Quote
2.353
367:373
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu?
OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo
LS: ehe
OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
2.353
731:749
LS: a kdo patřil mezi vaše oblíbené herce nebo herečky?
OH: no tak ee jo, to to tam manželka jí řekne možná spíš té vaší kolegyni, hm (...) no vono už se to potom promítá do do dnešního dne to co mám, (to) kde sou teď ty naši zpěváci a tak, to už to už vám neřeknu přesně.
LS: takže si nevzpomínáte, že byste měl ňákou oblíbenou herečku nebo oblíbeného herce na hm na jej- jehož filmy
OH: no tak e řekněme oblíbenej herec byl e e ten ( ) to vám Anton Špelec, ostrostřelec, Burian
LS: [Vlasta Burian]
OH: [třeba, jo?]
LS: mhm
OH: to byl vynikající herec. ale ještě tam byl ňák někteří ti, no my sme je měli v oblibě ee a tehdejší ty ee herce, takže t- to bylo to sme rádi se na ně podívali protože, to bylo úplně jinak.
LS: a měli měl ste radši třeba české herce nebo zahraniční herce
OH: no j- my sme šli hlavně na ty český herce,
2.353
783:785
LS: a nevzpomenete si teda na ňáký detail z toho z té návštěvy němého filmu co to bylo kde to bylo kdy to bylo
OH: no to už myslím těžko
2.353
631:633
LS: a ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často ste chodil do kina a které filmy ste si vybíral? (.) mělo to [ňáký zvuk?]
OH: [no tak] jistě že sme si vybírali ty filmy, protože to byly krásný filmy některý
2.353
1179:1185
LS: a ty písničky z těch filmů když tam byly ňáké známé, ony vycházely i třeba na gramodeskách, to ste si nekupovali
OH: ne
LS: takže jste je znali z těch filmů a rozhlasu asi [předpokládám]
OH: [z rozhlasu] a filmů, no
2.353
468:484
LH: no my sme to doma potom sme přišli, a my sme to všecko probírali, a říkali to nehrál dobře, nebo hrál, ale já našim hercům velice fandím. všem. takovou Baldovou, ((Zdeňka Baldová)) to je, ona přece nehraje, ta, víte koho myslím.
JV: no.
LH: ta ona nehraje. ona to, jak kdyby to prožívala.
JV: hm
LH: a Růženka Nasková ((Růžena Nasková)) ta má tak ten hlas lahodnej, že ju musíte milovat, doslova, tu její krásu toho hlasu, a ona se na vás tak podívá, jak kdyby byla u vás. a je tech našich, hugo hás ((Hugo Haas)), třeba to Madla z, Madla em ne, Madla z cihelny. von si ji potom namluvil, a a namluvil si ju, a pak si ju vzal, on neměl děti tak hledal ňáký dítě, a oni spolu hráli dost často. a bylo to pěkný. no mohl by člověk namenovat ty naše herce, a em Voska ((Václav Voska)), to byl někdo. naša Ola, teda co je na fa- tak vybral si ju ve škole, myslím že už na gymplu, myslím že nevim teď přesně. no ale von, nebyla tam moc nějak dlouho, nějakejch pár těch ukázek.
JV: a když teďka mluvíme o těch hercích em takže vy ste teďka říkala ty herce které ste měla ráda, a proč myslíte že právě oni vás zaujali, třeba ten hugo hás ((Hugo Haas)) toho ste měla
LH: no, ten hugo hás ((Hugo Haas)) on taky opravdově hraje.
JV: hm takže když někdo hrál, to už ste říkala předtím, takže když někdo hrál tak jako opravdově, autenticky, tak to se vám [líbilo]
LH: [ano.] on ten, někteří ti naši herci, oni úplně, to vidíte na těch očích, ti hrají. a já jako děcko, když sem přišla sem, pořád sem hrála ňáký divadlo, a já su samý takový básničky písničky, a em pořád sem někde přednášela a to. tu poezii já mám pořád v srdci.
2.353
475:481
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji
OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu.
LS: mhm. a
OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
2.353
439:445
LS: dobře a teď když bysme se už přesunuli teda (.) do období, kdy ste byl ee starší a už ste třeba chodil do toho učení, to znamená asi těch ee patnáct let a dál, tak jak často ste chodil tady v tom období do kina? (...) když by ste měl říct [kolikrát]
OH: [no]
LS: týdně, měsíčně...
OH: no my sme chodili (..) já už teď nevím přesně no tak ee někdy za čtrnáct dní sme šli nebo za týden sme šli jednou do kina
2.353
559:561
LS: dobře. a potkávali ste ee tehdy v kině svoje známé?
OH: (..) no to bych (.) to bych ani neřek. (.) nevzpomínám, že bysme tam někoho, (..) možný je, že sme třeba ee (ještě) ee sme měli takový kamarády ( ) on měl ten kamarád taky chodil s holkou, tak mně se zdá, že jednou sme šli společně do kina, ale jinak ne.
2.353
554:560
JV: dobře em tak teďka eště jestli ste si zpívali třeba filmové písničky. vy ste si vzpomínala na ten film kukuruku ((neidentifikováno)), a
LH: ano.
JV: a tak třeba zpívali ste si z toho ty písničky?
LH: no to je známý, to kukurukuků, ty jak tady to zpívali ty, em to bylo nabitý kino, a em to potom, už teď nedávno tady byli. už to není vono, tak jak to zpívali oni, tak nemůže už to být ono, protože už to ti co to zpívali v tom filmu, tak to už je delší dobu. ale ty ještě někteří žijí a zpívali.