,

CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,