Quote
02.394
346:381
LS: hm. takže můžeme další otázku. zmiňovala ste taky vlastně, že ta
vaše první návštěva byla se školou v tom kině.
ES: ano.
LS: a když byste měla říct vlastně totéž, ale jaký byl postoj školy
k filmu nebo ke kinu obecně?
ES: tak oni vybírali kina, která- teda filmy, které měly určitou
souvislost s výukou.
LS: hm.
ES: takže, jak sem říkala, to bylo něco z dějepisu o tom Lomikarovi
((Psohlavci)). a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..)
z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili
takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam
byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee,
LS: hm.
ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné,
LS: depresivní
ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly
mrtvoly.
LS: mhm
ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy.
LS: a jak často ste chodili s tou školou do toho kina na
představení?
ES: tak na té Kounicové sme chodili často.
02.394
388:407
LS: a hovořili ste potom třeba v rámci výuky ještě o těch filmech,
které ste viděli?
ES: ano, samozřejmě, ano.
LS: jo? (.) takže vlastně, když byste to měla shrnout. jak se
učitelé vyjadřovali k těm filmům nebo jaký byl jejich postoj ke kinu
obecně?
ES: no postoj byl takový, že hlavně chtěli od dneš- od dětí získat
jejich zážitky a jejich prostě připomínky k tomu filmu. oni sami se
nevyjadřovali,
LS: hm.
ES: ti učitelé. hlavně je zajímalo, co na to říkaly děti.
LS: váš názor?
ES: ano.
02.394
414:459
ES: tak (...) to víte, takový desetiletá holčička, ta začne
vystřihovat z různých časopisů filmové hvězdy, začne si je lepit do
sešitu ee. a mm (.) to víte, viděla sem moře českých filmů s Věrou
Ferbasovou ((Věra Ferbasová)), s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)),
s Oldřichem Novým ((Oldřich Nový)), ale také třeba sss tím Robertem
Tajlorem ((Robert Taylor)), to byl americkej takovej představitel.
takže (..) to byly (.) různé, různé druhy filmů. ovšem, ty české
filmy se mi líbily nejvíc, protože to bylo z prostředí, které mi
bylo známé, že?
LS: hm. a byl teda pro vás důležitý ten film tady v tomhle raném
věku?
ES: ano.
LS: ano?
ES: byl. hlavně, jak se má člověk chovat ve společnosti, že ano? to
už sem viděla u těch filmových hvězd, že (..) vždycky když se de do
nějaké veřejné místnosti, takže musí jít muž napřed, žena za ním,
takže já sem tím byla jako poučená hodně.
LS: hm.
ES: třebas při stolování. to sem všechno odkoukala.
LS: takže tohle všechno mělo na váš vliv.
ES: vliv na mou výchovu.
LS: třeba v těch rozhovorech s vašimi přáteli a nebo v hrách, jestli
ste ňák třeba napodobovali.
ES: samozřejmě ((smích)) takový takový desetiletý děvčátko ee má
snahu se stát jako snem, aby byla filmovou hvězdou, takže.
LS: to určitě
ES: doma sem neměla příležitost, ale u té mé tety, co sem s ní
chodila do toho Excelsior, tak tam sem měla k dispozici boty
s podpatkama a různý takový šátky, tak sem se předváděla před
zrcadlem. to je jako u desetiletýho děvčátka nic neobvyklého.
LS: takže ste třeba vlastně si třeba hrála na herečku nebo?
ES: ano, ano.
02.394
536:544
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
02.394
596:618
LS: a předtím, když ste bydleli ještě v tom Tivoli, tak tam bylo
které vaše nejoblíbenější? z toho kruhu, co ste zmiňovala?
ES: tak myslím, že to bylo (...) Alfa.
LS: a proč Alfa zrovna?
ES: protože tam byla pasáž, byly tam výlohy a ee taky člověka ten
upoutal ten interiér.
LS: a co se vám líbilo v tom interiéru? pamatujete si třeba na
nějaké detaily z toho interiéru, z toho kina?
