Quote
11.378
1340:1352
MK: doma bych kdybych bývala doma
LG: mhm
MK: jo na Pekařské, tak tam sem měla všecky programy schovaný
LG: měla
MK: jo, aji herce
LG: jejda
MK: všelijaký schovaný, no jo no
11.378
198:259
LČ: a s ee kamarády ste se bavili o o filmech?
LT: no to vite že jo, no taky sme napodobovaly herečky, že (.) sem
tam sme se natřely, doma za to dostaly.
LČ: takže ste se ee líčily nebo ee oblíkaly (.) jako herečky nebo
jak ste to [zkoušely]?
LT: [to se] nedá tak říct, no tak hráli sme si na různý filmy, že
LČ: že ste předváděli nějaké scénky [třeba]
LT: [no jistě]
LČ: mhm a mě- to nemělo asi nějaká pravidla, to bylo jenom takové
[napado-]
LT: [no jistě]
LČ: napodobování a předvádění (.) a to ste si hráli takhle doma
anebo ee anebo na ulici?
LT: na ulici, to se tehdy se nejvíc běhalo po ulici na různejch
stavbách (.) tehdy to bylo úplně jiný jako teď.
LČ: a třeba písničky filmové ste [zpívali]?
LT: [to sme] zpívali ve velkým.
LČ: a na nějaké konkrétně byste si vzpomněla?
LT: nejspíš maminka moje, ta je milovala.
LČ: takže je znala z desek nebo (..) nebo ee?
LT: z desek ne tehdy, kdepak.
LČ: to bylo přímo z kina?
LT: ale z rádia.
LČ: z rádia (...) takže ste poslouchali filmové pisničky z rádia.
LT: ano.
LČ: a vzpomínali ste tak.
LT: to vite, moje maminka, ta zpívala moc (.) ( ) jo a taky to
bylo ee na takových letáčcích, oni vždycky k tomu ee je vydávali k
těm různým filmům.
LČ: a to ste mohli dostat v tom kině (.) nebo?
LT: ano
LČ: jo to se dalo... a tam se to kupovalo nebo...
LT: jo tak to vám nepovím.
LČ: nebo se to rozdávalo? to nevíte.
LT: to nevím.
10.377
924:963
LG: jo á jak jaks- jakoby jak vaše okolí vnímalo ty týdeníky
promítané za protektorátu?
MK: jak to myslíte
LG: jestli třeba em jestli ste třeba někdy byla svědkem toho, že
když se v tom týdeníku objevil já nevim třeba Hitler, tak že lidi
buď začali jakoby neso- dávat najevo nesouhlas anebo souhlas .
MK: ale poslóchéte, ale poprvní <vy ste, jak si to představujete>
LG: tak já nevim
MK: [že právě]
LG: [jestli tam byli] třeba nějak- nějaký lidi, kteří s tím prostě
sympatizovali
MK: i kdybyste bévala tenkrát votevřela hubu proti němu
LG: mhm
MK: tak ste byla pryč
LG: mhm
MK: to si žádné netrófal
LG: mhm
MK: rozumite
LG: jo já tomu rozumím
MK: to si žádné netrófal
LG: jo
MK: to žádnýmu nenapadlo (.) jestli to bylo tam nebo tam to si žádné
netrófal, protože věděl, když hubu nebude držet, tak de do cabale
10.377
362:377
LČ: a reagovali ste třeba sami nebo i jiní diváci hlasitě při
promítání nějak na ten film samotný? [že by]
LT: [no tak] já sem chodila do takové společnosti, kde se to jako
(.) takhle neprojevovalo
LČ: a vzpomněla byste si, jestli se jestli se ozýval třeba potlesk
(.) při po představení (.) nebo?
LT: no to ano
LČ: u některých konkrétních [filmů]?
LT: [u něk-] jo tak to vám neřeknu, ale skutečně u některých s tou
lídou bárovou ((Lída Baarová)) a takhle, tam se i ten potlesk někdy
ozýval.
10.377
870:875
LČ: a třeba chování diváků se nějak změnilo v té době? (že) byste
vnímala, že by se diváci v tom kině třeba i při těch žurnálech
chovali jinak než dřív (.) právě pro...
LT: ne, to (.) diváci byli vždycky ukáznění (.) pokud nebyli, tak by
vypadli.
10.377
967:982
LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už
nevzpomenu.
LČ: a byly to teda hrané filmy nebo...
LT: ano
LČ: nějaké dokumentární, to ne?
LT: a strašně sem to neměla ráda.
LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním?
LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání
společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to
vzpomínám.
10.377
989:1017
LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik
tříd najednou?
LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala
LČ: dobře.
LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný
LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly
jinak než...
LT: no byly podstatně hlučnější.
LČ: (hlučnější)
LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly
hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že.
LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami,
tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo?
LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky
tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo
hodně.
LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil.
LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu>
10.377
1019:1023
LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete?
jako ee kde přímo budete sedět?
LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď
(.) no jinak byly číslovaný sedadla.
09.376
351:359
LG: tak vy ste teda chodila až pozdějš do toho kina á ee s kým ste
chodila do toho kina v tý době?
MK: no buďto sama nebo s kamarádkama
LG: a ty kamarádky ee to byly jako třeba ze školy jako německé
národnosti, nebo to byly [nebo to byla jakoby všelijaký, jo]
MK: [já sem měla všelijaký kamarádky]
09.376
689:717
LG: mhm chápu ee když ste chodila na ty filmy s těmi přáteli, byl...
MK: prosim
LG: když ste chodila do toho kina na- na ty filmy s přáteli, třeba
s německými, šla ste na jiný film když ste šla s českými nebo prostě
ste ten rozdíl tak nevnímala.
MK: poslóchéte, když mě napadlo jít do kina, tak to sem šla do kina
LG: mhm
MK: to sem žádnýho nepotřebovala
LG: jo tak dobře
MK: protože v kině tak jak tak sedíte a máte zábavu
LG: jo
MK: a koho potřebuju sebó
LG: no to je jasný
MK: co koho potřebuju
LG: nikoho
MK: beztak se bavit nemůžu