Quote
0.0
3:2973
Rozhovor vedla: Lenka Gorecká
Rozhovor přepsal: Matěj Nytra
Datum místo: 7. červen 2011, pracovna FAV
Rok narození: 1932, sourozenci: mladší sestra a bratr – oba
„z druhého manželství“, avšak bratr údajně narozen 1930.
Rodiče: Otec Žid, matka křesťanka. Rodiče se rozvedli, 1942 se matka
znovu vdala za Rakušana. Narátor vychován jako křesťan.
Povolání rodičů: otec obchodní cestující, matka v domácnosti.
Bydliště do roku 1945: Marxova (dnes Spolková - Zábrdovice), poté
Koliště (Brno-střed)
Povolání narátora: Navštěvoval základní školu na Vranovské, poté
školu na Lidické. V letech 1947 – 1950 se vyučil autoklempířem.
Pracoval u dopravních podniků do roku 1955, poté byl řidičem u ČSAD
do roku asi 1957. Pak pracoval v plynárně do roku 1969. Do 1974
řidičem v Jednotě. Pak do 1992 řidičem autobusu u dopravních
podniků.
LG: snad. tak jo, tak já se vás zeptám na vaše jméno a příjmení,
FR: e R. F.,
LG: rok narození,
FR: devatenáct set třicet dva a ee chcete přesný datum?
LG: no, (to) já myslím že stačí rok.
FR: to stačí.
LG: a kde ste bydlel do roku čt- devatenáct set čtyřicet pět, (.)
[kdybyste to mohl zrekapitulovat]
FR: [do roku] devatenáct set čtyřicet pět jsem byl bydlel, kdysi to
byla Marxova, (a) dneska to (je) Spolková,
LG: mhm
FR: a pak sem bydlel e Koliště sedmnáct, jo to je e tam (byla) e tam
barák (teď) nedávno tam zbourali,
LG: mhm (..) a hm které školy ste navštěvoval,
FR: navštěvoval sem ee e základní, na Vranovské, a
LG: mhm
FR: na Vranovské a potom e na dnešní Lidické, byla to Nová ulice, se
to menovalo.
LG: jo a tam tam ch- tam jakoby hm byly převážně jakoby české děti?
nebo jako [( )]
FR: [no tak] e tam se tam to bylo míchaný, protože e třicet devět
oni (si) zabrali všechny školy [tak jako]
LG: [mhm]
FR: ale (ta Vranovská) ta zůstala do dnešního dne česká.
LG: mhm (.) a hm potom ste měl ňáké zaměstnání? [po té škole]
FR: [zaměstnání] vyučil sem se [autoklempířem]
LG: [mhm] a to bylo v kterém roce?
FR: e roku čtyřicet e (..) přesně abych řekl hm (..) moment,
LG: [( jo)]
FR: [abych to] správně řekl,
LG: já počkám.
FR: čtyřicet sedm až padesát,
LG: mhm
FR: vyučený autoklempířem, potom sem dělal e ee děl- u dopravních
podniků do roku padesát pět
LG: mhm
FR: jo (.) pak sem še- šel jezdit jako řidič tam sem byl do (.) roku
čtyřicet sedm to sem (byl u) čé es á dé ((ČSAD)) (.) čtyřicet sedm
pak sem šel (.) do plynárny. hm tam sem byl do roku šedesát devět
LG: mhm
FR: a od roku šedesát devět ee do s- e do roku sedmdesát čtyři sem
byl v Jednotě jako řidič, a e pak sem šel do dopravních podniků
v roce sedmdesát čtyři, tam sem byl do roku devadesát dva.
LG: mhm
FR: řidič autobusu. stačí?
LG: stačí, nejlepší. a jaké bylo povolání vašich rodičů,
FR: e můj otec byl ee obchodním cestujícím, matka ta byla
v domácnosti (.) moje matka měla (.) e b- byla narozená de-
devatenáct set tři
LG: mhm
FR: a měla obchodní školu, jo? to se tenkrát říkalo obchodní škola.
otec ee vy- e vyučenej řezník a v roce čtyřicet dva byl deportovanej
do koncentračního tábora
LG: mhm
FR: přesně můžu říct osmého dubna čtyřicet dva a pravděpodobná smrt
byla září říjen e čtyřicet dva. (.) nevím kde
LG: mhm
FR: vůbec nic.
LG: to je mi líto. a hm vaše maminka, vy ste bydlel potom během
války s maminkou?
FR: s maminkou, ano.
LG: a ona byla hm ona jako nebyla židovského původu?
FR: ona nebyla židovského původu. to je abych to řek ee
LG: [mhm]
FR: [to vás] možná bude zajím- zajímat, tady ee tady to bylo vesměs
asimilované. protože to byli (.) žena křesťanka on byl žid, nebo žid
židovka, (protože) těch děvčat židovských nebo chlapců nebylo (.)
tolik,
LG: mhm
FR: e když se vám líbí chlapec, tak si vyberete [koho chcete]
LG: [jasně]
FR: <je to tak?>
LG: <jo jo jo> (jakože na tom) je mi jedno jestli je to [křesťan]
FR: [no] nedíváme se na náboženství
LG: [přesně]
FR: [a tak dále] ale jedno, e Židé byli vesměs chytří lidi. vesměs
LG: mhm
FR: dyť si to vemte, e náš bejvalej (.) předseda vlády fišer ((Jan
Fisher)) (jo) taky Žid. tak to by byla jedna věc teď dál, otázku
klaďte.
LG: jo hm měl jste ňáké sourozence?
FR: bratra. bratra, to by- e matka se potom provdala a z druhého
manželství byli bratra a sestra. jo?
LG: mhm
FR: měl jsem bratra, ten je (.) ten žije dneska ve Spojených státech
LG: mhm
FR: e mluví e anglicky e e rozumí mně česky, ale mluví už anglicky,
LG: mhm
FR: je od roku ee vy- vystěhoval se v roce čtyřicet devět původem do
Izrale coby voják Hagany
LG: mhm
FR: jo? to je e izraelská armáda, a potom ve třiapadesátým se
přestěhoval do států.
LG: jo, a narodil se v kterém roce?
FR: bratr ee devatenáctýho září devatenáct set třicet.
LG: (...) a kdybyste mohl říct, kdy jste jakoby přestal navštěvovat
kina, jakoby
FR: no tak do kdy ee (.) to do té doby e než sem se <oženil, jo?>
((smích))
LG: ((smích)) <to říká hodné pamětníků>
FR: no tak ee od toho hm to sme chodili e (protože) sme bydleli na
té Marxové
LG: [mhm]
FR: [té dnešní] Spolkové, tak tam bylo to kino bio ((Lido bio)) a
pak Lípa, tak tam sme chodili. pak sme chodili do kina Radosť
((Radost))
LG: mhm
FR: to je na Cejlu
LG: jo.
FR: jo?
LG: mhm
FR: na Cejlu (..) a tam sme chodili e hm e do první do třetí řady to
bylo za korunu <nebo za dvě koruny.> ((smích))
LG: ((smích)) takže když ste se oženil a to bylo teda v kterém roce?
FR: patnáctého e patnáctého března devatenáct set (.) devatenáct set
e (.) padesát dva.
LG: jo. (.) dobře. tak teď tu mám dycky různé sady otázek a ta první
sada otázek se teda váže k vaší dětské zkušenosti s biografy, to
znamená jakoby do ukončení obecné školy, tak do těch deseti let, já
vím že to je jakoby
FR: [já vim]
LG: [těžké vzpomenout si]
FR: [no tak je to pravda] e e navštěvovali sme e
LG: mhm
FR: to byly ee e (.) f- filmy který byly pro děti,
LG: [mhm]
FR: [nemohli] sme chodit na
LG: jasný
FR: ty staré e ty co nej- nebyly pro nás
LG: mhm
FR: a to to sme chodili e to by- to hrálo kino o půl čtvrté
LG: mhm
FR: o půl šesté a pak o půl deváté, tak nějak, (.) to už si přesně
nepamatuju. ale (to) myslím že si (tak) dost pamatuju eště.
LG: a hm vzpomenete si na svoji první návštěvu kina? aspoň aspoň
trochu,
FR: (.) to už ne.
LG: to už ne? tak nevadí. a jakoby v tom dětském věku jak často ste
chodil do toho kina,
FR: moment, teď abych to řekl [tak]
LG: [mhm]
FR: mohlo se chodit do toho kina pokud byly na to peníze,
LG: jasně, [mhm]
FR: [protože] ee (.) otec e e tenkrát se tolik nevydělávalo aby
LG: mhm
FR: děti mohly chodit do kina. takže do (platby) to sme chodili do
těch desíti to bylo vesměs to kino Radosť ((Radost)) a e (.) Radosť
((Radost)) a (.) e kino Lípa, pak byl na Bratislavské kde je dnešní
ee (.) divadlo Radosť ((Radost)) tak tam byl taky ale už si
nepamatuju název, tak
LG: Orania?
FR: ano ano, to bylo vono
LG: <já to tady mám všechno napsané>
FR: to byste mohla vzít s- e prostě e do archívu a najít toho o
hodně toho víc než než vím já.
LG: no m- naši páni učitelé už toho tolik vyzkoumali, už to mají
mají vytvořenou i takovou mapu,
FR: [ano, kde ji- ty kina byly]
LG: [e ( kde to) mají] zaznačené kde byly jakoby během války a
potom jak se se to mě- [měnilo]
FR: [no]
LG: který rok se se [to přejmenovávalo, a podobně]
FR: [no tak to já vím] to věřím, (protože) na to mají čas,
LG: <no, mají na to studenty, kteří jim s tím pomáhají> a s kým ste
chodil do kina, v tom věku dětském,
FR: no s bratrem.
LG: s bratrem?
FR: no (.)
LG: a hm chodila s vama třeba někdy maminka?
FR: ee matka e ta když tak chodila e večer do kina, (protože my sme
chodili to bylo) do těch
LG: [mhm]
FR: [šesti,] ale to to už sme se pohybo- pohybovali svobodně jako
LG: mhm
FR: sice sme nevy- nevyváděli takový lumpárny jako dnešní děti
LG: mhm (...) a hm chodil ste třeba kromě toho bratra i s přáteli
nebo se spolužáky do toho kina?
FR: no tak e e kamarády sem měl, to se vždycky (sešlo) to se sešla
taková
LG: [mhm]
FR: [banda] ňáká a (.) šli sme do kina.
LG: jo. a v tom dětském věku jakoby rozlišoval ste to jestli to sou
jako čeští kamarádi, němečtí, židovští a tak
FR: moment, e no tak ee (..) hm já to řeknu
LG: mhm
FR: hm podle Marxová, Marxová (byla) ryze dělnická čtvrť,
LG: mhm
FR: Marxová (byla) Císařská, Francouzská, Přadlácká, to bylo vesměs
dělnická čtvrť, ti cigáni se tam nastěhovali teprve
LG: jo,
FR: <teprve teď>
LG: <tak o tom mluví každý to je v pořádku>
FR: (.) jo? teprve teď. a to ee (.) díky jednomu že e pan Husák
zaplatil cigánům na Slovensku a e dal jim peníze aby byli tady,
LG: mhm
FR: zůstalo to tady všechno, dělat dělat nebudou.
LG: to je jasný. (.) no a jakoby tam tam byly teda děti těch e těch
dělníků,
FR: tam chodi- e prostě chodily, e prostě děti byly děti, nebyly
[nebyly to ňáký]
LG: [jo jasný] jakože to chápu,
FR: e rozdíl tam nebyl jestli je to Němec nebo Čech,
LG: mhm
FR: převážně to mluvilo česky
LG: mhm
FR: jo? takže ( ) problémy nebyly,
LG: jo jo jo. a hm (.) vyjadřovali ňák třeba vaši rodiče názor na ty
filmy nebo na kino (a tak?)
FR: no tak rodiče věděli že na co deme do kina.
LG: jo. [takže]
FR: [jo?] takže e nás na to pustili.
LG: mhm (.) a třeba ve škole m- mluvilo se ňák o filmech?
FR: ne, ten-
LG: [(o fil-)]
FR: [tehdy] se o tym nemluvilo jako,
LG: mhm
FR: (protože) to byla obecná škola (tak ) to to ne,
LG: a jak pro vás v tom dětském věku byl ten film důležitý,
FR: no tak my sme e před- buďto pohádky nebo
LG: mhm
FR: dobrodružný filmy, ale ne aby tam byla válka, protože té války
tenkrát nebyl tolik zavedený v té v v těch kinech jako je dneska.
LG: mhm (.) a e já nevím měli ste v tom věku ňáké oblíbené herce
nebo herečky?
FR: tak to ne, to ne, protože my my kluci my sme měli e (tak)
nevyhraněnou e nebyli sme vyhraněný ten nebo ten herec,
LG: jo
FR: bylo to pěkný, tím to končilo.
LG: mhm (.) dobře. (.) tak. (.) jo vy ste říkal, že ste přestal
navštěvovat kina poté co ste hm (.) se oženil
FR: ee to
LG: a
FR: to to sem bydlel potom
LG: mhm
FR: když sem se oženil, tak sem bydlel ee opět (.) na té Marxové
těsně vedle kina. to sme e e protože (..) dítko sem měl hodně brzy e
LG: mhm
FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to
nejde ale]
LG: [mhm] mhm
FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto
ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne. a
mimo jiné, musel člověk se snažit aby tu rodinu uživil,
LG: [mhm]
FR: [protože] (doopravdy) těch peněz nikdy nebylo dosť.
LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch
deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste
navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných]
FR: [no tak] ee
LG: (potom) když ste byl [(starší)]
FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo,
kino Kapitol, skala ((Scala))
LG: mhm
FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde
byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si
nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)),
LG: mhm
FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se
tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední
dům)).
LG: jo.
FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.
LG: (..) a měl ste ňáké oblíbené kino?
FR: (..) ne, to to sem ee podle výběru filmů sme šli [do kina, ne]
LG: [jo] mhm (.) a bylo v Brně nějaké kino jako do které ste jako
vyloženě neměl rád, že ste tam (i) nerad chodil?
FR: hm to ne, to to bylo stejný, pokud tam byl dobrej film
LG: jo,
FR: tak se tam (doopravdy) šlo.
LG: mhm (.) a tak teda v tom případě já tu mám otázku jestli e (.)
jestli ste si třeba vybíral typ kina podle toho s kým ste šel,
jestli ste šel s ňákou slečnou, [nebo s kamarády]
FR: [no tak v té době] e slečny to nebyly,
LG: mhm
FR: (protože doopravdy) ee to byla víc (vícero- méně) ee (.)
chlapecká parta,
LG: [<jo>]
FR: [a tak dále]
LG: mhm (.) a hm jak ste se teda jakoby v tom kině chovali, s tou
partou,
FR: pokud se hrálo kino e tak tak to bylo slušný,
LG: [mhm]
FR: [ee] občas se tam ee ne během filmu, ale (ten) film než se začal
promítat
LG: [mhm]
FR: [tak tam] ňáký ty řečičky byly
LG: [jo]
FR: [ne teda] (.) ňáká ta lumpárna se udělala, [ale]
LG: [mhm jo] (.) a hm (.) konzumovali ste tam jídlo nebo pili ste
tam nápoje během toho [filmu?]
FR: [ne] to neexistovalo, (.) jo, potom, (to) zavedlo jednou, když
byly e večerní [programy]
LG: [mhm]
FR: (.) tak chodili a prodávali prostě jak je dneš- dnešní le- le- e
Ledňáček,
LG: [jo]
FR: [a to byla] prostě zmrzlá voda e a to se lízalo,
LG: jo. mhm. a to bylo u těch večerních projekcí [jenom?]
FR: [e u u] pouze u těch večerních.
LG: mhm. a (.) to fungovalo jak, to (jakoby) přímo před tím filmem
[tam přišla ňáká slečna]
FR: [moment e před] filmem ee e to obcházely
LG: mhm
FR: a prodávali a potom během přestávky, ne během filmu ne.
LG: jo, mhm. (.) a bavili ste se třeba s tou partou těch kluků během
té projekce o tom filmu?
FR: ne.
LG: a zažil ste že by třeba (.) nemyslím ta vaše parta, ale nějací
jiní lidé v tom kině ňák reagovali na ten film hlasitě
FR: to se nedá říct, protože tehdá byly úplně ee úplně jiná ee (.)
jiný filmy, úplně něco jinýho než [je dneska]
LG: [mhm]
FR: jo?
LG: [jo]
FR: [(protože)] doopravdy, e to byly e zábavný potom byly e potom
byly filmy jako kde hrála e Věra Ferbasová,
LG: mhm
FR: ee (.) Hrušinský ((Rudolf Hrušínský)), Korbelář ((Otomar
Korbelář)), (.) e všechny jména už si [nepamatuju]
LG: [mhm] (.) a bývalo běžné, že se po skončení filmu tleskalo?
FR: em-em, prostě, zhaslo se a e
LG: [jo]
FR: [odcházelo] se.
LG: mhm a (.) kromě těch kamarádů třeba se kterýma ste do toho kina
šel, potkával ste tam jiné známé v tom kině?
FR: no tak
LG: [na těch filmech?]
FR: [vesměs] to byl e to byl vesměs ee tam z okolí,
LG: jo,
FR: jinač že by se pře- přesouvalo z jedné čtvrti do druhé to to
neexistovalo.
LG: mhm (.) a třeba potom když ste šli z toho kina, bavili ste se o
těch filmech?
FR: ne, to to sme se rozešli <a šli sme dom>
LG: <jo> tak jo. tak byl ste jako dítě někdy na na nepřístupném
filmu?
FR: (.) to sme se nedostali, (protože) ti uvaděči to hlídali do-
doopravdy dobře
LG: <a zkoušeli ste to?>
FR: no, snažili sme se,
LG: ((smích))
FR: <jenže oni nás vyhodili> ((smích))
LG: a hm třeba ňákým vašim kamarádům povedlo se to? chlubili se nebo
tak ňák? [věděli ste o tom?]
FR: [ne ne] e nezdařilo se, (protože) ti uvaděči z- nás znali,
LG: <jo> ((smích)) jo, a byl ste někdy v kině bez placení?
FR: <tak to sme se nedostali> ((smích))
LG: ((smích)) jo, a (.) já teda nevím, mně vy ste teda byl
vychováván jako křesťan?
FR: ano.
LG: jo.
FR: protože, abych to [řekl tak]
LG: [mhm]
FR: ee (.) ee stalo se mně ee toto, že e teď teda, je to e v nedale-
e v nedale- nedaleké minulosti, mně prostě řekl e to byl jeden ten e
vona byla rabín von byl kazan, no to nevíte co to je že?
LG: nevím,
FR: (.) tak to vám pak vysvětlím [taky]
LG: [dobře]
FR: ten prostě řekl e protože věděl že otec byl Židem, říká, vy
byste měl konvertovat, a já říkám, já v tom e já nevidím v tom
nutnost,
LG: mhm
FR: abych konvertoval, a on on říká, no jo ale, tatínek byl Židem, a
já říkám podívejte se, ee ( hned se) tam posadil a říkám d-
desatero říká, cti otce svého i matku svou, já si svých rodičů vážím
LG: mhm
FR: a vážil (.) a proto já nebudu konvertovat, (protože) rozhodnutí
(.) rodičů bylo tehdá, a ctím to co oni chtěli. ne to co
LG: jo,
FR: to co ee a on říká, no jo ale tenkrát ste byl malej, dneska je
to něco říkám to je blbost to co říkáte, jo to (abych) to řekl to to
byl inženýr ee vystudoval gumárenství konvertoval. jo?
LG: mhm
FR: to je (.) to je nejhorší banda.
LG: jo a (.) teda jako když ste byl malé dítě, tak vaši rodiče se
rozhodli společně že budete vychováván jako křesťan
FR: no jako křesťan
LG: [mhm]
FR: [protože] otec neměl (proti tomu) námitky.
LG: jo, jasně. a e chodíval ste teda do kostela?
FR: no tak e (.) protože jsem navštěvoval e školu, takže sem musel
chodit do do náboženství
LG: [mhm]
FR: [tak] sem chodil sice (jsem měl) problémy s tím ee s katechetem
jak to že nechodíš do kostela a tak dále, je sice pravda že dneska
(.) e du do kostela ale jenom kvůli historickým památkám.
LG: aha
FR: ne
LG: mhm
FR: abych tam šel prostě e (.) toto. jo? protože doopravdy (..) kde
sou historický památky? umělecký, sou v kostelích.
LG: mhm
FR: e e byla ste někdy (v židovské) synagoze?
LG: (.) e e v Praze myslím že sme byli se školou na [výletě]
FR: [ta je] to je úplně (něco) jinčího než tady brněnská, v Brně sme
měli e tři synagogy, jo?
LG: mhm
FR: jedna je na Skořepce, jedna byla jak je (.) naproti tesku
((Tesco)) to ten ta byla vypálená a třetí byla Na Ponávce. z tou
udělali prvně, sklad nábytku, a dneska jak je ten (.) pavilon, Na
Ponávce, jo?
LG: mhm
FR: tak tam byla e synagoga. tu zbourali, jo, už za komunistů.
LG: (...) a hm stalo se třeba někdy že ste místo toho abyste šel do
kostela navštívil kino?
FR: no tak dopoledne se nepromítalo.
LG: jo. mhm a tak podle čeho ste si vybíral ten film na který ste
šel do kina,
FR: no tak to sme si dycky vybírali to abysme se pobavili
LG: mhm
FR: abysme se pobavili, ne že bysme spe- něco specielně, to ne.
LG: (...) a hm (.) jak jste získával o těch filmech informace
FR: no podívejte se, ne- e dřív bylo, e byly prostě, u každýho kina
byly prostě obrá-zy film- obrázky filmový
LG: mhm
FR: z toho filmu co tam jako je, to to bylo. dneska když dete do
kina, tak nevíte pomalu (na co) dete.
LG: a třeba v novinách a v časopisech
FR: to bylo prostě (.) byly prostě seznam (.) kin
LG: mhm
FR: jo? a tam byly ten a ten (.) ty filmy.
LG: jo. (.) a hm (.) teda ale nejčastěji jste chodil k těm k těm
kinům číst si to
FR: ty ty co byly
LG: jo,
FR: to bylo na na bejvalým cej- teda dneska je to zas Cejl ((kino
Radio)) a na tu Marxovou ((Lido bio)), jo?
LG: mhm (.) a hm bylo jako při tom výběru toho filmu důležité kdo
tam hrál?
FR: no tak my sme neměli neměli sme vyhraněný názory na herce.
LG: jo, takže jste neměl oblíbené herce [( )]
FR: [ne ne]
LG: mhm
FR: e ty oblíbený her- herce sme měli ee prostě, až e (.) až potom
ve stáří (kdy to byl) e tento, Ladislav Pešek,
LG: mhm
FR: a ta e herecká skupina ta co tady byla,
LG: jo.
FR: jo? Otomar korbe- Korbelář ((Otomar Korbelář)), hm moment, jak
von se menuje, karel hégr ((Karel Höger))
LG: [mhm jo]
FR: [karel hégr] ((Karel Höger)) je původem z Králova Pole,
LG: (..) ale to bylo potom teda až později [jako když ste byl (
)]
FR: [to bylo pozděj] ale v těch filmech oni už hráli.
LG: jo. mhm (.) a pamatujete si na první barevný film, který ste
viděl v kině?
FR: první barevný film, ten byl až (.) po tom e (.) těsně před (.)
to byl Ali Baba a čtyřicet loupežníků ((Ali Baba a 40 loupežníků))
LG: mhm
FR: a a Pán sedmi moří. to byly poslední americký filmy, který se
tady promítaly, pak už se proma- promítaly sovětský filmy a tak
dále.
LG: a to bylo kdy?
FR: to [byl rok]
LG: [(když ste byl]
FR: čtyřicet devět.
LG: mhm
FR: jo?
LG: (.) jo. (.) a hm jakou roli pro vás hrálo to, jestli ten film
byl němý nebo zvukový
FR: no tak němý byl e byl tak e za nás,
LG: mhm
FR: už e ta e ty němý filmy nebyly tolik.
LG: jo.
