Quote

ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.

PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.

MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.

JV: a vzpo[menul]

MJ: [a s ]chutí

JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?

MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.

JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že

MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon,

JV: mhm a takže myslíte, že třeba na vás ty studentské filmy
působily právě kvůli tomu, nebo

MJ: a- atmosférou aj myšlenkou.

JV: mhm

MJ: dyť ten ten závěr je jednoznačný. jak ten profesor ee nakonec
řekne em ti š- ti študenti mají svou duši.

JV: mhm

MJ: a to prokazuje celým, napřed je nepochopil, ale nakonec řekl,
oni mají (jít) svou duši, že jo. on rozuměl té mládeži, to člověk
zná nazpaměť pomalu, ale rád se na to dívám, protože to je hodnota.
jako rád poslouchám hudbu nebo básně, čtu jednu báseň pořád až ee
pořád v ní hledám ně- ee nacházím něco hezkýho, v opakování, to je,
podle mě kvalita hraje jedině ee roli tím, že si to člověk může
stále poslouchat nebo číst a nebo se na to dívat.

Falešná
kočička, dávali na na Kobližné takovou kočičku, z tuhýho papíru, to
se otevřelo, tam byly všechno, kdy se to hraje, co se hraje, kdo tam
hraje, zaklaplo, propagace, že [jo], to bylo hezký
LR: [jasně]
DB: a Falešná kočička nó, to byl, no těch herců bylo moc
LR: mhm
DB: potom sem ee to byli ee vlastně e, ferbaska ((Věra Ferbasová))
nojó,

LR: [a] vzpomínáte třeba na nějaké ty filmy s nimi, s nedošínskou
((Antonie Nedošinská)) s ferbasovou ((Věra Ferbasová)) nebo
DB: no třeba ta Kvočna, to bylo hezký. nebo když hrála s tím e novým
((Oldřich Nový)), prostě bylo to něco jako jako na Pygmalion takové
em parodie nebo já nevim si prostě jak tam přijde a prodává ty
tkaničky. nedošínská ((Antonie Nedošinská)) tam hraje její tetu,
nový ((Oldřich Nový)) tam je jako, že jí naučí [mluvit]
LR: [mhm]
DB: a číst a kdesi cosi a počítat jak se to, nevim jak se to
jmenovalo prostě. ((Falešná kočička)). e a ferbasová ((Věra
Ferbasová)) tam v tom hrála, učila se ten pražskej žargon taky,
myslim od od ko- ( ) byl kohout ((Jára Kohout)) (.) jo, kohout
((Jára Kohout)) hrál toho jejího [učitele]
LR: [mhm]
DB: nó, tak to jó. a takový filmy prostě...

(to) to tady ještě mám některý filmy. no Falešná
kočička, to byla teda Věra Ferbasová, že,