Quote

Rozhovor vedl/a: Lukáš Skupa a Soňa Morgenthalová
Rozhovor přepsal/a: Lukáš Kos
Datum a místo:

Rok narození: 1915

Bydliště do roku 1945: Narátorka se narodila v Brně a bydlela
pravděpodobně v Černých Polích. Roku 1936 se její rodina odstěhovala
na Slovensko. Roku 1939 se vrátili zpět do Brna, bydleli v ulici
Bratislavská ((Zábrdovice)).

Povolání: Učitelka - od roku 1936 do penze.

Povolání rodičů: otec krejčí, matka v domácnosti
Sourozenci: 3 – bratr 1918, sestra 1919, bratr 1922

LS: a už by se to mělo nahrávat, takže z- začneme jakoby takovým
shrnutím, já bych vás jenom poprosil, jestli byste mohla říct jméno
ee rok vašeho narození a bydliště do roku devatenácet čtyřicet pět

MH: (.) hm no tak ee Marie, tenkrát sem se menovala H., dnes
H.,

LS: hm

MH: ee

LS: rok narození

MH: devatenácet patnáct,

LS: á vaše bydliště do roku čtyřicet pět?

MH: hm tak em napřed Brno,

LS: hm

MH: a potom mm tři roky na Slovensku sem byla, do vzniku Slovenského
štátu a to sem byla na Trebišovsku ve Vojčicích a u Starej Ľubovně
v Jarabině.

LS: hm

MH: to je na hranicích Polska úplně. a potom za války ee v- rodiče
se přestěhovali na Bratislavskou šedesát sedum, ((Bratislavská 67))

LS: tady v Brně

MH: a to je ten cigánskej barák ((Muzeum romské kultury)) ((smích)

LS: ((smích))

MH: dnešní, byl to krásný dům, stěny dřevěný a tak, patřilo to
Židům, takže po válce ee bylo to vybombardovaný, poslední ee
bombardování padlo kousek vedle našeho domu,

LS: hm

MH: takže náš nás okamžitě evakuovali, a pak na Marxovu, ((dnes
Spolková)) kde tím pádem bylo rozbité kino, ((pravděpodobně Lidový
biograf))

LS: mhm

MH: tam bylo pěkné kino. toť vše.

LS: aa ee jenom jestli byste mohla upřesnit, kdy jste se odstěhovala
na to Slovensko, v kolikátém to bylo roce?

MH: devatenácet třicet šest.

LS: a zpátky do Brna jste...

MH: tř-

LS: se vrátila v roce

MH: deva- u už třicet devět, už tady byl Hitler.

LS: hm, takže jste šla zpátky do Brna.

MH: ano.

LS: á ještě bych se zeptal ee jaké jste navštěvovala školy do toho
roku devatenácet čtyřicet pět.

MH: ee ee reálné gymnázium dívčí na Mendlově náměstí,

LS: mhm

MH: což byla vynikající škola, páč tam byla i deskriptíva i
filozofie a mohli ste odtud jít na reálku a na na ee em univerzitu,
bez zkoušky, tenkrát stačilo maturitní vysvědčení.

LS: hm a ještě jestli se můžu zeptat, do toho roku devatenácet
čtyřicet pět už jste se provdala?

MH: ne.

LS: až po roce [devatenácet čtyřicet pět.]

MH: [později.]

LS: hm a ještě bych se zeptal, ee jaké bylo povolání vašich rodičů
před tím rokem devatenácet čtyřicet pět, co dělali vaši rodiče.

MH: em tatínek byl v ee k-, tak napřed měl obchod s ee ( ) a za
první války, když narukoval, tak to sežrali <moli,>

LS: ((smích))

MH: a tak potom krejčoval, měli svou firmu, no a maminka mu
pomáhala, byla doma víceméně a ve válce zemřela. protože nasadili
mýho bratra do Berlína a to ju skolilo.

LS: aha mhm.

MH: tam byl dvakrát zasypán.

LS: hm a ještě jsem se chtěl právě teď zrovna zeptat, jestli jste
měla nějaké sourozence?

MH: ještě tři.

LS: ještě [tři sourozence].

MH: [já jsem byla] nejstarší, teď jsem sama už.

LS: hm a v kterém roce se narodili? ti sourozenci?

MH: tak em hm, ten po mně bratr v osmnáctém, sestra v devatenáctém a
nejmladší bratr v dvaadvacátém roce.

LS: mhm teď bych se vás zeptal, ee jakého nejvyššího vzdělání jste
dosáhla.

MH: tak gymnázium osmileté.

LS: mhm

MH: s latinou osm roků samozřejmě, tenkrát, a pak to byla Státní
pedagogická akademie,

LS: hm

MH: kterou zřídili právě protože už Hitler byl u moci, tak se
vědělo, no vysoké školy už bych nedodělala a potřebovala sem
zaměstnání, nemohli mě naši živit, že? ta tenkrát byla krize, velice
těžká.

LS: hm hm

MH: a em, tak to byl jednoroční, kdy sem se musela naučit hrát na
housle za prázdniny, dělala se zkouška z houslí a ze zpěvu a to u
Vinše ee u Štědroně zpěv, a em ee jakpak se jmenoval, toho sem
zapomněla z houslí, stařeček to už byl, tak ee tam se předpokládalo
ee, z předmětů vyučovacích byla čeština, ale museli jsme dělat i
dívčí ruční práce, chlapecké ruční práce, jo? ee kreslení ee a bylo
nás sto deset,

LS: hm

MH: čili nebylo pro nás ee jiné místo na výuku,

LS: mhm

MH: než na chlapeckém učitelském ústavě v aule, vzadu bejvala ( )
seděli sme ta- ta- tak, ty ty parádní lavice,

LS: ((smích))

MH: to mělo takovoudle desku jenom pod zadeček, ((smích)) si
nepřejte na tom pět hodin sedět>

LS: ((smích))

MH: a z našich prv-, filozofie tam byla a ee k maturitě tam, zákony,
to dneska učitelé neznají, a em př- maturita tam byla ze ee z pěti
předmětů se maturovalo, ale sedum sme se jich museli naučit a až tam
u maturity sme se dozvěděli, který předmět to je.

LS: hm

MH: a vélmi vzpomínám na dva profesory, ee kteří zahynuli
v koncentráku, doktor Jan Uher, ee vynik- vynikající ee psycholog a
pedagog a didaktik, jeho hlavním jako takovým zájmem byl problém
kázně na školách,

LS: hm

MH: dneska by zaplakal, a druhý byl profesor e filozofie, doktor
Hrubý, ten zahynul v Dachau.

LS: hm

MH: toho umučili v Dachau. my jsme museli dělat soudní lékařství,
patologii, to to sme chodili ee nevím jak se, no snad nějakej
zeměpisnej ústav, taková (černorudá) na rohu Antonínské a Kounicovy,
tak tam, k doktorovi Sukovi,

LS: mhm

MH: bylo to nesmírně zajímavý u něj, protože ee on cestoval po světě
a a věděl různý věci

LS: hm hm

MH: tehdy by kantoři měli znát s hm

LS: hm

MH: třeba jak sem- lebka (ztenkne), museli jsme pitvat, <to bylo
otřesný,> protože když vytáhli ty věci z formaldehydu, tak to

LS: no

MH: si nepřejte, hm chodili sme na univerzitu, část přednášek byla
na univerzitě, část tam a na praxi, no ee na psychoed- na
psychologii ee ten doktor byl Srb tuším a měl tam živou opici,

LS: ((smích))

MH: které sem se bála, teda a

SM: (volně?)

MH: v kleci, né volně, ale přesto, bylo to nepříjemný. aa ee,
chodili sme na praxi ee do em na Křídlovickou, ee no to je ee,
Křídlovická, ta škola, to je takovej trojúhelník, Mendlovo náměstí
proti vchodu do školy gymnázium byla socha Mendlova, kterou pak
přestěhovali ee na ee do kláštera, pak tam byla měšťanka, obecná, ta
byla přesně při východu z Nemocnice u svaté Anny, teď je to všecko
už jinak,

LS: hm

MH: zrušili ty školy, je to škoda, páč, bylo to na konci Úvozu, že a
Mendlova náměstí. to ovšem vypadalo jinak než dnes, tam tramvaj,
projížděla dvojka. ee na ne ee k tomu k Centrálce. a zastávka byla u
školy teda. no a ee n- na té obecné je zajímavý, že tam učil
spisovatel Pazourek ((Vladimír Pazourek)).

LS: hm hm

MH: tak a byl, to byl číman. pak sme chodili na praxi na chlapecký
učitelský, na dívčí a k nějaké Marii Němcové na Vídeňku, to je
Koněvova pozdější, a protože nás bylo sto deset, proto muselo být
tolik škol kolem nás, aby nás mohli rozdělit, měli sme rybářské
stoličky, ty byly vyskládané vedle varhan a vždycky jsme každý
popadl svou stoličku

LS: ((smích))

MH: a šli sme na praxi. jo, to bylo velmi velmi účelně rozmyšlený a
řeknu vám, za ten rok sme se mnoho naučili. a proti dnešku byla
jedna zajímavá věc, když sme toto absolvovali, tak sme byli učitelé
jedna až pět.

LS: hm

MH: a pak sme za ts- pak sme museli za tři roky složit zkoušku
způsobilosti a to dnes myslím, že není. řekla bych něco jako
atestace u lékařů, jo?

LS: hm hm

MH: a pak em byly zavřeny vysoký, čili na druhý stupeň se ně- nedalo
postupovat, takže potom po válce jsem dělala kurzy na univerzitě,
pro nás zařídili a tam jsem si udělala em zkoušku z matematiky,
fyziky, chemie a biologie.

