LR: ne. a bavil ste se během projekce filmu s jinými diváky?
ML: to nebylo jako teď, že se tam hvízdá a podobně, jo, to...
LR: hm a takže vy ste říkal, že se teď hvízdá a předtím diváci ňák
hlasitě na ten film nereagovali.
ML: za války se vzdychalo při německém zvukovém týdeníku.
LR: hm
ML: jo, kdy prostě vítězili na všech frontách. jo, tak obecenstvo
prostě ostentativně vzdychalo.
LR: hm
ML: na to si vzpomínám jak teď. (a my) sme se zapojili
<pochopitelně>
LR: ale jiným způsobem. třeba ee následoval někdy během filmu nebo
až po něm potlesk?
ML: [ne.]
LR: [pamatujete] si, ne.
ML: ne.
LR: nikdy ste nezažil.
ML: ne.
LR: a potkával ste v kině své známé? [hovo-]
ML: [no]
LR: hovořili ste o filmu,
ML: no o filmu sme ne( ) no těch známejch, prosim vás dyť toho
bylo to to, toho byla fůra, nesmíte zapomenout, že televize nebyla,
LR: hm
ML: a jediný, jediný ty ee takový to vyžití pro ty mladší, no tak to
bylo kino, páč divadlo, to ještě tenkrát pro nás nebylo.
LR: hm
ML: nehledě na to že i, i ten ten divadelní repertoár byl omezenej.
LR: hm bylo tedy běžné setkat se v kině s přáteli,
ML: no pochopitelně.
LR: a při cestě domů si povídat o filmu nebo o čemkoli.
ML: no tak to sme si nepovídali o filmu.
LR: už ne.
ML: no ňáký prostě jiný ty se řešily, jo.
LR: ((smích)) dobře. ee teď by mě zajímalo, jak ste si vybíral ten
konkrétní film, na kerý ste šel do kina, co pro vás bylo důležité.
ML: no tak podívejte se, vybíral za prvé, muselo to bejt teda
mládeži přístupný,
LR: hm
ML: to za prvé. jo, no a, a za druhé prakticky to byly ee podle,
podle toho, prostě, těch herců kteří tam hráli, jo,
LR: hm
ML: pochopitelně byly filmy, no Vlasta Burian, ten byl ( )
LR: hm