Quote

LG: jo a tak když se vrátím zpátky k těm biografům, kdy pro vás k-
nebo jakoby před předtím než začala válka, navštěvovala ste kino,
chodila ste do kina?

JK: co?

LG: než než začala válka

JK: no

LG: př- jakoby v tom e před tím rokem třicet devět, chodila ste do
biografu?

JK: (no)

LG: tak to nevadí, tak já tu mám e otázky teď které se týkají úplně
toho prvního navštěvování kina než jakoby před tou válkou, (jestli)
si vzpomenete, kdy ste byla poprvé v kině?

JK: ((pravděpodobně kroutí hlavou))

LG: ne e

JK: to ( ) neřeknu [vůbec nic]

LG: [to nevadí] to nevadí a em před tou válkou, vzpomenete si, jak
často ste třeba chodila do těch kin?

JK: no to sem chodila jako mladá [holka]

LG: [mhm]

JK: samozřejmě pokud e eště existovaly biografy

LG: mhm

JK: tak sem určitě chodila samozřejmě že dneska [(už)]

LG: [jo]

JK: o tom nevím nic

LG: jo a pamatujete si třeba s kým ste chodila do toho kina?

JK: s kým?

LG: mhm

JK: (no) s přítelem

LG: mhm (.) a em k- jesi si vzpomenete na ména těch biografů?

JK: jo tam byl ( ) například Kapitol

LG: mhm

JK: byl jeden biograf, druhý biograf Moderna

LG: mhm

JK: to bylo tam v tam kde byl trh nahoře před tou... tak tam byl
taky biograf Moderna (ale) nej- nej- nejznámější byl asi ten e k-
Kapitol

LG: mhm

JK: to byl nej-

LG: a e podle čeho ste si vybírala zrovna třeba tady tyhle dvě kina?
jakoby proč... že prostě e v předválečném Brně bylo těch kin strašně
moc v Brně

JK: no strašně moc to bych ani neřekla byly (.) byly biografy s- e
větší nebo menší a nic zvláštního bych o nich nemohla říct.

LG: mhm

JK: vím že Kapitol byl takový běžný slušný biograf

LG: a byly potom v Brně nějaké jakoby e biografy o kterých byste
řekla že byly spíš jakoby neslušné, když Kapitol byl slušný?

JK: slušné byly všechny (jinak) by mně maminka nedovolila abych šla
do biografu <když (by nebyly) slušný>

LG: <jo> [a když]...

JK: [no] normální biograf kde se promítalo

LG: mhm

JK: to co prostě ta kinematografie e dala k dispozici ( )

LG: jo a když sme u té maminky, jaký byl názor rodičů obecně jakoby
na filmy a na kina?

JK: jaký byl [názor ( )]?

LG: [názor co si] to tom mysleli? jestli o tom třeba doma mluvili? o
těch [filmech]

JK: [tak to] teda (.) já sem se musela učit abych do- dokončila
školu, ale že by e tam k tomu e přispěl taky nějakej biograf, to
bych neřekla

LG: a e ve škole ee vyjadřovali se třeba nějak učitelé k těm filmům
nebo ke kinům?

JK: (...) to [to]

LG: [a]...

JK: když když sem chodila do biografu

LG: mhm

JK: tak rozhodně e to byla moje záležitost

LG: jo

JK: s- s mými přáteli

LG: mhm

JK: a a ale o o kině jo to se se v této souvislosti určitě nemluvilo

LG: jo a em byl pro vás jakoby ten byl bylo to pro vás důležité ty
biografy a ty filmy v té době?

JK: no asi že jo, protože každý mladý člověk chodil rád do biografu
anebo e díval se na nějaký film

LG: mhm

JK: že? ovšem samozřejmě nebylo to takovým způsobem vedeno bych
řekla e než (.) předtím

LG: mhm

JK: se ne- nedalo tomu takový důraz

LG: jo a chtěla sem se ještě zeptat, em vy ste říkala, že ste
chodila do těch e biografu s přáteli, s kamarády, tak jestli e ste
třeba já nevím e hráli nějaké hry, které se vztahovaly k těm filmům
zpívali ste si písničky nebo tak? jestli ste se to tom nějak výrazně
bavili o těch filmech?