LS: hm

MH: a velmi, velmi vzpomínám na profesora Zahradníčka z fyziky, ty
fyzikáře sme měli dva. profesor Zahradníček aa em ten toho druhýho
si nepamatuju. ee ten druhý, to byla samá teorie, já sem u zkoušky
dostala vypočítat, jakou rychlostí letí hvězda, když se mění barva,
to známe doplerův princip ((Dopplerův jev)), jo? dneska bych to
nezvládla samozřejmě, už to všecko člověk zapomene. ale to, co dělal
Zahradníček, nezapomeneme. to byl úžasný experimentátor a ee co
všecko, on byl tak úžasný, byl to starší pán už před penzí,

LS: hm

MH: myslím si, že už přesluhoval, například jak setrvačník, tak měl
kolo od vozu, které roztočil, skočil na to a teď s-

LS: ((smích))

MH: se otáčel jo a ukazoval setrvačník, vlastně. nebo ee v té
posluchárně byl přístroj, který ukazoval, jak působí váha a
přitažlivost, gravitace, že my přitahujeme zemi a země přitahuje
nás. tam se to pohybovalo, to bylo na elektriku. a em spousta
optika, mag-, všechny prostě partie z fyziky a ee pak vymyslel
úžasnou věc, protože tenkrát začala jednotná škola,

LS: hm

MH: to byla pohroma pro naše školství, to vám řeknu. tak ee sss
nebyly zařízené mm kabinety na to, takže on, to bylo v roce čtyřicet
sedum, čtyřicet osum. on vymyslel todle, koupím, univerzita
nakoupila laciné kufry, takové papíráky a do každého kufru dal ee
jedno oddělení fyziky. a my, kteří jsme byli tam na univerzitě
vyškoleni, tak jsme to uměli používat, stačilo napsat žádanku,
poslat školníka, ať donese třeba magnetismus, elektriku, jo?

LS: hm

MH: takže já sem třeba se procházela před katedrou a (Rumkorf)
posílá, že a teď přesně ukázala tu sinusoidu, jak ee světlo se
(rožíhalo) v těch ( ) a (zhášelo) v uzlech, prostě jedinečný,
všecka oddělení fyziky, který kantor dbal,

LS: hm

MH: tak si to mohl vypůjčit a všecko perfektně demonstrovat. to byl
Zahradníček. pak tam byl senzační ee profesor na biologii, doktor
Hrabě. ten s námi chodil na exkurze, takže v životě poprvé jsem
viděla skorce vodního ee v údolí, na Říčkách, jak se de k Muchově
boudě. ale to už vás nezajímá toto, no a z fyziky byl...

LS: my už se trochu odkláníme vlastně od toho tématu, já bych
jenom...

MH: to jsme daleko vod filmu.

LS: já bych jenom teďka vás poprosil, jestli byste mohla ještě jenom
stručně shrnout, jaké bylo vaše povolání v podstatě až do odchodu do
důchodu.

MH: učitelka.

LS: celou dobu jste učila.

MH: celou dobu jsem

LS: hm

MH: a mám vyznamenání, zasloužilá kantorka.

LS: no <vidíte, ((smích))>

MH: no vidíte, to byla fůra práce zadarmo,

LS: hm

MH: to byly em z fakulty ke mně chodili na přírodopis a na chemii,
na hospitace. měli u mě první výstupy, musela sem to hodnotit. pak
sem eště udělala kurz, když začaly dílny, tak usoudili, že to
zvládnu,

LS: hm

MH: páč moji dědečkové byli samí kováři, od dob Jiřího z Poděbrad, v
Kunštátě, a tak sem dělala kurz ve Zbrojovce, učňovskej, na kovo,

LS: hm

MH: a v umělecké průmyslovce na Husově na dřevo. kvalitní úžasný f-
hm kurzy, no takže sem učila i dílny, co mám povídat, dělala
recenze, dělala na osnovách, to už k filmu nepatří, to je pasé
všecko. ale...

LS: já bych se [vás zeptal]

MH: [prolezla sem] fůru továren tím pádem, dostala sem se na em na
úžasný exkurze,

LS: hm

MH: kam bych se normálně nikdo, já sem byla ve Žďáru nad Hronom v
mlíkárně a v Ústí nad Labem, v Pardubicích v Semtíně atd.

LS: hm já bych se vás zeptal teďka, kdy pro vás skončilo pravidelné
navštěvování kina.

MH: já sem cho- nejvíc sem chodila do kina za války.

LS: hm

MH: páč to em divadlo nebylo, a kino bylo po ruce, finančně
dostupné, a potom em až už sem byla starší, tak sem nesnášela
blízkost jiných lidí. dodneška to nesnáším. takže vím, že na Emu
Destinovou ((Ema Destinová)) sem šla až do Jundrova do takového
moderního kina ((pravděpodobně kino Světozor)), kde byly daleko od
sebe ty židle,

LS: hm

MH: a em to prostředí bylo takové (.) poprvé a naposledy sem tam
byla.

LS: hm

MH: a moc sem toho nenakinařila, em jediná kina, jediné filmy, které
sem navštívila víckrát, bylo po válce hry lásky šalebné ((Hry lásky
šálivé)) s Kopeckým ((Miloš Kopecký)), turzanovovou. ((Božidara
Turzonová)) a potom za války filmy s Marikou rek. ((Marika Rökk))

LS: hm

MH: protože mě zajímalo tanec, balet a takovýhle věci. a vona byla
teda jedinečná. tuším, že to byla Maďarka.

LS: to byla Němka.

MH: Němka?

LS: hm

MH: jako tanečnice senzační.

LS: hm

MH: no tak za války, že, tady nešly americký filmy,

LS: no

MH: tady šly [německý.]

LS: [no, no.] takže kdy asi teda pro vás skončila ta pravidelná
návštěva kina? vy ste říkala, že za války ste chodila hodně,

MH: za války hodně [a]

LS: [a] potom?

MH: po válce, no poslední rok už ne, protože sme byli
vybombardovaní, tak po válce sme se přestěhovali a em neměla sem čas
ani.

LS: hm

MH: já sem byla tak zapřažená [ve škole,]

LS: [hm, jasný.]

MH: zahrada tam byla na krku, a em prostě to nešlo.

LS: dobře tak teď už teda můžeme přejít k prvnímu okruhu otázek,
které se týkají těch kin, a které se týká toho nejmladšího období do
deseti let, kdy ste navštěvovala obecnou školu. takže první otázka
bych se vás zeptal, jestli si vzpomínáte úplně na svojí první
návštěvu kina.

MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě,
sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny
((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl
pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna
funguje dodneška [jistě.]

LS: [mhm mhm]

MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,

LS: hm

MH: na Dornychu.

LS: hm

MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej. ale pamatuju si, že v
těch letech, nevím kdy to bylo, em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,

LS: hm

MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.

LS: hm

MH: žádná kontrola uvádění, nic.

LS: hm

MH: kdes- pak tam byla (narpa) tuším v tom em prostoru. to kino tam
zaniklo.

LS: já myslím, že Universum že je dneska jak je městské divadlo. že
tam bylo Universum dřív. ne?

MH: ne. ne. divadlo bylo Na hradbách, Reduta, Reduta a em to em tam
rozhodně, a na Veveří bylo divadlo. to bylo vybombardovaný. po
válce, po válce to...

LS: ne, já sem myslel teďka, jak ste říkala to kino Universum,

MH: ano.

LS: tak že dneska místo toho kina je tam městské divadlo v těch
místech. je to tak?

MH: no

LS: já mám dojem, že jo, teda. [já se můžu podívat na ulici, jak se
menovala.]

MH: [ne, em u Mrštíků?] ((Divadlo bratří Mrštíků))

LS: (.) já tady mám seznam těch kin, tak se můžeme podívat, jak se
menovala ta, ta ulice,

MH: já si pamatuju prvně Edison, em ed- teda Edison na Dornyhu, to
bylo soukromé fi- em no tu Lucernu ((Lucerna)), sme tenkrát, to si
pamatuju, a na tom náměstí Svobody, bylo to mezi Rašínovou áá
Běhounskou. tam v tom místě. [v tom domě.] ((Úderka))

LS: [em tady teda] em [Bio Universum]

MH: [jestli je tam dnes] divadlo, já už sem deset roků tady, tak to
já nemůžu vědět, víte?

LS: mělo být Nová ulice, později se menovala [Lidická.]

MH: [ne ne.] na Nové, na Nové to sou Mrštíkovci ((Divadlo bratří
Mrštíků)), zcela určitě. páč sem tam měla předplatný a, a byla em
jan- em tam by- bylo pódium ještě,

LS: hm

MH: em ne, tam em tam sou Mrštíkovci ((Divadlo bratří Mrštíků)), na
tom náměstí už div- em ani kino, ani di- tam byl na rohu na Rašínovu
uzenář, pak em pak byla (narpa) prodej papírů, a pak je ten roh
proti šlechtičnám ((Palác šlechtičen)). na Běhouskou.

LS: a nevzpomínáte si teda, jak se to kino menovalo, jak ste říkala,
že tam ty filmy [šly]

MH: [já to] nevím určitě, mám dojem, že Universum. ale nemůžu za to
ručit. víte, mě to až tak...

SM: neměla ste náhodou na mysli kino Aktualita?

MH: ne. tenkrát nebyly aktuality, ne, ten týdeník, co byl později,
to tenkrát nebylo.

LS: protože potom ještě bylo kino Čas, které bylo naproti nádraží, a
tam ty [filmy běžely]

MH: [ano,] tam bylo kino Čas, a potom em byly v Židenicích dvě kina,
na Gajdošově, ((kino Astra)) to bylo vybombardovaný, to bylo krásné
kino. a pak proti Drápalově hospodě, ((pravděpodobně kino Světozor))
nevim, jak se ta ulička menuje ((pravděpodobně Vojanova)). tam byl
jednou hostem Plachta ((Jindřich Plachta)) se souborem, a em dcera
toho hostinského si vzala mýho tehdejšího ředitele, tak nám
vykládala, jak pan Plachta ((Jindřich Plachta)) je po obědě bavil
celou společnost, sundal kabát a začal cvičit. a předváděl sokolský
slet a tak. a že byl senzační,

LS: hm

MH: takový bezprostřední imitátor, že všecky teda napodoboval a tak.
tam byl, to kino myslím že, dvaapadesátým roce určitě fungovalo,
jestli teď,

LS: hm

MH: jestli spravili na Gajdošově, to vám nepovím. byla dvě kina v
Králově Poli, ((pravděpodobně kino Adria a kino Union)) potom
později, proti (Slovaňáku) ((Slovanské náměstí)) em tam dole, a
jedno níž k Brnu, ((pravděpodobně kino Elektra)) v Řečkovicích
myslím ani kino nebylo.

LS: hm

MH: páč já sem poslední léta, než sem šla sem, byla bydlela v
Řečkovicích nahoře.

LS: hm dobře. já bych se ještě teda zeptal, do těch deseti let, vy
ste teda nechodila do kina vůbec.

MH: né, absolutně.