FR: jo? to byl jedině kdo to byl laurel a hárdy ((Laurel a Hardy))
LG: mhm
FR: jo? to byla ta éra [těch němých]
LG: [jo]
FR: filmů, laurel a hárdy ((Laurel a Hardy)) (.) Frigo na mašině
LG: [jo jo jo]
FR: [no prostě] ty
LG: [jo já vím co myslíte mhm]
FR: [ta je ta ta éra] těch filmů.
LG: (.) a bylo pro vás důležité, z jaké země ten film byl?
FR: to ne to by- to e to nehrálo roli, (protože doopravdy) šli sme
se pobavit
LG: [mhm]
FR: [a nedívali] sme se na to jestli to je Amerika nebo Německo a
tak dále.
LG: jo. (.) a kdybyste měl popsat, co v té době pro vás byl jakoby
dobrý film, jakoby co ten film musel mít, abyste se rozhodl, že na
něj do toho kina pudete,
FR: (.) to (je těžké) můžu e to těžko můžu e toto odpovědět,
LG: [mhm]
FR: [protože] (.) toto (..) mám sice kamaráda, ee e ňáký (.) Petr
Žák, vystudoval historii a e archivnictví, velmi dobrej kamarád e e
jezdím k němu, von je ze Znojma, vystudoval tady (.) tady vystudoval
tu e e akademii
LG: [mhm]
FR: [věd] e akademii jo? a teď žije ve Znojmě má byt, a jezdím
k němu na Vranov.
LG: mhm
FR: občas dělá hm dělává, občas přišli ty ňáký e ty studenti on
s nima dělal e diplomový práce.
LG: mhm
FR: že potřebovali něco tak tak ( ) tak jim radil, (...) tak to
byly to byly takový prostě e s Petrem bylo dobrý, (.) on je velmi
inteligentní (.) velmi inteligentní a on se zajímá o judaistiku,
LG: mhm
FR: přitom (žije) on je křesťanem a to se zajímá,
LG: mhm
FR: jo? společně jedeme teď patnáctýho do Terezína, (.) e byla (ste)
někdy v Terezíně?
LG: em-em
FR: ne. já sem tam byl mockrát. ale o to nejde. a tak e on e jedeme
do divadla
LG: mhm
FR: to je (.) kde se hrálo divadlo, v Terezíně, to bylo na půdě, to
byla e to je velká půda, a tam se hrálo divadlo. tam se taky hrál
Brundibár a tak dále. (.) patnáctého tam jedu, na třetí hodinu
odpoledne a pak se budu vracet dom.
LG: (..) mhm (..) hm (..) tak teda pro vás bylo jakoby
nejdůležitější, abyste se při tom filmu pobavil,
FR: pobavil.
LG: jo.
FR: podívejte se, dneska e (.) byl sem (teď) nedávno na tym Avatar,
mně to nic [neříká]
LG: [jejda] <vy ste v- já sem to ještě neviděla a ani to nechci
vidět>
FR: e moment, to je to dé trojka ((3D)) [jo?]
LG: [jo jo jo]
FR: ale, podívejte se ee doopravdy,
LG: mhm
FR: to e oni to mají tak hlasitě puštěný, že vám to utrhne uši,
LG: no mně to trochu vadí v těch multiplexech.
FR: no, jeden velmi krásnej film, na ten se běžte podívat, je
Králova řeč.
LG: to sem viděla, to bylo nejlepší. tam hraje můj oblíbený herec,
já sem se nejvíc těšila na to, (.) to bylo fakt <bylo to úplně
super, ta Králova řeč.>
FR: to bylo slyšet e e (.) jehlu spadnout, [jak ( )]
LG: [to bylo] nejlepší,
FR: on hraje velmi dobře,
LG: [<jo, ten konec je super>]
FR: [jeho paní ta] jeho paní ee
LG: mhm
FR: prostě to e e (.) on nastoupil v době v začátku války
LG: [mhm]
FR: [kdy] doopravdy musel být, a von ten člověk kterej učil, tu řeč,
jak nakonec [víte]
LG: [mhm]
FR: nebyl žádnej profesor, žádnej [doktor]
LG: [jo jo jo]
FR: [a] naučil ho to.
LG: mhm
FR: je to doopravdy e krásnej film. e s tou dámou, tou co sem vám
ukazoval,
LG: mhm
FR: občas deme spolu ee do kina,
LG: [mhm]
FR: [a tak] spolu sme byli na tym (.) na té Králově řeči, e a
doopravdy sme e odcházeli velmi spokojeni,
LG: [mhm]
FR: [(protože)] doopravdy herecký výkony všechno co tam to nemá
chybu. teď sem zvědavý chce- chceme se podívat na ten na Lidice co
[z toho]
LG: [mhm]
FR: udělali nebo neudělali
LG: na to sem taky celkem zvědavá,
FR: no, takže na to jako sem e na tom sem zvědavý, doopravdy. tu
dobu znám, protože v té době když sem vyrůstal, tak chodili e měli
složku, měli, fotky,
LG: [mhm]
FR: [papír] podepsat jestli sem to neviděl, jo? to kolo, ten plášť
LG: [jo]
FR: [tu] kabelu, to, no prostě všechno to co tam jako našli. (..) to
byl e to je takový zajímavý že do- a doopravdy sem si e nemohl sem
si dovolit e moji rodiče se rozešli v roce třicet devět,
LG: mhm
FR: o- rozvedli se důvod jeden, protože (kdyby byl) otec Židem, jo?
LG: mhm
FR: takže bysme se mohli dostat do koncentráku,
LG: mhm
FR: a (..) tak e se rozešli, ale stýkali sme se jako rodina stále
dál.
LG: mhm (.) takže to bylo jakoby hm
FR: (.) prostě
LG: jako [e formální rozvod]
FR: [e z nouze] z nouze ctnost.
LG: mhm
FR: a to nebylo (jen) jedno manželství který toto e e se rozešlo,
ale v tom okamžiku jakmile se roz- e rozešli (.) otec odcházel
osmého dubna čtyřicet dva (.) e do koncentráku a (.) nejprve do
Terezína a za šest dnů z Terezína odjížděl e e už na východ.
poslední dopis který sem dostal, tak byl z rejověc ((Rejowiec)) to
je okres Lublin (.) tam bylo těch koncetráků moc.
LG: mhm
FR: jo? pravděpodobná smrť Majdanek Sobibor (...) (nechtějte se)
podívat někdy až budete mět čas, jeďte se podívat do toho Osvětima,
Osvětimi jedna. (více- mer-) komerční záležitost ale (.) aušvic
((Auschwitz)) jako, Březinka
LG: mhm
FR: to už je tvrdá re- realita.
LG: já se těmhle věcem já se tomu jakoby strašně vyhýbám, protože
moje sestra tam byla, a ona prostě měsíc potom měla úplně jako
největší noční můry a
FR: [min- mindráky, já to vím]
LG: [kři- křičela] prostě ze spaní a bylo to (fakt) jako strašně
hrozný,
FR: podívejte se, ty obvodový stěny, těch baráků byly takový prkna,
LG: mhm
FR: voni neměli prakticky nic na sobě. jo?
LG: (...) hm a byl ste na ňákém filmu jakoby víckrát?
FR: (..) no tak tehdá to bylo Ali Baba a čtyřicet loupežníků ((Ali
Baba a 40 loupežníků)),
LG: mhm
FR: to byl americkej film, tak na ten na ten sme byli ale to
LG: a to bylo ale až po válce,
FR: [to bylo po válce]
LG: [a během] a během války?
FR: během války (.) to sme moc nechodili.
LG: jo jo.
FR: to byly sice to byly víceméně takový limonádky, jo?
LG: [mhm]
FR: [červená] knihovna bych to řekl,
LG: <mhm>
FR: jo? některý filmy mám doma. e velmi dobrý to byly předválečný
filmy byl hugo hás ((Hugo Haas))
LG: mhm
FR: (.) e některý a von hrál (.) Okénko to hrál tam rasa (.) no
prostě, a jestlipak víte kde bydlel v Brně
LG: to nevim,
FR: (.) Biskupské náměstí ((Biskupská)).
LG: jo?
FR: když jdete e nahoru na Petrov
LG: jo jo jo, já vím [kde to je]
FR: [tak je] tam je takový plácek (zprava) a když tak tam je pamětní
deska, kde oni žili.
LG: jo?
FR: Pavel a p- Pavel a hugo hás ((Hugo Haas)) pavel hás ((Pavel
Haas)) ten zahynu- ten zahynul v koncentráku
LG: mhm
FR: jo, a ten e byl spoluautorem hudby e to vám můžu půjčit knížku
pavel hás ((Pavel Haas))
LG: mhm
FR: u (.) to co jako e to co bylo, jo? a ten zahynul. pak e jednom e
(...) Karel Poláček.
LG: mhm
FR: e z prvního manželství neměl žádnou dceru (.) pak žil s ženou
kde měl dceru,
LG: mhm
FR: Jiřinu. a oni mu řekli před válkou aby odjel, jo? on řekl že ne,
nic se nemůže nic stát, jenomže, dceru dceru poslali do Anglie, ta
tam žije dodneška
LG: mhm
FR: jo? a ta se menuje Jiřina. nevím kde bydlí (nebo) něco takovýho,
ale je pravdou že ta dcera tady je.
LG: (..) mhm
FR: to sem se dozvěděl až dodatečně, protože doopravdy e to sou lidé
e s kterýma ste se tam setkali setkala teda, to sou (vesměs) někteří
to sou Brňáci, někteří ne, ale to to sou vesměs kteří prošli
koncentrákem.
LG: mhm
FR: jo? Terezín, Osvětim, e měl jsem jet e dvanáctýho do e tento
měsíc do (.) h- e Nové Cerekve tam je pěkná synagoga která se uvádí
do do provozu zno- e
LG: mhm
FR: až někdy se tam budete chtět do synagogy, tak vám to zařídím.
LG: dobře.
FR: tam totiž nejsou takoví andílci nebo něco takovýho, [tam to]
LG: [mhm]
FR: ee Židé nemají naprosto nic. když si budou chtět ee ten svůj
šabat, jo? to sou ten oslavy, tak normálně tady dají dvě svíčky on
((nahrávka pokračuje po přerušení))
LG: já to znovu zapnu,
FR: tak můžete.
LG: jo. hm kromě teda, během té války jestli ste měl ňáké (prostě)
ji- záliby, nebo koníčky, nebo tak něco,
FR: podívejte se e (.) e byl- e ee někdy mě titulovali taky že su
Žid a tak dále, (o to nej-) protože věděli že otec byl Žid
LG: mhm
FR: tak mě titulovali taky že sem Žid,
LG: aha
FR: ale, (.) že by e ňák naši lidé (.) naši lidé nej- e prostě byli
horší někdy než ti Němci, protože jak se říká Turek, (.) ee člověk
poturčenej je horší Turka.
LG: jo, rozumím. takže jakoby hm (.) ste
FR: někteří nadávali, někteří ne, e to to bylo e podle podle nálady
to měli, pokud sem se jim líbil nebo nelíbil, tak takovýmto
způsobem.
LG: a já to nechápu, to bylo jakoby běžné že prostě takhle li- lidi
druhým lidem prostě nadávali (já nevím) na ulici
FR: to je běžný, to bylo běžný, to ee když chodili ti hitlerčici
LG: mhm
FR: jo, tak když oni šli ee oni měli bubínky a měli vlajky a jestli
někdo nesundal (.) e čepici a nepozdravil tak šel a
LG: (..) to je hrozný, (fakt)
FR: no, (..) (tady) v té budově (to co) ste byla tam,
LG: mhm
FR: tak tam za války e sídlil Hitlerjugend.
LG: aha, to sem vůbec nevěděla.
FR: to ví málo lidí ( to tam) já sem totiž jak je e tady máte e
Kapitána [Jaroše]
LG: [mhm]
FR: tady máte tramvaj tady bylo Koliště sedmnáct
LG: mhm
FR: tak já sem byl tady, a tady, sídlil Hitlerjugend.
LG: mhm
FR: a tam se centralizovaly ty e transporty prostě (vystěhovali)
nejprve ty,
LG: mhm
FR: stávající nájemníky, pak tam ee nastěhovali do (jednoho) do
jednoho bytu čty- tři až čtyři rodiny a potom ((přerušení: krátké
vyřízení s příchozí)) jo, a tak ty jich tam dávali dycky sebe dycky
jich vystěhovali e centralizovali (teď u nás) ve škole, na
Merhautové, tam je pamětní [deska]
LG: [mhm]
FR: z brn- z Brna bylo deportovaných pomalu jedenáct tisíc (.) Židů,
LG: mhm
FR: jo? a (ty) dycky odvezli na nádraží tramvají a a (.) buďto se
vrátil nebo nevrátil, převážná většina se jich nevrátila. z toho
transportu to co je šel otec (.) se vrátili dva. (.) a tam jich bylo
tisíc.
LG: (.) týjo tak to je hrozné, fakt. (...) no. já sem úplně teď
ztratila
FR: (.) já vím, niť.
LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké
byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší...
FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina]
LG: [mhm]
FR: Kapitol,
LG: jo.
FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina.
LG: jakoby ty premiérový?
FR: co?
LG: [ty premiérový?]
FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry. a pak e předměstí, tak
tam přišly už ty e došly ty filmy kde běžely kde prostě už to
běželo, v těch velkých kni- kinech.
LG: mhm (.) a hm (.) jak to třeba v tom lepším kině vypadalo, jakoby
vevnitř.
FR: podívejte se, ee kdy- (.) v těch normálních kinech,
LG: (no)
FR: byly e dřevěné [lavice]
LG: [mhm]
FR: a tam už to bylo polstrovaný.
LG: jo. (..) a hm z čeho se obvykle jakoby skládal program té
projekce, (jako) kromě toho hlavního filmu,
FR: e byl e byly tyto, (.) byla reklama a potom e byl e týdeník.
LG: jo. a ty reklamy byly byly jakoby jaké, nebo jak ste o o tom [(
)]
FR: [e ty reklamy] byly e (.) ty reklamy byly e tyto, e co se kde
prodává kde se co vyrábí,
LG: mhm
FR: e e zubní pasta a různý věci,
LG: jo.
FR: ale moc toho už e na jídlo nebylo, protože doopravdy
LG: [mhm]
FR: [nemohli] si toto dovolit.
LG: (.) a hm (.) bývaly běžné (.) ňáké třeba jakoby ukázky z jiných
filmů, jakoby třeba příští týden vám promítneme,
FR: ne ne. [nic]
LG: [ne?]
FR: takovýho.
LG: a nebo ňáké krátké filmy? (.) před tím hlavním?
FR: (.) to někdy bylo, někdy ne.
LG: mhm ale nebylo to pravidelné.
FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na
náměstí Svobody ((kino Central))
LG: mhm
FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)).
LG: jo. a to tam probíhalo jak třeba u toho nádraží,
FR: to šlo vod desíti od rána do desíti do večera,
LG: jo.
FR: (furt) se to střídalo.
LG: jo. (..) mhm (.) a hm přitom hlavním filmu byla tam nějaká
přestávka?
FR: hm někdy jo, ee
LG: [jo]
FR: [e kvůli] tomu protože tam neměl dvě pro- e neměl e dva
promítací přístroje, takže aby prostě najel na druhej tak to
LG: (.) jo a o té přestávce se dělo v tom kině jakoby [většinou (
)]
FR: [nic] převážně sedělo se [nebo ee]
LG: [jo jo jo] a čekalo
FR: (..) e děti kecaly a...
LG: mhm
FR: <však to znáte>
LG: <jo jo jo> eště sem se chtěla zeptat na ty rozdíly v těch
kinech, jestli jakoby hm (.) během té války potom byly ňáká kina e
která byla jakoby spíš německá, a některá která byla spíš česká,
protože někteří
FR: [no]
LG: [pamětníci] to jakoby zmi- zmiňovali.
FR: (.) e podívejte se, byly filmy který byly ee kde byly německý
titulky
LG: mhm
FR: potom se dovážely ňáký německý filmy jako řekněme e žid sís
((Žid Süss))
LG: mhm
FR: slyšela ste o tym filmu?
LG: mhm
FR: e musím za Petrem, ten mně ho natočí, von ho má.
LG: mhm
FR: jo? takže doopravdy on má hodně těch filmů, (.) ty který byly,
(.) vždycky se chválili Němci, že ničili všechno na co přišli.
LG: (.) a během té války já sem si teda myslela že (.) jakoby u
všech filmů byly povinné ty německé titulky. tak to to nebylo?
FR: u všech českých filmů ano.
LG: jo.
FR: no,
LG: (.) a
FR: a z německých to za- e to když bylo německy, tak se tam dávaly
český titulky.
LG: jo. mhm a ty e potom během války ty třeba (.) jakoby ty plakáty
k těm filmům (.) ty popisky u těch e kin bylo to německy nebo česky?
FR: bylo to obou- e hm dvoj- dvoujazyčný.
LG: jo, mhm. (.) a když byly ty týdeníky? hm
FR: tak se (vychvalovali) [Němci]
LG: [jo] jasný. tomu rozumím. ale, ee jak se třeba (.) když se třeba
na na plátně objevil Hitler nebo já nevím nějaký důležitý
představitel
FR: lidé byli ticho.
LG: ticho, [takže ani jako]
FR: [protože nikdo] nevěděl jestli tam nejsou agenti, gestapo a tak
[dále]
LG: [mhm]
FR: protože ti (.) ti chodili do kina sledovali lidi (.) a pak e po
případě zabra- sebrali a tak dále.
LG: a a slyšel ste třeba o někom koho takhle sebrali nebo viděl ste
FR: to sem osobně sám neviděl.
LG: neviděl, mhm. (.) a e (.) a nebyli tam třeba na ňákým (německým)
filmu nebo při tom týdeníku německém, nebyli tam třeba lidi, kteří
jakoby projevovali sympatie? jako [k té ideologii?]
FR: [no tak] (.) to se nedá říct, protože lidé e (.) někteří ano,
LG: [mhm]
FR: [někteří] ne.
LG: jo.
FR: to bylo e (.) ne- neobvyklé. ale, aji ti Němci nedávali e ty
filmy válečný nedávali.
LG: [mhm]
FR: [protože] doopravdy museli by dokázat že taky prohrávali.
LG: mhm jasně. a (.) jak na vás jakoby ty doprovodné části toho
programu působily, jako bavilo vás to, nudilo,
FR: no tak e co byly reklamy, tak sme se na to dívali
LG: mhm
FR: a říkali sme si co? potom přišel týdeník e tam sme e viděli
akorát že stále e stále Němci vyhrávali, že
LG: mhm
FR: i když bylo poz- e konec pomalu války, tak
LG: mhm
FR: (.) tak nik- ee (.) oni neřek- nepřiznali pravdu.
LG: jasný (.) mhm. a vy ste a vy ste jakoby vědělo se že třeba to co
se ukazuje v těch v těch týdenících, že to není pravda?
FR: no tak e e ono se to proslýchalo, protože e protože přece jenom
byli lidi, kteří ten zahraniční rozhlas e m- ňákým způsobem získali,
LG: mhm
FR: ňákým, protože oficiálně to byl trest smrti.
LG: [jo]
FR: [to] (ste měla) na (.) rozhlasový přijímač neposlouchat trest
smrti.
LG: [to je hrozný]
FR: [jo, když vás] někdo udal.
LG: mhm (..) a byl ste někdy na ňákém promítání filmů v domácnosti?
nebo...
FR: ne ne ne.
LG: takže [ste]
FR: [tak] to ne
LG: neznal nikoho [kdo měl]
FR: [ne]
LG: třeba promítačku
FR: ne ne ne, to sem neznal.
LG: jo. (..) mhm (..) jo, a teď tu mám (..) on (..) pan učitel mně
tady napsal, že jakoby e Židům se ten ee se zakázalo chodit [do
kina]
FR: [moment] e
LG: někde mezi
FR: je jedno bylo by dobře aby ste do- nevím jestli by se to sehnalo
ale e pou- e zvlášť e po tom devětatřicátým roku,
LG: jo,
FR: Židé nesměli psát, nesměli (mět) telefon (.) nesměli e se dívat
do ulice, prostě
LG: mhm
FR: navštěvovat kina, nesměli do di- do do parku, koupaliště, to
bylo všechno zakázaný, to je e to byste (.) nevím jestli bych to
sehnal a nebo tak tak že e že ty e zákony e
LG: mhm
FR: protižidovský byly tak tvrdý.
LG: já tu mám totiž napsané, že hm tady mně pan učitel přepsal ten
jeden protektorátní předpis, že (se) v tom srpnu v roce třicet devět
byla ta policejní vyhláška kte- která jakoby zakazovala Židům tyhle
věci, a a u kin to bylo tak že mohli do toho [kina jen pokud to bylo
na tom podniku vyznačené]
FR: [ne ne ne ne ne ne ne ne] no tak, to si nepamatuju že by něco
tak u n- e tam u těch kinech co sem chodil že by
LG: [mhm]
FR: [něco] takovýho [bylo]
LG: [mhm] on to tady píše, že to asi žádné kino nevyvěsilo, že [se
jako]
FR: [ne] to [neexistovalo]
LG: [jo] mhm
FR: prostě, e tam přišli e zákony
LG: jo,
FR: který byly e který schvaloval géring ((Hermann Goering)) v roce
třicet pět, že nesměl (.) to ono a tak dále
LG: mhm
FR: nesměli (mět) papouška, nesměli mět e rybičky, nic nesměl mít,
LG: mhm
FR: a e navštěvovali Židé v Brně to vám řeknu to nevíte kde je, (ů)
e ka- byla kavárna Esplanade
LG: (.) to vůbec nevím, to mně možná potom asi napíšete na papírek (
)
FR: podívejte se, e jak e jak je za státním divadlem, za Janáčkovým,
LG: mhm
FR: tam byly dřív e bytovky,
LG: mhm
FR: tam byla kavárna Esplanade, tam se stalo jedno, že ti e Židé,
voni to obsadili Němci, nosili lyže, no prostě to co to co nesměli
tak museli odevzdat.
LG: jo.
FR: jo? a tam taky e když to bylo sebraný, tak jednou seděli tam e
dá- to eště si dávali kávu přijeli es es ((SS)) a všechny sebrali a
odvezli.
LG: mhm (...) a (...) jakoby (.) věděl ste o někom, kdo měl ten
židovský původ, kdo jakoby e nedodržoval to nařízení co se týče těch
kin [protože]
FR: [ne]
LG: jedna pamětnice mně to vyprávěla, že že jakoby znala paní, která
e o které takhle věděla že (přesto) že to měla zaká- zakázaný, tak
to kino navštěvovala.
FR: no tak to znamenalo že muse- že musela sundat hvězdu,
LG: mhm
FR: a musela (jít) tam kde prostě
LG: [( ) neznali]
FR: [nevěděli] vo ní
LG: jasně,
FR: že je Židovka.
LG: mhm ale vy e znal ste takhle někoho?
FR: ne.
LG: (..) a potom e když už jakoby ti Židi museli nosi- nosit ty
hvězdy hm (.) ta vaše parta těch kamarádů, se kterou ste chodil do
kina, jakoby měl ste ňáké přátele [kteří]
FR: [já osobně] sem žádnou hvězdu nenosil, [jo?]
LG: [jo, já vim] já vim mhm
FR: já sem hvězdu nenosil, jo?
LG: mhm [jo]
FR: [to] sem nenosil, jo? ale (.) tam se to snažili vyhý- prostě e
ti Židé se snažili (.) musí do práce z práce e nikde se e voni měli
e příkaz kdy směli nakupovat,
LG: aha,
FR: oni směli vod e čtyř do pěti odpoledne, to vám můžu říct že (.)
kojenec, (.) dostal šestnáctinku litra mlíka na den.
LG: to je strašně málo,
FR: to je málo, že jo?
LG: to je to je straně málo.
FR: to je málo. pokud měl e měla ta rodina, někoho známýho že jim
pomáhali, protože oni to e e ty e (.) potraviny
LG: mhm
FR: potravinový lístky, ty byly už stavěný jako pro Židy.
LG: mhm jojo.
FR: (.) a to nebylo ee mlí- ee mlíko jako to tři a půl procentní to
bylo odstředěný mlíko, to byla to je voda.