JK: to si nevzpomínám že jestli sme se výrazně o tom, ale e já si
myslím, že mladý člověk když vi- viděl nebo navštěvoval nějaký ten
biograf

LG: mhm

JK: tak z- tak tam chodil s určitým e s určitou představou

LG: mhm

JK: že t- jakej ten film bude, jestli to bude vážný film, jestli to
bude veselý, ale spíš to byly filmy vážné

LG: mhm

JK: protože ta doba byla vážná, velice vážná

LG: mhm

JK: no

LG: a měla ste nějaké oblíbené kino v Brně?

JK: o- oblíbený kino [(jestli)]... ?

LG: [které] ste třeba navštěvovala častějc než ty ostatní kina? ne
ee?

JK: to určitě ne

LG: mhm a em bylo třeba v Brně nějaké kino, o kterém ste věděla a do
kterého ste prostě nerada chodila? kam byste třeba nešla?

JK: nevím vždyť sem vám to už [(řekla)]

LG: [jo] mhm

JK: ( ) (teď) bychom se jedině opakovaly

LG: mhm jo jo a když se třeba máte vzpomenout na to jak ste se s
těmi přáteli v tom kině chovali

JK: jak sme se ch-

LG: cho- [jestli ste]...

JK: ?

LG: [no jestli ste] jestli ste tam třeba konzumovali nějaké jídlo
nebo ste tam pili nápoje bonbony o přestávce ste se bavili?

JK: <o přestávce to je docela (možné že sem tam) cu- cucala bonbony
(sla-) kyselý anebo sladký> to teda opravdu [(nebylo) tak důležité]

LG: [anebo jestli ste třeba] vyrušovali během projekce? cokoliv
jestli ste reagovali nějak na ten film během promítání anebo je tu
ještě otázka, jestli ste po skončení tleskali, když ten film skončil

JK: to nebylo zvykem

LG: nebylo? [mhm]

JK: [to] nebylo (to) člověk prostě se díval na ten film

LG: mhm

JK: a (nejspíš) se po skočení to té toho promítání že se s přáteli o
tom mluvili, že?

LG: mhm

JK: o čem tam jako byla řeč (tak)

LG: jo jasně

JK: záleželo jistě na tom jaká [byla povaha]

LG: [jo chápu]

JK: t- těch přátel

LG: mhm

JK: ale o tom se tak nedá mluvit přesně

LG: a em kromě těch přátel jako ze kterýma ste tam šla do kina,
potkávala ste tam potom v kině nějaké jiné jakoby bylo to bylo to
zvykem nebo spíš ne?

JK: ne ne aspoň

LG: jo

JK: v mé době teda ne

LG: mhm nó byla ste někdy když ste byla jakoby v tom dětském věku,
byla ste někdy na nepřístupném filmu? <já se na ty otázky musím
ptát, já sem je nevymýšlela>

JK: vy se smějete, ale já nemám ponětí co [chcete]

LG: [jo] já vím vy ste mně nerozuměla, že? jestli ste jestli ste
byla jako dítě na nepřístupném filmu někdy?

JK: jo tak jako na zakázaném, [jo]?

LG: [no] na zakázaném

JK: na zakázaném filmu

LG: ne e?

JK: ne asi že ne

LG: áá šla ste někdy do kina bez placení?

JK: ((smích)) no to sou otázky

LG: [<já sem je nevymýšlela já za to nemůžu>]

JK: [((smích))]

LG: a teď to ten a teď to ten pan učitel tam uslyší a vynadá mně že
sme se smály <těm otázkám>

JK: hm

LG: takže ste nikdy e nebyla [v kině bez placení]

JK: [ne ne zakázané filmy]

LG: ale to byste se to byste se divila, někteří ti pamětníci chodili
bez placení a chodili na zakázané filmy když byli děti ně- jeden
pamětník mně dokonce myslím popisoval, jak se tam dostávali na ty
nepřístupné [filmy]

JK: [( )] když ty ty <vchodní> dveře byly ňák jenom jenom takhle
jako přivřený

LG: mhm

JK: neby- nebylo to zamčeno, že? ( ) normálně... takové věci sem
já teda nezažila

LG: dobře

JK: (já) buďto sem šla do kina, anebo tam sem tam nešla (.) a když
sem tam šla tak (.) zase s určitou představou

LG: mhm

JK: že to bude vážný film, že se tam asi pravděpodobně bude jednat o
tom a o tom že? a hotovo.