LS: hm

MH: kdepak, do deseti let, to, to sme měli tak akorát na sešity.

LS: ((smích))

MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na
gymnázium, my sme měli slevu na divadlo.

LS: hm

MH: ale do kin sme nechodili.

LS: hm

MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.

LS: hm dobře, to nevadí teda, přeskočíme ty otázky, které se týkají
té zkušenosti dětské, a jenom bych se zeptal, tady v tom věku, jaký
byl názor vašich rodičů na kino.

MH: em tak ee zprvu žádný, oni do kina nechodili, vůbec, a
nezakazovali, prostě už sem byla velká, už sem si vydělávala, takže,

LS: hm

MH: ee prostě mohla sem jít, kam sem chtěla. ale mě ee em bylo
starosti za války moc. jo? no takže ee absolutně...

LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v
souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl
postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům.

MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla.

LS: hm

MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se
školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti
bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ),
to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina
sme nechodili, protože děti chodily samy.

LS: hm

MH: a se svými rodiči.

LS: hm

MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),

LS: hm

MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.

LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před
tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se
stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch
filmech.

MH: ne, nikdy ne.

LS: ne.

MH: nikdy ne. tam bylo, tam bylo tolik ee em měli sme velmi kvalitní
učitele, skutečně, jinak bych ten odbor neudělala, ty čtyři
předměty, to byla zcela výjimečný, to byl takzvaný druhý odbor,
protože fyzika a chemie byla po dvou hodinách, a na malé škole by se
kantor neuživil s tímto,

LS: hm

MH: a to nás bylo jenom sedum v Brně, kteří tuto zkoušku měli. jo?
to em to bylo jinejch starostí než chodit do kina.

LS: hm, jasný.

MH: a zvlášť na té ob- em pedagogické akademii, to bylo ráno
vyučování, odpoledne vyučování. tehdy v sobotu se učilo, že, a na
gymnáziu, ee my sme třeba v primě měli latinu sedum hodin týdně. a
osum roků, teď deskriptíva byla dva roky, filozofie dva roky, tam
sme se měli co otáčet, takže na ně- na film nebyl,

LS: hm hm

MH: nebylo pomyšlení.

LS: dobře, takže můžeme přejít už k tomu pozdějšímu období, když ste
skončila tu obecnou školu, nastoupila ste na gymnázium, em tak bych
se zeptal, jak často ste chodila do kina v tom období, když ste
chodila právě na to gymnázium.

MH: vůbec ne.

LS: ne?

MH: vůbec ne.

LS: a potom, když ste dokončila gymnázium?

MH: pak sem šla na Slovensko, tam sem šla jednou do kina ve Staré
Ľubovně, a to byla taková ratejna, vzadu košťata, vědra, že sem
úplně zírala, jestli je to možné toto, okresní město, dosti velké,
zámek a taková bída, takže kino tenkrát bylo skutečně v plenkách.

LS: hm

MH: a předtím v Trebišově asi bylo kino, ale já sem tam měla sedum
kilometrů. a nebezpečno a vlci a tak dále, to...

LS: hm hm

MH: nešlo se od- to nešlo někam jít.

LS: takže vlastně ani když ste chodila na gymnázium, [ste často do
toho kina nechodila.]

MH: [ne, vůbec. jedině] jednou sme byli celá škola v té Lucerně
((Lucerna)), to byla událost veliká, páč se šlo pěšky z Úvozu na
vrch, že, tak...

LS: hm a potom teda když ste se vrátila zpátky do Brna,

MH: tak byla válka.

LS: a to už ste chodila do kina?

MH: to už sem chodila hodně.

LS: a jak často asi ste chodila?

MH: tak to se nedá říct, ale někdy i dvakrát týdně.

LS: jo? hm

MH: se sestřenkou sme chodívaly. protože jiná kultura nebyla, bývaly
koncerty Na hradbách ((Městské divadlo Na hradbách)), na Kolišti
prostě, tam byl takovej altánek a tam bývala vojenská hudba, a
jinak...

LS: hm a

MH: zatemnění...

LS: ještě teda pardon sem se zapomněl zeptat, kdy ste nastoupila do
svého prvního zaměstnání vůbec.

MH: v šestatřicátým roce, v září.

LS: v roce devatenácet [třicet šest.]

MH: [v listopadu.] třicet šest.

LS: hm

MH: a byla sem rok na Trebišovsku, a potom dva roky u sta- tam je em
u Staré ee Ľubovně, sedum kilometrů vodtud. úplně na hranice.

LS: hm hm a na tu vysokou školu ste říkala, že ste nastoupila [až]

MH: [až] po válce.

LS: až po válce.

MH: v sedumačtyřicátým.

LS: jasně. hm em teď bych se teda zeptal, která kina ste
navštěvovala v Brně.

MH: em tak ee pěkné di- kino bylo proti Tomáškovi ((kostel sv.
Tomáše)) tam, jestli ještě existuje,

LS: ta ulice nevzpomenete si jak se menovala?

MH: Jalta? nevím.

LS: kino Jalta?

MH. mám dojem, že Jalta.

LS: hm já to zkusím najít.

MH: tam sem chodila, pak bylo Kapitol kino,

LS: hm

MH: to bylo ee jak je em jak je magistrát teď, jo? tak v tom bloku,
mýlím se, nebo je to...

LS: já teďka hledám ještě tu Jaltu ((Jalta)),

MH: víte, to já ta ména...

LS: dřív to byla Moderna.

MH: Moderna nikdy ne.

LS: tak Jalta teda, a na Jaltu se to přejmenovalo až v roce
devatenácet čtyřicet devět.

MH: to je možné.

LS: předtím [to byla Moderna.]

MH: [to bylo po válce.] to bylo po válce.

LS: a v do toho roku devatenácet čtyřicet pět ste teda říkala která
ta kina? že ste navštěvovala?

MH: to sem chodila na Marxovu ((dnes ulice Spolková)), jak se to
kino menovalo, to vám nepovím. ((Lidový biograf))

LS: já zkusím zadat [jak se]

MH: [bylo] vybombardováno. a sice při posledním náletě náletu na
Brno. tam padaly poslední bomby. (protože) sme tam bydleli, tak vím,
jedna padla před nás a jedna za nás.

LS: hm

MH: úplně to zvedlo střechu.

LS: tady teda mám napsáno Marxova Lidový biograf.

MH: možná, to vám, [za to vám neručím.]

LS: [Lido bio, Dělnický dům.]

MH: nevím.

LS: hm

MH: nevím. ale bylo to velice hezké kino a krásné prostředí, tuším,
že tam byl plavecký bazén taky,

LS: hm

MH: em

LS: a proč ste tady v tom období začala chodit častěji do kina než
předtím.

MH: no předtím em sem byla na Slovensku, čili nepřipadalo v úvahu, a
domů sem se dostala jenom o prázdninách.

LS: hm

MH: to bylo tak daleko, byly to rusnácké školy, řecko-katolické,
takže neexistovalo častějc cestovat, a přes pět set kilometrů, tak
em to byla časově strašná únava, a em za té války u nás bydlela
sestřenka, mladší než já, sme byly dvě holky mladý, tak s- i se
sestrou sme tam chodívaly. a em hlavně kde to bylo nejblíž.

LS: hm takže ste chodila s kým teda? do toho kina? když byste to
měla ještě s-

MH: no, s s těmi děvčaty, se sestrou a

LS: hm

MH: a s tou sestřenkou. a ji- po válce sme byli vybombardovaní,
přestěhovali sme se, a pak už sem měla ve škole takovou zátěž, a em

LS: hm

MH: když em ee když eště sem při tom dostudovávala, že, tak to, to
byly kurzy em na té univerzitě v sobotu, a esli v pátek, to už vám
dneska nepovím. ale chodí- a v neděli s- byly ty exkurze některé, ty
biologické. to to byl zápřah jako hrom.

LS: hm

MH: a samy ty zkoušky, em třeba z fyziky pamatuju, že čtyři propadli
a pátej to udělal. a já, když sem to udělala, tak sem byla šťastná,
že to mám z krku, a udělat v jednom roce všecky čtyry zkoušky, to
byla...

LS: hm tak to jo.

MH: já sem teda studovala hravě a lehce, ale em vím, že Zora
Čanková, kamarádka, dostala z toho (bazedof).

LS: hm

MH: to byl děsnej nápor.

LS: hm dobře. takže se zase vrátíme k tomu kinu, teďka teda mluvíme
o tom období, kdy ste se vrátila ze Slovenska zpátky do Brna, do
roku devatenácet čtyřicet pět,

MH: ano, čili válka.

LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše
nejoblíbenější a proč.

MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to
bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod
domova. nikdy se nevědělo ee ty nálety bývaly dopoledne teda, a em
bratra sem měla nasazenýho v Berlíně, čili v domově zle, maminka se
trápila, že, tak byla těžce nemocná, měla sem domácnost na starosti,

LS: hm

MH: otce, bratra,

LS: hm

MH: (dalšího), pak se voženil a, no nešlo to. finančně by to bylo
jako, to bylo laciné, to, já nevím kolik, jenom si pamatuju tenkrát
to korunu <potém>

LS: ((smích))

MH: a jinak, to bylo asi tak do pěti korun asi, to bylo levný
prostě.

LS: hm

MH: to byl takové em ee, dnes už mnohé z těch filmů by pro nás byly
příliš naivní, příliš prosté. ale některé byly skutečně pěkné. třeba
bárová ((Lída Baarová)), že, to to byla kvalita.

LS: vzpomínáte si na ňáký film konkrétní? ( )

MH: no tak Dívka v modrém, že, to je, todle. ale em nevzpomínám,
protože já sem, vopravdu sem říkala, že vám toho málo povím, já...

LS: né, to nevadí, to nevadí.

MH: no.

LS: a ještě bych se zeptal, jestli třeba naopak bylo v kině em v
Brně kino, které ste neměla ráda a kam ste vyloženě nechtěla chodit.

MH: em tak já sem nevy- já sem vybírala podle toho, kde hrál do-
dobrý herec, víte, který mě lákal, a em kde bylo tak přijatelně pro
mě. jo? jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem
třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino
em em Besední dům byl, (je tam).