LG: mhm (...) jo, a já tu mám teď otáz- jo, jestli si vzpomínáte na
první návštěvu kina po osvobození.
FR: (...) to už to už tak dalece ne protože to (.) to přijel jeden
můj e příbuzný
LG: mhm
FR: příbuzný ten byl v Terezíně.
LG: [mhm]
FR: [ale] to bylo e smíšený manželství. on měl dvě děti e jednu
dceru a syna (.) ta žena tady zůstala on musel jít. [jo?]
LG: [mhm]
FR: (.) a tak, ee (.) v roce čtyřicet devět patnáctýho června (.)
říkáte že si pamatuju dost, že jo? čtyřicet devět se vystěhovali do
Izraele, jo?
LG: mhm
FR: (..) se vystěhovali do Izraele. a (...) ten hoch,
LG: mhm
FR: na brněnské přehradě se bál že se utopí,
LG: mhm
FR: topím se topím se. a dotáhl to na námořního kapitána. v Izraeli.
LG: to je vtipné.
FR: (.) e on pracoval v Haifě, byl třicet roků na na moři, takže
doopravdy (.) toto, Haifa je nádherné město.
LG: jo?
FR: no. (..) můžete mluvit dál.
LG: jo, tak e já nevím jestli byste mohl popsat tu (.) atmos- vy ste
jakoby bě- během té války už věděli že jakoby váš tatínek je jakoby
že ten [prostě]
FR: [( )] to sem nevěděl vůbec nic,
LG: [(nevěděl)]
FR: [my sme] dostali poslední dopis a tím to končilo, víc už sme
(nedostali) Němci nám nesdělili
LG: mhm
FR: e úmrtí nebo něco takovýho, to (byl) e tím se nezabývali,
LG: jo,
FR: jo, (.) to vůbec, e to nemělo vůbec žádné e to vám řeknu
perličku když sem potřeboval ee od soudu ne- úmrtní list, po mně
žádali naš- ee e naše úřady, a já sem šel na úřad prosím vás (.)
potřeboval bych úmrtní list svého otce, dolo- doložil sem e doklad o
tym že se nevrátil,
LG: mhm
FR: z koncentráku (.) a to to byla první e problém s <paní
právničkou> s advokátkou, (ona) říká za rok vám to udělám, a já
říkám, prosím vás tady to máte jasně,
LG: mhm
FR: že se nevrátil, (.) že se nevrátil (.) a vona (.) já vám to
nemůžu dat a tak dále, a to už mě zdvihalo, já sem vcelku
mírumilovnej člověk,
LG: [mhm]
FR: [a to] už sem zvýšil tón a ona prvně chtěl pět tisíc korun
pokuty že sem byl vůči ní agresivní. ne že bych ju byl ještě to ne,
pak sem tu žádost kterou sem jí dal vzal do ruky a říkám, podívejte
se, urychleně vraťte váš diplom, protože ste blbá. <jo?>
LG: (...) a jaká byla teda ta atmosféra po tom osvobození,
FR: podívejte se, lidé byli rozjaření, český národ pokud je e je pod
(.) knutou, je hodnej.
LG: (.) mhm
FR: (jakmile) uvolníte, vidíte tady výsledky, to to co je dneska.
LG: (...) mhm
FR: ří- říkám to kriticky, doopravdy jinač se to nedá říct,
LG: jo, v pořádku.
FR: no.
LG: a teda na tu první návštěvu toho kina po tom osvobození si už
nevzpomenete asi,
FR: to ne už.
LG: to nevadí. jo, vy ste říkal, že ste bydlel v té dělnické čtvrti,
FR: to byla dělnická čtvrť ryze dělnická čtvrť,
LG: a
FR: tam,
LG: teda tam bydleli Češi,
FR: [Češi]
LG: [Němci]
FR: [Němci] e bez bez [problému]
LG: [jo] prostě tam, vztahy tam byly
FR: ano,
LG: i během války to tam bylo jakoby [v pohodě]
FR: [no tak] e ty vztahy mezi Němci a Čechy byly takový zvláštní,
ale prostě e my děcka sme si hrály, [takže]
LG: [jo]
FR: doopravdy [to]
LG: [jo jo] (.) mhm
FR: akorát ti e co byly ty německý rodiny a ty děcka co šly do toho
Hitlerjugendu, tak ty prakticky my sme a tak dál, protože oni
(chodili) v těch košilích a tak dále.
LG: mhm (..) jo a třeba před tou válkou, bylo nějaké kino, do
kterého (.) spíš jako chodili Židé? jakoby třeba v ňáké čtvrti kde
víc jako (bydleli) židovští [obyvatelé? jestli o tom]
FR: [ee Židé] navštěvovali víceméně divadla a tak dále,
LG: jo, [mhm]
FR: [kina] ani tak ne, protože to ee Židé, i když se říká e e sou
kulturní národ.
LG: mhm
FR: (.) ee jak von se menuje ten ee režisér (..) natočil ty to,
básníky,
LG: ee jejda. <já si vzpomenu> (.) klajn ((Dušan Klein)) (.) ne, já
nevim,
FR: (.) von je tak- asi tak e malej jako já,
LG: já vím ale koho myslíte,
FR: m- co?
LG: že vím koho myslíte, [ale já si ne-]
FR: [no] a e (.) velmi dobrej herec je tomáš tepfr ((Tomáš Töpfer))
LG: mhm
FR: (.) e známe se spolu dobře e byl sem tam na ně- až někdy budete
mět možnost, (.) buďto v Brně, tady to hraje e Zdeněk Junák a
v Praze to hraje tomáš tepfr ((Tomáš Töpfer)) hraje toho e v tym
divadelní hře (.) Šumař na střeše.
LG: mhm
FR: doopravdy pěkný, je to divadlo (..) někde sem někomu sem pučil
prostě ty písničky který se tam hrají e (.) a tam hraj- hraje
s Eliškou Balzerovou ((Eliška Balzerová))
LG: mhm
FR: e (.) sme přátelé, jo? a jeho rodiče
LG: mhm
FR: oba dva byli v Terezíně.
LG: jo.
FR: on je totiž Žid.
LG: [mhm]
FR: [(jo)] maminka jeho taky, jeho bratr e ten vede restauraci a on
vede vede divadlo s Eliškou Balzarovou e Na Fidlovačce.
LG: mhm
FR: (...) když e to když prostě e měl oni ho navrhovali na
primátora, a (já) říkám, Tomáši, prosím tě, ty chceš dělat
primátora? a on říká seš blbej, <takže takový vztahy zn- spolu znám>
ee máme spolu.
LG: mhm
FR: prosím, můžete dál klidně.
LG: jo, teď tu mám otázku, jestli ste byl členem nějaké organizace,
já nevím dětské, mládežnické, [a tak]
FR: [no tak] e (.) jako kluk ne, pro- e po válce (.) až e to taky
ne, ale š- když sem šel do učení, tak mě e navrhli e do byl sem
v ČSM a byl sem dokonce funkcionářem, funkcionářem v dě- e dělnickým
referendem, mě poslali do e (.) na měsíční školení ká es čé ((KSČ))
LG: <a jaké to tam bylo?>
FR: (.) e no tak e lili do nás toho hodně,
LG: ((smích))
FR: jo? ale ee v jednom s- e on říká, že prostě že to bude všechno
v pořádku, že nebude závist, a já říkám, podívejte se, nemáte
pravdu, (.) budu mět čtyři děti, do každého rohu dám jedno dítě dám
mu hračku
LG: mhm
FR: (.) a jedno druhýmu si tu hračku bude brat.
LG: no tak to je jasný.
FR: ((pousmání)) [(no takže)]
LG: [<já mám dvě] sestry, my sme si nejvíc braly hračky>
FR: ((smích)) <takže to znáte [co to je>]
LG: [<jo jo jo>]
FR: takže doopravdy a on říká, to není pravda, to všechno přestane,
<říkám, není pravda>
LG: ((smích))
FR: (.) (takže) e do ká es čé ((KSČ)) (si mě) nemohli vzít protože,
bratr ten byl v Izraeli původně
LG: mhm
FR: strýc Rakousko, (.) teta západní Německo.
LG: mhm
FR: takže doopravdy ((pousmání))
LG: jo, jasně
FR: <sem nebyl dosti či- e čistej>
LG: <neměl ste dobrej profil>
FR: no.
LG: jo, a hm jaký byl osud vaší rodiny na konci války,
FR: matka se e provdala a (.) takže doopravdy si svoje užila,
protože e to byl e z- e z vesnice kde ona bydlela
LG: mhm
FR: a kde tak to byl ňákej známej, ale e on protože to byly
Pohořelice zabraný území, musel narukovat do německé armády.
LG: aha
FR: jo? takže ona (.) e prošla ten pochod smrtí z Brna do Pohořelic.
jo? já e to byl ten e divokej odsun.
LG: jo, o tom sem slyšela už. ale já to [já to nějak nechápu]
FR: [nevěděla ste] vůbec nic, [že jo]
LG: [já to ale] nechápu jakoby pro- ona kvůli tomu že ten její
manžel
FR: byl Němec, on byl německým vojákem tak
LG: jo,
FR: prostě musel jít.
LG: aha
FR: a že že sme tam žili my sme dostali jí- e <potravinový lístky>
LG: [mhm]
FR: [že] nás považovali jako Němce, to máte e z majetkama tady, e
existujou domy,
LG: [mhm]
FR: [vily] který sou v Pisárkách
LG: mhm
FR: to byly židovský vily (.) e (.) a e potom se tam nastěhovali
Němci
LG: mhm
FR: po válce, to už nebyl židovský majetek, ale byl to německý
majetek. takže se to zabavilo. vykradlo se co se dalo. protože e (.)
Židé dosti mluvili německy,
LG: [mhm]
FR: [jo?] a oni ma- e všimněte si e moje méno taky není čistý český,
čistě český,
LG: mhm
FR: to vám můžu říct co znamená R.
LG: [co znamená?]
FR: [v němčině] co?
LG: co to znamená?
FR: spravedlivý, čestný,
LG: ((smích))
FR: <jo?> to je ee Sylva by vám to řekla, protože ta to zná dobře.
vona e vona tady vona je docentkou, jo?
LG: mhm
FR: Sylva (S.)
LG: mhm
FR: my se známe vcelku dobře takže (protože) ona bydlí tady kousek
[taky]
LG: [mhm]
FR: (takže) s tou to bylo, (.) deba- a e byly sme prostě deba- e
něco sem tam zařizoval v domě a setkali sme se, a já sem vešel do
jejího bytu a kde byl regál knih. a říkám, dovolíte? (no tak) e
člověk se ptá,
LG: mhm
FR: prosím, a stejně to nebudete umět číst. otevřel sem knížku a
četl sem, protože já umím německy.
LG: mhm
FR: (..) proto když jedu do Rakouska mluvím německy, nikdo za mnou
nechodí,
LG: mhm
FR: aby neřekli, Češi nekraďte.
LG: no. teď máme takovou nejlepší pověst. po světě.
FR: (nojo)
LG: a já sem si totiž ale myslela, že díky tomu, že vlastně váš
tatínek byl Žid,
FR: ano,
LG: že jakoby že že ste kvůli tomu měli třeba jako během války
nějaké problémy,
FR: e díky tomu že se matka vdala, my sme [byli ti co]
LG: [a ona se bra-] ona se vdala v kterém roce jakoby znova,
FR: e e ve dvaačtyřicátým už
LG: mhm [jo]
FR: [to už] e o otci sme nevěděli nic [tak]
LG: [mhm]
FR: (toto) tak se vzali,
LG: [jo]
FR: [protože] matka byla rozvedená, takže se [vzali]
LG: [jo]
FR: a (.) můj bratříček e e vystudoval, matematiku fyziku, loňského
roku zemřel (.) jo? sestra ta bydlí v Rosicích, hrozně držkatá
ženská, (.) <je to ženská>
LG: (...) a teda potom potom co se vaše maminka znovu provdala, tak
e
FR: e tak to bylo, protože potom ten e ona zemřela v roce šedesát
osum.
LG: mhm
FR: jo? ten o- e ten nevlastní otec kte- (kterého) sem měl tak rád
jak prase kudlu, promiňte že to tak řeknu
LG: mhm
FR: sem ho neměl taky rád,
LG: mhm
FR: bratr když (jel) e osmého dubna čtyřicet devět z Mikulova, býval
( ) už e českýma zbraněma když jel do Izraele.
LG: mhm
FR: (.) Izrael je krásná vě- e krásná zem, nedomluvíte se tam
německy, rusky se domluvíte, anglicky (..) tady studujou totiž hm e
izraelští studenti, studujou medicínu a veterinu,
LG: mhm
FR: ten jeden e e velmi inteligentní ten s- e (.) na podzim skládal
státnice z medicíny, menoval se šaj rá nevím (.) (no byl) prostě
domluvili sme se.
LG: mhm
FR: z hebrejštiny znám akorát dvě slova, (.) ano a ne.
LG: (.) jo. a teď tu mám seznam filmů, od roku dvacet devět do roku
čtyřicet pět, které byly ee dycky v těch kinech
FR: [ano]
LG: [brněnských] jakoby nejúspěšnější, tak se vás vždycky zeptám,
jestli ste ten film viděl
FR: [ano]
LG: [ale] jakoby během války ne třeba potom v televizi, [protože]
FR: [dobrý, já vim]
LG: [jo, jo] dobře. tak první tu mám singing fúl ((The Singing
Fool)) to je ňáký americký film.
FR: tak to nevím, to ne.
LG: Zpívající klaun se to menuje [česky]
FR: [em-em]
LG: pak tu mám Pražské švadlenky, to je český němý film,
FR: to sem neviděl,
LG: neviděl, cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)),
FR: ano, to sem viděl,
LG: v kině,
FR: v kině,
LG: mhm
FR: dokonce vám ho můžu (dat) já ho mám natočenej.
LG: ((smích)) a Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu
((nahrávka pokračuje po přerušení))
FR: a to sem tam byl loni.
LG: jo?
FR: nepoznala byste to. (..) prosím, můžete dál.
LG: jo, tak Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu to je ňáký [německý
film]
FR: [to to to je] jo to to byl e cvaj hercn im e drajfírtl takt
((Zwei Herzen im Dreiviertel-Takt)) [jo?]
LG: [jo], přesně
FR: a to sem neviděl, to bylo to bylo vesměs e to to limonády, [jo?]
LG: [jo] mhm tak, e To neznáte Hadimršku,
FR: ano, to to byl českej film, vcelku hezkej
LG: [mhm]
FR: [jo] tak ten sem viděl, protože to na to sme mohli.
LG: jo. Kouzlo valčíku.
FR: [to sem neviděl]
LG: [od lubiče ((Ernst Lubitsch)) Lelíček ve službách šarloka holmse
((Lelíček ve službách Sherlocka Holmese))
FR: to byl to byl e tento hm (.) (ten) ten náš nejlepší komik, jo
(.) Vlasta Burian.
LG: mhm takže to ste v kině viděl?
FR: ano.
LG: pak tu mám ňáký asi německý film kvik ((Quick)) z roku třicet
dva
FR: (...) e nebyl to kv- e nehrál tam náhodou
LG: třicet dva, já se podívám já já bych to tady měla mít napsané,
třicet dva, koho myslíte, já to tady mám tady toho
FR: já vím (...) t- ten sem neviděl, doopravdy ne.
LG: mhm tak pak tu mám Pobočník Jeho Výsosti, jo, to vidíte,
FR: to ne, já vidím [dobře zatím ještě]
LG: [jo jo]
FR: ne [ten sem taky neviděl]
LG: [tak pak tu mám] Šest žen Jindřicha osmého ((Šest žen Jindřicha
VIII.))
FR: ne.
LG: Zlatá Kateřina,
FR: taky ne.
LG: jo, pak tu mám z roku třicet čtyři, já neumím německy, když to
možná otočíte, jo tady pod tou Zlatou Kateřinou tady tenhle film,
FR: moment, Zlatá Kateřina a to (.) to je moment, to na- to byl
českej film a hrála tam Antonie Nedošinská e s tímto moment e (.)
lída bárová ((Lída Baarová)) (.) a pak tam byl e Jindřich Plachta,
(.) to (.) voni spolu hráli e hodně, moment, já se podívám tady,
(...) ne, to ne, tak to sem neviděl doopravdy.
LG: jo, [a ten]
FR: [( )]
LG: film pod tím?
FR: síbí ee e síbí frac ((Csibi, der Fratz)) je to spratek, [česky]
LG: [jo jo]
FR: je to tak?
LG: asi jo, já bych řekla že jo.
FR: a je to z roku třicet čtyři, tak to sem já neviděl.
LG: jo, a pak tu [(mám)]
FR: [Mata Hari] to sem taky neviděl, protože to byly vesměs filmy e
už v roce třicet pět, to sem byl e takovej malinkej.
LG: mhm jo, pak tu mám Cácorku ((Cácorka)),
FR: (...) no, to hm to ne, to sem taky neviděl, to so filmy který
sem neviděl.
LG: a tu Moderní dobu ((Moderní doba))?
FR: taky ne.
LG: (..) pak sou tam ti Tři muži ve sněhu,
FR: (.) e to hrál, (..) hugo ház ((Hugo Haas)) (.) e Jindřich
Plachta a (.) Jaroslav Marvan.
LG: (...) jo. já [sem ( )]
FR: [a byl to] velmi srandovní film kde kde hrál hugo ház ((Hugo
Haas)) ten hotel chtěl koupit a von mu patřil, ale, to mám taky doma
natočený, [na]
LG: [a viděl] ste to v kině?
FR: (.) to ne.
LG: ne,
FR: [ale]
LG: [mhm]
FR: potom sem to [natočil]
LG: jo jo jo
FR: toto.
LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),
FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?
LG: jo jo jo.
FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.
LG: (.) jo a pak je tu americký film Dobrá země,
FR: ne
LG: em-em
FR: to sem neviděl.
LG: pak je tu Sněhurka a sedm trpaslíků, od diznyho ((Disney))
FR: (.) tak ten sem viděl, jo? to už je to už sem začal to byl
prostě ten film než se dostal do do normá- prostě e přes všechny ty
kina,
LG: [mhm]
FR: [tak] to trvalo rok, dva.
LG: jo. mhm takže ale viděl ste (ho) v kině,
FR: ano.
LG: jo. a Ducháček to zařídí,
FR: to ano.
LG: jo. Tři děvčátka pokračují, americký [film]
FR: [to ne]
LG: U pokladny stál,
FR: to sem viděl, mhm
LG: To byl český muzikant.
FR: to byl Otomar Korbelář a e
LG: [mhm]
FR: [hraje] tohoto e
LG: Kmocha ((František Kmoch))
FR: Kmocha.
LG: (.) jo, takže to ste viděl?
FR: to ano.
LG: Město ztracených, ňáký americký [film]
FR: [to sem] neviděl,
LG: (.) e Opereta,
FR: ne.
LG: Roztomilý člověk, (.) od Friče ((Martin Frič))
FR: e to byl Oldřich Nový,
LG: mhm (.) jo. Vídeňská krev,
FR: Vídeňská krev, to sem neviděl, to b- e to byl film, ale e e
viděl sem potom Vídeňskou krev ale originál v němčině. ale
v televizi.
LG: jo, mhm (.) pak je tu film Muži nestárnou,
FR: no jo, to je ee hugo ház ((Hugo Haas)) kde hraje e takovýho
puritána
LG: (.) mhm
FR: puritána celou rodinu terorizuje a tak dále, (.) a kdy potom u-
odhalí ee viděla ste to?
LG: em-em myslím že ne.
FR: kdy (odhadnou) jeho sochu e ne že se jako (jeho socha) von má
totiž e (.) je ženatej, všude z- e ňáký ty ty plastiky, zakrytý, a
von má ale e dceru,
LG: mhm
FR: a která přijede, a ona si ee to hraje lída ferbasová ((Věra
Ferbasová, film Mravnost nade vše)),
LG: mhm
FR: je to tam?
LG: já se kouknu, hm to je to Muži nestárnou, tady nahoře,
FR: no,
LG: od [Slavinského] ((Vladimír Slavínský))
FR: [Zita] Kabátová ((Zita Kabátová)) (.) jo, (...) ji- moment, tak
to je něco jinýho. on totiž e
LG: mhm
FR: (nejprve) se ee zajímá o s- o star- star- jako mladá to byla,
potom [se]
LG: [mhm]
FR: zajímá o její dceru, [a]
LG: [jo]
FR: e ona řekne, prosím vás (ať si ji) radši vezme ať už mi dá
pokoj, ((smích))
LG: ((smích)) (.) a ty, Dobrodružství barona Prášila?
FR: to sem neviděl, ne.
LG: tu Tanečnici ((Tanečnice))?
FR. ne.
LG: e La Paloma?
FR: taky ne.
LG: Neviděli jste Bobíka?
FR: jo, tak to je e to byl e byl byla to veselohra, kde prostě
kšeftovali se psem.
LG: jo. (.) teriér.
FR: teriér. <a barvili ho> ((smích))
LG: <jo? já sem e sem to neviděla, oni ho tam barvili?>
FR: a to byl e on byl vybarvenej, prostě (určitá) voni ho hlídali,
von sem jim ztratil,
LG: aha
FR: tak e že dostanou odměnu a tak dále, no tak e (.) viděli fotku
jak vypadá ten pes,
LG: mhm
FR: tak to sehnali podobnýho psa a namalovali ty barvy <který ten
pes měl mít>
LG: ((smích))
FR: ale jenomže ta e panička toho psa prostě (.) pes za ní nešel.
LG: <jo, jasně> (.) a pak tu mám poslední dva filmy, Její oběť,
FR: to ne, to sem neviděl [vůbec]
LG: [a] v Sobotu ((Sobota)),
FR: taky ne.
LG: jo. tak, (tak to sme) dokončili dotazník, a ještě, jestli nemáte
třeba ňákou já nevím, dětskou historku z kina, nebo, tady pořád ty
auta, nebo něco takhle o filmech [o čem sme nemluvili]
FR: [to ne] ne ne, to nic.
LG: tak jo, tak v tom případě vám děkuju, za [rozhovor]
FR: [za málo]
LG: (já to) vypnu.
konec rozhovoru.
0.0
3:1635
Rozhovor vedl: Lukáš Skupa
Rozhovor přepsal: Matěj Nytra
Datum a místo: 18.12.2009, bydliště pamětníka - ulice Husovická, Brno
Rok narození: 1920, sourozenec: bratr narozen 1915
Bydliště do roku 1945: Do svých šesti let bydlel v Březníku u Náměšti nad Oslavou. Poté se přestěhoval do Brna na Špitálku (Zábrdovice). Roku 1941 se narátor oženil a přestěhoval na Husovickou (Husovice). Roku 1943 se narodila dcera a narátor se s rodinou přestěhoval na ulici Janáčkova (dnes Srbská, Královo Pole).
Povolání rodičů: Otec elektroinstalatér, za války pracoval ve firmě v Kovotěs pravděpodobně jako obchodní zástupce. Matka v domácnosti.
Povolání narátora: Navštěvoval měšťanku na Křenové. Roku 1937 se vyučil jemným mechanikem a poté pracoval u firmy Suchánek na Hybešové ulici. Firma se zaměřovala na kinoamatérské přístroje. Pravděpodobně v této době narátor též pracoval ve Světozoru jako údržbář, byl zde asi dva až pět měsíců. Od roku 1943 do 1945 pracoval ve Vídni, kde dělal upravovače revolverových soustruhů, do Brna jezdil jen na neděli. Tři měsíce před koncem války z Vídně utekl zpět do Brna. Po válce zaměstnán ve firmě Kovotěs, kde dělal asi zámečnické práce, na krátkou dobu se stal majitelem Kovotěsu. Po roce 1948 zaměstnán ve Zbrojovce. V této době si při práci udělal maturitu na průmyslovce a ve Zbrojovce se stal mistrem. Před důchodem dělal mistra v Oddělení technické kontroly. V důchodu pracoval jako údržbář v nemocnici a poté u firmy v Králově Poli. Po revoluci si založil živnost - obnovil Kovotěs - kterou provozoval asi tři roky.