LG: mhm a em chodila ste do kostela nebo nějak em?

JK: em ani ne

LG: ne e? (.) teď tu mám zase otázky, které se budou jakoby
opakovat, ale já je prostě musím přečíst em když ste šla do toho
kina, vybírala ste si konkrétní film?

JK: no tak to jo

LG: šla ste podle filmu

JK: samozřejmě

LG: mhm

JK: (bych)

LG: a

JK: na ňáký b- blbý film bych [těžko]

LG: [jo] protože em

JK: [šla]

LG: [někteří] em lidé tedy jakoby jestli ste si... vy ste si to
vybírala tedy podle filmu, protože sou lidé, kteří em jakoby si
vyberou kino a dou do toho kina a je jim jakoby jedno co se tam
promítá, tak proto se na to jakoby ptáme, ale že vy ste chodila
jakoby na film, protože ste ho chtěla vidět?

JK: ((mlčky souhlasí))

LG: mhm a kde ste získávala jakoby ty informace o těch filmech,
které se budou promítat?

JK: no tak za prvé se o tom mluvilo doma se o tom mluvilo

LG: mhm

JK: mluvilo se s přáteli o

LG: mhm

JK: o těch filmech, že? a co ještě? (..) nic nic nic zvláštního tam
nebylo, ale říkám, buď to film dobrý

LG: mhm

JK: tak i ten mladý člověk na to rád šel, ale jeden z těch takových
těch známých filmů na které se chodilo v s-

LG: mhm

JK: v uvozovkách tak to byl ten film (jé jestli) já si ještě
vzpomenu jak se menoval (..) jak se menoval? (..) Bílá nemoc

LG: Bílá nemoc mhm

JK: Bílá nemoc, tak to byl takový stěžejní

LG: mhm

JK: (promítaný) film

LG: [a mhm]

JK: [Bílá] nemoc

LG: vy ste říkala, že ste teda chodila na ty dobré filmy a kdybyste
mohla říct e co ten film jakoby musel být, aby byl nazván tím dobrým
filmem? jakoby co bylo podle vás dobrý film?

JK: mu- musel by mě zaujmout

LG: mhm

JK: něčím

LG: jo (.) a ee měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky?

JK: asi že jo, ale

LG: [nevzpomenete (si)]

JK: [že bych] to tak přesně s- mohla

LG: mhm

JK: určit kdo který film ( ) nebo který herec to byl to a- to ani
nevím

LG: jo a em chodi- chodila ste eště na němé filmy?

JK: ne to už to ne

LG: mhm a bylo pro vás důležité nebo nějak registrovala ste z jaké
země ten film byl?

JK: no tak zajímalo by mě to

LG: [mhm]

JK: [určitě] mě to tehdy zajímalo

LG: jo

JK: jestli to je německý film, poněvadž

LG: mhm

JK: ty se dost jako promítaly ty německé filmy anebo jestli to byl
film e co ještě ( ) francouzský taky film

LG: mhm

JK: různě no

LG: a které ste teda měla jakoby nejradši?

JK: co? které sem měla nejradši?

LG: mhm (.) nebo které ste naopak třeba neměla ráda?

JK: hm těžko říct (.) byly filmy, které sem ráda viděla a které
prostě sem m- mě tak nějak moc nezajímaly

LG: mhm

JK: to se stalo že?

LG: mhm

JK: ale říkám ta taková ta Bílá nemoc, tak to byl snímek naprosto
opravdu ohromný, no

LG: mhm a em šla ste na nějaký film víckrát?

JK: co?

LG: jestli ste šla na nějaký film víckrát, víc než jednou?

