dvacet čtyři, devatenáct set dvacet
čtyři, příští měsíc budu mět pětaosmdesát.
MB: hm
MB: tak pak další, co tady mám vlastně z těhle těch údajů je ee,
bydliště do roku devatenáct set čtyřicet pět vlastně.
LM: tak to sem bydlela em, protože můj tatínek byl eh zapojený
v odboji, tak já jsem nemohla bydlet doma, tak sem bydlela
v penzionátě Vesna na Lipové.
MB: mhm
LM: a e poté, když to zabrali Němci, tak sme se přestěhovali do
ženské útulny.
MB: mhm
LM: co je, co je na rohu dřívější falkenštajnerové
((Falknsteinerová)) dneska Gorkého a Úvozu. tam, a pak jsem se
provdala a bydlela jsem v Masarykově čtvrti na Lerchové.
MB: a vdávala ste se v jakém roce?
LM: štyrycet štyry
MB: štytřicet čtyři, takže ještě ještě
LM: devatenáct set štyrycet štyry
MB: mhm. a ee vlastně ee takže tohleto bydliště, co ste mi říkala,
to je spíš za války?
LM: to sem, ano však, protože já jsem ee do té, do té doby bydlela
mimo Brno.
MB: mhm. jo, takže mě vlastně totiž zajímá celé to vlastně období od
[vašeho dětství, takže]
LM: [ano, tak narodila] sem se v Brně, ale byl, můj tatínek byl
ředitel měšťanské školy a ze zdravotních důvodů potřeboval n- ne-
nes- neměl být ve městě, jakože měl ňáké důsledky z první světové
války nebo tak.
((rozhvor krátce přerušen příchodem třetí osoby))
LM: kde sme přestali?
MB: ee že vlastně říkala ste, že ste se narodila v Brně, [potom]
LM: [no] já jsem se narodila v Brně, ale tatínek mě- měl poškozené
plíce z první světové vláky, tak nemohl být, bydleli sme
v Bratislavě, ale taky mu to nedělalo dobře, jako ve městě, tak
nakonec sme se přestěhovali do Kyjova
MB: mhm mhm
LM: a v tom Kyjově, z Kyjova potom sme se přestěhovali do do
Vracova, tam sem chodila do obecné do první a do druhé třídy a pak
dostal, protože on ukončil on s- studoval ee přírodní vědy, ale ze
zdravotních důvodů to přerušil, takže matematiku teda měl, měla, no
tenkrát to bylo jinak, já nevím jak dneska je náplň ee všechno co se
týká přírodních věd, ale on dělal matematiku.
MB: mhm
LM: tak tu měl dodělanou, ale vostatně co se e týkalo toho, tak to
nedokončil.
MB: mhm
LM: a v důsledku toho, že měl tu e to něco tak dostal ee Újezdní
Masarykovo občanskou školu, tak se to jmenovalo v Hovoranech.
MB: mhm
LM: tam chodilo z několika obcí včetně Čejče jestli vám Čejč něco
říká, jak jako kde byl Masaryk ((Tomáš Garrigue Masaryk)), ee že,
Čejkovice, kde bydlel Masaryk, te- e Terezín, Šardice, Mutěnice ee
ni- no Újezdní, to byla Újezdní škola. tam chodilo, já nevím tenkrát
tam bylo ňeják přes štyra sta žáků, to byla velká, velká škola, no a
protože tatínek byl zapojený po devětatřicátém roku v odboji, tak já
sem musela z doma ee z domu
MB: mhm, [takže mhm]
LM: [a nechtěl abych], abych byla v rodině, kdybys, protože jednou
nohou, to by bylo vždycky kriminál, potom byl tatínek opravdu
vězněný, no a proto já sem přišla do toho Brna,
MB: mhm, takže to bylo v tom roce [třicet devět mhm]
LM: [tak devětatřicet, devět, ano]
MB: mhm. a to byl pak už ten penzionát v té, [mhm mhm jak jste
říkala].
LM: [no od té ano, no ano a od té doby] teda su trvale, trvale
v Brně.