Quote

JV: zeptal bych se (.) vy ste vlastně trávila tenkrát (.) čas jako
dítě (.) měla ste nějaké koníčky nebo četla ste knížky třeba (více)?

JJ: [hm to]

JV: [vy ste] řikala, že ste (méně) chodila teda do toho kina, tak
jestli ste se nějakým dalším zábavám věnovala?

JJ: tak tenkrát ee (.) byla všelijaká ta zábava že [no tak já sem
(chodila)]

JV: [chodila ste třeba na výlety] nebo sportovat?

JJ: zvlášť tenkrát (.) chodila sem do Sokola

JV: mhm

JJ: jeden čas (.) no ale potom jak už ee dokuď žáci jako, no a potom
když sem měla jít do už jako do dorostenek

JV: mhm

JJ: tak sem toho nechala, protože (.) to už bylo pozdě večer, a když
já sem měla přijít tam na ty Kopaniny

JV: mhm

JJ: to tenkrát tam byla Veslařská vlastně (.) vobydlený (.) končilo
(.) kousek, jak je dneska to kino, tak kousek ješče tak za ním

JV: mhm

JJ: jo, a jinak to tam bylo pustina samota (.) takže (..) ee nás to
netáhlo někam (.) že

JV: a třeba rozhlas ste poslouchala?

JJ: no tak rozhlas tenkrát ešče vlastně byly (.) ee sluchátka

JV: mhm

JJ: (krystálky) (.) hledalo se to, tak to sme se vo to kolikrát
handrkovali, když tam něco bylo, jo

JV: mhm

JJ: děda mně to zebral, že chce poslouchat to nebylo (.) bylo tak
nějaký ty knížky takový ty pohádky nebo tak něco bylo

JJ: (já bych) vám řekla upřímně (.) tenkrát (.) nás rodiče víc ee
vedli k takové nějak (.) prostě, jak bych vám to vysvětlila, nějak
ee (k) práci

JV: mhm

JJ: jo, my sme museli spíš bych řekla pomáhat těm rodičům

JV: mhm

JJ: jo, poněvač (.) já sem třeba přišla ze školy (.)

JV: mhm

JJ: a maminka neměla když byla práca na zahradě (.) tak sem
(neměla), musela sem ledasco (.) nádobí umýt a to udělat a to udělat
jo, (měla) sem prostě nachystanou prácu, že (...) takže tam (.) to
bylo to dětství úplně něco jinýho, [já ( )]

JV: [takže ste] neměla tak čas na tu dětskou zábavu jako třeba
[(dnešní děti)]

JJ: [no právě] a pak já sem byla sama

JV: mhm

JJ: tam ee sice sem kolikrát utekla k babičce, babička bydlela hned
vedle

JV: hm

JJ: a tam bylo už víc děcka co tam bydlely, jo, tak sme se tam jako
hráli sme, no tak hrály sme, jak se tenkrát, to bylo takový hrálo se
třeba tichá pošta

JV: [hm]

JJ: [nebo] takový nějaký ty (.) voloviny, jak se říká dneska, dneska
když byste to tak to se nám děcka budou smát, jo (.) no, ale my sme
fakticky tenkrát jinou zábavu neměli

JV: mhm

JJ: a byli sme spokojení (...) to e

JV: [ale ještě] jakoby na té měšťance, jak ste byla, [(v těch
patnácti)]

JJ: [v té měšťance] sme málo (.) takto, to sme se akorát tak
kamarádili, pokuď sme byli v té školi, že

JV: mhm

JJ: a jinak (zas povídám), poněvač já sem to měla daleko, voni byli
většinou ze Starýho Brna nebo byli z Liskovca ((Lískovec)) (.) takže
my sme to tam měly poměrně jako kamarádky k sobě jedna k druhé
daleko

JV: mhm

JJ: já řikám sme já sem třeba s těma kamarádkama (.) sme se bavily
po té cestě, jo, my sme třeba šly (.) z tych ee p- pisá- z ty- vod
toho starýho (tam) vod té Pisárecké, my sme skoro každý den se si
sedly a vykládaly sme si (.) jo...