LS: takže, úplně první otázka je vlastně jenom jestli byste mohl ee shrnout svoje jméno a rok narození.
OH: (...) no tak ee celý jméno ( )
LS: hm
OH: no H.O.
LS: a rok narození?
OH: a devatenáct set dvacet.
LS: mhm, a teď bych se ještě zeptal ee jaké bylo vaše bydliště do roku devatenáct set čtyřicet pět, tady v Brně.
OH: (.) no ee
LS: stačí když řeknete jenom čtvrť nebo ulici, nemusí to být úplně přesně,
OH: ee v roce štyry- no do roku štyrycet pět, tak to (.) ee bylo (.) e (..) (no) já sem byl v té Vídni teda vod roku štyrycet tři, do roku štyrycet pět vlastně,
LS: mhm
OH: a bydleli sme dostali sme byt v Králově Poli (...) a to byla (.) Janáčkova šedesát osm, teď se to menuje jinak, Srbská se to teď menuje ta ulice.
LS: to nevadí to stačí jenom když řeknete Královo Pole, takže v tom Králově Poli ste bydlel předtím než ste odešel do Vídně,
OH: no to mezitím sme jinak předtím eště, do roku štyrycet tři
LS: mhm
OH: jsem bydlel tady na Husovické šestnáct, tady v tom domečku ve dvoře,
LS: mhm
OH: (já) sem se oženil v roce štyrycet jedna. (.) jsem byl jednadvacetiletej kluk,
LS: takže v tom roce čtyřicet jedna ste se [přestěhoval]
OH: [(sme) bydleli]
LS: [ano]
OH: [tady] v domečku tady na Husovické šestnáct, pak sme dostali byt ee v tom Králově Poli, a tam se nám (.) t- to se nám ta narodila ta první dcera, to znamená, že (...) že sem potom z Vídně dycky jednou za dva měsíce měl možnost jako na propustku se podívat na tu rodinu moju jinak, ale to bylo jenom na (.) na vlastně na nedělu jenom [(protože)]
LS: [hm]
OH: v sobotu se pracovalo, takže sem m- měl možnost se jenom sem podívat na jeden den a zase musel jsem jet zpátky do Vídně.
LS: hm. a ještě bych se zeptal, taková obecná informace ee jaké školy jste navštěvoval, do toho roku devatenáct set čtyřicet pět,
OH: (...) no to já sem měl (to) já sem měl akorát ty š- měšťanskou školu, (.) a potom až už po, až už potom (.) jsem <navštěvoval> průmyslovku, to už sem byl v zaměstnání to už bylo tady (.) vlastně ten režim
LS: to už bylo po roce štyrycet [pět]
OH: [štyrycet] pět to už bylo
LS: hm
OH: to už (.)
LS: a ta měšťanka ta byla kde?
OH: no ta byla tady jak je jak je Křenová (..) tam je tam byla ( ) měšťanka, j- z jedné strany byla německá a z druhé strany byla česká.
LS: mhm. a to zaměstnání jak ste říkal ste nastoupil v roce do prvního zaměstnání jste nastoupil v kolikátém roce?
OH: no tak já sem s- se učil vlastně (jemným) mechanikem (...) hm (..) do kterýho roku to bylo (..) do roku (.) já sem byl ee vlastně vyučenej (.) v roce štyrycet (.) ne ee, třicet osm asi ( ) osm a nebo v sedmatřicátým roce jsem byl vyučenej, no a pracoval sem u ee firmy Suchánek to byly kinoamatérský přístroje.
LS: kinoamatérský přístroje
OH: no to bylo tady na (.) na té Hybešové ulici.
LS: a tam ste dělal co přímo,
OH: a tam sem se doučil vlastně a pak sem tam dělal (.) zjistil že jsem ňákej moc šikovnej tam mě ee dal jako eště jako za <učňák sem dělal> upravovače u těch revolverových soustruhů,
LS: mhm
OH: a (.) dal mně (.) sakra jak to tam bylo štyrycet osm korun za týden jsem měl za tu jak ( ) za to že jsem dělal <upravovače>
LS: mhm hm
OH: tak sem se asi hned (.) teď sem jezdil elektrikou samozřejmě (.) to bylo ještě (než) jsem měl být ženatej, že jo, to bylo ze Špitálek tam sem bydlel na Špitálce dvacet jedna, s rodičama, a tak vod tam sem jezdíval elektrikou na tu (...) na tu Hybešku,
LS: mhm
OH: jenomže (.) sem řekl mámě podívejte se, tak já dycky projedu korunu nebo jak to bylo, a tak sem se domluvil, že si vemu na splátku kolo (.) za sedm set padesát korun a měsíčně (.) sem na to dával sto šedesát korun.
LS: hm hm
OH: takže mně (..) vždycky mně ee z těch s- osmačtyřiceti korun tu pětikorunu nebo osm korun mně zůstalo vlastně a těch štyrycet korun sem dával na tu splátku
LS: mhm
OH: takže sem měl vlastně kolo a ee tím pádem že sem nejezdil tou tramvají, tak sem získal vlastně (to) to kolo no, (tak) to bylo dobrý, no.
LS: hm. a vy ste říkal, že ste se oženil v roce devatenáct set [čtyři-]
OH: [štyrycet] jedna
LS: štyrycet jedna, a děti ste měl taky? už potom hned [ňák]
OH: [no] až za dva roky sme měli
LS: mhm
OH: v roce štyrycet tři, přišla ta první dcera na svět a v roce padesát pak ta druhá dcera.
LS: a když ste odešel do té Vídně v tom roce štyrycet tři tam ste dělal co? teda v té Vídni
OH: no tam sem (.) dělal ee na (.) na soustruhu, pak jsem jeden čas zjistil že že jako (.) mě to jako (.) vod- po odborné stránce že že že jsem dobrej, tak najednou mě udělali ze mě upravovače tam,
LS: mhm
OH: a voni tam pracovali hodně Chorvati,
LS: mhm
OH: no a jenomže (...) potom (.) voni ti Chorvati dost dělali ty zmetky, já sem to ňák neuhlídal a to byl ten
LS: mhm
OH: to byl ten konec toho (.) (že jo) začátku že sem potom musel utýct.
LS: jo.
OH: bejvalo by mě bejval zbalilo gestapo a
LS: hm
OH: a ee asi pro velezradu nebo co a jen tak (možná mě dali) někde do plynu nebo, no prostě bych přišel vo život asi
LS: hm
OH: pravděpodobně.
LS: a do brna ste se vrátil v kolikátém roce?
OH: no před e před asi tři měsíce před koncem války,
LS: aha aha,
OH: takže sem to tady ještě (.) e (..) ee (.) v tom serepešíně sem se schovával
LS: jo
OH: aby mě tam nenašli, no tak, vyšlo to náhodou, no.
LS: mhm. ee ještě bych se zeptal ee jaké bylo povolání vašich rodičů jenom opravdu stručně co co dělali vaši [rodiče]
OH: [no otec]
LS: před rokem čyřicet pět
OH: no otec on byl elektroinštalatér,
LS: mhm
OH: no a bába, babič- maminka ta byla vlastně v domácnosti jenom,
LS: mhm. a měl ste sourozence?
OH: no jednoho bratra.
LS: a ten se narodil v kolikátém roce?
OH: no on se narodil ee v roce (.) ee patnáct.
LS: mhm
OH: v roce patnáct, a když mu bylo šedesát čtyři, tak přišel teda ee ňák mrtvice ho chytla
LS: aha
OH: zemřel. pětašedesátiletej chlap čoveče. a já su brácha (.) o ee o s- vo pět let s- vlastně mladší (.) no a za půl roku mně bude devadesát.
LS: hm
OH: takže (.) ten pánbíček mě nějak (moc) miluje ((smích))
LS: ((smích)) <vypadá to že jo> a ještě bych se zeptal ee jaké bylo vaše povolání vlastně jestli byste mohl shrnout co ste dělal až do odchodu do důchodu jenom, stručně opravdu
OH: no tak to sem (.) byl ve Zbrojovce zaměstnanej ee protože, no my sme měli takhle (.) otec von (.) ee za doby protektorátu (...) dělal vlastně Kovotěs jo, to kovový těsnění do oken a dveří, to se klepalo ee hřebíčkama (vlastně) a napínalo a
LS: mhm
OH: ( ) no tak s (.) ee takže (teď) jak von k tomu přišel protože ňáká z Anglie ňákej Supr Hermit ta firma ta to kovový těsnění, on byl ee ten ee zástupce nebo já nevím jestli to byl (.) no prostě ňákej (.) on dojednával ty obchody s těma lidima že to byl obchodní zástupce takovej ňákej v té firmě Supr Hermit, von byl sice Žid, no ale ee machr no tak dovedl lidi přesvědčit, že to je dobrá věc (.) no tak nakonec kšefty se hejbaly (.) no a to bylo eště než sem ee vlítl Hitler, jo, těsně předtím, takže (já) otec asi rok nebo ee (.) rok a půl dělal ten Supr Hermit (.) no a to ee bylo zaměstnání vlastně výhodný, no ale jenomže jak přišel Hitler tak (.) voni byli ti ee maji- ee jako s ee jestli to byl majitel nebo co tak von byl Žid
LS: mhm
OH: tak von byl nucenej ee von věděl jak to ee de s Hitlerem, tak prostě utekl. no a teď ta firma Supr Hermit se zastavila prakticky, tak otec si zažádal o živnostenskej list (.) přes noc vymyslel (.) že by se to mělo menovat Kovotěs kovový těsnění (.) a taky to sedlo (.) no a tak celou tu válku ee lítal tady se kšeftovalo s tím Kovotěsem se prováděly ty montáže, vono tam bylo mně se zdá dokonce aji dvacet montérů dokonce a
LS: mhm
OH: no prostě ro- vzkvétalo to. ta živnost teda jako taková. (..) až do toho roku pětačtyřicet.
LS: a vy ste potom dělal co?
OH: a do (toho) roku, já sem potom (.) ee roku
LS: po tom roce štyrycet [pět]
OH: [potom] roku štyrycet (.) pět (..) já jsem ee tam dělal v tom [Kovotěsu]
LS: [mhm mhm]
OH: tam byly takový napínavý situace že ee (.) ty odbory ee tam to bylo ještě to nebylo jako ee roku ee ještě to nebylo zkomunistovaný (.) zkomunizovaný <to nebylo ještě> takže tam se to porád dohadovalo (co by) bylo lepší, takže otec zase vodstoupil ee ze mě udělali majitele toho Kovotěsu a pak zase zpátky, no a nakonec to dopadlo tak, že roku štyrycet vosum (.) to (...) všechno šlo (.) no prostě se to znárodnilo.
LS: mhm
OH: ten slavnej Kovotěs no. ale my sme zatím dělali (.) ee (.) jak to bylo? od roku štyrycet pět (.) voni ee otce tym byl ňákej disponent tesaur ((Tesauer)) v tom Kovotěsu (.) a von to byl ee to byl gauner. von za první republiky zpronevěřil asi deset tisíc korun sokolskejch peněz tak ee dostal flastr. no a až bylo po pětade- roku pětaštyrycet, tak potkal ee ňákej Šrámek, von tenkrát bydlel u nás na těch Špitálkách. Říká, pane Hošický ten š- ten (..) ten tesaur ((Tesauer)) to je pěknej gauner ten ještě to neuběhlo deset roků a eště budu mít záznam v trestným rejstříku, určitě. no tak nakonec (..) ale von byl takovej gauner, že roku štyrycet pět von voznačil táty za Němca
LS: mhm
OH: protože voni taky dělali reklamu v Německu, jo Metaldish (.) a takže on to využil, teď taty stáhli jako Němca, teď to tam zmlátili úplně byl modrej čoveče to byla hrůza, a mě stáhli taky, jenomže já sem měl na sobě svérazovou vyšívanou košilu a jim to nešlo do do hlavy tem (.) ee abych tak řekl těm pacholkům blbejm, že já su syn jako Němca, a nešlo (jim) takže mě nechali b- být.
LS: hm
OH: a mě ee estli sem tam byl den, do rána (pak) mě pustili, protože ne- o mně neměli žádný takový že zjistili že sem byl vlastně ee v Německu na práci (.) a že to není možný že bych mohl být ja-ko Němec no. tak mě pustili.
LS: mhm
OH: a tak se to dohadovalo až do toho roku štyrycet osum a potom a jo ty dva roky sme nebo tři dva roky
LS: [tři]
OH: [(jo)] dva až tři roky sme dělali ee (.) sme si našli jednoho zámečníka a dělali sme Kovotěs (.) (dali) sme tomu my sme tomu nazvali de- Desta. tak sme sami (.) ee měli sme jednoho zástupce ten z- sháněl kšefty a my sme já s tatem sme to klepali, prostě ty hřebíčky sme [tam dávali a]
LS: [mhm]
OH: tak dál.
LS: a potom [teda]
OH: [no potom] potom potom a v osumaštyrycátým to končilo stejně, mě zebrali z toho ee z- zámečníka mě převedli do Zbrojovky (.) no a tím pádem to bylo špatný,
LS: a tam ste teda dělal až do odchodu do důchodu?
OH: jo
LS: [v té Zbrojovce]
OH: [jo jo]
LS: a tam ste [byl]
OH: [já sem] tam potom navštěvoval ee průmyslovku
LS: ehe
OH: nižší pak vyšší pak sem má- mám maturitní vysvědčení (.) no a pak s- samozřejmě ee sem tam dělal zlepšovatelský věci hodně sem tam nadělal no a tak ee e voni potom jako (.) sme (..) ee (.) no takže sem dělal mistra jo tam
LS: hm
OH: nakonec sem dělal mistra e ótéká ((OTK)) kontrole. no nic moc slavnýho to nebylo, no ale (.) tam sem právě šel odcházel do důchodu už jako z toho místa (.) mistra.
LS: mhm
OH: a když sem šel když sem vyšel z ee jako už sem šel do důchodu asi dva dni sem byl doma tak sem četl inzerát (.) že zbro- že ee nemocnice hledá údržbáře, tady na na (sadech) Osvobození, já sem tam jenom tak z legrace zašel s manželkou a ee (jo) musel sem se jim ňák zalíbit oni mě hned <rachli> (řek) jo jo jo počkejte byl tam jeden ee zájemce, kterej byl jako trochu bulhavej jo (.) a ee voni ho odbili (páč) ee p- pane my už máme my už máme údržbáře tohoto už nepadá v úvahu to (tak) ho prostě ho odbili toho člověka, no
LS: mhm
OH: tak já sem tam byl ee dva roky. a pak mě tam chytl infarkt.
LS: mhm
OH: no a tím pádem (.)
LS: ste přestal pracovat,
OH: sice, přestal ale ale nebylo to tak zlý, tak pak sem se dostal jako údržbář (.) tady do (.) to byla firma ee je to v Králově Poli to tam mají, a tam sem byl do roku devadesát.
LS: mhm
OH: no a potom (.) přišlo to osm- osmdesát devět tak (.) vlastně to už sem končil tam a tak sem vzal ee si zažádal o živnost na Kovotěs, (znova) no a prováděl sem to prostě (.) asi dva nebo tři roky voni (mě) vono už to ee (to) začali začali vyrábět takový ty těsnící ee drážky tam ee frézovali a dávali tam ty gumový tyto jako úplně jinej systém těsnění takže (vono) potom už vo to zas přestal být zájem
LS: hm
OH: takže tím pádem to ten slavnej Kovotěs skončil, pro mě.
LS: dobře, teď už se teda můžeme dostat k první otázce, která se týká kin a já bych se zeptal, kdy pro vás skončilo pravidelné navštěvování kina. zhruba období rok,
OH: no, (..) my sme (..) my sme pak chodili toto už (.) no po osvobození teda sme muse- sme chodili do kina to eště bylo, přesně (..) no potom (.) já nevím (.) kerej rok by to byl
LS: můžete nemusíte přesně rok můžete říct jenom třeba desetiletí
OH: šedesátej rok kdyby byl tak potom začaly ty televize
LS: mhm
OH: takže už to (.) ee to už je kolikátej <televizor> co tady máme
LS: takže asi tak,
OH: takže sme s- se přesedlali z těch biografů na tu televizi a už vlastně nás to tak ňák
LS: hm
OH: nelákalo nebo do to (když) to byla novinka, no tak sme se čučeli po té vobrazovce, (no) tak
LS: hm. [teďka tady mám ee]
OH: [asi do toho šedesátého]
LS: první okruh těch otázek, které se týkají návštěvy kina a je to (.) v podstatě dětská zkušenost do období asi deseti let, to znamená do té doby než ste ukončil obecnou školu a první otázka je, jestli si vzpomínáte na svoji první návštěvu kina.
OH: (.) no já sem jako (dyž) sem se začal učit (.) to (by-) to bylo v roce (.) dvacet třicet (.) třicet šest myslím v roce třicet (.) třicet pět nebo šest sem se začal učit, tak sem se učil tady na (.) na Kolišti tam ňákej ee pan Vozihnoj to byl a von opravoval ty normální přístroje do těch normálních kin jo, tak mě tam vzal jako do u- do učení. no a (.) ee von měl patronaci to kino (.) v Židenicích Světozor jsem si tady napsal sem si vzpomněl Světozor v Židenicích (.) a (..) když byla neděle a sobota (ňákej) sedlák to byl <majitel> toho kina tak von dycky si (to) mnul ručičky když pršelo, aby chodili lidi jako do kina jo, tak mě tam vyslal pan Vozihnoj že bych (.) no seznámil mě s s s možností té poruchy (páč) vono to to začalo to škrkat jo a to tak tam byla taková fotocela fotobuňka
LS: mhm
OH: která musela být přesně ten paprsek když na ňu šel, tak to muselo být přesně proti, tak von mně ee vysvětlil že když tak tak abych to tam ňákým kolíčkem podložil, aby se to zvedlo a tím sem to dal do pořádku, tak sedlák dycky byl celej šťastnej, že už to zase hrálo, takže já sem vlastně začal tam ee chodit do kina, protože já sem tam byl kolikrát na tom stejným filmu
LS: mhm
OH: páč sem tam dělal takovýho
LS: takže to znamená že vy třeba [v tom]
OH: [(a tam)]
LS: dětství do těch deseti let ste do kina nechodil,
OH: ne to sem nemohl chodit, páč já sem my sme bydleli jako do mejch dvanácti let ee v Březníku to je tam u Náměště
LS: aha?
OH: nad Oslavou.
LS: aha aha
OH: tak já sem vod šesti let mých do těch dvanácti let byl v Březníku až potom sme se dostali do toho Brna
LS: mhm
OH: no a to znamená do kina sem mohl chodit tak maximálně až sem se začal učit, protože to máma na to aby mě poslala do kina penízky na to nebyly, to on byl otec taky nezaměstnanej hodně
LS: mhm
OH: takže to nešlo. no a postupně (.) pak sme sem tam šli do toho kina až potom až sme se (našli) s tou manželkou <(jo)>
LS: mhm
OH: jako sme spolu chodili štyry roky no a tak sme sem tam šli do toho kina (.) no a říkám ee to znamená že vod těch šest- (..) od těch patnácti let sme se znali (.) a tak to bylo takový známost no, to víte to to bylo úplně jinak jako dneska, dneska potká holku a šup s ňou do postele, kdepak tenkrát dva roky sme spolu chodili drželi se za ručičky a
LS: ehe
OH: ee a (to) bylo to romantický takhle (než)
LS: mhm
OH: (to) dneska (tady to je něco jinýho).
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu?
OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo
LS: ehe
OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
LS: mhm
OH: no a ee říkám ten Světozor to sem tam dělal toho mechanika <vlastně> takže sem tam viděl ee že že sem ten film znal několikrát za sebou sem viděl no tak to (.) to mě jaksi tak a jinak moc nebavilo,
LS: mhm. takže vy ste tam pravidelně do toho Světozoru ((Světozor)) docházel [opravovat ty přístroje],
OH: [jo no] no no určitou dobu no potom už nevím přesně (.) pak to ňák skončilo, jo potom von t- takhle to skončilo já vím jako to skončilo, von ten Vozihnoj měl najednou to byla taková drobná živnost jenom, a ee prostě (.) se ňák zadlužil (.) no a tu živnost musel položit, prostě tím pádem já sem vod něho musel odejít a von mě doporučil k tomu Suchánkovi na ty kinoamatérský přístroje,
LS: aha
OH: takže sem potom přešel tam,
LS: mhm
OH: hm
LS: ee já se vás zeptám teda třeba jaký byl názor vašich rodičů na kino mluvili ste o tom někdy doma? o kinech [o filmech]?
OH: [no] (.) no máma to ona byla tak to takovej typ <venkovanky> (abych) tak řekl (.) nedalo se zapřít, když třeba někde jak se chovala nebo promluvila tak to (.) bylo znatelný, že je teda není žádná měšťanka že <je jako> venkovanka (taková), no no a otec no ten porád sháněl nějaký ty fušky von byl elektro- elektro- ehm mechanik teda a tak zaváděl ( ) tenkrát se zaváděly ee elektrifikovaly se byty jo všelijak to to ještě nebylo tak všecko, takže
LS: mhm
OH: von musel tam sehnal ee tam sehnal ňákej kšeft v ňákým bytě, tak s- to tam šel prostě vytloukal ty majzlem to zazdi- pak to zasádrovat musel, že teď ty zásuvky a to všecko no dělal celou elektriku do toho bytu (.) takže sem tam ňáký ty kšefty měl, no ale (.) ehm tenkrát sme měli ee dva tisíce korun (.) dluhu u obchodníka na ee tam ee ee (.) za živobytí. no a jak se pak dostal k tomu hermet ee Supr Hermitu, no tak brzo se to splatilo, takže sme byli jako rodina z vody, no.
LS: mhm
OH: no tak vono se to měnilo, to víte tenkrát to bylo to byly zlý časy. no ale dalo no muselo se to přežít no,
LS: mhm
OH: babička dycky dělala ráno meltu (.) uvařila na tom vařiču a teď mě to chválila jak je to dobr (tak) to byla hrůza, čoveče.
LS: no a já teďka bych se zeptal ještě třeba co ve škole? ve škole když ste chodil do školy, stávalo se, že by se učitelé vyjadřovali k filmu nebo ke kinu? ve výuce v hodinách
OH: to to bych řekl že ne,
LS: ne, mhm
OH: to je tak asi nezajímalo protože voni se starali jenom vo to, abych si jakou mně má dát známku ee estli to umím nebo neumím
LS: mhm
OH: němčinářka mě tloukla do tužkou tady do toho, do čela takhle mě ťukala vona byla Němka originál teda, a vyučovala němčinu,
LS: mhm
OH: no a mně mně to ee já nevím mně to nějak tak moc dobře nešlo s tou němčinou, tak porád sem měl čtverku. němčinu jo, no. samozřejmě ee to ee co se psalo že to sem dokázal všecko, no ale vona prostě že sem neuměl některý ty slovíčka si nezapamatoval nebo to (..) no a vidíte a až sem přišel do Vídně, tam sem byl nucenej mluvit (.) se dorozumovat ee teda po vídeňsky prakticky (.) no a za dva roky sem normálně mluvil
LS: to se člověk hned naučí
OH: německy.
LS: mhm
OH: (to) hm ale to je spíš vídeňsky, voni (.) vídeňština je taková lahodná [abych řekl]
LS: [mhm]
OH: a a tady ti Němci co jsou tady z výcho- tam ee ze svrchu to hm to (my sme) tomu říkali pivkenéze a ten ee to když voni mluví, tak člověk jim rozumí ale těžko. a von zase když nám když mluvil já mně říkali vy mluvíte napůl spisovně německy a napůl vídeňsky, jo, páč já sem to ma-
LS: mhm
OH: no něco z té školy sem měl samozřejmě, takže mně to š- jaks taks šlo no.
LS: dobře a teď když bysme se už přesunuli teda (.) do období, kdy ste byl ee starší a už ste třeba chodil do toho učení, to znamená asi těch ee patnáct let a dál, tak jak často ste chodil tady v tom období do kina? (...) když by ste měl říct [kolikrát]
OH: [no]
LS: týdně, měsíčně...
