Quote
03.385
949:955
ES: měli sme gramofon.
LS: měli ste gramofon?
ES: ( ) večery, nebyl televizor, takže se pouštěly gramofonový
desky. to se hrály karty. žolíka. takže sme, můj tatínek teda, ty
desky.
03.385
1094:1101
ES: tak ee měla sem lyže, takže sem lyžovala. měla sem brusle,
chodila sem bruslit na stadion. a (...) chodila sem cvičit do
Sokola.
LS: hm.
ES: potom sem chodila do rytmiky k paní Hladké. (...) a hrozně sem
měla ráda turistiku.
03.385
1105:1119
ES: kde když jako se to povedlo, tak sme jeli do těch, na to
Slovensko, do těch Tater.
LS: mhm.
ES: a ty hory.
LS: a dávala ste přednost tady těm jiným zábavám, co ste jmenovala,
před kinem?
ES: myslím, že ne. že kino bylo Alfa.
LS: kino bylo dycky.
ES: na prvním místě.
03.385
565:605
AV: jaké jiné druhy zábavy jste měl rád, kromě kina? divadlo...
MH: no, muziku, muziku.
AV: muziku, to [už jste vlastně] zmínil, že jste hrál...
MH: [muziku]. a no kdysi, to se přiznám, teď už jsem nechodil, kdysi
eště s jedním kamarádem, chodívali na koncerty,
AV: hm.
MH: to bývaly tady, jak je Pražský jaro, tak byl Brněnský máj,
AV: hm.
MH: a pak to zrušili, poněvadž řekli, že nejsou na to devizy.
AV: poslech rozhlasu taky?
MH: ne, rozhlas neposlouchám.
AV: ne, ne.
MH: to poslouchala manželka. já já totiž, abych se přiznal,
(uvědomte si), že su divnej, ale jak jsem byl muzikant, tak mě do
kol.. já jsem byl zvyklej na ve- velký vorchestry, že. tyto. no jak
začali bítls ((Beatles)), tak ty mě tak dokonale zprotivili zpěv a
kytary, že jsem od té doby nesáhl na kytaru a vod té doby
neposlouchám rozhlas, (teda).
AV: od té doby neposloucháte vůbec...
MH: ne.
AV: a předtím jste tedy hrál na kytaru, (jak říkáte)?
MH: já jsem hrál na klavír, na harmoniku a na kytaru.
AV: aha, hm.
MH: v podstatě já jsem hrál denně takový tři čtyři hodiny na klavír.
03.385
1381:1396
AV: hm. (.) to je zajímavé ještě, přemýšlím nad těmi, ee,
projekcemi, co jste se jich účastnil v těch bytech, že to opravdu
muselo mít zvláštní atmosféru...
MH: ano.
AV: že, jak říkáte, že to byl fakt takový klub, (.) s tou
promítačkou...
MH: no tak tam se dělalo všechno, jak říkám, tam se promítalo, četlo
se, hrál se ping-pong, karty se hrály...
AV: hm.
MH: jak vám říkám, jeden čas se vo to začali zajímat estébáci
(STB)), co co co tam je za schůzky ((smích))
02.384
107:120
ES: živnostník. můj tatínek byl živnostník. měl obchod s kl-
s koloniálním zbožím.
LS: hm. a maminka?
ES: maminka samozřejmě byla v obchodě též.
LS: takže pracovala v rodinném, rodinném obchodě?
ES: ano. a začínali (.) začínali tady, na Zelném trhu.
LS: na Zelném trhu. hm. a měla ste nějaké sourozence?
ES: ne, kdepak.
02.384
258:260
ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána
na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala
partnerku mýmu tatínkovi.
02.384
333:335
ES: ne, nikdy ne. ne. (..) moje maminka, ta do kina nechodila. jak
sem vám řekla, ta byla velice nemocná. takže s maminkou sem- ale
s tatínkem sem chodila každý týden.
01.383
87:102
LS: hm. (.) a potom? potom už ste nastoupila do zaměstnání?
ES: ano.
LS: a kde ste pracovala?
ES: pracovala sem (...) v pojišťovně.
LS: hm.
ES: potom sem pracovala v Lidových novinách. potom sem pracovala
tady na rektorátě.
LS: a co ste tam dělala?
ES: všude sem byla v účtárně.
01.383
122:127
LS: hm. (.) a vaše povolání už ste říkala vlastně, že potom ste
nastoupila jako účetní?
ES: ano, a nakonec sem skončila v Domě pionýrů v Lužánkách jako
ekonomka, jako hospodářka. (.) a do důchodu sem šla z Magistrátu
města Brna.