LČ: ne v pořádku. ee v jakém roce jste začala chodit do učení?
LŠ: jó no no tak hned [jak sem vyšla]
LČ: [kolik vám] bylo?
LŠ: no tak bylo mně patnáct roků.
LČ: mhm.
LŠ: ano
LČ: takže v tom pětatřicátém ste začala chodit do učení.
LŠ: ano. ano ano.
LČ: a do to a dva roky ste teda ď- chodila na [tohlecto učení],
LŠ: [ano], dva roky byla tehdy učební doba, já jsem se vyučila jako
na pánský prádlo, u nich.
LČ: a potom jste dělala co, po těch dvou letech?
LŠ: pořád sem šila.
LČ: šila ste u nich ste, nebo...
LŠ: no u nich, ale potom jako to že zrušilo (.) a (.) tak potom jsem
(.) pořád sem šila no tak (.) nejdýl sem napřed bylo Oděvní tvorba,
byla, tam jsem šila a potom se to zase změnilo Oděvnictví města
Brna,
LČ: mhm.
LŠ: no tak jsem tam byla třicet roků.
LČ: takže už od toho roku třicet sedum ste začala šít,
LŠ: ano.
LČ: pro tu, Oděvní tvorbu, hnedka nebo...
LŠ: ne třicet sedum eště né, to sem byla pořád u těch [Hanáků,
víte?]
LČ: [ano.] takže do války ste byla u těch Hanáků?
LŠ: ano a ve válce sem měla sem se vdávala už,
LČ: ano.
LŠ: to mně bylo třiadvacet roků dvaadvacet a v třiadvaceti rokách
roku jsem měla chlapečka,
LČ: takže ste..
LŠ: jsem byla doma jako.
LČ: mhm.
LŠ: ano.
LČ: ano.
LŠ: ano.
LČ: á jaké bylo povolání vašich rodičů, před válkou a v době [války]
LŠ: [maminka] byla em v domácnosti jako, vona mě pak vopatrovala
děti že a, a předtím chodila uklízet, no tatinek, já jsem měla
tatínka, ten byl mědíkovec první brněnské ((První brněnská
strojírna)) jako montér a on jezdil do zahraničí, byl tam mistr a
jezdil do zahraničí tam stavěli cukrovary,
LČ: mhm.
LŠ: takže on byl v celé Evropě víte?