LS: hm hm

MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila.
nevím proč, ale nelíbilo se mně tam. a ve městě sem chodila právě k
tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy
do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem,

LS: hm

MH: ne. ani na tom náměstí ((náměstí Svobody, kino Úderka)), tam sem
byla asi jednou nebo dvakrát, já em já sem nekinařila. pokud bylo
divadlo, pro mě bylo divadlo.

LS: hm

MH: i jako studentka. na operu na stání, a prostě, a koncerty teda.
filharmonie brněnská, ještě když hrála na (stadiu), z bídy, protože
neměli kde hrát, že, a em to bylo, to byla,

LS: hm

MH: to bylo, co mě lákalo.

LS: teď tady mám otázku, jestli ste em chodila do kin podle toho,
jestli ste šla sama, nebo jestli ste šla se sourozenci, nebo s
kamarády, nebo s přítelem,

MH: jo tak ((smích)) jo přítel to neexistovalo, to neexistovalo,
tenkrát byla puritanská doba, a když v kvintě jedna ee spolužačka ee
potkala profesorku, tadle profesorka ji utopila na přírodopis. a
protože byla po operaci, tak umřela. byla zeslabená,

LS: hm

MH: a umřela. takže mít přítele v té době bylo nemyslitelný, a pro
mě dvojnásob, protože já sem od kvinty si vydělávala, hodinařila,

LS: hm hm

MH: jo? a pomáhala doma, takže časově neexistovalo. neexistovalo,
maminka byla nemocná těžce, já sem byla zapřažená doma i ve škole,
študovala sem na samé jedničky, takže. ale na to učení nebyl čas, to
je to nejhorší, že sem to musela stihnout úplně mimo. jo?

LS: [a do těch kin teda]

MH: [ani na kino nebyl čas.]

LS: do těch kin teda, vybírala ste si třeba podle toho, jestli ste
šla sama, nebo se sourozencem, s kamarádem,

MH: se sourozenci jedině se sestrou někdy, kamarády sem tenkrát ne-
nebyli.

LS: hm a teď je tady další otázka, jak ste se v tom kině chovala,
obvykle.

MH: no klidně, ((smích)) klidně. mě víc dojímalo divadlo jak kino.

LS: a třeba em konkrétně, jestli ste se setkala s tím, že by se tam
diváci bavili, nebo jedli,

MH: ani ne. tenkrát bylo takové slušné obecenstvo. to se z em nedá
srovnat s dnešními poměry.

LS: a

MH: i v tramvajích a všude prostě,

LS: hm

MH: ee to se nedá srovnat. ve škole, že by byl ňáké prohře-
prohřešky, no stačí vám, když do primy nás vzali dvě třídy,
dvaasedumdesát lidí, a maturovalo nás jednadvacet, a ta jedna přišla
z Tišnova.

LS: hm

MH: to dodneska je nemyslitelné. jo? a tenkrát žádný mazlení, a to
vyletěla i dcera univerzitního profesora. mohla bych menovat.

LS: ((smích))

MH: už jistě dávno nežije.

LS: hm

MH: no Milena ňáká. chodila sem mám dojem se sestrou Lukařského
((Radovan Lukařský)), protože ee on se menoval Radovan, ten její
bratr, a měli pronájemný hostinec, jak je em ee tramvaj jak jede pod
most ze Židenic do Maloměřic, tam byla restaurace, menovala se to
Nová Amerika. tam bylo velké ee jeviště. a s tou Elou sem
kamarádila, a vona vždycky říkala, Radovan je věčně na jevišti,
věčně si tam přehrává, byl to určitě on, já sem mu chtěla napsat
potom později, když už žil v Praze, jestli skutečně em je to em žili
ee bydleli, jak je sou židenická kasárna,

LS: hm

MH: takže když byl ten puč, Kobzinek a Gajda, tak Ela se ráno učila
chemii, o pěti ráno vstávala a dřela chemii, a to střílení a to
všecko tam zažila.

LS: hm

MH: hned mně to ten den vykládala že, že tam,

LS: hm

MH: byl v kasárnách,

LS: hm

MH: bylo živo. no a em potom oni ee najali ňákou chatu v Beskydech,
takže se mně ztratila z obzoru, moc hodná holka to byla.

LS: hm a em když ste chodila do toho kina, potkávala ste tam svoje
známé?

MH: ne.

LS: ne. dobře, em teď tady mám otázku, jestli ste jako dítě chodila
na nepřístupné filmy.

MH: hm v té době, kdy něco bylo nepřístupné, sem já do kina
nechodila, takže...

LS: to sme vlastně říkali. a do kina jestli ste třeba chodila někdy
bez placení?

MH: ne, to nikdy, kdepak.

LS: [teď bych se ještě]

MH: [tenkrát i v tramvaji] všichni platili.

LS: ((smích)) teď bych se ještě zeptal, jestli ste chodila do
kostela.

MH: em v mládí em vs- ee všichni toto. ale moji rodiče nikdy
nechodili, nebyli fanatičtí, i když vlastně maminka vlastně byla z
velmi zbožné, až bigotní,

LS: hm

MH: katolické rodiny na dědině, kde faráři třímali pevně svoje žez-
ee žezlo, hádali se katolíci s em s ee s těmi komunisty, a nej- byly
dvě t- ee Sokol a Orel,

LS: hm

MH: dvě tělocvičné jednoty,

LS: hm

MH: které byly na nože, a nejhezčí bylo, když si potom vzala
náčelnice Sokola náčelníka Orla. bylo to krásný manželství.

LS: ((smích)) takže vy ste chodila nebo [nechodila?]

MH: [ne,] chodila jako děcko, a pak někdy v takovém zoufalství,

LS: hm

MH: sem se zastavila v kostele. ale eem mám eem výhrady, ne vůči
náboženství, ale ee vůči chování církve katolické.

LS: hm

MH: i za války.

LS: hm

MH: jo? podívejte se, když vidíte, že oni nechali utéct přes Řím
Ajchmana a mnoho jiných, a em četl ste knížku Lstí a klamem?

LS: ne.

MH: tak tu si sežeňte a přečtěte. ta je náramně zajímavá. to je
něco. perla.

LS: hm

MH: a napsal ji Izraelec, který byl v tom em vojenským seskupení,
jo? em to eem nebo když ve Francii Židovky daly všecky šperky
jeptiškám, aby je schovaly, a voni je vydaly, ty šperky si nechaly.
nebo když em Vatikán první uznal Hitlera? nebo když ee (svit) ste
viděl z blízka některé podešvy farářů,

LS: hm

MH: ne všech,

LS: hm

MH: já sem si vážila pátera Masáka, který byl z mlýna, tam kde je
vsetínská přehrada. tam stál mlýn. Augustýn Masák. em vzdělaný
člověk, který půjčoval knihy. pak sem si vážila dvou mých katechetů,
ten první byl stařičký pán, nevim už, jak se menoval, ten druhý se
menoval páter Konicar, a em tech sem si vážila. ale když sem viděla,
že například ve Křetině zmizel nádhernej lustr, ten přesná kopie
toho, co dnes visí v divadle Na hradbách, nádhera, a najednou pan
farář prohlásil, že by to střecha neunesla, to byl dar té hraběnky,
em a zmizelo to a objevily se tam koule jak v krematoriu, tak ee si
jeden vo tom myslí svý.

LS: hm

MH: nebo když o faráři z Křetína psali v novinách, mladý chlapec, že
už má osmé auto, v době, kdy tady v Brně měl auto Divíšek a em pár
jedinců, a em ee tento eem chlapec potom, aby se zviditelnil, aby
prostě po sobě nechal památku, nechal zbourat starou faru, krá-
bytelně postavenou,

LS: hm

MH: a postavil tam před tím něco, co se podobá hotelu, a to je fara,

LS: hm

MH: nezlobte se.

LS: hm

MH: nebo když vi- sem viděla vilu, kterou si postavil farář od
Jakuba ((kostel sv. Jakuba)), měla sem chatu v Ivanovicích, za
Řečkovicemi, a na Žilkově vpravo, dokud tam nevyrostly ty stromy,
zářila do, nádherná vila pana faráře. víte, nezlobte se,

LS: [já se nezlobím.]

MH: [moc věcí] sem viděla,

LS: hm

MH: em když odcházel starý farář v Zábrdovicích, odnesl všecko krom
toho přibitého kříže v přízemí.

LS: hm

MH: po něm tam nastoupil farář, který em byl měl to eem z nové říše,
měl takový to bílý oblečení a tak. a to byl fešák. můj švagr totiž
za války nosil pod kabátem ee radiový přijímač, takový starý,
takovou bedýnku, společně poslouchali na faře ang- Londýn, jo?

LS: hm

MH: takže to byl u mě, páč to šlo vo krk.

LS: hm

MH: že. a eem prostě, nebo v Líšni sem rok učila, a tam byl
katecheta, matematik, vždycky v přestávce sme eman- rád- kantor učil
pak na pedagogickým, on a já sme počítávali, jo? čili to byl, em
podívejte se, já sem tam musela jako mladá učit vše co zbylo,
například i dějepis, a učila sem o Husovi. a tento farář, tento
katecheta, von, von neměl faru, mě upozornil, dejte si pozor, tady
je církevní škola, a ty jeptišky vyzvídají ty jejich bývalé žáky,
tak od jedničky do pětky. v Líšni zbyly dvě školy. měšťanka á

LS: hm

MH: tamta obecná. a von říkal a tam chodí na vás donášet,

LS: hm

MH: právě jim teď vykládaly, jak ste učila o Husovi. a ejhle,
tenkrát Hus byl em persona nu grata,

LS: hm

MH: že? a dneska em my když sme se, omlouváme se. to omlouvání nes-
nevrátí nikomu život.

LS: hm

MH: a inkvizice, nezlobte se, a Benátky? ( ) v Benátkách. je
toho moc, a ani křížové války neschvaluju, páč to byla, to byly
loupežný výpravy. takže co si budem povídat.

LS: (nás)

MH: ale nejsem prosím, každý má svoje em morální stránka, je něco
jinýho.

LS: hm

MH: než ta hierarchie.

LS: hm

MH: [já]

LS: [nás] to zajímá vlastně hlavně proto, že sme se chtěli zeptat,
jestli to vaše vyznání ovlivňovalo to, em jak často ste do toho kina
chodila, a jaký film [ste si vybírala.]

MH: [ne, absolutně] né.

LS: ne.

