Quote
03.370
1056:1068
LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?
JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,
LG: mhm
JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?
03.370
1307:1316
LG: no jakože jestli to měla být spíše veselohra, nebo ňáká
[dramatická zápletka]
JB: [na všechno sem chodil], na veselohry anebo dramatický anebo na
kovbojky, na všechno, takhle že bych si vybíral něco, tak to ne, to
jako, ale taky se mně nelíbily ňáký filmy, že,
LG: mhm
JB: mně řikali to bylo blbý na to nechoď, anebo tak, no.
03.370
743:753
LG: (..) hm jak ste si vybírala ten film, na který ste šla do kina
LV: (.) nijak, se hrál tam film m- měl název ee takovej vo lásce
nebo něco, no tak, se tam teda normálně, ale kd- mož- hrála tam ňáká
třeba e e ta herečka, jo, hraje jo tadle, Hana Vítová, nebo e e to
až potom šla Adina Mandlová a jako
LG: mhm
LV: jo? a ji- e (a ti tydle) tak de se na ni, že ee ne na ten film,
ale na tu ha- herečku teda, že?
03.370
866:876
LG: (...) a rozhodovalo jestli je ten film černobílý nebo barevný?
LV: no tenkrát ještě barevný nebyly, to byly až koncem ee války
myslím první, takže to byly černobílý tak to,
LG: mhm
LV: jako bylo, pak se to bralo pozvolna když byl barevnej ee to bylo
až po tom pětačtyřicátým roce, takže byl barevný von byl taky
dražší, ee (..) ee (t- teď) to je teda úplná samozřejmost, ale (to
taky) pozvolna teda jako (vyvíjelo) bych řekla.
03.370
922:929
LG: a upřednostňostňo- upřednostňovala ste němé filmy nebo zvukové?
LV: [zvukový]
LG: [zvukové]
LV: no jistě zvukový. rozčilovalo mě, protože (sem) vám říkám,
trochu blbě viděla, (že spíš) byly i ty tu- i ty titulky, že? no
03.370
1040:1060
LG: a které filmy ste měla ráda,
LV: (..) který?
LG: mhm
LV: ne. který co?
LG: které filmy ste ee měla ráda, jako komedie
LV: jo, (ale) no víte tak bych řekla, jak komedie(.) ale ee myslím
že v těch letech sem to moc nerozlišovala.
LG: jasně [mhm]
LV: [ne] to sem teda moc nerozlišovala teda.
LG: ee
LV: a když to bylo ňákej drama, tak vím, že nás to teda jako hm (ňák
probíralo) nešťastná láska a ee no.
03.370
1303:1314
LG: (.) a změnil se ňák výběr filmů? na které ste chodila v té době?
LV: (.) no změnil se tím, že když se hrál teda českej film, že sme
chtěli vidět ten českej teda [jako film no a]
LG: [takže ste] (upřednostňovali)
LV: (upřednostňovali) [ten českej film]
LG: [jo, mhm]
LV: ano.
03.370
1557:1564
LM: no tak em jo, my sme to vždycky rozlišovali na dobrý film,
MB: mhm mhm
LM: a bylo jedno odkud je, ale musel to být, aby člověku něco získal
ee aby něco říkal, aby z toho člověk něco získal. ne aby to nebylo
jenom tak a teďka se dívám jak hlupák no a a teďka vyjdu ven, že, no
tak to ne. na to nebyl čas. ((smích))
03.370
1858:1883
MB: tam ste nechodili. mhm. jasně. a ee takže to vlastně se to
jakoby projevovalo tím, že do některých kin chodili spíš Němci a do
některých Češi? takhle se to jakoby ro- rozdělilo?
LM: kdo měl, kdo měl uvědomění Čecha, tak nešel. to záleželo prostě
na každém člověku, jak se s tím vypořádal. ale naše rodina se s tím
až do konce nevypořádala že, dycky byla proti. a já dneska, ještě
mnohé věci mě štvou.
MB: hm. (.) a týkalo se to myslíte spíš jakoby toho programu, že
vlastně e [Češi chodili jenom]
LM: [ne, už ze zásady]
MB: nebo
LM: ze zásady, prostě to je německy a ne.
MB: mhm
LM: úplná ignorace.
MB: myslím jakoby ee nejen to, že to byla německá, e německé filmy,
ale i třeba, že to byla jakoby německá kina
LM: ano, ano, [ano, ano, ano]
03.370
1953:1961
MB: tak ta, ten vlastně ten výběr filmů, to už si asi, vlastně ste
mi říkala, že ste prostě [chodili na ty české filmy. takže asi
v tom]
LM: [ano, ano. ano]
MB: v tom byla ta změna
LM: to ano