OH: no my sme chodili (..) já už teď nevím přesně no tak ee někdy za čtrnáct dní sme šli nebo za týden sme šli jednou do kina
LS: mhm. a [z-]
OH: [(říkám) jak] nastoupila ta televize, (to znamená) to sme se čuměli <porád> do té televize.
LS: takže ste chodil zhruba tak ee třeba jednou za čtrnáct dní ste říkal a potom když ste se oženil ještě někdy v v [těch čtyřicátých letech]
OH: [no tak sme taky šli někdy] do toho kina, no ale to no moc ne teda.
LS: to už ste potom tak často nechodili.
OH: no protože vona už tenkrát začala ee <takový ty televizory> všelijaký to bylo ještě zastaralý no (to) byl vývoj no to,
LS: já sem myslel teďka přímo ještě ee v těch čtyřicátých letech, když (jste) vy ste říkal, že ste se oženil v roce [čtyřicet jedna]
OH: [no no] no
LS: tak v tom mezidobí třeba ee od roku čtyřicet jedna do roku čtyřicet tři, než ste odešel do zahraničí, jak často ste asi chodil do toho kina, tehdy.
OH: no, (...) no jednou myslím tak za čtrnáct dní nebo tak nějak.
LS: mhm
OH: sme chodívali, do toho kina (vlast-) já sem ňákou korunu vlastně už vydělával, já sem měl osum korun jak sem měl ty ee kolo na tu půjčku, tak mně zůstávalo dycky ee za ten týden osm korun, tak sme sice někdy sme šli do kina ale obyčejně sme šli ee tady na Kounicovu, tam byla kavárna, tak sme tam
LS: mhm
OH: si dali teď nevím jestli kávu nebo čaj, to (sme měli) mně se zdá že kávu, takže těch vosum korun sem dycky tak ňák <probendil> v tom no ee ale taky sme šli do toho kina někdy.
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji
OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu.
LS: mhm. a
OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina,
OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.
LS: mhm
OH: to bylo tady tak nejblíž. vod vocuď, sme tady vlastně (.) [nevím]
LS: [a měl ste svoje] oblíbené kino? kam ste chodil úplně nejradši?
OH: hm (.) to bych ani nemohl <říct>
LS: ne, a naopak třeba sem se chtěl zeptat, jestli v Brně bylo ňáké kino, kam ste zásadně nechodil,
OH: no jo, tady bylo víc těch kin, no tak to bylo daleko dycky takže tam sme nechodili, no,
LS: mhm
OH: pochopitelně páč to by musel člověk jet tramvají a to s- to by přišlo jako (a my) sme si nemohli tak ňák dovolit (.) hazardovat třeba korunu dvěma dvouma korunama, to byla úplně jiná doba jako dneska (když) někdo řekne dvě koruny to nic neznamená, že,
LS: mhm
OH: a tenkrát dvě koruny (.) když rohlík stál dvacet halířů
LS: no jo
OH: třeba,
LS: ((smích))
OH: [jo to]
LS: [a s kým ste] s kým ste do toho kina chodil, než ste se oženil tak s kým ste do toho kina chodil,
OH: no (.) no právě že já sem s manželkou vlastně chodil štyry roky
LS: aha
OH: takže my sme tam tak tak to sme byli takový dvojka, no tak sme šli jako spolu. a jinak sám sem mně se zdá ani do toho kina nešel.
LS: mhm. a vzpomenete si, jak ste se v tom kině obvykle choval?
OH: no tak ee (.) tehdejší ee ty sály to byla normální lavice sklopený to sedadlo, tak (sem) si sedl a teď když někdo přišel druhej, tak se muselo trošku (uhnout), tak sem si sedl vedle, no e e nijak zvlášť jsem se tam <chovat> nemohl jenom jako ee (bych) řekl tak jako normálně přijdu, najdu si svoje sedadlo (.) sednu si a su poť- potichu pochopitelně, tam se nedalo vykřikovat nebo něco
LS: mhm
OH: v tom kině.
LS: a konzumovat jídlo nebo nápoje
OH: tam se tam to takového nic neexistovalo
LS: mhm
OH: v kině tenkrát.
LS: ani ee to už ste vlastně říkal, že byste se bavil třeba v průběhu projekce s dalšími kdo tam seděli
OH: no no e no to byly jenom strohé ee (.) pardon nebo něco tak kdyby ee (někdo) zavadil vo někoho
LS: mhm
OH: tak se člověk vomluvil, ale jinak jinak že bysme navazovali nějaký debaty, vono to tam jako nešlo, to to už každej si honem koukal sedět a potom začal program, takže tam musel být každej ticho.
LS: takže nikdy ste se nesetkal s tím, že by hlasitě reagovali diváci
OH: [ne ne ne]
LS: [na program] že by tleskali třeba...
OH: to ne.
LS: ne
OH: ne
LS: dobře. a potkávali ste ee tehdy v kině svoje známé?
OH: (..) no to bych (.) to bych ani neřek. (.) nevzpomínám, že bysme tam někoho, (..) možný je, že sme třeba ee (ještě) ee sme měli takový kamarády ( ) on měl ten kamarád taky chodil s holkou, tak mně se zdá, že jednou sme šli společně do kina, ale jinak ne.
LS: mhm. a vy ste teda zmiňoval, že ste ee do toho ee kina Světozor docházel jako
OH: no takovej jako údržbář.
LS: údržbář.
OH: [v podstatě]
LS: [a] takže tam ste chodil vlastně bez placení, [na ty projekce]
OH: [no ovšem to páč] to sem to sem ee jako no tak říkám, já sem potom ten film viděl několikrát. no a to už člověka jako tak nebavilo že, no ale byl jsem tam jako <údržbář>
LS: a vy ste ty filmy sledoval z té kabiny promítací a nebo ste šel potom si sednout do publika dolů,
OH: no ne z kabiny ne, to sem byl ee to sem byl ee na (nějakým) volným sedadle vevnitř, v tom sále.
LS: mhm. a do těch ostatních kin co ste zmiňoval, to znamená třeba ta Lípa a další, chodil ste někdy, stávalo se, že byste se tam dostal bez placení někdy?
OH: to ne.
LS: ne.
OH: to ne, to to to takový úskoky, to tenkrát jaksi hm to se nehodilo.
LS: mhm
OH: to nebylo v povaze ani vlastně těch lidí tenkrát. šel do kina, tak musel si koupit lístek a na základě toho lístku měl číslo sedadla.
LS: mhm
OH: takže tam ee bez placení nemohl se dostat vlastně.
LS: teď je tady další otázka, jestli ste chodil do kostela v tom období, do roku štyrycet pět.
OH: no tak ee e naši rodiče byli (.) církve československé ((Církev československá husitská)) a to sme (.) to sem teda chodil, každou neděli (.) tady na ee jak se to menuje ta uli- Tučkova nebo jak se to menuje tam je ten československej kostel tady, jak se vjede v (dlouhá) ulic tak takhle (.) tak tam sem chodíval často, dycky v neděli do toho [kostela]
LS: [mhm mhm]
OH: a taky tam sme měli tu svatbu, v tom kostele s manželkou, a bral nás nafilmoval nás ten kamarád vlastně vod toho Suchánka, páč von voni vyráběli tu ty e e snímačky takový ty
LS: mhm
OH: kravaty, tak si to vypůjčil a prostě nás dva a já to mám natočený tu svatbu mám tady natočený na tom vé-
LS: jo?
OH: (védéčku)
LS: tak to je to je skvělá pohádka
OH: no
LS: ((smích))
OH: mám to tady.
LS: já sem se chtěl zeptat v souvislosti s tím kostelem, jestli se někdy stalo, že by vám právě návštěva toho kostela zabránila jít do kina,
OH: a to ne,
LS: ne.
OH: to ne, to to e žádnej fanatismus tam nemohl být, protože tam člověk šel ee jako z vlastní vůle, do toho kostela no, a když (.) ee chtěl teda ee do toho kina no (.) no ono to tak, vono to bylo vovlivněný taky ee e jakej jaký měl člověk příjmy financí. kdyby měl člověk větší finance, no tak by třeba lítal ee tam do kina, tam do kina, jo
LS: hm
OH: ale takhle (.) ono to bylo omezený to nešlo to
LS: a ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často ste chodil do kina a které filmy ste si vybíral? (.) mělo to [ňáký zvuk?]
OH: [no tak] jistě že sme si vybírali ty filmy, protože to byly krásný filmy některý
LS: mhm
OH: třeba Mozart v Praze, (..) pak se tam hodně hrávalo o Žižkovi ((Jan Žižka)) (..) a nebo ee takovej legrační film to byl šaplin ((Charlie Chaplin)), ten měl ty ty přední nohy takhle <vod sebe>
LS: <jo jo>
OH: a chodil s tou hůlčičkou a
LS: aha
OH: točil jou dycky takhle h- okolo sebe (..) no potom námořník Pepek ((Pepek námořník)) ee ten e to byl kreslenej film vlastně, a (.) von si dal (.) jako špenát, jo si hodil do sebe špenát, tak mu tady s- skočily ty muskle ne ty svaly a byl strašně silnej jo, vod <toho špenátu>, to bylo legrační teda, to to bylo dobrý. (.) a potom ee třeba sme viděli ten film kuku ruku ((La Palmoa)), Madla z cihelny (..) potom byl zajímavej taky film takovej ee takovej ee King Kong, to byl to byla figura jako gorila, a (.) ee byla strašně vysoká o- ee postava (.) silná (ten) řádil jak tajfun, ( ) Španělská vyzvědačka, to sme taky viděli (.) rozmery ((Rose - Marie)) to byl to byl takovej romantickej film, rozmery ((Rose - Marie)) buď mojí ( ), no a zpívání tam bylo hodně jo?
LS: mhm
OH: King Kong, no to sem vám říkal. potom Tarzan, (...) Pat a Mat, Tarzan, to byl zase takovej e e v pralese (.) film to byla taková opica jako, ale to nebyla opica, to byl takovej polodivoch.
LS: mhm
OH: a ee ten tam prostě vládl v tom pralese, tak to byl to bylo to bylo takový napínavý.
LS: mhm. (.) já se jenom ještě vrátím ee k tomu kostelu, jestli si vzpomínáte, že by se někdy promítaly filmy na faře.
OH: ne ne ne,
LS: s tím ste se [nesetkal],
OH: [tam se] tam se nic takovýho nedělalo, to dneska vám vyhrávají třebas (.) všelijak co já vím, ale dneska se tam mně se zdá jí a e co já vím tak (tento) já sem tam teď vůbec nebyl, takže jenom to slyším že (.) tam nějakej komfort, jestli sou tam stoly nebo co já vím jak to tam, no ono je to taky hodně drahý, mně se zdá
LS: no
OH: ta návštěva toho kina
LS: hm
OH: no (ale), říkám (nás) nás vyřadil z toho vlastně tady ty televizní [programy]
LS: [televize]
OH: prakticky. no a potom dneska (.) dneska už ee v těch našich letech manželka vůbec jako těžko pohyblivá venku (když) ju tady do ee tlačím trochu ee před barák tak ee když tak do toho auta si sedne
LS: mhm
OH: a zaveze se tam na tu Lesnou k tomu doktorovi a (..) hm to je (to),
LS: tak teďka bych se zeptal ee před tím rokem čtyřicet pět, když ste chodili do kina, podle čeho ste si vybíral konkrétní film na který ste šel,
OH: (.) no podle (no) to ani bych neřekl podle čeho, to sme dycky věděli hm že to je napínavá věc, že to je zajímavý (..) no tak ee vono nás vlastně bavily každej sys- směr toho programu, protože ee když to bylo ee okolo zpívání, tak to bylo krásný, když to bylo zase v té divočině vono se to nám to bylo (.) nás zajímalo vlastně všechno.
LS: aha? aha
OH: prakticky. protože sme se dostali do situace, kde sme sledovali jak říkám, v tom pralese tak ( ) zajímavý taky teďkon třeba na tom jevišti když tam rozmery ((Rose - Marie) tam zpívala (.) a nebo, no různý, no tak já bych řekl tak všestranně nás zajímalo (.) tak obecně všechno.
LS: mhm
OH: páč vono to ee tenkrát ty filmy byly skutečně krásný, v každým směru.
LS: (...) a bylo pro vás důležité i kino kde se hrál ten film jeho poloha a atmosféra? toho kina
OH: ee jako ee (..)
LS: myslím třeba že byste si ee vybírali kam půjdete na film i podle toho, kde ten film se hraje,
OH: a tak to ne.
LS: ne.
OH: to to když tak sme věděli, že ten film se hraje tam to bylo jedno kde se to hrálo.
LS: mhm
OH: v podstatě protože vono ty kina byly všecky stejný vlastně. sklápěcí sedadla ee a lavice a hotovo no. (kruci) mě ňák začíná (..) pálit to oko. no můžete se ptát dál.
LS: to je dobrý já počkám až si to až si to vyřídíte. [odchází]
OH: manželka (toho tam) napovídala asi mnohem víc, protože vona si víc toho pamatuje. (..)
LS: teď je tady další otázka ee kde ste získával informace o filmech,
OH: jo, to mně se zdá bylo na plakátech. no, (.) a nebo nebo přímo tam vedl- ee to měli vylepený ee na tom kině, co se jako hraje.
LS: hm
OH: takže člověk jel okolo, tak se vši- všiml toho a (..) tak sme se třeba ee z ústního podání někdo nám řekl jo tam hrají to a to a tak sme se rozhodli, že tam třeba na to pudem.
LS: mhm a třeba noviny a časopisy? z toho ste nezískával informace o těch filmech,
OH: no, (...) to ee no to ani tak ně- nějak nemůžu (..) no možná že sme se <někdy podívali do novin> ale vono von člověk to taky (...)
LS: a nebo to mohly být třeba písně, ve spoustě těch filmů byly písničky, které se hrály i v rozhlase, tak jestli třeba
OH: no to taky to v rozhlase se to ee třeba vo tom mluvili, a hráli a uvedli ňákou tu píseň tak že nás to zaujalo, tak sme řekli jo na to se pojděme podívat.
LS: mhm, a bylo pro vás při tom výběru filmů důležité, kdo kdo v něm hrál?
OH: no to určitě, no no voni to byli tenkrát ty herci to byli sice ee ee velice známí herci, a na ty sme se šli rádi podívat, protože každej ten herec byl pro nás zajímavej.
LS: a kdo patřil mezi vaše oblíbené herce nebo herečky?
OH: no tak ee jo, to to tam manželka jí řekne možná spíš té vaší kolegyni, hm (...) no vono už se to potom promítá do do dnešního dne to co mám, (to) kde sou teď ty naši zpěváci a tak, to už to už vám neřeknu přesně.
LS: takže si nevzpomínáte, že byste měl ňákou oblíbenou herečku nebo oblíbeného herce na hm na jej- jehož filmy
OH: no tak e řekněme oblíbenej herec byl e e ten ( ) to vám Anton Špelec, ostrostřelec, Burian
LS: [Vlasta Burian]
OH: [třeba, jo?]
LS: mhm
OH: to byl vynikající herec. ale ještě tam byl ňák někteří ti, no my sme je měli v oblibě ee a tehdejší ty ee herce, takže t- to bylo to sme rádi se na ně podívali protože, to bylo úplně jinak.
LS: a měli měl ste radši třeba české herce nebo zahraniční herce
OH: no j- my sme šli hlavně na ty český herce,
LS: mhm
OH: protože, no zahraniční herci (.) no vono tenkrát tam bylo taky ee ee to kino bylo vlastně němý, tam byly titulky.
LS: to bylo ee němé filmy se promítaly ee někdy do roku devatenáct set dvacet devět devatenáct set třicet, v těch kinech. potom už v tom jednatřicátem většinou nastoupil film zvukový,
OS: zvukový no no
LS: takže v těch třicátých letech už většina těch kin byla zvukových.
OH: no no
LS: a vy si vzpomínáte eště že byste navštívil projekci němého filmu?
OH: ano.
LS: a to bylo tady v Brně taky?
OH: no muselo to být v Brně, to já to to já sem přišel do Brna ve dvanácti letech,
LS: aha?
OH: ale ačkoli to sem nemohl jít do kina to na to nebyly peníze, do těch ee (už) do toho čtrnáctýho roku, když mně bylo čtrnáct let (..) tak mě sestra otce (.) si mě ee jako jako adaptovala sice, tam do do Čech, no jenomže ee ona si myslela že mě získá jako že by mě si vzali za svýho
LS: mhm
OH: jenomže ee já sem (.) prostě ee nechtěl jít vod mámy prakticky,
LS: mhm
OH: takže to z toho vzešlo, hm, to bylo v Chotěboři tam, voni tam měli vilku pronajatou on byl textilní úředník (ten) š- ňákej šáli se jmenoval šáliová šáli-, no a (.) pak sem se vrátil zpátky do Brna,
LS: a nevzpomenete si teda na ňáký detail z toho z té návštěvy němého filmu co to bylo kde to bylo kdy to bylo
OH: no to už myslím těžko
LS: to nevadí. tak můžeme k další otázce ee která se týká toho, jestli bylo pro vás důležité, jestli ten film, na který ste šli, byl černobílý nebo barevný, protože v té době vlastně už začínaly i barevné filmy,
OH: no ono to bylo většinou mně se zdá to e e černobílý. to bylo černobílé,
LS: mhm. (..) a hrálo pro vás ee roli to, v které ten film vznikl, na který ste šli do kina?
OH: (..) ee v v které ee
LS: v které zemi byl ten film natočen
OH: a jo v které zemi a jo
LS: jestli to bylo pro vás [(směrodatné)]
OH: [no to nebylo] to nebylo směrodatný, protože voni třeba ten prales no přece to nemohli točit tady, (že jo) King konga ((King Kong))
LS: hm
OH: to museli někde do Afriky, ňák ty záběry dělat
LS: mhm, a které s- filmy ste měl rád a které ne, co podle vás dělalo film dobrým filmem,
OH: no tenkrát ty filmy byly všechny jako bych řekl tak přijatelný. protože tam nebyly žádný takový ty extrémní situace, to všecko bylo takový ee jemný bych řekl. ee ve formě slušnosti takhle bych řekl. takže ee ty filmy ee na to se prostě dalo dívat, ee dneska třeba t- e takový drasťáky no to je hrůza.
LS: hm. (..) a stávalo se někdy, že byste šel na ňáký film víckrát? vy ste říkal, že ste chodil do toho Světozoru ((Světozor)), tam že ste [chodil]
OH: [no no tak tam] sem viděl ee tam se to opakovalo, ten stejnej film třeba, jo? několikrát no tak (se) podruhý tam zas dával ňákej jinej film, no tak ono mě to aji přestalo bavit porád se na to stejný dívat dycky,
LS: hm
OH: no asi esi sem viděl takový esi tam byly tři nebo štyry nebo, pět těch filmů jsem viděl, potom ten Vozivoj zkrachoval, takže tím to končilo.
LS: mhm mhm, a vy ste teda vy ste tam musel být celou tu dobu té projekce
OH: [ano]
LS: [v tom kině]
OH: jistě, až to ee až bylo ukončený, protože já sem to vlastně hlídal ten (pří-) ten tu promítačku.
LS: mhm mhm, a mimo teda ten Světozor, když ste chodil do těch jiných kin, tak tam se stalo někdy že byste šli na ňáký film víckrát
OH: to ne,
LS: ne
OH: to ne, to sme nešli víckrát. (páč) to bylo tolik filmů, takže to se dalo porád ze zajímavosti ee že bysme to opakovali, to ne.
LS: mhm. a ještě bych se zeptal ee jaké jiné druhy zábav ste měl rád kromě kina, tady v té době do roku devatenáct set [čtyřicet pět]
OH: [no tak] ee zábavy, no, no tak my sme byli kluci kamarádi sme byli tři, to byl Otta, Ruda a já. tak ee ten Ruda (.) ty jeho rodiče bydlívali ee tady v Ostopovicích tam ee je v Ostopovicích je takovej mlý- mlýn nebo co to tam je, říkali tomu Podskala, Podskalí a voni ty jeho rodiče tam bydleli v takové chatě chatičce vlastně, a vod tam se pos- nastěhovali do toho Brna a tady už sme se s tím Rudem ee seznámil, a ještě s tím Ottem potom, tak sme byli tři (tak) my sme z Brna (.) ee kytaru, já sem měl benžo ((banjo)) voni měli kytary, a my sme si ee koupili ty ňák sme si vobstarali už takový ty kanady ty ho- ty, no prostě trempy, byli z nás trempi, tak my sme z Brna chodívali do té Podskale, do těch Ostopovic, dycky na nedělu.
LS: mhm.
OH: a to sme po cestě to sme šli pěšky a hezky sme si hráli a zpívali, jo? po cestě. tak to byla naše zábava.
LS: mhm mhm.
OH: hm
LS: a něco dalšího kromě toho?
OH: hm (...) myslím že (.) no akorát že sme si, ee no takhle že mě taky ee bavil ee ( ) tam sme hrávali jako kluci fotbal, tam u té štreky jak je Špitálka, tam je e e tam je trať, tak tam byl takovej plac, tak sme tam hrávali jako kluci fotbal.
LS: mhm
OH: a jednou mě taky kopl mně se zdá do kolena a měl sem z toho úraz.
LS: [a]
OH: [a nebo] chodíval sem mě zajímalo ee na Francouzskou sem chodíval do Sokola, (.) to sem byl jako sám pořád to ještě ( ) sme se s tou manželkou neznali, takže já sem byl do toho tělocvičny ( ) jako blázen, teď sem si houpl na kruhy, teď sem se houpal na kruhách a teďkon ee v tom švinku sem udělal přemet, no a nějak mně to nevyšlo, ee vyvrátilo se mně pravý
LS: mhm
OH: lok- ten tento (.) ten kloub tady to rameno (.) a zůstal sem viset na levé ruce. a ten to viděl ten cvičitel tak mě zastavil, no a prostě ee (.) no prostě já sem s tím třásl že mně to skočilo zpátky sice, no ale nic sem s tím nedělal, no tak ruka (.) no bolelo to no, ale že to jako přešla ta bolest. jenomže od té doby (.) ee já to pořád cítím to rameno.
LS: aha
OH: a mám s tím i ee potíž někdy když ňák ee si ňák ruku nějak tohle, tak mě to zabolí, tak třeba teď sem udělal toto ( ) a to cítím.
LS: hm
OH: a teď tady ee ňákej ten hrb mně tady narostl, m- menší (.) no ale to víte těma létama
LS: hm
OH: s tím se nedá nic dělat. to byl [teda]
LS: [takže]
OH: zájem o teda o ee t- to tělocvičení, a na těch bradlech a to všecko to mě to já sem byl jak drak do toho cvičení, no jenomže pak už to tím to končilo s- vod těch kruhů. strašný.
LS: a dával ste třeba ee tady tomuhle cvičení sportu jak ste zmiňoval přednost před tím kinem? že vás to bavilo [víc nebo]
OH: [no] to ani ne. z- no tak já sem vlastně chodil do toho sportu do do toho do toho Sokola, no a to kino jestli tenkrát sem měl několikrát šel do kina jinak jinak mě zajímal ten sport,
LS: mhm
OH: to tělesný cvičení.
LS: tak teď je tady další okruh, který se týká ee kin a filmových představení a první otázka je, jestli si vzpomenete na rozdíly v místních kinech, do kterých ste chodil,
OH: (..) no ono to jak říkám to v podstatě, v podstatě to ee bylo stejný. všude byly stejný lavice (.) sklápěcí (.) ee polstrovaný to nebylo to bylo jenom ze dřevěný tvrdý, takže tam člověk ty dvě hodinky nebo jak to dlouho trvalo vydržel a a už byl rád že že z toho sedadla zešel a šli sme ven,
LS: mhm, (.) a co třeba přístup zaměstnanců v těch kinech, ten se taky nelišil?
OH: ale ani ne, to když tak to von uvedl (.) ee řekl kter- kde je ta řada ale to von to obyčejně (..) se s nima ňáký potíže nebyly s to sou ti uvaděči tam byli no, ale oni tam ani ňák moc nebyli potřeba, kdyby náhodou někdo (.) s (.) byl takovej, že by si to nemohl najít no tak ho (.) tak mu to našli a řekli běžte tam a tak tady ee zavedl ho k té řadě a tam že tam je to číslo. to byly číslovaný ty sedadla. (..) ( )
LS: z toho interiéru třeba těch kin nevzpomenete si na něco, co by vám utkvělo v paměti nebo co by vás zaujalo? vevnitř v tom kině
OH: to ne.