MH: a to už já sem do kostela nechodila, to, to už, podívejte se, em
člověk em ee v dětství to vnímá jako takovou samozřejmost, jo? ale
náš otec nikdy dokon- nemohl slyšet varhany, protože měl sestřičku,
která em přišel tam čert a mikuláš, a ona se tak vyděsila, že
umřela. a od té doby on nemohl slyšet varhany, absolutně ne. a
maminka si em měla svůj obrázek o všem, nikdy do kostela nechodila,
tenkrát byly církevní svatby, takže bratr i sestra měli svatbu v
kostele, to byla běžná záležitost, ale s vírou to mělo pramálo
společnýho.

LS: hm

MH: víte, když sem viděla, že nejmladší mýho bratra poslali do
Berlína, vlastně umřít, ovšem on uměl, otec uměl německy a italsky,
protože byl voják v první světové válce, a byl v Itálii, naučil se
tam italsky, a em německy jako tovaryš byl v Drážďanech a ve Vídni,
takže uměl běžně německy, takže em ee em ee sem eem prostě em já to
teď <povím naplno.> na tu akademii se mnou chodila vídeňská češ-
Češka.

LS: hm

MH: která byla za války zaměstnaná na pracovním úřadě, tehdejším
arbajcantu ((Arbeitsamt)), a když bratr dostal obsílku do Berlína,
tak sem si na ní počkala a říkám, Žofi, nešlo by to stopit?

MH: a vona řekla, buď ráda, to to vám doslova vopakuju. buď ráda, že
se dostane do civilizované země. vás všecky vyvezeme na Sibiř. a
bylo by se stalo. kdyby byl Hitler vyhrál.

LS: hm

MH: určitě by nás byli vy-

LS: hm

MH: a největší ironie je ta, že ona zahynula při náletu u em před
svatou Annou, ((Nemocnice u sv. Anny)) tam v ňákém kráteru em
zůstala, a přišla sem po letech na místodržitelství bývalé, to
znamená Brno venkov, proti Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), tam je
deska cti, a její méno je tam mezi obětmi,

LS: hm

MH: mezi,

LS: hm

MH: jako čestný méno.

LS: hm

MH: a vona to byla hákoška.

LS: to je paradox.

MH: hezký, že?

LS: no,

MH: a moc jinejch věcí.

LS: dobře, tak se teda ještě vrátíme em k tomu kinu, jenom je tady
ještě poslední otázka, v souvislosti em s tím kostelem, jestli s
vzpomínáte, že by se třeba někdy promítaly filmy na faře.

MH: to já nevim.

LS: ne.

MH: to já nevím.

LS: dobře. [můžeme teda přejít]

MH: [já sem na faru] nikde nechodila, víte? to já, todle já nevím,
já sem nebyla mariánská dívka,

LS: hm

MH: to, todle já vůbec nevím. em podívejte se, já sem zástupce toho,
že každej ať si věří na co chce, ale ať žije jako člověk.

LS: hm

MH: morálka první republiky byla mnohem přísnější než si dovedete
vůbec představit, em takové například jako teď ee ee em aby aby před
svatbou spolu žili em přátelé, to neexistovalo. nikdo jim korunou
nepřispěl.

LS: hm

MH: dokonce sem znala paní, která byla učitelka, byl celibát na
učitele dřív eště, za Rakouska a tak. byla starší o hodně než já. jí
se narodilo dítě nemanželský, a ona em aby nepřišla o místo, tak to
přihlásili její rodiče za svoje dítě, čili ona vychovávala úředně
sestru a byla to její dcera.

LS: hm

MH: a pak se mnou učila krasavice, děvčica, moc hezká holka, která
učila na Beskydech někde, a tam si ji namluvil místní četník. už
jako mluvil o svatbě a tak všecko, no a byl následek bylo dítko,
chlapeček, žila v Králově Poli, setkala sem se s ní, když už ten
chlapec byl odrostlejší. a když ee jako mluvilo se o svatbě a když
se chlapeček narodil, tak se objevila manželka toho pána, která měla
s ním dvě děti,

LS: hm

MH: a on že se rozvede, a ona řekla ne. takovýho lumpa, kterej mě
podváděl, nechci. nevzala si ho, ale zaplatila to krásou, strádáním,
naše platy byly přece přeubohé, že, a vona při tom vychovala syna.

LS: hm

MH. když potom už byla jako babička, když on už se oženil, tak
jezdila za tím synem do Řečkovic a já sem tam bydlela, tak sme se
často viděly, a viděla sem, jaká to byla zátěž, jak úplně
zeškareděla,

LS: hm

MH: úplně utahaná, chudera, jo? mít dítě nemanželský v té době je
to, společnost byla prudérní.

LS: hm

MH: jo? oni to neo- i když od věků do věků se stává, že někdo měl
nemanželský dítě, ale ta doba byla opravdu zkatolicizována. jenomže
tlak budí protitlak podle mě. em po válce mnoho lidí vystoupilo z
víry právě proto, že to bylo povinný, z těch knězů em velmi
význačnej byl páter Slovák, který kázal na Jezuitské, a on se
zasloužil o mohy- postavení Mohyly míru, právě,

LS: hm

MH: tady žije stojednaletá babička, která tu dobu pamatuje ještě, já
samozřejmě už ne, a za války kdy to bylo em ne teda za komunistů,
kdy to potlačovali, tak právě narostl, mnoho lidí, i mladých, ale ne
že by podle toho žili.

LS: hm

MH: to sou jenom slova slova slova. a todle já neuznávám.

LS: tak, teď se obrátíme em v tom třetím okruhu k filmům a jejich
výběru, a zeptal bych se vás, jak ste si vybírala konkrétní film, na
který ste šla do kina, mluvíme o tom období před rokem štyrycet pět.

MH: já podle herců.

LS: hm

MH: podle herců.

LS: a em třeba to

MH: takový ty zamilovaný slátaniny já to, to mě nezajímalo.

LS: takže em to kino kde se to hrálo nebylo pro vás důležité?

MH: ne.

LS: kde se to hrálo?

MH: ne.

LS: hm a kde ste získávala informace o těch filmech, které [se
hrály.]

MH: [no,] tak em prostě byla reklama, že, vědělo se, byly ukázky
vylepené, to to byly obrázky před kinem tak, vedle vchodu obyčejně
byly nalepené ty, a tak podle toho si člověk uďál ňákou představu.
někdy se spletl, někdy ne, ale víte, ani si ty obsahy toho ne-
všecko to bylo tak trošku na jedno brdo, a ani si to moc nepamatuju.
to už je strašně dávno, prosim vás mně je čtyřiadevadesát, to už, to
už si pamatuju jen takové význačnější věci, anebo když je pak
promítali ještě jednou, už v naší éře.

LS: jo, jo. to právě my mluvíme jenom vo tom období, em před rokem
[čtyřicet pět, kdy to bylo vlastně ( )]

MH: [ano, ano (.) ne, to] em ee ani já sem nebyla ňákej fanda na
kina.

LS: hm em takže vy ste říkala, že bylo pro vás důležité, kdo v tom
filmu hrál,

MH: ano.

LS: takže jestli byste mohla říct svoje oblíbené herce a herečky, na
které ste chodila do kina.

MH: no tak em em Fialová ((Květa Fialová)) toho moc nenahrála jak
známo, že,

LS: ta hrála potom pokud se nemýlím ale až po válce.

MH: ano.

LS: začala hrát v těch filmech [až po válce.]

MH: [ano, ale tenkrát] ta Divá Bára, to bylo em

LS: hm

MH: takové pro mě význačné, já sem na ňu chodila do divadla, dokud
se hrálo, že? a po válce. hlavně. dokud ona hrála. že. a pak i když
se vrátila.

LS: hm

MH: ale to už bylo [slabší]

LS: [hm] hm

MH: to už em to už nebylo vono. a ee

LS: a před tím rokem čtyřicet pět? když byste měla říct ňáké herce,
které ste měla oblíbené?

MH: no tak bárová ((Lída Baarová)), man- Mandlová ((Adina
Mandlová)), že, to byly takový vůdčí, Nový ((Oldřich Nový)) em v
něčem. jako jako herec ve všech nebyl dycky dobrý.

LS: hm

MH: jako herec, tam se, v kinoherec, v kině, tam se tohle. Hašlera
((Karel Hašler)) sem měla ráda, že, Plachta ((Jindřich Plachta))
samozřejmě, Plachta, em no v Brně hrál taky Martin Růžek, ale nevím,
jestli hrál v kině tenkrát, to [si nepamatuju.]

LS: [to ještě určitě] ne.

MH: ale v divadle v Brně [hrál]

LS: [v] divadle asi hm

MH: nevim, nevim, nepovím vám. já sem skutečně málo chodila do kina.
to bylo tak...

LS: a mohlo se třeba stát, že ste šla na některý film víckrát? s tím
hercem [kterého ste ( )]

MH: [ne, jenom na, jenom] na tu Mariku ((Marika Rökk)) sem byla
několikrát, a potom po válce to, to sem zažila, byla sem v
Mariánských lázních, čili pohoda, pohoda, čas, a tam hráli ty hry
lásky šalebné ((Hry lásky šálivé)) a to sem byla třikrát.

LS: hm

MH: páč to byly ikony.

LS: a vy ste zmiňovala teďka samé české herce, měla ste ňáké
[zahraniční?]

MH: [no Slávku bu- ((pravděpodobně Slávka Budínová)) em] no
podívejte se, freda astera ((Fred Astaire)), ale to bylo po, že, eem
no Gretu Garbo ((Greta Garbo)), to byla taky moje oblíbená, tenkrát
se nosily i módy a střihy podle Grety,

LS: a vy taky? ste nosila podle ní?

MH: prosim?

LS: vy taky ste se česala podle...

MH: já sem se česala na ofinku, ale ale vím, že sem měla černé šaty
se sametovým černým límcem, ozdobené černou kožešinkou,

LS: hm

MH: persiánem.

LS: hm

MH: to bylo pro- podle Grety Garbo ((Greta Garbo)). jinak sem se
opičit nemohla, páč sem na to neměla.

LS: hm hm a čím vás zaujali třeba ti herci, které ste teď zmiňovala,
em Lída bárová, ((Lída Baarová)) Greta Garbo, [a ty další.]

MH: [no tak podívejte se] em Olivier ((Laurence Olivier)) třeba, jo?
to to to byla toto. žán gabén ((Jean Gabin)), to byla klasa, eem
aster ((Fred Astaire)) jako tanečník byl jedinečnej eem ten, no jak
se menuje ten komik, skončil v Ženevě, celá (.) manželka (óna), no
pomožte mně.