JK: nevzpomínám si na na to že bych to tak... mně stačily když sem
to viděla je- jeden film jedenkrát

LG: mhm a kromě chození do biografu, měla ste nějaké záliby?

JK: já záliby?

LG: mhm

JK: tak to víš že sem měla, víte že sem měla záliby

LG: klidně mně můžete...

JK: jazyky cizí

LG: mhm

JK: sem byly moje já sem chodila dokuď eště to šlo dokuď ti Němci to
u- umožnili

LG: mhm

JK: tak sem třeba (.) ( ) nevím co sem chtěla <říct>

LG: jo ty záliby že ste měla

JK: ( ) nevím co sem chtěla říct

LG: to nevadí, jo a teď tu mám zase otázku na ty brněnská kina,
jestli by s- to já vím ste to už jakoby o tom mluvila, ale jestli
byste to mohla víc rozvinout jaké byly rozdíly mezi těmi biografy?
jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina a tak?

JK: vy myslí- máte na mysli ten to promítání těch buďto dobrých
filmů nebo méně dobrých filmů?

LG: ne e spíš jakoby ee teď nemyslím jakoby ty filmy ale ty ty
biografy obecně jak vypadaly třeba vevnitř jak tam

JK: aha

LG: jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina

JK: no tak určitě byl ňáký rozdíl mezi takovými a makovými

LG: mhm

JK: že že ne každé sedadlo bylo prostě perfektní

LG: mhm

JK: byly řady tak to se vědělo že tak to je výborná řada to mě bude
stát tolik a tolik peněz

LG: jo

JK: a tam půjdu ráda a na druhé straně méně známý méně em já nevím
(..) tak to byly jiné [filmy]

LG: [mhm]

JK: třeba (.) no

LG: jo a z čeho se skládala ta projekce ten program? jakoby tam byla
ta přestávka, byl tam ten hlavní film, byly tam nějaké třeba
reklamní filmy krátké?

JK: no byly ale nebyly v takovém rozsahu jak sou teď

LG: <jo dobře> a byla ste někdy v kině kde bylo živé vystoupení k
tomu filmu? nějaká kapela?

JK: [ne]

LG: [em em]

JK: ( ) [na to si]

LG: [anebo ně-] anebo pamatujete si na ukázky z jiných filmů, jestli
se promítaly?

JK: jiných filmů?

LG: jakoby třeba za týden budeme hrát tady tohle

JK: určitě byly takové filmy, ale já vám to nepovím

LG: mhm

JK: jaké to byly

LG: jo a em bavily vás jakoby ty doprovodné části toho programu?

JK: asi moc ne (.) já sem byla tak já sem prostě se naučila (.) žít
s určitými filmy a

LG: mhm

JK: a mít je jako e byly byly mi sympatické, kdežto jiný filmy které
e sem nemusela vidět

LG: mhm

JK: co ( ) se mně nezdály být takové e dobré nebo abych je musela
vidět

LG: jo (.) a byla ste někdy e na promítání filmu u někoho v
domácnosti? znala ste někoho, kdo měl promítačku?

JK: ne

LG: em-em?

JK: to sem neznala opravdu nevím

LG: jo

JK: takže máte už všecko?

LH: nevadí, nevadí emm jak často ste jako dítě, zhruba do těch svých
deseti let, to jest do ukončení té obecné školy, jak často ste
chodila do kina?

MB: no to vůbec nevím, to s- sem spíš chodila jako do divadla ee na
(.) kašpárka a na (.) takový e bylo tady kašpárek (ferína) a
kašpárek, nevím jak ten se menoval, tak to spíš tam.

LH: takže do těch deseti let ňák častěji ste do kina [nechodila?]

MB: [ne,] ne.

LH: ehm. a pokud ste v tomto období šla do kina, šla ste spíš sama,
nebo třeba s rodiči, nebo s kamarády?

MB: mm nó tak, te- tehdá to bylo ještě nepřístupný, tehdá mně ještě
nebylo tolik roků, tak vždycky sem musela z- jít ee s rodiči...

LH: ehm.

MB: nebo prostě s někým starším.