LS: mhm, a měl jste možnost srovnávat třeba tyhle kina jak ste zmiňoval to znamená třeba ta Lípa, Radost ee s těmi kiny které která byla více v tom městě?
OH: [no]
LS: [která] mohla být luxusnější třeba.
OH: no no tak možná že některý lavice (.) akorát myslím že se to lišilo v barvě
LS: ((smích))
OH: ((smích)) (buď) byly tmavý anebo světlý,
LS: <mhm>
OH: a jinak to bylo na jedno kopyto tady ty sedadla v těch kinech,
LS: mhm
OH: to nic.
LS: a co šatna? byla tam šatna?
OH: no čoveče to já teď ani to vám možná neřeknu jestli by tam byla, myslím že (.) myslím že tam se nedávalo do toho šaty, ne. tam se nedávalo do šatny.
LS: teď se zeptám ee z čeho se skládal obvykle program projekce v tom kině,
OH: no tak ee program no, tak mně se zdá že ňáká reklama ee tam před tím ee před tím kusem tam teda byla (.) ale moc si na to nevzpomínám, že by ta reklama byla ňák výrazná.
LS: mhm. byly tam přestávky?
OH: jo čoveče mně se zdá že jo, mně se zdá, že že tam byla přestávka
LS: mhm
OH: se rozsvítilo
LS: a vzpomenete si, co se třeba mohlo dít o té přestávce?
LS: no tak někdo potřeboval třeba jít na na malou stranu nebo ee obyčejně měl ňákou potřebu a jinak (.) jinak ee mně se zdá teď jestli vůbec ve všech kinech ty přestávky byly to ani...
LS: mhm
OH: si ňák nevzpomenu.
LS: a týdeníky? před těmi filmy
OH: no říkám tam byl ňákej ten buďto ta reklamka nebo nebo asi mně se zdá, že ten týdeník tam byl.
LS: aha aha. a vy sám měl jste zájem o tyhle doprovodné části bavilo bavily vás je sledovat?
OH: no tak ee bavily, no tak ee člověk se něco dověděl vlastně. ee že by to jako zvlášť bavilo, no tak člověk sledoval tak se dověděl něco co je ee co je tam nebo onde,
LS: mhm. teď bych se zeptal jestli ste v té době před rokem čtyřicet pět byl někdy přítomný promítání filmů v domácnosti. (.) to znamená že by někdo měl z vašich známých doma filmovou promítačku.
OH: aha, no tak já sem vlastně (...) tu filmovou promítačku e e sem si pořídil vlastně ee (.) ještě vod toho Suchánka, to oni končili ten typ té promítačky a ee jestli mně to mně se zdá dovolili z těch zbytků si to složit, takže dokonce možná estli to tady mám eště, a to sem jinak promítal si jako doma, sám, já sem nikam do ňákýho bytu nešel kde [by se promítalo teda]
LS: [aha aha aha, mhm] takže vy ste v tom období měl doma filmovou promítačku
OH: jo já
LS: a co ste si tam promítal za filmy?
OH: no tam sou tam e byly ňáký grotesky (...) no (..) mně se zdá, že akorát ty grotesky.
LS: to je právě zajímavý, protože to se nám často nestane, že by někdo měl doma promítačku
OH: já
LS: třeba když ste chtěl filmy si sehnat, tak kde jste je sháněl?
OH: ne to sem, no to to sem mně se zdá e e jestli to měl kamarád nebo co, ale to ne
LS: nevíte třeba teda kde ty filmy se tehdy mohly koupit, abyste si je mohl doma promítat? ty grotesky
OH: tak to sem nekupoval, to sem nekupoval. teď já už nevím kde sem to kde sem to sehnal.
LS: aha. a vy sám ste teda taky natáčel ňáké filmy?
OH: ne ee. to mně akorát natáčel ten kamoš tu svatbu. a potom kruci já tady ty filmy ještě musím mít ňáký. (..) jenomže (.) a ta promítačky by možná aji fung- že asi že by fungovala, jenomže to je takový, to je...
LS: takže [vy ste ty filmy]
OH: [zastaralý]
LS: vy ste je dostával asi zře- od toho svého přítele, jestli sem to pochopil správně.
OH: no tak nějak no, myslím že jo.
LS: mhm (..)
OH: ale vono se vo moc věcí nejednalo.
LS: a měl jste jich hodně těch filmů?
OH: (..) (tož) já si to mně se mně to motá já tady mám ten <magnetofon>
LS: aha
OH: tohleto taky to je takovej [pás ti pitomí]
LS: [mhm mhm]
OH: a (.) jestli tam někde, no musím tam mít filmy to sou takový malý kazetky
LS: aha
OH: malý a tam to mám vlastně tam, a kde já sem to, ty kazety (..) jestli sem to koupil, nebo jsem to někde vyč-
LS: tak jestli si nevzpomíná tak to nevadí.
OH: ale ty filmy vlastně sou takový škatulky jenom,
LS: mhm mhm
OH: takhle, je však je mám ještě v tom
LS: a ty projekce když ste teda třeba doma si promítal, tak ee koho ste zval na ty projekce nebo pro koho ste promítal?
OH: no tak možná ty kamoši dva, jo a ty kamoši ti špatně dopadli člověče.
LS: hm.
OH: ten (...) ten Ruda se zjistilo, když přišel Hitler, že ten jeho otec byl v německým katastru, přesto že Ruda chodil do české školy všecko, sme se znali z té školy a najednou von musel narukovat jako německej voják.
LS: mhm
OH: no ale von se strašně zajímal o letectví, tak se dal k letadlům, no a jednou vzlétl, pak se vrátil, tak jsem se dověděl (.) a vzlétl podruhý a už se nevrátil, zestřelili ho. tak byl tak bylo po něm. a tenkrát on mně říká, já povídám čoveče Rudu co blbneš, jak to že že seš jako Němec, dyť to není možný, a von mně říká jo fotr mně řekl, že být Čechem nemá žádnou budoucnost. takže von na to skočil a vrhl se střemhlav Hitlerovi do pasti.
LS: mhm.
OH: ten druhej kamoš zase, ten byl vopačně. ten zase se dal k partizánům a tady v Židenicích někde ňákou akci dělali, a teďkon, a von se dostal do takové situace, že byl nucenej se schovat do té ee jak ti mají takový ty budky tam mezi těma kolejama, ty ajzenboňáci. tak von se tam musel zdekovat, jenomže Němci ho prostě viděli že tam vlítl, tak hodili tam š- granát a bylo po něm taky.
LS: hm
OH: oba zahynuli. já sem sice mohl taky zahynout ve Vídni, protože tam zase vlítla bomba do baráku, jenomže náhodou to švihlo (.) myslím tak deset patnáct metrů vedle do toho baráčku, takže ee sem zůstal sice teda naživu, no.
LS: [to ste měl štěstí]
OH: takže ta trojka kamarádů <dopadla tak že sem zůstal> já jedinej, a jak je vidět sem se dožil teda vzdor tomu vysokýho věku.
LS: mhm (.) dobře. teďka tady máme už jakoby poslední část, která se týká protektorátu a kina a zeptám se, jak na vás působily změny po roce devatenáct set třicet devět, když i v těch kinech v podstatě začaly platit protektorátní předpisy. sledoval jste ňákou změnu před tím rokem třicet devět a po roce třicet devět v kině?
OH: to ne, tam ňáká změna nemohla být.
LS: já sem myslel třeba že tam ee musela být povinná němčina v titulcích názvech reklamách byly tam německé týdeníky Židi měli zákaz vstupu do kin
OH: no to jo
LS: všímal jste si toho ňák?
OH: hm to ani ne.
LS: mhm, a víte o tom, že by některá z těch brněnských kin byla česká a německá? takzvaně že by se říkalo, že [některá sou]
OH: [a jo]
LS: česká a některá německá
OH: tak to to teda nevím jestli to byli jestli to byl majitel Čech a nebo vět- většinou to byli asi Češi, protože to vlastně z první republiky to byly český, ačkoli ačkoliv německý majitelé tam mohli být taky vlastně. [a to bylo propletený]
LS: [ale i publikum] publikum třeba mohlo chodit německé publikum do některých kin a české publikum zase do jiných kin,
OH: no to nevím jestli by (..) to to tak rozdělený určitě nebylo.
LS: hm
OH: to byly prostě kina který ee produkovaly buďto českej film nebo německej film to bylo jedno, a tak ee třeba třeba si myslím, když to byl špecielně německej film, no tak řekněme tam chodili ti Němci
LS: mhm
OH: a vono jich tady bylo těch Němců kolik třicet tisíc nebo kolik v Brně.
LS: a chodil ste ee po tom roce třicet devět než ste teda odjel do té Vídně do kina více nebo méně než dříve?
OH: no tak my sme nějak moc do těch kin nechodili.
LS: mhm
OH: ale říkám takovejch jak sem tady jmenoval těch filmů jsme viděli dost.
LS: a za toho protektorátu ee než ste zase odjel do té Vídně, změnil se ten výběr filmů, na které ste chodili? za protektorátu do do kina
OH: (..) to ne.
LS: mhm. a jak se chovali diváci v kině za protektorátu
OH: no tak každej byl ee no akorát se s- akorát tam ee každej byl v tichosti a a nemohl najevo dávat ňáký svoje nálady proti ňáké té ee národnosti, to to neexistovalo.
LS: mhm mhm
OH: prostě šel do kina, zhlédl film a šel dom. to to ono to neexistovalo tady tady ta rivalita taková, dneska by hned dělali manifestovali.
LS: takže si nevzpomínáte, že byste za toho protektorátu v kině zažil ňáké hlasité projevy
OH: ne ne ne
LS: že by se v kině hajlovalo třeba
OH: a to taky ne.
LS: ne. mhm
OH: to oni dělali tam v těch Sudetech než než ee si připojil si Sudety Hitler tak oni ti Němci porád tam řvali hajm ((Heim)) počkat (..) hajm ins rajch jo ((Heim ins Reich)) hajm ins rajch, domov do do Říše,
LS: mhm
OH: no a porád přivolávali no a tak nakonec to při- Sudety zabral Hitler,
LS: mhm
OH: tak to bylo okleštěný stejně, (tak to )
LS: vy ste zmiňoval že ste se vrátil do Brna zpátky někdy asi tři měsíce před koncem války,
OH: no no
LS: a to [ste chodil]
OH: to sem utekl
LS: [a to ste nechodil do kina asi]
OH: [tom sem] to sem nemohl nikde chodit
LS: mhm
OH: já sem byl za- shovanej tam ve serepešíně v lese a a když něco todle, tak tam hned to bylo avize že někdo přišel do dědiny tak h- hurá a do lesa pryč
LS: mhm
OH: tam tam tam tam neexistovalo žádný kino vlastně,
LS: hm
OH: to to je venkov. akorát kino bylo sice v Náměšti ((Náměšť nad Oslavou)) mně se zdá, no ale jenomže to to sme se neodvážili no to to (nám) my sme byli rádi, že že o nás nikdo neví, sme se nemohli ukazovat venku.
LS: mhm. (.) a ještě bych se zeptal těsně po osvobození v roce devatenáct set čtyřicet pět, jestli byste si vzpomněl ee na atmosféru v těch kinech, jak to tam vypadalo těsně po tom osvobození. ty první návštěvy kina po roce čtyřicet pět. jestli si na to vzpomínáte.
LS: (..) hm (.) to to byla (.) to byla situace vlastně taková roztržitá, to bylo po po napětí prostě že bylo konec války, a (.) to (..) to tak to tak moc ani ty lidi tak nějak nezajímalo, (páč) každej byl rád, že už je to ukončený a takže ee s tou zábavou ee se moc do té zábavy nikdo tak nehrnul.
LS: mhm mhm
OH: ((krátké přerušení, odchází pryč)) počkejte já tam musím rožnout]
LS: ((odchází do pokoje)) já jenom si tam odskočím poslední část nás čeká]
OH: [jo jo]
LS: tak teď je tady úplně poslední část toho rozhovoru, tady když se podíváte ee tak i na druhé straně ještě jsou vypsané filmy, které právě v tom období do roku čtyřicet pět byly v kinech velice populární, a jestli byste se mohl na ten seznam podívat a označit, které ty filmy znáte, jestli byly vaše oblíbené, s kým jste je viděl (.) jestli se vám líbily, cokoliv si k nim vlastně vzpomenete.
OH: (...) no, To neznáte Hadimršku děvčata, to bylo. to se tančil to bylo
LS: to byla i známá písnička, že?
OH: ten když se rozjede to je něco, dobrý, leví- le- Lelíček ((Lelíček ve službách Sherlocka Holmese)), ( ) to ne, Pobočník Jeho Výsosti, šest vraných ( ), Zlatá Kateřina ((potichu říká názvy, listuje seznamem, nelze rozumět)) mně se zdá Svět patří nám sme (.) viděli, Sněhurka a sedm trpaslíků taky, U pokladny stál, to bylo známý, Opereta vídeňská, to Vídeňská krev bude, dobrý. Muži nestárnou. Dobrodružství barona Prášila, to je mi taky povědomý.
LS: to byl myslím že právě jeden z těch prvních barevných filmů, ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)).
OH: no (...) no to už si člověk tak na to ee je to ( ) říkal sem tady že to je mně známý
LS: mhm
OH: mně se zdá ten Opereta ten Roztomilý člověk, mně se zdá, že taky něco vo tom, to už si tak člověk nepamatuje. (...) U pokladny stál, to je mně známý, Ducháček to zařídí, taky to je Burian ((Vlasta Burian)).
LS: to sou filmy s Vlastou Burianem, ano.
OH: Dobrá země, Svět patří nám, to taky (...) těžko.
LS: no já bych se ještě zeptal, jestli vy sám třeba chcete doplnit něco, o čem sme nemluvili k těm kinům, co byste rád dodal doplnil, nebo ještě řekl na co si sám vzpomenete.
OH: to to bude těžko, (...) ( ) mně se zdá, že ty Pražský švadlenky ((Pražské švadlenky)) sme viděli taky, ale to už si člověk tak nepamatuje.
LS: hm
OH: to To neznáte Hadimršku, to je mně hodně známý, no jenomže, to je zpívání samý
LS: to je Vlasta Burian, no
OH: hm
LS: a ty písničky z těch filmů když tam byly ňáké známé, ony vycházely i třeba na gramodeskách, to ste si nekupovali
OH: ne
LS: takže jste je znali z těch filmů a rozhlasu asi [předpokládám]
OH: [z rozhlasu] a filmů, no
LS: mhm. (...) já bych se přeci jenom ještě zeptal v tom Světozoru ((Světozor)) jak ste pracoval jako ten údržbář toho stroje, tak tam jste byl asi jak dlouho zaměstnaný takto?
OH: no, tam jsem byl krátkou dobu. já nevím, jestli (.) čtyři nebo pět měsíců sem tam byl,
LS: mhm mhm
OH: to on pak zkrachoval ten Vozihnoj (..) no ale toho údržbáře jsem možná dělal jen tak (.) dva měsíce možná jen,
LS: aha aha, protože my vlastně jakoby máme ještě projekt, který se týká zaměstnanců brněnských kin a tam v podstatě sháníme lidi, kteří dělali uvaděče, uvaděčky, pokladní, promítače...
OH: aha
LS: nebo i ty údržbáře
OH: aha
LS: takže možná že i k tomuto byste nám mohl něco říct?
OH: no tak to já tak ňák bych nikoho tak neznal (.) em-em
LS: mhm, a vzpomenete si třeba že by tam docházelo k častým poruchám v při tom promítání těch filmů v tom kině
OH: no právě že ee to to v tom Světozoru ((Světozor)) tam ta promítačka byla ňáká taková staršího typu, takže to bylo tak dost poruchový, takže proto von mě tam porád posílal, abych mu to prostě když to to to třeba kleslo, tak sem to honem musel podložit, čili ten ta konstrukce ee byla ještě taková zastaralá a a tak taky podle toho to vypadalo že to porád potřebovalo prostě, držet v chodu.
LS: mhm. a známé ste si tam třeba mohl vodit, když ste takhle tam [měl sám přístup]
OH: [ne ne]
LS: ne,
OH: ne ne to nepadalo v úvahu.
LS: aha, a vy ste teda říkal, že to bylo v roce kolikátém, když ste byl v tom Světozoru ((Světozor))?
OH: no počkejte, kolik mně bylo roků? (..) to mně se zdá do čtrnácti do patnácti let jsem byl ve škole, šestnáct, tak v šestatřicátým roce myslím.
LS: mhm mhm. a vy ste se tam dostal teda přes tu firmu, u které ste pracoval, tak ta vás vyslala aby ste [šel do kina dělat toho]
OH: [ano ano] no ten, no to byl ten živnostník vlastně, kovo měl ee údržbářskou firmu na opravy těch ee promítacích přístrojů, kino kino promítacích přístrojů.
LS: mhm. dobře já už teda žádné další otázky nemám, říkám, jestli vy sám třeba chcete ještě něco dodat o čem sme nemluvili, klidně můžete.
OH: (.) no jako v té době, jo?
LS: před tím rokem čtyřicet pět, no.
OH: čtyřicet pět. (...)
LS: ňáký zvláštní zážitek z toho kina
OH: no jo vlastně já sem ee vod roku čtyřicet tři byl v té Vídni
LS: hm
OH: no a sakra (.) mně se zdá, tam jsem ani do kina nešel, v té Vídni. já sem tam sice měl svůj plat, že, to sem vydělával ňáký peníze, ale mně se zdá, že sem tam do kina nechodil.
LS: mhm
OH: no a pak to končilo tím že sem teda koukal abych zůstal na živu <vlastně>,
LS: no
OH: sem se musel starat vo to, aby mě někdo nechňapl a a nestrčili mě někam (.) to byl boj o život vlastně, pořád, páč člověk nevěděl kdy...
LS: to na kino nebyla asi vůbec ani nálada,
OH: no ne, to to sem měl, to byly jiný starosti,
LS: jasně
OH: o o bytí a nebytí. páč to nevíte kdy vás někerý Němci rapli a odtáhli do koncentráku třeba.
LS: mhm mhm
OH: jo kvůli ňáké blbosti. to člověk neměl
konec rozhovoru
0.0
3:2089
Rozhovor vedla: Lucie Roušová
Rozhovor přepsal: Radim Hudec
Datum a místo: 12. 11. 2009, Domov pro seniory Věstonická, Brno
Rok narození: 1913, sourozenci: dvě pravděpodobně starší sestry
Bydliště do roku 1945: Narátorka se narodila ve Starých Habrech,
poté se její rodina přestěhovala do Frýdlantu. Na začátku 30. let
narátorka žila dva roky v Ostravě a rok ve Vídni. Roku 1939 se
narátorka i s rodinou přestěhovala z Frýdlantu do brněnských
Husovic.
Povolání rodičů: Matka v domácnosti, otec lékař.
Povolání narátora: Narátorka je vyučená švadlena, v Ostravě a ve
Vídni jako švadlena pracovala. V Brně pak vedla krejčovskou dílnu
v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka v
Králově Poli. Odtud musela v roce 1948 odejít, poté se jí narodila
dcera a po mateřské pracovala jako instruktorka a vedoucí ve Vkusu
na Kolišti, podnik byl později přemístěn na Cejl, tam zůstala až do
důchodu.
VP: s Burianem s Vlastou ((Vlasta Burian))
LR: mhm
VP: a potom s těma našima herci, jak v té době byli (...) ee Lamač
((Karel Lamač)) ee Ferbasová Věra ((Věra Ferbasová))
LR: mhm
VP: a na koho si ještě tak vzpomínám z těch mužskejch, no to byla
taková trojice no a taky Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich))
LR: mhm
VP: v té době taky nějakej ten sní- ten Snížek byl taky dobrej, no a
no tak no tak sme chodili na to
LR: mhm, tak můžu se vás nejdřív zeptat, jak se menujete, abych to
tady měla zaznamenané
VP: Věra [P.]
LR: [aha] a kdy ste se narodila? [to ještě neříkala]
VP: [narodila sem se] ve Starých Habrech
LR: ano
VP: v těch Beskydech
LR: mhm
VP: tam kde je uložená ee Marička Magdónová
LR: aha
VP: podle Bezruče vod Bezruče ((Petr Bezruč)), [jo]
LR: [mhm]
VP: podle té básně, tak tam sem se narodila, tam mám dneska ještě
dědečka a tak v těch Starejch Habrech, v roce devatenácet třináct
sem se narodila
LR: aha
VP: tak si to zapište, Starý Habry a tam sme byli až do toho
osumnáctýho, kdy byla, kdy byla vyhlášena republika, a to se jako,
teď mluvím o rodičích, protože to se tatínek přestěhoval do
Frýdlantu,
LR: mhm
VP: protože dostal umístění ve Frýdlantě, von byl původně lékař a
byl v tom, v těch Starých Habrech jako jedinej pro ten kraj, ale tam
ho pak ho přendali do toho Frýdlantu, to bylo dejme tomu ee vlakem
hodinka nebo tak nějak, jo, a tam sme bydleli teda až do roku
devatenácet třicet devět.
LR: mhm
VP: a ee
LR: a pak ste se přestěhovala do Brna.
VP: a pak sme se všeci stěhovali do Brna, protože to všecko eště
vlastně řídil tatínek
LR: mhm
VP: a jak vám říkám, von v těch d- se zavl- no tak se tak zamyslel
nad Opavou, že by chtěl do Opavy, protože jedna z mých sester, byly
sme tři,
LR: mhm
VP: a ta nejstarší měla známost s Opavákem
LR: mhm
VP: a vypadalo to tak, že jako se vezmou, takže by tat- že by sme
byli v té Opavě, jenže mezi tím tu Opavu zabrali, to bylo Sudety
LR: mhm
VP: jo, to patřilo do Sudet no a tak sme se stěhovali do Brna a do
Brna, protože zas ta prostřední moje sestra, ta študovala v Brně
konzervatoř
LR: aha
VP: tak byla vlastně usazená tady, tak kvůli ní sme se sez- vlastně
nakonec stěhovali do Brna, aby sme byli tak zas nějak všici
pohromadě no a tak sme bydleli v Brně, bydleli sme v Husovicích
LR: mhm
VP: a bydleli sme na jak se ta ulice menovala ee (.) od náměstí
jedna taková příční (.) eee
LR: no nevadí, tak a v tom roce devatenácet třicet devět vy už ste
měla vystudováno [už ste nechodila do školy]
VP: [no v roce] devatenácet třicet devět já sem byla už hotova a
sice já sem dělala po normální základní škole
LR: [mhm]
VP: [a čtyřleté] [měšťance]
LR: [měšťance]
VP: sem dělala tříletou rodinnou školu
LR: mhm
VP: a tu sme dělala v Opavě
LR: mhm
VP: to sem byla v penzionátě na tři roky, jo, takže to eště vyšlo do
tý doby, ale pak už sem jako se speciovala- specializovala na šití
LR: aha
VP: protože tam byla pracovna šití šatů, tak já sem vlastně dělala
t- todleto tam byla jedna taky na vaření taková ta třetí, ten třetí
rok, ale já sem se specializovala na to šití a tak sem potom byla
zaměstnaná ee v Ostravě,
LR: mhm
VP: v Ostravě u nějakého, to byl ee takovej prvotřídní salón pro
uhlobarony a voni se menovali Derezievič a u těch sem byla tak
myslím dva roky a pak sem byla ve Vídní [(jako na to krejči)]
LR: [to byl to byl] jaký rok asi
VP: hm?