LS: komik?

MH: Angličan,

SM: čeplin? ((Charlie Chaplin))

MH: komik.

LS: mě napadá čeplin ((Charlie Chaplin)) [jedině.]

MH: [čeplin] ((Charlie Chaplin))

LS: čeplin. ((Charlie Chaplin))

MH: no, to byl můj ob- velmi oblíbenej. němý film, němý film měl aj
něco do sebe. to to byli herci, kteří dovedli vyjádřit děj posunným
pohybem. byl to kvalitní.

LS: hm hm

MH: to už potom v em mluveném filmu se někdy i ztrácelo.

LS: hm

MH: jo?

LS: hm

MH: ale němý film byl kvalitní. pohybově a a tak. jo?

LS: to by mě právě zajímalo, oni třeba ty němé filmy potom ještě šly
v těch kinech dál,

MH: [ozvučili.]

LS: [když ten] němý film nebyl, jestli ste preferovala ten němý
anebo zvukový.

MH: ee tak to já těžko, to nemůžu říct. na ty němé už se pak
nechodilo, to už sem, jenom ty zvukové a jak vám řikám, já sem
chodila tak málo do kina,

LS: hm

MH: že to...

LS: a ještě bych se zeptal, em potom už začaly být i barevné filmy,

MH: no, tak to byla událost. to byla událost.

LS: vzpomínáte si na ňáký konkrétní třeba?

MH: které byly první, to vám nepovím.

LS: hm

MH: no Pešek, Pešek ((Ladislav Pešek)) byl má láska. Pešek, znala
sem jeho spolužáka, a všecky ty hlouposti, které to, to co vyváděl v
to, to kino, to on opravdu v té škole dělal, on chodil na reálku, v
Brně byly dvě reálky na Křenové a na Antonínské. a tam chodil Pešek.

LS: hm

MH: a kamarádil s Lamplotou, ten obchod u nádraží, společně chodili
kopat, a von byl velký fotbalista a dokonce původně ani neuvažoval
vo herectví.

LS: hm

MH: von chtěl být fotbalista. a Pešek ((Ladislav Pešek)) to je,
viděla sem ho pak v Praze v divadle, to byla kvalita. no em mám ráda
pohádky, v kině, takovou Pyšnou princeznu ((Pyšná princezna)) a ty
všecky po- ty staré. ty moderní, to...

LS: ((smích))

MH: a pak nesnáším ty simpsnovi ((Simpsonovi)) a takovýdle věci, to
absolutně...

LS: hm

MH: to je úpadek vkusu, naprostej úpadek vkusu. nemožný za doby
první republiky. ňáký ty ninji ty,

LS: hm

MH: eem to je, myslím si, že eem poklesl vkus v televizi, v kině,
současně s vkusem lidí. protože to co se mnohým lidí,

LS: hm

MH: dřív nebylo možné vůbec. a erotické scény dřív, že by se byla
některá herečka svlékla a nechala vyfotografovat, no to
neexistovalo.

LS: hm

MH: herečky, taky nikdo se ee nebyl bulvár jak teď, nikdo se jim
nešťáral v soukromí, jo, to je vynález této doby.

LS: hm

MH: velmi špatný vynález. jo?

LS: teď bych se zeptal, jakou roli pro vás hrálo to, v které ten
film vznikl.

MH: prosim?

LS: em zase se mluvíme o tom období před rokem [před rokem čtyřicet
pět,]

MH: [před rokem pětačtyřicet,]

LS: a zeptal bych se, jakou roli pro vás hrálo to, v které ten film
em v které zemi ten film vznikl.

MH: nehrálo. ne. ne. pro mě byla důležitější kvalita toho filmu než
odkud to je. em líbily, líbily se mně italské filmy, jo? italské,
francouzské, i některé, no ruské se tam nedostaly v té době. za zač-
za války, to neexistovalo. a em z těch amerických právě takové ty em
třeba eee kraso- mám ráda krasobruslení, jo? tydlety věci. na-
dodneška se na todle dívám, em gymnastiku, jo? to eem uměleckou
gymnastiku, jo? i tu bez nářadí. em prostě slety a takovédle věci, a
eem a dokumentární filmy. ty mě zajímají.

LS: hm

MH: dodneška.

LS: a zase když teda mluvíme zase jenom o tom období před rokem
čtyřicet pět, tak em které filmy ste měla ráda a které ne. co dělalo
ten film dobrým filmem. podle vás.

MH: eem výkon těch herců, protože ten námět byl teda někdy ubohej.

LS: hm.

MH: ten, to námět, to je em to moc pestré nebylo, ale em ty výkony
byly opravdu dobré.

LS: a vzpomenete si na ňáké konkrétní příklady?

MH: no tak třeba Pudr a benzin, že, nebo, no prostě Werichovy ((Jan
Werich)) filmy všecky.

LS: hm

MH: jo? všecky. tam tam se člověk nespletl.

LS: tak a vy ste zmiňovala, že ste chodila spíš víc do divadla než
do kina, a ještě ste měla ňáké jiné druhy zábav kromě toho divadla?
před tím rokem čtyřicet pět?

MH: no hudbu. na filharmonii kdykoliv, to sem vid- na všechny
koncerty. em prostě hudba. to, to bylo dycky kvalita, tam se člověk
taky nespletl.

LS: a dávala ste teda em tomu divadlu a té hudbě přednost před
kinem?

MH: ano. rozhodně.

LS: tak, teď je tady em předposlední oddíl, který se týká právě kin
a filmových představení. em já bych se vás zeptal em jaké byly, nebo
na jaké rozdíly v místních kinech si vzpomínáte.

MH: nevzpomínám.

LS: vy ste říkala, že ste navští- navštěvovala [třeba (.) no?]

MH: [no eem] až v pozdějších letech. za války, jak sem říkala. to
bylo hlavně ta nejbližší kina, to se daleko nechodilo. a potom em
tak hodně později po válce, no pak bylo údobí, kdy neex- nebyl čas
na kino. což já, když sem vyšetřila večer, tak sem šla do divadla,
ale rozhodně ne do kina. a em v pozdějších letech sem nesnášela
blízkost těch lidí,

LS: hm

MH: jo? ten, ten dotyk s těmi sousedy, to mně dodneška vadí.

LS: hm a když byste si měla třeba aspoň vzpomenout na interiér toho
kina, kam ste chodila? vzpomínáte si?

MH: ee víte že ne?

LS: ne.

MH: no třeba to em velmi hezký interiér byl tam u toho Tomáška
((kostel sv. Tomáše)) v té Jaltě ((Jalta)).

LS: a [to už bylo]

MH: [to s-]

LS: ale po válce.

MH: to už bylo po válce.

LS: a před, před tím rokem čtyřicet pět?

MH: Edison, to bylo ubohoučký, tam na tom náměstí ((náměstí Svobody,
kino Úderka)) taky, to jak vám řikám, to byly dvě řady sedadel, a
me- mezi tím ulička,

LS: hm

MH: širší a dvě k- po straně, všecko zacpané lidmi, a eem a ta
Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten
pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím.

LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další
z hudebníků?

MH: ne, jenom pianista.

LS: hm tak a teď bych se zeptal zase před tím rokem čtyřicet pět, em
z čeho se obvykle skládal program té projekce.

MH: tak později byly ty týdeníky. předtím. a řada lidí na ně
nechodila, a em tak oni prostě je donutili, aby chodili zavčas tím,
že nevotevřeli em po týdeníku, anebo to dali dohromady, i s tím
filmem, víte? takže ten týdeník, to byly jako události, jak sme
silní, že? (.) [né, nepamatuju si.]

LS: [a teďka mluvíte] ee ee o ve válce, za [války, když se chodilo.]

MH: [ano, za války.]

LS: hm

MH: za války

LS: hm

MH: za války byly ty týdeníky, pověstné, no a potom po válce myslím
taky, ale jak vám říkám, já sem na kino neměla čas, a nebylo to,
nebyla to priorita pro mě.

LS: a bavilo vás to sledovat, ten týdeník, v tom kině?

MH: to ano, když sem tam byla, když už sem tam byla, tak sem to
sledovala, no ale jak vám říkám. naj- na mnohé to bylo tak tak eem
námětově

LS: hm

MH: ubohé, že se nedalo

LS: hm

MH: že ste si říkal, to sem měla raděj sedět u knihy doma.

LS: ((smích)) a co třeba o přestávce, když byla přestávka, co se
dělo o té přestávce.

MH: tam nebyly přestávky.

LS: ani za té války, když ste chodila, nebyly už přestávky?

MH: já si myslím že ne.

LS: hm

MH: že to bylo na ráz.

LS: hm

MH: nemohu vám za to ručit, ale em

LS: [jasně.]

MH: [vím,] že byla přestávka mezi tím týdeníkem a filmem.

LS: hm

MH: ale že by byla přestávka mezi filmem, to ne. leda když se jim
přetrhl film, to se stávalo. šlo stop, tak než to slepili, tak
rozžali, ale,

LS: hm

MH: nemohu, nemohu si vzpomenout, to

LS: a něco dalšího, třeba že by tam bylo ňáké živé vystoupení,
hudba, v tom kině,

MH: ne. ne, to nebylo.

LS: hm a reklama?

MH: jo, reklamy byly, ale myslím, že až pozděj. já mám dojem, že v
prvních, u prvních filmů ani žádná reklama nebyla. za to vám nemohu
ručit, to já, já už si to nepamatuju.

LS: hm tak a teď je tu poslední otázka z té části, em jestli ste
někdy byla em přítomna promítání filmů v domácnosti.

MH: ne.

LS: ne.

MH: nikdy.

LS: dobře. tak, teď vám bude Soňa klást otázky, které se týkají
protektorátu v kině.

SM: dobře, takže vy už ste něco málo o tom protektorátu řekla, a já
bych se teď ptala trochu konkrétněji. takže, jak na vás působily
vlastně změny po tom roce devatenácet třicet devět?

MH: já, nezlobte se, já neslyším.

SM: neslyšíte. em jak na vás působily změny po roce devatenácet
třicet devět. to znamená, když začly platit ty protektorátní
předpisy.

LS: v kině, [teda konkrétně.]

SM: [v kině.]