LH: jasně, a do těch svých deseti let, takže v podstatě to máme tak
zhruba do doby d- do začátku války, ee která kino ste navštěvovala v
té době, když ste šla do kina, do kterého to bylo?

MB: nó to v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)), ale to
bylo ee kino jako takový v sokolovně, víte...

LH: [ehm.]

MB: [se] tam promítalo.

LH: á jaký, nebo proč to bylo právě toto kino, bylo to tím, že bylo
nejblíž to kino?

MB: ano.

LH: á jak se mm jak se vyjadřovali třeba vaši rodiče ó kině, jak h-
jestli se jim ee jestli chodili sami do kina, nebo jestli vás
podporovali v chození do kina?

MB: no tak jo, ale oni sami moc nechodili do kina.

LH: ehm, takže k- vás ňák v tom neomezovali, nebo...

MB: [né, né.]

LH: [nevím jak] to říct. ne? á ee jaký byl postoj, nebo jak se
chovali třeba učitelé ve škole, mluvili třeba o filmech, o kinech,
říkali vám třeba, že v tom kině něco hrají a podobně?

MB: em-em.

LH: vůbec? ták á v- vy ste říkala, že moc do kina nechodila v tu
dobu, takže ee dá se říct, že ten, to kino vás v tu dobu do těch
deseti let ňák pro vás nebylo důležité, že ste ňák mm častěji
nechodila do kina...

MB: ne.

LH: ňák se to neprojevovalo třeba, že byste [se s kamarády
bavili...]

MB: [to né, no tak,]

MB: tak i když to nebude ve vztahu vlastně k Brnu, tak já tady mám
takové otázky jako je třeba jestli si vzpomínáte na svoji první
návštěvu kina?

LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách

MB: mhm

LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.

MB: a to bylo asi v jakém roce?

LM: (..) třicet, třicet, třicet dva, třicet dva, no tak tak nějak.

MB: mhm

LM: ale to si ne to si opravdu už

MB: [mhm jasné, už je to dost dlouho].

LM: [to už mně tak jako dost (nepromítá)]

MB: a takže vlastně do do teda tady toho období, co sem říkala,
zhruba do těch deseti let ste [ňák chodila]

LM: [a tak v těch] v těch Hovoranech, kde sme bydleli, tak protože
můj (tať- sme) byla velká sokolská vlastenecká rodina ee tak ee v,
můj tatínek zařídil, že v sokolovně, ze sokolovny teda, že se tam
udělal to em pro- promítací kabina a že tam bylo kino.

MB: mhm

LM: no a tam byly všechny ty, to zase si ne- nepamatuju ty názvy
těch ee těch filmů, ale vím, že byl krásný film o Štefánikovi
((Milan Rastislav Štefánik)) tenkrát. ten (zná- znám) velice na něj,
Psohlavci a prostě takové takové ee tyto filmy, které se vztahovaly
ee k našim dějinám a em a teda k poválečným dějinám. a em no a pak
sme chodili em pak to tam nějak ne ne sme jako, ale chodili sme eště
do Čejče, to je dva kilometry od od Hovoran a tam sme zas chodili do
sokolovny na jiné filmy, to se tak prolínalo, ale já si to to je tak
dlouho, že že vopravdu ty názvy už mi nic ee ne kdybych je viděla
napsané, tak bych na to, to by mě upozornilo, ale tak když to mám
hra- vyhrabat v hlavě, tak to už nemám, nemůžu. ((smích))

MB: a vzpomínáte si třeba v ee v té době právě do do těch deseti
let, s kým ste do kina chodila?

LM: ano ee s maminkou.

MB: s maminkou.

LM: s maminkou s maminkou a s tetou. to byla teta mojí maminky, tak
to řeknu. no [ale tak].

MB: [mhm], mhm

LM: můj tatínek, tak ten měl em sokolské starosti e em protože byl
funkcionářem takhle, takže hlavně hlavně s maminkou a s tetou.