ES: tam byly myslím i balkony.
LS: hm.
ES: takže (...) v málokterém kině byly ty balkóny, takže to člověka
jako to děcko, to upoutá, ten balkon.
LS: takže to vás zaujalo?
ES: ano.
02.394
182:207
LR: dobře. tak teď už se přesunem spíš k těm biografům, a první
okruh otázek je o vaší dětské zkušenosti s biografy asi do těch
vašich desíti let, to znamená do toho roku devatenácet čtyřicet dva,
a ee mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu
kina.
ML: no, podívejte se, my sme chodili do kina s otcem,
LR: hm
ML: jako máti ta ne, jo? ale s otcem sme chodili no a, a to sme
chodili jako ty první mám takový dojem, to byl někerej film Laurel a
Hardy.
LR: jo, takže na to si [vzpomínáte.]
ML: [grotesky.]
LR: jasně.
ML: jo no potom takový ňáký miky maus ((Mickey Mouse)) a tak dále
jo.
LR: hm
ML: to bylo teda před válkou.
02.394
214:255
LR: hm a jak často ste jako dítě do těch svých asi deseti let chodil
do toho kina.
ML: podle toho, jak ty filmy běžely.
LR: [podle toho, co vás (zajímalo.)]
ML: [jak se to, jak jak se to] obměňovalo.
LR: aha aha takže můžete ňák [třeba]
ML: [no to vám] to vám neřeknu takhle ten, a potom taky záleželo,
[podivejte se, záleželo taky na tom,]
LR: [( )]
ML: tenkrát byly soboty pracovní,
LR: hm
ML: jo, otec byl prakticky zaměstnanej, poněvadž ten jezdil, ten
jezdil jako po těch, po služebních cestách,
LR: hm
ML: jo, takže to a a máti, ta s náma to, ta s náma ani tak moc do
kina si nevzpomínám, že by, že by maminka šla s náma někdy do kina.
LR: hm takže ste se
ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana
Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se
říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion,
LR: hm
ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to
menovalo Studio.
LR: hm takže ste chodil s tatínkem, s nikým jiným, nebo...
ML: ne.
02.394
292:321
LR: hm a vy ste teda říkal, že ste chodil do kina s tatínkem,
ML: ano.
LR: jaký byl názor těch rodičů na ten film.
ML: no tak to tenkrát se nebralo jako názor <prosim vás, to je>
tenkrát to nebylo tak jak dneska, když se kouká někdo na televizi a
řekne, že to bylo pro kočku, nebo že to bylo jak <pro kočku,> nebo
že to je blbost,
LR: hm
ML: <jo> anebo že se na to dalo koukat.
LR: takže bavili ste se o filmu?
ML: ne
LR: doma
ML: ne.
LR: dobře. a co ve škole?
ML: vůbec ne.
LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali]
ML: [ne ne ne]
02.394
499:509
ML: tak tam vo tom vykládal prostě ňákej pamětník z barandova
((Barrandov)), páč kerej tam pracovali voni taky, jo. takže na ty,
to sme chodili, protože to byly ty, to byly, podívejte se, vono
takhle, vono to navazovalo. před válkou se chodilo na miky mause
((Mickey Mouse)).
LR: hm
ML: to byl miky maus ((Mickey Mouse)), a Pepek námořník, <já nevim
ty seriály> jaký byly, pochopitelně to za Německa, em za
protektorátu přestalo,
02.394
674:685
LR: hm a chodil ste do různých kin podle toho, jestli ste šel s tím
tatínkem, jestli ste šel s kamarády,
ML: to se tenkrát nerozlišovalo. prostě to se rozlišovalo podle
filmu.
LR: podle filmu.
ML: a byl dobrej film s Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)), no tak
se šlo, na to. nebo Laurel a Hardy, <no tak> tak se prostě šlo a
jestli to bylo takový kino nebo makový kino, to vůbec jako nehrálo
žádnou roli.