LČ: a a ty ty změny na vás nějakým způsobem působily, když začaly
platit ty protektorátní předpisy, třeba povinná němčina v titulcích
nebo (.) v názvech a na reklamách (.) že ten jazyk se tam vlastně
[dostával?]
LT: [prostě to] se bralo tak, že to musí být, že muselo být ee
zatmění muselo být v deset doma (.) no a o- co tam obtěžovalo, tak
byly ty tý různý výjevy (..) z těch německejch vojenskejch událostí.
LČ: takže vlastně v týdenících (.) v těch žurnálech [to]
LT: [ano]
LČ: to bylo horší (vlastně)
LT: to bylo (nepříjemné), to bylo všechno plný vojáků (pochodů) a
tak.
LČ: takže to působilo třeba i depresivně [(na toho diváka?)]
LT: [ano]
LČ: a třeba chování diváků se nějak změnilo v té době? (že) byste
vnímala, že by se diváci v tom kině třeba i při těch žurnálech
chovali jinak než dřív (.) právě pro...
LT: ne, to (.) diváci byli vždycky ukáznění (.) pokud nebyli, tak by
vypadli.
LČ: a chodila ste teda v té době třeba více nebo méně do kina to (.)
asi...
LT: no tak jak se nahodil film a tak jak (.) to prostě doba nesla
no.
LČ: takže se vlastně výběr filmů (.) nezměnil třeba...
LT: to ne.
LČ: a když se když vlastně už se kon- blížil konec války, tak se
třeba to chodě- ee to chození do kina a chování diváků, to se nějak
měnilo? (.) ee v tom období, když už se blížila vlastně konec války?
LT: nic se neměnilo.