MB: mhm. takže teď jenom, to ste vlastně ste mi už říkala, že to
bylo to vlastně v té sokolovně [a potom v té Čejči]

LM: [ano, ano, ano]

MB: mhm. takže pak tady je vlastně otázka, proč to byla tato kina,
takže u vás to, tím, že ste nebyla v Brně, tak to byla prostě ta
dostupnost [ta místní, takže vlastně tam]

LM: [no to byla ta, ta dostupnost,] tak my sme sme sem jezdili a to
velice často, protože sme tady měli hromadu rodiny, tak ee sme
jezdili jezdili i sem, ale nemůžu říct, že bych si tak něco velice,
chodili sme do kina, to ano, ale že bych si to pamatovala, to zas to
[zas]

MB: [nevíte]

LM: ne, ne [to nemůžu]

MB: [mhm mhm dobře]

LM: to bych, abych si vymýšlela, nemá smysl.

MB: ((smích))

MB: ee potom ee vlastně jaký byl názor vašich rodičů na film a na
kino. tak zřejmě asi kladný, [když]

LM: [no tak] tak kladný samozřejmě, protože v té době, to bylo kus
kultury. jednak při všemu byl žurnál, aktuality v tom před před
filmem, že

MB: mhm

LM: aktuality různé, což byly vždycky velice zajímavé, to se pak
nebyla televize no a rozhlas byl sluchový vjem, že, ale tam byl, to
bylo s obrazem. tak ee to teda se chodilo dá se říct každý týden do
kina.

LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich
čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý
týden chodila.

MB: né, teď sem myslela [ee]

LM: [nebo jak ste to myslela]

MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte
právě]

LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo
doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e
z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a
řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to.

MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili].

LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co.

MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm]

LM: [ano, ano] ano

MB: ne, ne jde to výborně. ee potom tady mám vlastně ještě poslední
otázku jakoby k tomu období do těch deseti let a a to je em jestli
můžete ňák říct ve vztahu právě jenom tady k tomu období ee jak pro
vás ten film, jestli p- pro vás byl ten film důležitý. jestli to
můžete ňák popsat.

LM: no tak em dětská zvědavost.

MB: mhm

LM: asi tak bych to em jako nasadila na tu dětskou zvědavost,
protože rozum eště teda nedospěl tak, tak daleko tak se šlo ze
zvědavosti, co to bude.

MB: mhm, mhm (..) takže ňáké takové věci jakoby ž- že em by vás
třeba ňák inspirovalo em nebo, že byste [někoho napodobovala, ňáké
herce a takovéhle věci. to ne, mhm.]

LM: [ňáké herce ne, ne tak to to ne ne na to já sem ne, protože my]
sme byli sp- jako sportovně založená rodina, takže a a spíš k té
kultuře, o které sem mluvila, ty divadla a koncerty, takže já sem em
byla po této stránce vedená, ale hlavně hlavně to protože to Sokol
znamenal dvakrát týdně e cvičení a všechno všechno se točilo kolem,
kolem vlastně tělovýchovy a sportu.

MB: mhm mhm. a třeba ve vztahu em s kamarády nebo ňák vrstevníky to
chození do kina [ňáké tam bylo provázané].

LM: [no tak to sme chodili], to sme chodili ee do toho v Hovoranech
a v a v do Čejče.

MB: em i [vlastně]

LM: [takhle]

MB: no, pardon

LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to
sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak
v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu
hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas
sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no.

MB: že vy ste, vy ste mi vlastně předtím říkala ee že ste chodila
s maminkou a s tetou do [kina, takže mhm]

LM: [to sem chodila,] ano taky, ale to bylo eště eště před tím než e

MB: dříve

LM: dřív, [jako malý děcka]

MB: [a zhruba ee] mohla byste to ňák trošičku časově

LM: no tak do dva- do dvanácti do třinácti let a potom už teda em
byla ta študácká ( ) ee tlupa. ((smích))

MB: ((smích)). ee jestli ee ňák ste volila kina podle toho ee právě
s s kým ste šla do kina.

LM: no tak sem chodila nejdříve nejdříve teda jak sem vám říkala
s maminkou a von tatínek na to neměl čas, že, tak sme chodily
chodily my, no.