Quote
04.371
358:361
a ta maminka od mé
kamarádky, no ta byla kinařka ta odebírala kinoreví ((Kinorevue)),
ten časopis. tam byly vždycky ty hvězdy všecky, ty americký, naše,
prostě co byly tehdy v kurzu.
04.371
432:435
Falešná
kočička, dávali na na Kobližné takovou kočičku, z tuhýho papíru, to
se otevřelo, tam byly všechno, kdy se to hraje, co se hraje, kdo tam
hraje, zaklaplo, propagace, že [jo], to bylo hezký
04.371
503:511
nó, to bylo na to hrajeme do pátku, vod pátku hrajeme toto. ano
deme
LR: [((smích))]
DB: [tak sme šli]. je to mládeži přístupný, vod kdy do kdy, do
kolika let. a to sme sledovali prostě by- to byly takovýdle plakáty
obrovský
LR: mhm
DB: vylepený někde, na sloupech a na na těch plotech a tam sme si to
vybrali
04.371
831:841
LR: a kde ste získávala ty informace? jestli v novinách nebo jenom
vám stačily ty [vývěsky]
DB: [no tak] to m to to ne to. z té kinoreví ((Kinorevue)) vod té
kamošky, vod té Mileny, ta maminka to prostě... a co co uvidíte v
kinech
LR: mhm
DB: to bylo někde myslim v ňákym kam, vycházelo Kam v Brně
LR: [kam]
DB: [ale] to byla jiná forma uplně
LR: [mhm]
DB: [to] byla novinová forma jako noviny
04.371
565:599
LČ: a kde ste získávali ty informace, ee [vo tom]
MD: [a tak to někdo], to já vím, to někdo prostě někde třeba ee,
třeba byly plakáty, že, taky. byly plakáty, na kteréch bylo ee kina
co hrají, že.
LČ: a tak em a třeba noviny nebo časopisy, to ste nev- nem-
MD: a tak to sem to sem ještě, to snad ne, neměla. neměla ani peníze
a čas. ((směje se))
LČ: takže většinou se šlo s přáteli, nebo ty plakáty, které byly.
MD: [no, většinou to, většinou to].
LČ: [kde bývaly ty plákáty, kde byly]
MD: protože to bývalo vylepený, byly vylepený plakáty a v kina jaký,
který kina prostě co hrály a tak.
LČ: takže tam ste si na to ( )
MD: tam většinou, většinou někdo zjistil, aha tam hraje to mohli
bysme tam jít a třeba sme se aj potkali, někerou ještě druhý, my sme
šli třeba tři a potkali sme je, a kam dete. no deme do kina tam, jo
hrají, je je to hezký, hrají. sebrali se a šli sme, třeba sme
dostali první řadu, za korunu dvacet, první řadu ((směje se)), jo
ale hlavně že sme prostě byli v kině a že sme že se nám tam to
líbilo.
LČ: a a věděla ste třeba, jak se mění ty programy, aby ste věděla,
kdy se máte na ty plakáty...
MD: a no tak to mě ani tak, to nevím, že by mě to zajímalo. ((směje
se)) to ne.
04.371
460:463
eště když ee eště někdy, když sme ve městě, když se kupovala ňák
vstupenku, tak oni vám k tomu dávali takovejhle letáček, jo,
s fotografií těch hlavních rolí a tam byl text té písně, která
provázela ten film.
04.371
804:818
LR: mhm, dobře. ee kde ste získávala informace o těch filmech?
EF: (..), jédamane, kde sme to získávali? no v Králově Poli to bylo
jednoduché, poněvač tam byly plakáty dycky, jo, na celý měsíc třeba.
no a eh e ve městě vlastně taky. každé kino mělo svůj velký plakát,
kde to bylo vždycky napsaný, kdo hraje, jak a eh e co se hraje.
takže sme si mohli vybrat.
N1: a (ten) týdeník. a při tým týdeníku byla reklama (
) a filmu.
LR: mhm.
EF: a tak, jo. jo, ano, ano, týdeník byl. ano, vždycky. a tom i
vždycky inzerovali, ano.