JV: takže ste vlastně žádné kino (.) kromě (.) kina [na Výstavišti]
((Výstaviště))

JJ: [no]

JV: neznala tenkrát (.) (osobně)?

JJ: tenkrát ne, tenkrát nebylo nic toto (.) no...

JV: [co třeba] vaši spolužáci nebo kamarádi, myslíte, že oni chodili
do kina víc tenkrát (.) než vy?

JJ: no tak možná kdo to měl blíž ee ty spolužáci, pokuď byli v tom
jak třeba na tom Starým Brně, ale jo, tenkrát taky nebylo tolik tych
(.) jako

JV: hm

JJ: bych řekla [( )]

JV: [vite, jestli] třeba o tom o tom pak třeba mluvili ve škole o
tom, že byli ee př- e před tím ee den v kině?

JJ: tak řekla bych, že ani tak nějak [se]

JV: [ne]

JJ: (zvlášť) se (vo tom) nijak nebavili

JV: hm

JJ: sme vo kinách nebo to

JV: [takže]...

JJ: [tam třeba] sme byli úplně

JV: hm

JJ: ještě někdo kupoval si ten časopis (.) [to kinorevue]

JV: [kinoreví] ((Kinorevue))

JJ: jo

JV: mhm

JJ: takže sme třeba to donesli do školy a voni to neměli učiteli
rádi

JV: hm

JJ: [jo (.) učiteli to]

JV: [zakazovali...]

JJ: kolikrát zabavili

JV: (to ste) právě vy si kupovala, že? ste řikala

JJ: no tak já sem tam někdy sem si ho taky koupila

JV: mhm

JJ: jo jak tam byl někdo (.) nó ale (..) tak nebylo to nijaký, že by
tam byli nějaký ty (.) no ale učitelé prostě nám

JV: hm

JJ: ledasco zabavili (..) když něco...

JV: a (..) teď teda když se posuneme dál (.) ee nebo teda eště
vlastně ještě bysme se mohli ee mohli zastavit chvilku u toho ee
kina na na Výstavišti ((Výstaviště)), jak ste chodili hodně ze
školou nebo (.) relativně hodně (.) tak ee vzpomněla byste si, jak
se třeba (.) ty děti chovaly tenkrát ee při představení?

JJ: no tak (my) sme se chovali normálně prostě

JV: jesi třeba pokřikovali kluci nebo (.)

JJ: ne ne ne

JV: hvízdali nebo se smáli [nahlas]?

JJ: [ne ne] (..) ja vam něco upřímně řeknu, tenkrát byla ta mládež
(.) jinak vychovaná

JV: hm

JJ: prostě, jo, tenkrát [(to neexistovalo)]

JV: [jako myslíte,] že si třeba děti tenkrát tolik nedovolily jako
dneska, jo?

JJ: no no no, to bylo úplně něco jinýho

JV: mhm

JJ: (..) my bysme si nedovolili ani nijak tak, protože by nás
učitelé hned (.) hned sme byli volaní k raportu nebo něco

JV: [mhm]

JJ: [když] kluci třeba něco z voloviny vyvedli nebo něco takovýho

JV: hm

JJ: tak byli hned k raportu

((pausa; 5 vteřin, doplnění nápojů))

JV: takže třeba ste se ani nebavili, jako měli ste strach (.) během
ee

JJ: ne, řekneme né strach, ale prostě tenkrát nás to (.) já nevím
jako

JV: hm

JJ: děcka ani nenapadlo nějak taklec ee (...) prostě měli sme ee
jiný

JV: hm

JJ: jiný smysl pro život, jak se řiká (..) poněvač sme byli jinak
vedení

JV: [nevzpomínáte si] třeba na Sněhurku a sedum trpaslíků ((Sněhurka
a sedm trpaslíků)), protože to byl film, který byl kolorovaný

JJ: protože aj ty dětský filmy

JV: [mhm]

JJ: [co byly] (.) tak vím, že aj třeba ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm
trpaslíků)), když vycházela jako dětskej film (.) jo (.) tak vím, že
to bylo černobílý

JV: černobílá jo (.) byla?

