Quote

no a ten, to si ženský poplakaly,
Valčík na rozloučenou.

AV: hm.

MH: to byl takovej doják.

AV: hm.

MH: (nevím), jestli to znáte...

AV: ne ne, to jsem neviděla.

MH: von, von se von jako ten důstojník seznámí, e, s nějakou dívkou,

AV: hm.

MH: pak narukuje a omylem je psaný v novinách, že padl.

AV: aha.

MH: no a vona neví (coby), a tak se stane z ní prostitutka a pak
zjistí, že von zůstal naživu ( on ji chtěl) před- představit
své matce, no a říkal, že dělala prostitutku, že to nemůže, a tak se
vrhla pod autobus.

AV: hm.

MH: přitom ta melodie, že jo, Valčík na rozloučenou, to je známý,
že, tak to si ženský poplakaly. ((smích))

AV: ((smích))

MH: no a v tomto filmu byl ten trik, co potom použil Oldřich Nový
v Pytlákové schovance ((Pytlákova schovanka)),

AV: hm.

MH: že jsou sezdaní, a pak přijde ten zřízenec a řekne, ten sňatek
je neplatný, poněvadž ten ředitel, ten neměl složenej služební slib,

AV: hm.

MH: tak to použili v té Pytlákově schovance ((Pytlákova schovanka)).

AV: bylo pro vás důležité, jestli šlo o film černobílý, barevný,
němý, zvukový...

MH: tak ně- němý už jsem nezažil,

AV: hm.

MH: no a původně byly černobílý a teprv po válce začaly barevný.

AV: hm.

MH: že první český barevný film byl ten Jan Roháč z Dubé, (že),

AV: ano.

tak ten se nám líbil a potom z těch americkejch a anglickejch filmů
(.) byly strašně hezký filmy jako pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.)
e Bíle útesy doverské (..) e a teď liš- e listonoš zazvoní (.)
dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát)) nebo tak nějak se to
[menovalo]

LG: [Pošťák] dycky zvoní dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát))

RM: prosím?

LG: Pošťák dycky zvoní dvakrát?

RM: tak nějak [jo]

LG: [mhm]

RM: tak nějak se to menovalo (.) a

akorát mmě jenom syn (.) jednou řekl, abych
na to šla, to bylo nějak (.) jak to nunátko mluvilo to byl americkej
film jo, jak se mělo narodit (..) kdo to mluví ((Kdopak to mluví))