LR: v té Vídni, kdy ste byla jaký rok to byl
VP: rok? no to mohlo být tak třicet nebo [jednatřicet]
LR: [mhm]
VP: jo a to sem byla v tý Vídni ee na právě na to šití a na němčinu
LR: mhm
VP: takže já sem tam sice byla jako volontérka, takže sem tam nebyla
placená, ale byla sem tam na němčinu v závodě, jo, takže sem ee tam
vlastně byla zaměstnaná, ale jen tak, jen tak a abych se naučila
německy
LR: mhm
VP: to byl předpoklad tatínkův, no a tam se byla celej rok, ovšem
asi třikrát sem byla mezitím doma, ale chodila sem tam hodně do kina
LR: mhm
VP: chodila sem tam na rytmiku, chodila sem tam jo a měla sem tam
sestřenici Češku, kerá byla zaměstnaná v bance ee (..) ee ne
agrární, ale nějaká podobná nějak nějaké bance, ale vona se tam
provdala a vzala si ale taky Čecha a vzala si ředitele piánový
továrny,
LR: mhm
VP: a s ní jako sem byla ve styku hodně, vona mě, mezi tím měli
holčičku a tak soboty a neděle sem většinou trávila s nima, protože
sme jezdili někde na ten (vínr valc) ((Wiener Waltz)) a tak, jo.
LR: mhm
VP: no
LR: pak ste se vrátila z té Vídně
VP: a vrátila sem se jako na prázdniny, já sem tam jela v září dejme
tomu a mezitím sem byla na Vánoce, na Velikonoce doma, ale na
prázdniny už sem se vrátila domů
LR: a co ste pak dělala, pak už ste byla zaměstnaná?
VP: no pak sem byla pra- na prázdniny doma a pak (..) no pak sem
jezdila myslim do tý Ostravy zas ještě na to, na tu krejčovinu, taky
sem mně mezitím byla nemocná, měla sem slepý střevo
LR: mhm
VP: ee operovaný, tak sem nějakou dobu né tenkrát se to trvalo dél
dýl tydlety to léčení, no a byla sem doma no a ty prázdniny sem
užívala potom velice tak ee tak dobře, hrála sem tenis chodila se-
chodily sme se koupat, byly sme tři, chodily sme se koupat, ale měly
sme taky německou slečnu
LR: mhm
VP: na každej den, abysme né na každej den dvakrát v týdnu chodila
za náma a buď sme se s ní chodily někam na procházky anebo gramatiku
a takový věci sme se učily doma s ní, no tak to taky byla taková
jedna epocha
LR: mhm
VP: a (.) já sem byla nejmladší z nás tří (.)
LR: mhm
VP: po dvou letech sme byly no a no a pak už pak už s- přišel asi
ten děvětatřicátej rok [a stěhovali sme se sem do Brna]
LR: [mhm tak to ste se přestěhovali] a vy ste tady pracovala někde?
VP: a tady sem pracovala potom u v ústavě pro tělesně vadné no,
((rozhovor přerušen příchodem třetí osoby))
LR: pardón
VP: já se jenom napiju, abych tak moc [nechraptěla]
LR: [určitě] určitě
VP: no a tak to sem byla zaměstnaná v tom ústavu pro tělesně vadné
LR: aha
VP: byla sem tam jako instruktorka pro ty tělesně vadné, keré se
učili šít
LR: mhm a kde to bylo?
VP: v kerým roku?
LR: kde
VP: kde? v Králově Poli
LR: v Králově Poli
VP: v Králově Poli, jak je ten zámeček
LR: aha
VP: jo, tak tam tam byla dílna, tam bylo víc dílen, tam byla na šití
dílna kry- a pánská krejčová dílna, pak tam byla košíkářská dílna,
pak tam byla zámečnická dílna, ne, já nevím ještě nějaká, no prostě
tam byly dílny, a tak já sem tu jednu vedla jako tu krejčovskou
LR: mhm
VP: no a tam sem byla až do roku štyřicet (.) osum
LR: mhm
VP: kdy nás zabrali komunisti
LR: mhm
VP: a ty mě jako vyhodili. mě, ředitele, učitele a ty my sme museli
ven a stal se tam ředitelem zámečník, no a tak to sem, ale já sem
zrovna v té době, štyřicet osum já sem se v roce štyřicet sedum
vdávala
LR: aha (.)
VP: a pak sem byla za dva roky v jiným stavu a narodila se mi dcera,
ale to už zase to už sem tam zaměstnaná nebyla a byla sem zaměstnaná
ve Vkusu.
LR: mhm
VP: zas mi to jeden známej doporučil, že ve Vkusu by mě vzali, a tak
sem byla ve Vkusu zaměstnaná ee zase, tak asi těch deset roků tam
taky sem byla myslim deset roků
LR: mhm
VP: ee na tom pr- na tam...
LR: a tam ste dělala co?
VP: tam sem byla instruktorkou pro ee pro tělesně [vadný, kerý se
učili šit a já sem...]
LR: [a a ve Vkusu ste dělala] v tom Vkusu co ste [dělala]
VP: [no v tom] Vkusu sem dělala zase vedoucí
LR: aha
VP: ale už pro [vyučený]
LR: [mhm]
VP: švadleny a normálně pro lidi
LR: mhm
VP: a to sem byla zaměstnaná nejdřív na stalino- tenkrát se říkalo
Starý Nový Sady ale teď sou to ee tady jak je dům umělců ta dlouhá,
Koliště?
LR: Nové Sady?
VP: Koliště
VP: Koliště, Koliště, tak tam sem byla u u nějakýho krejčího Bílého,
ten byl na pánský a na pláště a já sem byla na šaty a na dámskou
LR: aha
VP: a potom ale se to tam nějak zrušilo a přestěhovali nás na Cejl,
na Cejl, tam jak je ta ten zákrut, jestli to znáte
LR: mhm
VP: eh jak je Tkalcovská nebo taková někerá
LR: a tu krejčovou ste dělala vlastně až do důchodu?
VP: a ne
LR: ne
VP: no vlastně jo. já sem tam byla ano až do důchodu v roce
devatenácet čtyřicet pět sem se vracela, štyřicet sedum sem se
vdávala čtyřicet š- sedm štyřicet devět se narodila Jana, a byla sem
tam zas dál potom a byla sem tam na tom na tom Kolišti, na tom Cejlu
a vodtamtud sem šla do důchodu.
LR: mhm
VP: tam byl vedoucím nějakej pan Pečínka, ten už nežije a (.) tak
tak sem šla v roce devatenác- cet do důchodu, padesát devět
LR: mhm dobře a můžeme už se teď bavit o těch filmech o těch kinech?
VP: o čem?
LR: že už se teď budeme bavit o těch kinech, jo?
VP: jo.
LR: tak to už máme za sebou, tak vzpomínáte si na svoji první
návštěvu kina, nebo nějaké nejstarší po- vzpomínky na kino jaké
máte?
VP: no možná, no to muselo být v tom Frýdlantě
LR: mhm
VP: to nebylo rozhodně v Brně, tam sme chodili celá rodina do kina,
jo
LR: mhm
VP: a to si tak vzpomínám na ty filmy, český filmy, to se nám moc
líbilo a taky se mi moc líbily filmy, které v té Vídni a tam si
vzpomínám na takový filmy, takový jako operetní
LR: mhm
VP: na to sem hrozně ráda tam chodila v té Vídni a tenkrát byl jako
hlavní herec v těch operetách wili forst ((Willi Forst)) a ona jako
subreta hlavní taková ee diva lilian harlej ((Lilian Harvey))
LR: mhm
VP: a to mělo takovej velice pěknej ee jako baletní a a takové
takovej veselej motivy tam byly, jo, a hezký písničky, to jedno se
ten jeden film se menoval cvaj hercin im drajvírtát ((Zwei Herzen im
Dreiviertel-Takt)) dvě srdce ve třičtvrtě [taktu] ((Dvě srdce v
tříčtvrtečním taktu))
LR: [taktu] mhm
VP: no a eště takový podobný nějaký, tak to sem chodila tam hodně,
tak tam sem možná ale, možná že to už sem byla aj ve Frýdlantě v
nějakým tom [filmu]
LR: [mhm]
VP: a jak vám říkám, tenkrát se moc chodilo na Hadimršku ((To
neznáte Hadimršku)) na ee [Buriana] ((Vlasta Burian))
LR: [ano]
VP: na Buriana ((Vlasta Burian)), pak se chodilo na jo a v- pak sem
byla na ty Voskovce a Werichu, Wérich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)), ale to nebylo ve Frýdlantě, to už muselo bejt v Brně
LR: ano mhm
VP: jo
LR: a v té Vídni přišlo tř- vám ee byl nějaký rozdíl v těch kinech
třeba mezi Frýdlantem a Vídní?
VP: no tak to víte že jo, tam byly takový ee takový opravdu ee zá-
zábavnější ty filmy takový daleko víc výpravný
LR: mhm
VP: jo kdežto v tom Frýdlantu, to byly celkem takový celkem naše
první dost český [filmy]
LR: [mhm]
VP: a ty byly takový dost chudý, jo, anebo i ty motívy byly takový
bych řekla z jednoduššího prostředí.
LR: mhm
VP: no a...
LR: a ta budova těch a ty budovy těch kin v té Vídni byly třeba jiné
[interiéry]
VP: [jo, to bylo] krásný kina a moc ee tam taky moc letěly ty
valčíky štrausovy ((Johann Strauss))
LR: mhm
VP: a třeba byl takovej nějakej film se štrausem ((Johann Strauss))
a ty valčíky třeba některý a tak to třeba aj když se hrál Na krásné
modré dunaji der blaun donau šénem donau ((An der schönen blauen
Donau Donau)), tak se lidi vstali
LR: mhm
VP: to bylo jako taková jejich jakoby hymna takovej začátek, jo
LR: mhm
VP: to se mi dycky strašně líbilo
LR: mhm
VP: no a no a u nás ty filmy, to bylo no tak to bylo v sokolovně to
bylo takový takový jednoduchý
LR: v tom Frýdlantě
VP: no
LR: mhm
VP: v tom Frýdlantě to bylo takový jako ee (..) né s žádným
komfortem, dneska tam postavili židli e s- s řady židlí
LR: mhm
VP: druhej den tam byl tělocvik, jo, chodilo se do sokola ((smích))
LR: mhm
VP: takže to se tak střídalo a tam takovej jako žádnej ee ten
přepych v tom nebyl
LR: mhm
VP: kdežto v tý Vídni, tam to už vopravdu byly kina pro kina
LR: mhm
VP: jo no tak ty byly krásně vybavený a vypolstrovaný a no to bylo
pěkný
LR: mhm a když ste byla malá, tak s kým ste chodila do kina
VP: když sem byla já malá?
LR: ano, s- kdo s vámi chodil do kina?
VP: no tak když sem byla tak moc malá
LR: mhm
VP: tak se to kino eště asi nebylo
LR: mhm
VP: v tom Frýdlantě a když se potom chodilo tak sem chodila s
rodičema
LR: mhm
VP: a nebo sme šly sestry s dovolením rodičů
LR: mhm
VP: a potom, když už sem byla větší, tak někdy s- měla sem chlapce
tenkrát jako už tak ee no takovýho partnera z tenisu, a tak a z
koupání a tak tak někdy sme byli domluvení s ním, ale to muselo byt
e s- e s vědomím rodičů
LR: mhm a vaše rodiče měli jaký názor na to kino na filmy
VP: no voni rádi chodili [do]
LR: [mhm]
VP: kina jo
LR: oba?
VP: chodili rádi do kina, ale vybírali s- kina, abysme na to mohli i
my, děcka jit, [jo]
LR: [mhm]
VP: takže voni taky chodívali někdy na nějaký kina, kde byly jenom
pro velký,
LR: mhm
VP: jo
LR: to chodili sami
VP: to měli takovou společnost v těch železárnách v těch hutích tam
a když si tam, když jim tam promítali, no tak tam chodili r- rodiče
sami
LR: mhm
VP: to byla taková hutní společnost
LR: mhm a vaše maminka jaké měla povolání?
VP: maminka neměla žádný [povolání]
LR: [neměla byla v domácnosti]
VP: tenkrát ženský [nebyly]
LR: [aha]
VP: zaměstnaný tak se starala o nás tři děti, ale měli sme taky
služebnou ee na e práci domácí a mimoto sme, tatínek měl koně, aby
moh za těma pacientama [jezdit]
LR: [mhm]
VP: do těch hor a tak, no tak tak sme měli aji vyjížďky třeba v zimě
na saních, jo
LR: mhm
VP: a nebo někam tam na ty blízky na tu Čeladnou, kerá dneska má to
velký světový golfový hřiště, tak to byla jedna zastávka vod
Frýdlantu
LR: mhm
VP: a tam sme jezdili jako tak třeba na večeři
LR: mhm
VP: nebo nebo odpoledne na kafe nebo tak
LR: mhm, a jaký byl postoj školy k filmům?
VP: hm?
LR: jaký byl postoj školy nebo pa- pánů učitelů k filmům, ke kinu?
VP: jó
LR: bavili ste se o tom ve škole s učiteli? [o filmech]
VP: [vůbec ne]
LR: vůbec
VP: já původně d- do tech základní školy sem chodila do klášterní
cho- školy
LR: mhm
VP: takže k jeptiškám
LR: mhm
VP: to bylo ve Frýdlantě
LR: aha
VP: jo a v- takže tam ee o takových věcích vůbec nepřišlo
LR: mhm
VP: ee to nepřišlo na program no a ee jinak potom pozdějš to už sem
buď chodila taky v tý Ostravě, když sem tam jezdila, tak sem tam šla
někdy do toho kina no a různě
LR: mhm a byl pro vás film, když ste byla malá důležitý, kino?
VP: jo to mě bavilo [moc]
LR: [mhm]
VP: bavilo mě moc kino, mimoto mě bavilo jako ten tenis
LR: mhm
VP: když už sem byla taková slečna jako trochu
LR: mhm
VP: a koupání v řece Ostravici a to sme měli loďku taky a tak sme
jezdili na loďce a ten ténis a a do tý rytmiky sem chodila
v Ostravě, když už sem potom zas jezdila do Ostravy na to šití.
LR: mhm a dávala ste přednost kinu před těmi ostatními zálibami?
VP: to myslím že sem brala tak jak to následovalo
LR: mhm
VP: když em byl úterek a bylo třeba kino, no tak sem šla do kina a
když byl čtvrtek a cho- chodilo se jezdila sem do tý Ostravy [nebo]
LR: [mhm]
VP: a na ty housle sem taky hrála
LR: mhm
VP: no tak e tak sem to ne- nepreferovala
LR: mhm
VP: t- ty kina sem nepreferovala
LR: mhm
VP: to čistě tak jak to následovalo
LR: mhm
VP: jo
LR: á zažila ste někdy kočo- že by přijelo kočovné kino?
VP: to ne, ale cirkus
LR: cirkus
VP: jo, [na cirkusy]
LR: [a tam se]
VP: sem chodila moc [ráda]
LR: [aha]
VP: když přijel buď přímo do toho [Frýdlantu]
LR: [mhm]
VP: a nebo sme třeba jezdi- jeli do cirkusu do Místku to bylo další
dvě zastávky vod Frýdlantu
LR: mhm
VP: Frýdek Místek
LR: mhm
VP: jo tak tam sme taky jezdili do cirkusu a e (..) em kam eště (.)
kam sme eště chodili do cirkusu? (..)
LR: a v cirkuse se někdy promítaly filmy?
VP: co?
LR: že by se v cirkuse promítaly filmy nebo ne?
VP: v těch cirkusech?
LR: ano
VP: no to ne.
LR: ne
VP: to byly vopravdu cirkusový
LR: mhm
VP: e postavy a tam s- vopravdu se předváděly cirkusový
LR: mhm
VP: triky a t-
LR: mhm
VP: koně, zvířata to mí- býval cirkus aji se zvířecí- ze ze zvíř- ze
zvířaty
LR: mhm
VP: se zvířaty tak to byly potom takový e e vložky do toho
LR: mhm
VP: a byl třeba (.) e hm krasojezdkyně na koni a zase potom třeba na
velbloudu
LR: mhm
VP: a nebo na nějakým jiným slonu, jo, ((smích)) no tak tak nějak
prostě se to střídalo
LR: mhm
VP: a to sem měla moc ráda a to sme jeli třeba celá rodina na ten
cirkus.
LR: mhm
VP: no
LR: a když vám bylo kolem těch patnácti let, jak často ste chodila
do kina? od těch třeba desíti do patnácti let?
VP: od patnácti?
LR: do [do]
VP: [do] patnácti. no to sem moc nechodila, to museli- o být pod
dohledem rodičů
LR: mhm
VP: když rodiče řekli, že se může, tak sme šli a když s-
LR: mhm
VP: tak se nešlo, jo a taky se chodilo tancovat
LR: mhm
VP: hodně a sice ta zimní sezóna to byly plesy
LR: mhm
VP: a tak sme ee to byla taková e e (.) taková pěkná sezóna
LR: mhm
VP: že sme jezdili na plesy a třeba aji jinam, že sme jezdili na na
myslivecký ples do na Ostravici a na e nějakej takovej sportovní
ples do Frýdku do nebo do Místku a nebo u nás [ve]
LR: [mhm]
VP: Frýdlantě taky tydle ty plesy byly no tak to to to sme chodili
ale s rodičema
LR: s rodičema
VP: to jinak ne
LR: mhm a vy ste teda říkala, že ste moc často do toho kina zas tak
nechodila tak
VP: zas tak moc ne
LR: jak často třeba jednou za týden, jednou za dva týdny
VP: to ne, ka- každej tejden ne
LR: ne
VP: každej tejden ne, tak dejme tomu podle taky podle toho to, co
hráli.
LR: co hrálo
VP: jo
LR: a to vybírali rodiče, na co se půjde?
VP: no to bylo pod ee jak by řekli, no když rodiče řekli, že pudem,
no tak sme [šli]
LR: [mhm]
VP: aj my, a když sme chtěli my jít, tak tatínek musel vědět, co to
bude.
LR: mhm dobře a když ste se přestěhovali do toho Brna
VP: no
LR: v tom roce devatenácet třicet devět, tak ste chodila do kina
častěji?
VP: no to zrovna vypukla válka
LR: mhm
VP: zrovna ten den, když sme sem přijeli nebo ee během dvou dnů už
mašírovalo Německo přes Husovice a už to byla hrůza.
LR: mhm
VP: jo, takže pak se do kina moc nechodilo, možná že kina byly dost
zavřený a nebo to bylo dost nebezpečný do kina jít a potom zpátky
třeba večer nebo tak, tak kdyžtak se snad šlo jenom vodpoledne.
LR: mhm
VP: to byla taková dost jako ee fádní doba,
LR: mhm
VP: fádní pro pro umění nebo pro nějakej takovej v- radostnější
život, jinak to bylo všecko takový jako
LR: mhm
VP: jako ee jako za války
LR: mhm a v tom Brně ste chodila jak často do toho kina, tak každý
týden [nebo]
VP: [no] tak pravidelně taky ne.
LR: taky ne.
VP: taky ne, to sem chodila podle toho, co sem si vybrala,
LR: [mhm to už ste si vybírala sama]
VP: [a to sme s kamarádkou,] to sem zas už měla kamarádku jednu, ta
bydlela dost blízko tam u nás na té čtvrti, tak s tou sme chodily
potom společně, a nebo sme se taky scházely, no taky do kostela sme
chodily společně
LR: mhm
VP: takže to sme tak byly ee míň na to kino odkázaný
LR: mhm a do jakých kin ste tady v Brně chodila?
VP: hm?
LR: do jakých kin ste tady v Brně chodila?
VP: no jo no tak do skaly ((Scala))
LR: mhm
VP: ee (.) tam ten u divadla jak se to menovalo
LR: jak je Městské (teďkon) divadlo?
VP: hm?
LR: jak je Městské divadlo?
VP: Městský divadlo má enom a takhle v té ulici
LR: to je univerzum ((Universum))
VP: hm?
LR: tam bylo univerzum ((Universum))?
VP: to nebylo tenkrát univerzum ((Universum))
LR: [to to nebylo tenkrát]
VP: [to to u-] to je pozdější název
LR: aha
VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, ale v
každým případě do tý skaly ((Scala)) do Alfy ((Alfa))
LR: mhm
VP: Alfa to myslím zůstalo [v tem]
LR: [mhm]
VP: v té Poštovské [ulici]
LR: [Poštovské,] ano
VP: do Alfy ((Alfa)) se moc chodilo taky do Husovic
LR: mhm
VP: to byl Jas nebo [takovýho]
LR: [mhm]
VP: něco
LR: a měla ste svoje oblíbené kino?
VP: jo já sem chodila ráda do tý skaly ((Scala))
LR: mhm
VP: no
LR: a proč zrovna tam, co se vám tam líbilo?
VP: no ten přístup jednak byl šikovném, že to bylo na tom náměstí
tady na tom u jak je Tomášek ((kostel sv. Tomáše))
LR: mhm
VP: jo takže to bylo tak nějak jako dycky po ruce se mi zdálo a (.)
a bylo pěkně vybavený
LR: mhm
VP: bylo pěkný
LR: mhm
VP: no ale eště byly kina, ale já si asi nevzpomínám, jak se
menovaly za ty za ty roky
LR: mhm a bylo v Brně kino, kam byste třeba nechodila?
VP: [no]
LR: [které] bylo v Brně kino, které ste neměla ráda, kam byste
nešla?
VP: (..) no možná v Králově Poli takový něco bylo (..) to tam eště
je ne eee (...) jak se to menovalo to kino?
LR: nějaký sokol nebo?
VP: hm?
LR: nebyl to nebyl to sok- sokolské kino to nebylo v Králově Poli?
VP: ne
LR: tak Besední dům?
VP: Besední dům [tam bylo kino]
LR: [nebo at-]
VP: v Besedním domě
LR: ano v Králově Poli nebo Adria se menovalo
VP: adri- jo
LR: jo?
VP: jo jo jo, no tak tam sem moc nechodila
LR: mhm to se vám nelíbilo [tam]
VP: [mhm] a taky to bylo daleko
LR: mhm daleko, dobře a mě by zajímalo, jak ste se v kině chovala,
třeba jestli ste v kině konzumovala jídlo nebo nápoje?
VP: a no tak, ňáký cukrátka
LR: mhm
VP: takový na cumlání, ale aby to moc nešustilo
LR: mhm
VP: takže sem třeba měla, ale nemyslím, že bych tomu hoc- moc
holdovala
LR: mhm dobře. a bavila ste se během toho filmu s diváky?
VP: né
LR: ne. a reagovala ste vy nebo ostatní diváci nějak hlasitě na ten
film?
VP: hm to myslím, že sme nereagovali
LR: mhm
VP: to myslim, že ne. to nebyly takový filmy snad aby člověk na to
nějak ee eee (...) se e zúčastnil tak přímo
LR: mhm a během filmu nebo po něm, ozýval se potlesk někdy,
pamatujete si, že by se někdy tleskalo během filmu nebo po filmu?
VP: (...) na filmu možná ne, ale třeba na tom Voskovci a Wérichu
((Jiří Voskovec a Jan Werich)) to sme ve- v divadle
LR: v divadle ale [né na]
VP: [v divadle]
LR: né ve filmu
VP: no a na filmu myslím, že sme ne- že to sem se, ne, takhle
nezúčastňovala.
LR: mhm a potkávala ste v kině své známé?
VP: no taky někdy
LR: mhm a když ste šli spolu, z kina, bavili ste se třeba ještě o
tom filmu?
VP: no no když sem s někým do do toho kina šla jako
LR: mhm
VP: s třeba s nějakým partnerem [nebo]
LR: [mhm]
VP: tak no tak sme se potom bavili
LR: mhm
VP: a nebo když už sem (pěk-) měla manžela a šli sme spolu na to
kino, no tak tak jako nějaká řeč kolem toho byla
LR: mhm
VP: buď se nám to líbilo a nebo ten herec se nám líbil nebo tak, jo
LR: mhm
VP: tam taky tenkrát byl ten (.) francouzskej (.) bože já si na nic
nevzpomínám (.) on už umřel (.) já vím, že si za chvíli vzpomenu
LR: mhm (...) no to nevadí, tak eště se pak budeme bavit o hercích,
tak si třeba vzpomenete. ee chodila ste do různých kin, podle toho,
jestli ste šla právě s tím přítelem nebo s kamarádkou, do jednoho
kina [ste šla]
VP: [různě]
LR: různě
VP: různě
LR: nezáleželo na tom s kým [ste chodila]
VP: [jo jo jo] to různě
LR: a chodila ste někdy jako dítě na nepřístupné filmy?