JJ: že to (.) mám dojem, že to po vá- až po válce (.) po válce (.)
to potom mám dojem, že to bylo barevný

JV: mhm

JJ: em tak mám dojem, že (když) se na tom zamyslí, tak že to už
nebylo to barevný už nebylo vono to co bylo (.) to (.) ten původní

JV: jo

JJ: černobílé (...) ten rozdíl tam už v tom byl

JV: no a (.) v v v čem když se zeptám ten rozdíl byl tak zna-
znatelný? nebo (.) jo, rozumíte jakoby vlastně (.) em myslíte si že
(.) [(ty černobílý filmy)]

JJ: [já nevím čím to...]

JV: měly větší kouzlo, když to tak řeknu?

JJ: já nevím, čím bych vám řekla že, to je, ale (.) tak v tom
vycítíte (.) to máte to stejný (.) jak když čtete (.) vemte si třeba
Babičku

JV: mhm (..) [(knížku)]

JJ: [tu dnešní], když přečtete a vezmete si tu původní (.) tak v tom
určitej rozdíl je (...) rozdíl v tom je, jenže nedovedete (.) ee v
čem ten rozdíl... ono je to skoro stejný, jo

JV: mhm

JJ: ale přeci jenom je tam já nevím jesi je to lepší popsaný (..)
než ee (.) nevím, čím to je

LG: to byl pěkný film no no a ta škola jak ste o ní mluvil ta byla
ee česká ta obecná nebo...

JU: německá

LG: německá

LG: mhm jestli si vzpomenete kdy ste byl poprvé v kině?

JU: nó to bylo možná to bylo ještě před válkou, to bylo možná v roku
co vím já třicet čtyry, to bylo kino to se menovalo Republika a to
kino bylo naproti (dróka babky) což znamená Sputnik bývalý,

LG: mhm

JU: byl bývalý Sputnik tam bylo kino Republika a tam ve všech kinách
byl můj dědeček a von když šel do kina z toho Starýho Brna von
chodil hrát hokej, tak mě vždycky vzal sebou, víte?

LG: mhm

JU: ten dědeček mě vždycky vzal sebou do toho kina a tam sem eště
byl to se to vždycky potom no sme se tomu smáli to ještě byl němé
film, to hráli to sme na to rádi chodili Tom Mix král západu a von
jak střílel tak ten blik

LG: [jo]

JU: [mlátil do] toho bubna a na hósle hrál a na kla- na klavír tak
tam sem eště zažil ten němé film já.

LG: mhm

JU: a menovalo se to kino Republika a bylo to na České ulici hned
vedle tam tam jak je Sputnik.

LG: jo a jak často ste teda v té době do toho do ukončení té obecné
školy chodil do kina?

JU: no to nemůžu říct takové otázky mně neklaďte

LG: ((smích))

JU: když mě dědeček vzal to já nevim dědeček vzal říkam von byl
strašnej kinař,

LG: mhm

JU: von chodil rád do kina dycky řikal poď chlapče jedeme dědeček
byl takovej športmajstr on jel do města tramvají a (byvo) utíkej na
náměstí Svobody na mě počkáš

LG: ((smích))

JU: a já ze Starýho Brna pěšo sem běžel páč von to tra- tramvaj
tenkrát stála korunu, to bylo hodně peněz

LG: mhm

JU: tak já sem běžel pěšky na náměstí Svobody a za nějakou
štvrthodinku půlhodinku jako kluk já sem běžel jak blesk, přijel
dědeček a šli sme do kina no a t- to bylo dost často tam jak je
dneska ten ten vodotrysk tak naproti toho vodotrysku je je tam dole
se de je tam nějaká já nevim je tam nějakej bar nebo co tam tak tam
bylo kino kino Central tam hráli hodně německý filmy s marika rek
((Marika Rökk)) a všichni ty no m- máte máte přehled říká vám (to
něco)?