MH: podívejte se, em byli sme zděšeni, nešťastni. takže em to se, to
se nedá vo tom ani mluvit. víte ee to byla strašná doba prostě.

SM: hm

MH: strašná doba, a em že bych chodila, začátek války sem vůbec, to
sme byli zalezlí, a em těžko dneska, podívejte se, my sme byli
ušlápnutí, udusaní, nemyslete si, že například ee jenom Němci nás
trápili, taky Poláci a Maďaři.

SM: hm

MH: a Maďaři. já sem učila na polské hranici, tak sem věděla taky. a
em vo tom se nechcu šířit, to se netýká filmů, ale em byli sme tak
zničení, už zřízením protektorátu, že o nějaké kultuře, em ně- ne-
neměl zájem.

SM: hm

MH: nebyl zájem vo kulturu.

SM: hm hm

MH: my sme byli rádi, když sme přežili den, a když se nám podařilo
donést do Brna ňáký vajíčko, nebo něco, abychom ne- nehynuli hladem,
nedá- eem to to je nesrovnatelná doba s dnešní, a taky byli sme
mladí, že, kolem té třicítky mně bylo, a tó, to člověk myslí jinak
než starý, ale prožila sem dobu, vlastně několikrát byla na kraji
krize, Kubánská krize, v Egyptě válka, jo? Sinajská, a tak dále. no
nevyšli sme z toho, stále je to takový, sme nešťastná generace.

SM: hm a když se teda ještě vrátíme k tomu protektorátu, tak všimla
ste si třeba, že by byla některá kina vyloženě německá, a některá

MH: ne.

SM: vyloženě

MH: ne.

SM: ne.

MH: [ne. ne. ne.]

SM: [to ste si nevšimla.]

MH: nevšimla, protože němectví v Brně dělali Židi.

SM: hm

MH: a Židi germanizovali Brno, a lítali v bílých podkolenkách, eště
v době, kdy už byl tady Hitler.

SM: hm

MH: ale mezi nimi trpěli nevinní Židi. například v Čechách, tady
byla paní Elplová, zemřela ve vedlejším pokoji, to je žena, to byla
žena toho spisovatele Miroslava Elpla, Čecha, ten ju dostal z
koncentráku tím, že si ji vzal, a byla z Písku. a v Čechách byli
Židi Češi. to znáte z těch spisů o ty pa- eem Oty toho.

LS: hm

MH: ee Pavla, ((Ota Pavel)) že? a em ee v Brně Židi germanizovali,
tvrdě, protože jim patřily továrny na Cejlu, a pode mnou bydlela,
když sem bydlela tam eem na ee Příkopě, paní, Krejčí se jmenovala,
která ee musela jít do německé školy, protože tatínek měl obchod na
Janské, a ti místní Židi mu řekli, jakmile nedáte dceru do německé
školy, přestaneme k vám chodit nakupovat. čili on doma ji vychovával
česky, byla to Češka, ale musela chodit do německé školy. pak sem
znala posledního potomka Havlíčka Borovského ((Karel Havlíček
Borovský)), pan Sedmík, se menoval, jeho manželka ee byla v
sirotčinci, protože bylo jich několik dětí, a když umřeli rodiče,
tak je dali všecky, každýho jinam, do jinýho si- a všichni museli z
toho sirotčince chodit do německé školy.

LS: hm

MH: jo? a ee Židi dávali em zaměstnání v továrně lidem, kteří
slíbili, že dají děti do německé školy. těchto poněmčenců bylo v
Brně celá řada, protože ne každý měl ee rodiče tak inteligentní, aby
mu řekli, koukej, chodíš sice do německé školy, naučíš se jim, ale
si Čech. to je zásadní eem myslím věc, em že to byla malá vzdělanost
u těch lidí, a jejich potomci, já sem se narodila, no narodila sem
se v (bavorskách), ale bydleli sme v Černých Polích, leta, a tam,
Černá Pole vynikala tím, že tam bylo plno Němců. a em tito lidé po
válce, em za války, jakmile se přihlásili k Němcům, museli svoje
chlapce poslat na vojnu. a ani jeden se z nich nevrátil. spoustu sem
jich znala, páč to byli vy- vrstevníci mých bratrů, lítali s nimi do
cihelny, tam kde dneska už není na Bednářské ulici, em kamarádili,
protože jazyková bariéra, to, Brno em brněnský hantec je z půlky
německý, jak je známo, že. a takže ty děcka kamarádily, na naší
ulici, a nejvíc sme opovrhovali ňákými Dajsíkovými, to byli Češi, za
války se dali k Němcům, jejich dcera chodila s německým ňákým tím
důstojníkem, byli v opovržení celé ulice. a bydlel tam odsunutej pan
em Portyš, já sem ho pak viděla, že je hlasatelem ve vídeňském
rozhlasu. mluvil krásnou spisovnou němčinou. moji domácí se
zastřelili, on byl major, Němci velmi slušní, hodní lidé. a
krasavici ženu měl, a když skončila válka, tak zastřelil napřed ji,
pak sebe, a byli první pohřbení v kráteru na ulici U sýpky. jo? tak
jak mezi Čechy sou rozdíly, tak byly rozdíly mezi Židy, i mezi, i
mezi Němci. a jak říkám, nejhorší byli ty poněmčenci. a v našem
domě, páč to patřilo Židovi, eem ee on šel do koncentráku, a vedle
nás, jak oni je stahovali pak do bytu, dali dvě slepé Židovky, a
když odcházely do koncentráku, bylo mně jich strašně líto. už sotva
chodily, ani jedna kloudně neviděla, a šly na smrt. a pak tam byli
ještě dva manželé, bezdětní, v domě, taky Židi, slušní hodní lidé.
byl rozdíl i mezi těmi Židy. a je dodneška.

SM: hm hm

MH: a je dodneška, protože sem se tady setkala s řadou, jedna paní
byla z koncentráku, úplně s nervy pryč, jo? páč prožila hrůzu, kdo
se o to, my sme gestapo měli jednou v domě, a to protože můj bratr,
podařilo se mu utéct z toho Berlína, tady eem pracoval jako
zemědělský dělník, aby se udržel, a na stejné ulici bydlel chlapec
stejného jména, měl jenom maminku, my už sme měli jenom tatínka, a
aby, protože ona neměla na jídlo, tak šel pracovat do ňáké cukrárny,
ne- jako dělník, a spoludělník Čech se ho udal.

LS: hm

MH: takže gestapo šlo po něm, a protože ten dělník věděl jenom
ulici, tak přišli k nám prvně. zážitek na celej život. víte, em
nelze soudit podle národnosti a podle náboženství.

SM: hm em a chodila ste teda za toho protektorátu více nebo méně do
[kina než] předtím.

MH: [do kostela?]

SM: em do kina.

MH: do kina? no z do protektorátu? má je to ano. nejvíc vlastně za
celej život.

SM: hm

MH: protože, ale až tak koncem, zezačátku ne.

SM: jo, a proč, proč ste začala chodit častěji do kina.

MH: no, podívejte se, umřela maminka, a em ten život byl takovej
beznadějnej, a tím, že byla u nás ta sestřenka mladá, no tak se šlo
do kina, semo tamo. ale em tak ňák, abych byla fanda,

LS: hm hm

MH: to vo sobě říct nemohu.

SM: hm hm á a ten výběr filmů em změnil se nějak [jestli se]

MH: [to už] sem řekla, že to je prostě, podle herců,

SM: podle herců.

MH: a podle těch obrázků a tak.

SM: hm a vzpomněla byste si, jak se vlastně chovali diváci v kině?
během toho protektorátu?

MH: těžko.

SM: ne? nevzpomněla byste si? takže em nepamatujete si třeba že by,
že by se v kině hajlovalo?

MH: prosim?

SM: jestli si nepamatujete, že se v kině třeba hajlovalo, když
[napři- například se]

MH: [v kině né, v kině se] nikdy nehajlovalo. v kině se nikdy
nehajlovalo, to si teda nepamatuju. to by v tu ranu byli vyřízený,
protože lidé by jim tam nešli.

SM: hm

MH: v kině se nehajlovalo. ne.

LS: a vůbec si nevzpomínáte na žádné projevy em

MH: ne.

LS: nestandardní [těch diváků za protektorátu.]

MH: [ne. ne. ne. ne. ne.] v kině né, pamatuju si jenom na jednu
nešťastnou schůzi kantorskou, kdy ee ee tam jak prostě provokativně
místo Masaryk říkali Masaříček, a kantoři se ozvali, a hned druhého
dne se zatykalo, čtyři lidi z naší ee školy, vrátili se sice,
děvčata dvě a dva muži, no to si nepřejte zažít. pamatuju se, když
byla hajdrichiáda, ((heydrichiáda)) tam pověsili tchána mého bratra,
a ee přišel mně inspektor ten den a divili se, že su uplakaná. Čech.

LS: hm

MH: jo? to, na to je lepší nevzpomínat. ale že by se hajlovalo v
kině nepamatuju.

SM: a třeba jak se ptal už Lukáš, jiné projevy? tam, třeba během
týdeníku?

MH: podívejte se, já to těžko mohu posoudit, protože já sem tak málo
chodila do toho kina, to se nedá zevšeobecnit, co já sem tam zažila,
třeba někdo má jiné vzpomínky, víte? em já já sem vám řekla, já sem
nebyla fanda na kino.

SM: dobře, a když se teda blížil konec války, em ee ch- ee

MH: [to se]

SM: [chození] do kina a chování [těch diváků]

MH: [to už se] do kina nechodilo,

SM: před koncem války se [nechodilo.]