VP: hm to myslím ani né (..) to leda jestli něco bylo třeba za Němců
(..) za Hitlera em ani ne
LR: mhm a chodila byla ste někdy v kině bez placení?
VP: no to né
LR: ne, že byste proklouzla [nebo jako dítě]
VP: [ne ne, to ne,] to ne
LR: dobře, a chodila ste do kostela?
VP: ano
LR: a jak často?
VP: každou neděli
LR: každou neděli a stávalo by se, že by vám návštěva kostela
zabránila v tom jít do kina?
VP: (.) že bylo kino a [taky i zároveň mše?]
LR: [že bylo kino, ano,] přesně tak
VP: no tak to ne na mši svatou sem chodila vždycky dopoledne
LR: mhm
VP: a kino bejvalo vodpoledne
LR: mhm
VP: takže to se ne netříštilo
LR: mhm a jakého ste vyznání, nebo byla ste [vyzná-]
VP: [Římskokatolická]
LR: římskokatolického a ov- myslíte si, že ovlivňovalo vaše vyznání
to, jak ste chodila do kina, co ste si vybírala za filmy?
VP: no tak to myslim aji že aji na to nějakej vliv mělo, že když sem
ee s- se snad dozvěděla nebo dočetla nebo
LR: mhm
VP: tak nějak, že je to nějaký takový ee perverzní nebo takový
nějaký e tak s- tak tak sem nešla
LR: mhm (.) dobře
VP: ale nepamatuji se na nic moc takový filmy (...) spíš legrační
filmy
LR: mhm
VP: to sem měla ráda
LR. ty ste měla ráda
VP: no
LR: a byly nějaké filmy zase které ste neměla ráda, na které byste
nešla? byly filmy, na které byste nešla, které ste neměla ráda?
VP: (...) no pokuď to byly nějaký vojenský a nebo takový, tak na to
sem nechodila,
LR: mhm
VP: a nebo ty četnický
LR: mhm
VP: ee humoresky a takový já sem na to nechodila.
LR: mhm
VP: já sem měla ráda společenský filmy a e a tak třeba operetní jako
aji ve filmu, jo, tak to to to sem měla ráda, ale že bych nějaký
velký moc k- kriminální filmy, to mě nebavilo.
LR: mhm a pamatujete si, že by na faře promítali filmy?
VP: (..) to si nepamatuju.
LR: mhm dobře tak a jak ste si vybírala ten film, když ste šla do
kina, na čem vám záleželo?
VP: no to už sem předem věděla
LR: mhm
VP: že todle je dobrej film,
LR: mhm
VP: jo, a to už tak- taková fáma šla, pudem do kina,
LR: mhm
VP: bude moc hezkej film,
LR: mhm
VP: jo, no tak to to bylo takový jako předem už tak nějak dost
určený
LR: mhm takže ste si vybírala podle filmu nebo podle toho kina?
VP: [no podle]
LR: [kam ste šla]
VP: herců
LR: podle herců, aha
VP: podle herců a podle eventuelně podle podle děje také.
LR: mhm
VP: jo, když by to bylo třeba nějaká žán dark ((Jeanne d'Arc)) nebo
něco takovýho, no tak na takových sme šli a nebo eště byl takovej
nějakej film ee s Napoleonem,
LR: mhm
VP: tak na takový sem chodila, když to bylo historický, [historický
filmy]
LR: [to ste měla ráda]
VP: to mě bavilo
LR: mhm mhm a vy ste teda říkala, že bylo důležité, kdo ve filmu
hrál
VP: mhm
LR: tak jaký pamatujete si na nějaké oblíbené herce nebo herečky,
které ste měla?
VP: no měla sem
LR: a kde hráli?
VP: aji z té, z té dávné doby, jak vám říkám, si už to tak moc
nepamatuju, [ale]
LR: [mhm]
VP: líbili se mi třeba Korbelář ((Otomar Korbelář))
LR: mhm
VP: líbil se mi ee (...) Mahen ne Mahen ((Jiří Mahen)) (e jak) ten
on hrál dejme tomu (...) si nemůžu na žádný jméno vzpomenout, ale
jinak nejsem tak blbá ((smích))
LR: ((smích)) a proč se vám anebo jaké typy herců se vám líbily,
proč se vám zrovna líbily, [já nevím,]
VP: [jo no]
LR: ten Korbelář ((Otomar Korbelář)) třeba
VP: ten Korbelář ((Otomar Korbelář))?
LR: mhm
VP: jo (..) ten se mi líbil vzhledem
LR: mhm
VP: líbil se mi třeba tou rolí, co hrál
LR: mhm
VP: líbil se mi způsobem i zpěvem třeba, jo
LR: mhm
VP: no a ten se mně líbil Korbelář ((Otomar Korbelář)) a hm tak to
bylo herců přece no a hégr ((Karel Heger))
LR: mhm
VP: a potom (...) no teď sou tydlety takový ten (...) Marvan
((Jaroslav Marvan))
LR: aha
VP: Marvan ((Jaroslav Marvan)), potom ten (...) už taky tendleten
zemřel ten (...) ee ten se mi taky moc líbil, ten hrál advokáty a
takový, no a pak tyhle mladý taky, co hráli tak jako v takovejch
lehčích
LR: mhm
VP: op- ee takovejch dějích.
LR: mhm dobře a když se vám ten film líbil, stalo se vám někdy, že
byste na něj šla víckrát?
VP: (..) no to sem jedině, no jo, já si na toho herce nemůžu
vzpomenout, to je ten francouzskej herec, to byly ty manévry nějak
se to jmenovalo, ale to nebyly manévry, to byl společenskej film.
LR: mhm
VP: (...) no teda (...) hm nevim (.) já sem s nim ty ty filmy, ty
všecky na ty filmy všecky chodila
LR: mhm a na některém ste byla teda i víckrát?
VP: a někdy jo
LR: jo?
VP: na těch manévrech určitě, takový nějaký manévry z lásky ((Velké
manévry)) nebo já nevím, něco takovýho
LR: mhm
VP: se to menovalo, to sem viděla ee aspoň dvakrát, ale jinak tak
sem nechodila víckrát.
LR: mhm dobře. a kde ste získávala informace o těch filmech?
VP: (..) já myslim, že to je taková (.) taková šeptanda
LR: aha
VP: jo, že si to jeden druhej mu řekne a nebo už předem se ví todle
todle hráli tam a moc se to líbilo, jo
LR: mhm
VP: asi takhle
LR: a sledovala ste i plakáty?
VP: jo
LR: jo
VP: mhm
LR: mhm a bylo pro vás důležité, jestli je ten film černobílý nebo
barevný?
VP: no tak samozřejmě v pozdějš, když začly barevný filmy, no tak
ten černobílej
LR: mhm
VP: to už nepřitahovalo
LR: mhm
VP: jo
LR: a když ste se narodila v roce devatenácet třináct, ste říkala,
takže ste chodila i vlastně na začátku na němé filmy? zažila [ste]
VP: [jo]
LR: jo?
VP: jo, četlo se to,
LR: mhm
VP: titulky.
LR: mhm
VP: a hrála při tom kapela taková, nějakej orchestříček
LR: mhm
VP: tak to sem chodila na takový
LR: mhm
VP: to eště to bylo v sokolovně ve Frýdlantě
LR: mhm a když byl ten přechod na ten zvukový film, tak se hrály
třeba někde i ještě ty němé a někde ty zvukové, tak jestli ste si
vybírala, jestli pro vás...
VP: no no to už asi spíš vy- sem vybírala ten barevnej,
LR: ten zvukový
VP: no jo, ten [zvukový]
LR: [zvukový], to pro vás bylo lákavější.
VP: jo jo
LR: mhm dobře tak (.) tak a pamatujete si tady v Brně, jaké byly
rozdíly mezi těmi kiny, třeba v interiérech nebo v přístupu
zaměstnanců?
VP: (...) aha (..) no jo (.) to bylo v té době, když sme byli ee
když byla válka
LR: ano
VP: takže to
LR: tak třeba některá
VP: to sme ignorovali
LR: mhm
VP: takový filmy
LR: ale ta kina, ta ty budovy byly třeba nějaké luxusnější tady v
Brně a zase třeba méně
VP: (.) no to ledaže to bylo třeba v Husovicích
LR: mhm
VP: a nebo že to bylo přímo v Brně
LR: mhm
VP: v městě, tak to mohlo být rozdíl
LR: mhm
VP: jo ale (..) (no) chodili sme do těch Husovic do kina chodili,
zas to bylo poměrně blízko
LR: mhm
VP: my sme bydleli v Čechově čtvrti nahoře
LR: mhm
VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho
LR: mhm
VP: podle toho, co tam [hrajou]
LR: [co tam] hráli mhm
VP: jo
LR: dobře
VP: a když to bylo jako zabraný vod Němců nebo nějak tak, tak se tam
nešlo.
LR: mhm a pamatujete si, z čeho se skládal obvykle program té
projekce?
VP: no tak nejdřív byly nějaký zprávy,
LR: mhm
VP: nejdřív byly nějaký zprávy, z toho týdne
LR: mhm
VP: jo a pak bylo něco teda z venkov- z venku ee jako (...) ee z
cizí země třeba něco, jo.
LR: mhm
VP: no (nevim) co eště
LR: a zajímaly vás tyhle části toho programu, třeba ten týdeník?
VP: no tak jo, von mě zajímal,
LR: mhm
VP: ten týdeník mě zajímal a bylo dost takovejch, že říkali, no co
nám to ukazuješ, co co co nám to, že to nemusí byt.
LR: mhm
VP: ale mě to dycky zajímalo.
LR: zajímalo
VP: mhm
LR: mhm a byla ste někdy u někoho doma nebo třeba vy a promítali ste
filmy doma nebo někteří vaši známí?
VP: no (...) jo ale nějak si moc na to nevzpomínám, že to bylo (..)
už tady v Brně myslím
LR: už tady v Brně
VP: mhm (.)
LR: myslíte někdy v- během té s- během té války to bylo
VP: no asi
LR: a bylo to u někoho z vašich známých
VP: no v tom případě určitě to muselo být někde z- z- ze známých,
anebo jestli to nebylo tak jako taková nějaká malá společnost
LR: mhm
VP: (...) a co to mohlo bejt ale (...) nějaký ukázky jenom [myslim]
LR: [mhm] mhm takže to nebylo kino, ale byli ste u někoho doma, ale
pamatujete [si-]
VP: [jo, třeba] sportovní [taky]
LR: [sportovní,] aha
VP: z tenisových utkání,
LR: aha
VP: z lyží,
LR: aha
VP: takový sportovní utkání, na to sme se chodili někdy dívat [taky]
LR: [mhm]
VP: (k těm)
LR: aha, takže měli vlastní promítačku doma a sháněli si někde
filmy?
VP: jo
LR: aha a pamatujete si nějaké podrobnosti nebo?
VP: vůbec ne.
LR: vůbec.
VP: to mně nějak uniklo, ale vím, že na nějaký takový jako (..)
tenis a nějaký jako možná aji krasobruslení
LR: mhm
VP: na takovýho něco sme se [byl]
LR: [mmh]
VP: nebo lyžování, na to sme se byli dívat
LR: a to vás zajímalo?
VP: jo, to mě zajímalo
LR: mhm
VP: mě sport dycky zajímal
LR: mhm
VP: taky sem lyžovala, hrála sem tenis, no, s těma bruslema, to se
mnou moc nebylo, a no koupání plavání a [(tak)]
LR: [mhm] dobře takže vy ste tady bydlela v Brně po roce devatenácet
třicet devět, takže pak přišly vlastně tady ty protektorátní [změny]
VP: [no]
LR: že jo, a byly i v kinech
VP: hm
LR: pamatujete si na to, nebo působilo to na vás nějak?
VP: no, já myslím, že sem v té době moc nechodila [do kina]
LR: [aha] mhm
VP: protože to sem jako kdyby ignorovala dejme tomu a taky (.) já už
v tej době sem měla zavřenýho manžela,
LR: mhm
VP: vod roku štyrycet (...) štyrycet sedum sme se brali, čtyrycet
devět ho sebrali a pak sem ho jedenáct let [neměla]
LR: [mhm]
VP: takže a pak sem m- mezitím se mi v devětaštyrycátým narodila
dcera
LR: mhm
VP: tak já sem v- v- neangažovala na tydle věci, já sem čistě s-
žila pro tu dceru
LR: mhm
VP: a v takovým určitým jako ee no smutku
LR: mhm
VP: bych řekla, protože ta doba byla tak otřesná
LR: mhm
VP: mezitím jak mě tak- tatínek umřel v- ve čtyřicátým pátým hned po
válce.
LR: mhm
VP: a na tak to byly takový těžký roky.
LR: mhm
VP: tak to já sem do kina moc [nechodila].
LR: [mhm] takže si nevzpomínáte na nějaké, třeba že by tam byly
němec- že by tam byly titulky nebo něco, nebo ty týdeníky německé,
VP: no, titulky německý možná byly, ale při čem to
LR: mhm
VP: že by to byl vojenskej film, to myslím si že ne.
LR: mhm
VP: že to byl třeba nějakej takovej s- ee společenskej film, ale že
měl třeba německý titulky, to [to to]
LR: [mhm]
VP: se může stát
LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina
dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a
zase třeba kina česká?
VP: aha, jo to myslim že bylo.
LR: mhm
VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl
ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim,
že to právě
LR: mhm
VP: bylo někde tam (...)
LR: a to kino bylo teda německé?
VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy
než česky
LR: mhm a
VP: ale já si [myslím],
LR: [ano]
VP: že já sem to dost ignorovala
LR: aha
VP: že sem se o to nezajímala
LR: mhm mhm a změnil se výběr filmů, na které ste chodila v době
toho protektorátu?
VP: no já sem měla dycky ráda takový společenský filmy a hm hm
takový jako ee operetní
LR: mhm
VP: ve filmu
LR: mhm
VP: jak byla ta em hm hm hm lejdy lejdy ((Lady - neidentifikováno))
jak se to menovalo
LR: myslíte název nějakého filmu?
VP: no (...) já sem tak pos- pozapomněla takovýdle věci, protože sem
potom opravdu už se vo tydle věci přestala [zajímat].
LR: [mhm] (...)
VP: jak se ten film menoval? lejdy ((Lady - neidentifikováno))
LR: a to byl německý film? nebo nevíte
VP: ne ne ne [ne]
LR: [ne]
VP: to nebyl německý film, to já myslím, že to byl spíš jako nějakej
ee anglickej [nebo]
LR: [mhm]
VP: francouzskej (..) a možná taky rakouskej, to byly taky dobrý
filmy, ty rakouský
LR: mhm (..) no to nevadí a (.) v té době protektorátu tady byly víc
ty německé filmy, tak jak to na vás působilo, vadilo vám to,
nevadilo vám to, byla ste ráda?
VP: no ráda sem [nebyla].
LR: [mhm]
VP: ale to mělo úroveň, když to teda byl nějakej lepší [film],
LR: [mhm]
VP: hm tak to mělo úroveň.
LR: mhm
VP: to sem (byla) aji jo na to šla.
LR: mhm (.) a jak se v- v době protektorátu diváci chovali v kině,
pamatujete si nějaké rozdíly, že by tam byly?
VP: kdo tam chodil?
LR: kdo tam chodil, nebo třeba, já nevím, že by třeba hučeli během
týdeníku nebo (..)
VP: já sem to nesledovala.
LR: mhm mhm
VP: to mě celkem nezajímalo.
LR: mhm
VP: kdo tam byl, no když to byl někdo známej, no ee tak to bylo něco
na potkání třeba nebo z práce nebo tak, [ale]
LR: [mhm]
VP: to sem jako tak ani nezaregistrovala
LR: mhm
VP: takže nevím ž- že by tam že že to mohlo bejt něco ke sledování
LR: mhm a lidé se chovali jinak v době toho protektorátu, když se
dívali na film?
VP: tak to myslím že [ne].
LR: [ne].
VP: to já si [nepamatuju]
LR: [mhm]
VP: nic takovýho
LR: nepamatujete si, že by třeba hajlovali během promítání
VP: jo, tak to [ne].
LR: [ne]. Dobře, a když se blížil konec války,
((rozhovor přerušen příchodem třetí osoby))
LR: tak už se blížíme ke konci.
VP: jo.
LR: tak by mě zajímalo, když se blížil konec války, tak jestli se
změnilo třeba chození vlastně, nebo jak ste chodila do kina nebo jak
se diváci chovali, když třeba viděli, že už bude konec té války (.)
jestli se něco změnilo?
VP: (.) no já myslím, že já sem v té době málo takhle veřejně někam
[chodila].
LR: [mhm] mhm
VP: jak vám říkám, toho manžela sem měla zavřenýho,
LR: mhm
VP: já sem měla myšlenky někde jinde
LR: mhm
VP: než na nějaký kina a ee celkem sem tak neměla ani moc
příležitostí sama ee i- nebo s- ne- nech- nechtě- netoužila jsem
sama nikam jít
LR: mhm
VP: a ty kamarádky třeba už byly vdaný zase [taky],
LR: [mhm]
VP: a měly i s tím manželem známosti, kdežto já sem zůstala sama, no
tak já sem se vo to tak ani moc neto, mimo sem měla maminku starou
LR: mhm
VP: tak e tu sem opatrovala až do šestadevadesáti nebo
sedumadevadesáti let, když už sem třeba aji byla v- z práce doma
LR: mhm
VP: takže já sem tydle pos- ty tydle roky prožila dost tak ee málo
ee málo radostně nebo
LR: mhm
VP: nebo málo šťastně
LR: mhm
VP: nebo ee pořád sem nevěděla, jak jak to všecko dopadne (..) hm
LR: a vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození, po konci
války, na třeba na nějakou zvláštní zajímavou atmosféru?
VP: (..) hm já nevím
LR: dobře, to nevadí. a (teďkon) úplně poslední věc, já tady mám
seznam takových filmů, [tak já vám to ukážu].
VP: [jo, tak mi to připomeňte]
LR: já vám ho ukážu a třeba si na něco vzpomenete,
VP: mhm
LR: že ste na tom byla v kině .
VP: no, [no]
LR: [a třeba] jestli si vzpomenete, kde, s kým...
VP: no polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) a dvě srdce ve
tříčtvrtním taktu ((Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu)) [to sem viděla
( )]
LR: [to ste říkala, ano]
VP: to nemáte hadi- neznáte Hadimršku ((To neznáte Hadimršku))
LR: mhm
VP: to sem viděla, Kouzlo valčíku asi taky, Lelíček ((Lelíček ve
službách Sherlocka Holmese)), to je zase tak (všelijak, no,)
Pobočník Jeho Výsosti, no jo, čibi ((Csibi, der Fratz)), no to je ta
fra- rakouská Mata Hari, tu sem neviděla, Cácorka taky ne, Moderní
doba, Tři muži ve sněhu jo, to sem myslim viděla, Svět patří nám
(..) to sem myslím neviděla dobrá z- ((Dobrá země)) Sněhurka a sedm
trpaslíků, Ducháček to zařídí,
LR: mhm
VP: (...) Tři děvčátka pokračují, u plné- U pokladny stál to jo, To
byl český muzikant, to byl asi Hašler ((Karel Hašler)), ne?
LR: mhm
VP: to asi jistě, Město ztracených, to nevim, Opereta, Roztomilý
člověk jó, jo Oldřich Nový
LR: mhm mhm
VP: Vídeňská krev, to sme byli aji s manželem eště kdysi
LR: mhm
VP: Muži nestárnou, minchhauzn ((Münchhausen)) Dobrodružství barona
Prášila, to taky asi, Tanečnice, La Paloma, no, neviděli ste bobíka
((Neviděli jste Bobíka?)) to sme neviděli a Její oběť to taky né. a
Sobota
LR: mhm
VP: Sobota, jako Luděk Sobota?
LR: ne, film.
VP: film, no a Luděk Sobota, ten se mi taky dycky
LR: jo?
VP: m- mě rozesmál
LR: ((smích))
VP: a no tak pořád vzpomínám na toho Francouze (...)
LR: a nepamatujete si třeba na některý ten film
VP: ee
LR: ten film, tady ten seznam třeba, že ste na tom někde byli,
říkala ste na té Vídeňské krvi ((Vídeňská krev)) ste byli
s manželem,
VP: jo.
LR: pamatujete si třeba ještě kde ste na tom byli?
VP: no (.) jo počkejte, ale to nebyl film, to bylo divadlo.
LR: aha, takže ste byli... [mhm]
VP: [to] bylo divadlo a taky to bylo tady v Brně jak je skala
((Scala)), tak zezadu je kino
LR: aha
VP: jo tam to bylo, nó to to se nám moc líbilo.
LR: mhm
VP: nebo prostě to sme tleskali a to byl m- to byl moc hezkej večer
(.) no (...) no tak jak [jak ste byla]
LR: [no já sem]
VP: se mnou spokojená?
LR: no velmi, velice spokojená ((smích))
VP: ((smích))
LR: já už jsem skončila s těma otázkama, takže (teďkon) třeba
kdybyste eště něco vy, na co sem se neptala nebo...
VP: aha
LR: pamatujete si ještě něco třeba tady právě z toho Brna o těch
kinech?
VP: aha
LR: jenom jestli sem náhodou na něco nezapomněla, co byste ještě
chtěla dodat.
VP: no počkejte (...) v cirkuse taky sme byli tady v [Brně]
LR: [mhm]
VP: s mojí sousedkou
LR: mhm
VP: a to byl Kludský myslím
LR: mhm
VP: a to s těma koněma, to bylo moc hezký a ten k- kd- ten co ty
koně jako em jak se jim říkalo žokej nebo to já nevím v cirkuse, ten
byl známej,
LR: aha
VP: jo tak ee tak (sme tak jako) věděli komu tleskáme, to bylo pěkný
a že když je někde ně- nějakej známej, tak to dycky je to takový
nějak veselejší (...) já jen lituju, že já nevím ty jména těch herců
a všecko sem to znala.
LR: mhm
VP: všecko sem to znala a měla sem je jako vopravdu jak ve škatulce.
LR: mhm a vzpomínáte si, vy ste vlastně chodila do kina často a kdy,
kdy to pro vás skončilo, to pravidelné navštěvování kina ve vašem
životě?
VP: no myslím si v- že hlavně hlavně když už potom zavřeli manžela a
měla sem tu Janu
LR: mhm
VP: malou, tak to sem moc do kin nechodila.
LR: mhm
VP: to sem chodila do práce a a přes den a měla sem na starosti teda
maminku.
LR: takže tak v tom štyrycátém devátém, když se vám narodila dcera,
VP: vona se [narodila]
LR: [nebo]
VP: ve štyrycátém devátém.
LR: ano.
VP: v štyrycátým devátým a letos má šedesát.
LR: mhm
VP: tam jí mám na obrázku s tím psem.
LR: ((smích))
VP: a žije v Římě,
LR: aha
VP: vdala se do Říma.
LR: tak jo tak já tak můžu to už vypnout už se...
VP: hm
LR: už že už to vypnu. nebo jestli ještě něco máte o filmech o
kinech,
VP: ale já myslím, jo, vy ste to nahrávala?
LR: no ((smích))
VP: no já myslím, že by to tak aji bylo, protože já sem nebyla
takovej velkej milovník nebo já sem byla, ale já sem neměla v té
době tu náladu pro to
LR: mhm
VP: neměla sem tu volnost pro to a hm hm takže já sem to tak jako
[neprožívala]
LR: [mhm]
VP: jo, a pak už byla televize
LR: mhm
VP: tak na to už mi stačila televize [potom]
LR: [jo]
VP: jo, takže už sem potom nemusela [chodit]
LR: [mhm]
VP: do e do města do kina.
LR: mhm dobře.
VP: ale u nás u nás potom byla taky e ten ee dům umění nebo jak by
se to menovalo tam u nás nahoře ve f- v naší čtvrti ee dům kultury
LR: kulturní dům aha
VP: no tak tam sme tam se taky promítalo.
LR: mhm tak tam ste občas eště zašla.
VP: tam sem občas zašla
LR: dobře takže můžu vypnout? ((smích))
VP: ale tak jó.
LR: dobře.
konec rozhovoru