LG: (nó marika rek) ((Marika Rökk)) t- to zmiňuje úplně <každý
dycky>

JU: jó jó no no a tak tak tam já sem poprvé s tím dědečkem a tam
dědeček chodil hrát do kina ee na tady na městským na Šilingrovým
náměstí to jak je ta pošta tak tam jako do té do té Dominikánské
ulice nalevo straně ta pošta má velkej sál a tam bylo kino ekcelsiór
((Excelsior)) a tam chodil můj dědeček taky hrát do toho kina
ekcelsiór ((Excelsior)).

LG: a kromě dědečka chodil ste v té době do kina ještě s někým nebo
jenom [sám]?

JU: [no tak to] sme chodily v sobotu nebo v neděli sme chodily děcka
to stálo korunu na Starým Brně naproti pivovaru naproti pivovaru
bylo kino Grand se to menovalo jinak blechárna [to byla]

LG: [blechárna]

JU: se tomu říkalo, jo a vedle byly lázně starobrněnský a byly tam
dvě škole, jak byla ta jedna a ta druhá no a tak tam tam sme tam sme
tam sme my jako jako kluci maminka nám dala (peníze) m- maminka...

JU: Grand do blechárny do kina

LG: mhm

JU: a druhý kino bylo když v Brně byla světová výstava k dvacátýmu
osmýmu roku tak se postavilo divadlo kde vystupoval Werich s eee s s
Voskovcem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) a kde hráli kde moja
maminka byla tam mi t- to vyprávěla no pak pak pak pak z toho bylo
kino, tak tam sme to se menovalo Elite ty bylo kino Elite no,

LG: mhm

JU: no a je to my sme tam my sme tam já nevím co z toho sálu tam
dneska bude bude tam burza nějaká plodinová nebo co tam dneska je
nevim ani, no tak tam sme chodilo buďto za kačku do Grandecu
((Grand)) anebo za kačku dvacet do Elite no, ale nejradši sme měli
Tom Mix krále západu ((Tom Mix král západu)).

LG: a ti e kamarádi byli em čeští nebo němečtí

JU: obojí

LG: obojí a ehm kdyby ste teda měl říct jaký byl rozdíl mezi těmi
kiny nebo proč ste měl radši tamto než to druhé

JU: půl rodiny bylo české a půl rodiny bylo německé to tak na Starým
Brně bylo

LG: jo jasně já se a já myslím ale spíš jako kdybyste mohl říct e
které k- které kino ste měl nejradši a proč jako v té době

JU: no t- t- toto zaleží na tom co tam hráli

LG: na tom co tam hráli

JU: tak to sme tam u toho u toho sme chodili do Grandecu ((Grand))
za kačku nebo z- za korunu dvacet do kina Elite na Výstavište.

LG: mhm a ehm jaký byl názor rodičů teda na film?

JU: maminka podívejte se to byla válka začla já ještě pamatuju před
válkou to ještě ee ještě ještě nebylo za války byl zákaz tancovat
nemohli nemohli mladí lidi nikdy to jediná zábava kerá byla bylo
kino

LG: mhm

JU: no nic nikdy nic žádná jinej jiná možnost nebyla.

LG: a ještě před tou před tou válkou jako..

JU: no to bylo no no no před válkou to se maminka ještě s tatínkem
než zemřel e chodili na ples tak my vždycky sme byli rádi když nám
donesli ty čapky

LG: á ehm podporovali jako nějak to vaše chození do kina myslim jako
před válkou nebo během války

JU: no vždycky mi dali na to kino

LG: a ve škole mluvilo se nějak o filmech o kinu a tak

JU: nu tak oficielně ne oficielně ne, to nebylo v tym ee výukovým
programu.

LG: a nějak neoficiálně vyjadřovali se k tomu nějak učitelé?

JU: no tak ani ani ani ne já tedy co čeho su pamětníkem když v Brně
byl první barevné film, to bylo vlastně od wolt dysneje ((Walt
Dysney)) Sněhurka a sedm trpaslíků

LG: mhm

JU: to byl první barevné film jako v Brně co se hrál