Quote
06.373
518:532
LČ: a jak ste se třeba tedy v tom kině chovali, měli ste ve zvyku třeba
tam jíst ňáké pochoutky nebo pít nápoje,
IK: no, to se tam prodávalo sice, ale nebylo to myslím moc zvykem. no
tak ňáký bonbony se žvýkaly, že, nebo tak, ale já si myslím, že
obecenstvo bylo ukázněnější. prostě...
LČ: ale ta možnost koupit si byla [v některých kinech.]
IK: [ano to tam] vždycky ňáký stánek byl, pití ne, pití dovnitř ne, to
ňáký ten bonbon nebo něco, že, ale jinak...
LČ: a to bylo v těch městských kinech ale spíš, ne?
IK: no, ale aj takhle, víte, já si nepamatuju, že by em to tak rušilo.
06.373
639:660
LČ: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy
nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo
a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost?
IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do
toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by
se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo,
LČ: a že by se chodilo do kina bez placení třeba, že by někdo zkoušel
proniknout.
IK: no to určitě, to určitě, to ((smích))
LČ: a jak se to provádělo?
IK: to nevím, já s tím zkušenost nemám, protože to sme, říkám, celkem,
tak já nevim, tak já sem dycky na to kino z toho kapesnýho tak ňák
měla. no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...
06.373
1014:1019
určitý sociální vrstvy, který jednak na to kino moc neměly,
LČ: hm
IK: takže nemohly tak často chodit, že, em takže em my sme na to kino
měli, že, takže já sem dostávala nějaký to kapesné,
06.373
294:305
HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]
LR: [hm]
HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat
LR: ((smích))
HH: a on <mě tam pustil teda, víte,
06.373
609:627
LR: a když ste byla takhle menší, tak chodila ste s někým jiným do kina
než s rodiči?
HH: n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou
[jednou],
LR: [mhm]
HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch
dvou hodin asi,
LR: mhm
HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, <to sme dostali, a už sme
běželi, že>
LR: mhm
HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.
06.373
776:792
LR: dobře, tak a teď by mě zajímalo, jak ste se obvykle v kině chovala?
například jestli ste měla ve zvyku v kině konzumovat jídlo nebo nápoje?
HH: no, to ee <nápoje teda ne,> ale protože u- v každém tom kině bylo
skoro bifé,
LR: [mhm]
HH: [v každém], tak to před představením se něco koupilo, a em třeba
aby to nechrastilo, tak moc sem teda jako... ne já sem nechtěla rušit,
víte, ale mívali sme, i rodiče třeba koupili
LR: [mhm]
HH: [a dali] mně něco potichoučku do toho, nějaké štolverk nebo něco,
ale že bych třeba jedla nebo, jedla nějaký jídlo, to vůbec nepřipadalo
v úvahu, jenom takový cukrlátko nějaký.
06.373
874:903
HH: [ne, ne to] ne, tak ta kamarádka, já sem byla větší, taková
silnější něž ta kamarádka, my sme šly spolu a voni řikali, ty né, jako,
a vona se zlobila, my sme stejně starý, jo,
LR: ((smích))
HH: ona byla [menší]
LR: [mhm]
HH: <a slabší taková> jako já, tak mě by pustili třeba, a ji tam někdy
[nechtěli pustit]
LR: [mhm]
HH: ale nakonec pustili, přece jenom, [no.]
LR: [mhm], ale to už ste byly v tom věku, když ste teda mohly.
HH: jó, [jo jo]
LR: [nezkoušeli] ste to,
HH: [ne ne ne]
LR: [samy].
HH: to sme jako nezkoušely, nějak je (.) je obalamutit, nebo tak to ne,
když ne, tak když to bylo nepřístupný, no tak sme nešly, no ale když to
bylo přístupný a jí tam nechtěli pustit, tak sem se jí třeba zastala.
06.373
909:915
LR: mhm. a stalo se někdy, že byste šla do kina bez placení?
HH: ne
LR: ne
HH: ne, to neexistovalo teda. vždycky sme měli zaplaceno. to byly
06.373
589:603
[když se] nám [něco]
LR: [mhm]
HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer,
já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly
dokonce i na desátou byly
LR: mhm
HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
LR: [mhm]
HH: ale na tu šestou hodinu, to bylo tak výhodný, [no]
06.373
238:257
JB: ale když sem byl malé, tak sem chodil s babičkou, já sem měl
strašně hodnou babičku, to byl anděl takové, tak vona byla chytrá
všechno, ale neuměla číst a psát,
LG: mhm
JB: ale jináč byla chytrá a ráda chodila do kina. a my sme chodili
právě tady do toho kina Lípa, jo, na tu Marxovu ulici, a vona tam
měla známýho jednoho, které tam trhal ty lístky které pouštěl tam a
vona mu vždycky prže sem byl malej, to bylo zakázaný do patnácti let
anebo co, chodily kontrole, jo esi tam není nejaké mladé, to svítili
takhle, svítili baterkama a to já sem se dycky schovával takhle, no
a vona tá babička dycky vona mu dycky řekla jako počkejte až se to
setmí a toto tak nás tam pustil, no. no jenomže vona neuměla číst a
já sem jí to četl ty titulky, jo.
LG: mhm
JB: no to víte to jak lidi byli nadšení no že sem jí to četl,
((smích))