MH: [né, to] to sme byli rádi, že sme zalezli, že sme přežili to
dopoledne. utíkalo se do Soběšic do lesa, utíkalo se do tunelu, toho
ee ten vlak, jak teď jezdí nový, ee na Letovice a na Tišnov, že jo,
ten se dokončoval, a vlastně kdyby tam byla buchla puma, tak začátek
toho tunelu, tak sme tam zůstali všichni. tenkrát když byl první
nálet, tak sem právě byla ee u Lužánek, na té ulici u Lužánek, a
když sem doběhla na kopeček, ten k nemocnici, jak je ta prudká,
menuje se to Na kopečku tuším. tak sem se dostala ještě do jednoho
domu, kde bylo otevřeno, a když pře- to byla hrůza na té ulici. to
byla padala jedna bomba na za druhou, tady ty Černovičky, co se dnes
menuje Černovičky, to se tenkrát menovalo, no jinak. teď sem, teď se
mi to nevybaví. to byla taková kolonie nouzová em ee staré vagóny a
z plechu slátané domečky a tak ((pravděpodobně Kolonie U
kostivárny)), teď to tam vypadá jako pěkná čtvrť, ( ) po válce
to spravili. a v tak to sem se dostala eště do toho činžáku, a pak
sem říkala, už je konec, tak sem vyběhla ven a teď sem se dostala, v
Černých Polích všechny vilky zamčené, já na ulici, a kolem dokola to
padalo. strašný zážitek. a to byl první nálet, no a pak víte, jak
Brno vypadalo po válce, že, a ten poslední nálet sme zažili v tom
domě, tam byly metrové zdi v tom domě. to bylo naše štěstí. to byla
kdysi fabrika prý, pak to byla škola, no a teď je to cikánský muzeum
((Muzeum romské kultury)). ale to byl krásný dům. my sme měli, každý
pokoj měl dvaačtyřicet čtverečných metrů. naši kluci jezdili na kole
kolem dokolečka. jo? topilo se v kamnech ještě, já sem zažila ještě
když v Brně zaváděli elektriku, jo? a plyn, to to v Brně nebylo. my
sme jak mladí s- si topili eee svítili svíčkami a měli, naši měli
karbitku. velmi nebezpečná <věc.> na na acetylen, že jo vlastně. no
a eem koncem války se už utíkalo z Brna, ve škole když začaly ve
Vídni kv- k kukala kukačka, tak sme některé děti pouštěli domů,
pamatuju si, že to bylo vo strach, aby se jim něco cestou nestalo, a
to už sme měli starosti o holej život. to už kino nikoho ne- nikdo
nezajímal se o kino. a divadlo už nehrálo.

SM: hm a vzpomínáte si na první návštěvu kina vlastně po skončení
války?

MH: ne. nevzpomínám. po skončení války sme se stěhovali, sháněli
byt, a em nebylo k sehnání malíř, aby nám vymaloval, a a to sem to
bylo plno trápení s takovými základními věcmi. kdepak kino. to se
nechodilo ani do divadla ani do kina. když tedy bombardovaná, a teď
neseženete ani povoz a musíte sama tlačit vozíček a převážet věci,
to sou panečku jiný, jiný starosti. to a ee ukradli mně všechny ee
my sme utekli z Brna před koncem války, poslední čas už sme pěšky
museli z Brna, už nás ani vlak nevzal, a ee když sme se vrátili, tak
dveře vyvrácený ee dokonce tam byli lidi, někteří, kteří, naši, to
nedělali Rusi. vykradli vykradli jinde, a pak se u nás jim líbilo
něco jinýho, například můj servis, ee polévkový, tak si zase sebrali
naše a tam nám nechali nějací cizí krámy, všecky, mýdlo a myd- já
sem si sama vařila za války mýdlo, protože což je teda vždycky
nebezpečná věc, jestli ste někdy věděla, jak se vaří mýdlo, se musí
sehnat žluč, a v prádelním hrnci tak na jenom na trošce, jo, vysolit
to pak, no jako chemik sem si věděla rady, a lidi mně sebrali
všechny prášky, všechno mýdlo navařený teda, protože normální už
nebylo k dostání, a já sem teď, jak ta střecha se zvedla, tak z těch
komínů ty všecky saze tam opadaly, a já sem se neměla v čem vyprat,
čím umýt, okna byly vybitý, to sme měli zalepený lepenkou, a ty
třísky toho skla byly v nábytku, čili pinzetkou vytahovat všecko z
nábytku, páč koupit po válce novej nábytek neexistovalo, že. to byly
jiný starosti než se jít do kina.

LS: hm

MH: neexistovalo.

LS: teď je tady v podstatě už úplně poslední věc, tady máme
připravený seznam filmů, které právě v těch třicátých a čtyřicátých
letech byly oblíbené, ještě je tu potom tady na druhé straně,

MH: hm Pražské švadlenky sem ne to, to

LS: a jestli se můžete podívat a jenom říct, jestli ste je viděla,
jestli to bylo [( )]

MH: [těch šest žen ((Šest žen Jindřicha VIII.)) sem] viděla, toto
ne, (..) Cácorka, (.) Ducháčka ((Ducháček to zařídí)) ano, U
pokladny stál ano, (.) Muži nestárnou, samozřejmě, (.) a vůbec nic
jinýho.

LS: vybavuje se vám něco u těch filmů, když ste teda je viděla,
třeba Muži nestárnou, nebo ty komedie s Burianem ((Vlasta Burian))?
kde ste je viděla, s kým, vzpomínáte si na to?

MH: ee s- nikdy s nikým sem do kina nechodila, jen právě se sestrou
a s tou sestřenkou.

LS: hm

MH: takže to je jednoduchý. ale většinou sama. páč sestra se pak
provdala, a em Burianovy ((Vlastna Burian)) filmy, no tak em u
kánonu stál ((pravděpodobně U pokladny stál)) a tak dále, Burian
((Vlasta Burian)), to to se všeobecně ví. a víte, že on zachránil
Lukavského ((Radovan Lukavský)) před na- nasazením ve válce ee v
Berlíně? ee ňáký profesor ee Lukavskýho, řekl Burianovi, ee že
Lukavský je v Berlíně nasazený, a Burian byl znám u německejch
oficírů hlavně jako maršálek, že?

LS: hm

MH: polní maršálek. ((C. a k. polní maršálek)) a takže, a pak on byl
bohatý celkem, měl vilu, že, no a voni ho tam chodili sem sem tam
(vyjeřd). po válce ho to stálo, jak víte, že em ee vězení a to ho
duševně zlomilo. ale on se zasadil v Berlíně o to, no a na ee na
úřadě v Praze teda, že nepostradatelný, že Lukavského potřebuje do,
jako on měl svoje divadlo ((Divadlo Vlasty Buriana)), že, a tím
pádem se Lukavský dostal z rajchu.

LS: hm

MH: takže Burian ((Vlasta Burian)) zachránil lukav- ((Lukavského))
ovšem to se, když ho zavřeli, nevědělo. stejně jako se nebralo na
vědomí, že Adina Mandlová pomohla spoustě lidí. jo? a eem prostě tu
historku vám nemusím opakovat, Mandlové historka je známá celkem,
vyšly její paměti, četl ste je?

LS: ano.

MH: no, takže víte, vo co de. kdo kdo se za ní zaručil pak.

LS: eem já nevim už komu [komu vona to]

MH: [Šmeral.]

LS: jo Šmeral, Vladimír Šmeral.

MH: to se, to byla em Šmeral, ona zachránila Šmerala za války,

LS: to je pravda.

MH: že ho skrývala,

LS: von se jí pak nezastal.

MH: taky pěkná odvaha. a von se pak na ní vykašlal, když už byl na
výši.

LS: hm

MH: a bratr Adiny Mandlové zakročil. šel za ním a šel tak koukej
hochu, Adina ti byla dobrá, kdyžs to potřeboval, a teď ji tam necháš
hnít. ale Adina mi byla sympatická tím, že v té době se nepoddala.
že když jí bylo zle, musela chodit na práce, tak ty lidi, kteří ji
ee se k ní chovali škaradě v té době na ulici na ní pokřikovali a
tak, ti sou u mě v opovržení. to je stejný jako dneska, když
vyznamenali gota ((Karel Gott)), a někteří lidé mu to nepřejí. a
přitom got ((Karel Gott)) nás za hranicemi reprezentoval jak málo
kdo.

LS: hm

MH: když bylo EXPO a tak dále, on byl mladíček tehdy. a já si
pamatuju, jak o něm psali, že ee se- když už byl unavenej, sedl si
na stůl a zpíval a zpíval až do, do zavření pavilonu.

LS: hm hm hm

MH: a že plno lidí našich i cizinců tam bavil, vlastně on nás
proslavil. tím zpíváním. a taky to není amatérskej zpěv, on na sobě
pracoval. takže ti, kteří mu to nepřejí, nejsou v právu.

LS: hm dobře, ještě se teda zeptám, jestli je něco, co byste sama
chtěla dodat, co ste neřekla v souvislosti s tím kinem, něco
doplnit,

MH: podívejte se, já si vážím ee všech dobrejch herců, když se
podíváte třeba jen na Sůl nad zlato, nebo, prostě tydlety ee ty
filmy em nesnáším ve filmu ee erotický takový ty záběry.

LS: hm

MH: tak jak sem je nesnáš- kvůli (karbikovi), který každou roli
opepřil ňákým posunkem nebo tak, sme přestali chodit s manželem na
činohry.

LS: hm

MH: jo? prostě ee ee my si em máme řádu dob- vynikajících herců,
Menšík ((Vladimír Menšík)) přece. Menšík bydlel na Bratislavské, em
to je hned vedle úrazovky tam. když umřel, tak měl tam takový
malinký eem malinkej ee stan- em pro auta, ee od stanoviště, jo? a
tam by stávalo jeho auto, jo? když umřel, tak byla kytička na tom
autě. a jeho tatínek nakupoval ve stejném obchodě jako já, na rožku
tam, a jednou moje paní pode mnou, ho nepoznala, něco, něco měla
ňáká řeč, a von se postavil a povidá, no nepoznáváte mě? a říkal,
dyť syn je celej já.

LS: ((smích))

MH: jo? čili byl hrdý na svého syna. Menšíka ((Vladimír Menšík)) sem
milovala. nemám ráda Bohdalovou ((Jiřina Bohdalová)).

LS: hm

MH: Bohdalová je dobrá herečka, ale když sem ju viděla párkrát,
například ve sklepě, jak eem ještě s Přichystalem ((Jiří
Přichystal)), s tím brněnským tenoristou tam popíjeli, a smála se až
jí bylo vidět do krku, to chování Bohdalové nesnesu. já si nesmírně
vážím, sem si vážila Medřické ((Dana Medřická)), Vydry ((Václav
Vydra)), ta stará garda, jo? to byli herci. eem měla sem hrozně ráda
reznera ((Boris Rösner)). jo? to byl charakter. em celé em opravdu,
myslím si, že my, u nás byli vynikající herci, i v divadlech,
divadlo za Jiříkovskýho ((Václav Jiříkovský))v Brně, to byla klasa.
opera naše, i opereta. výpravný operety v Brně byly, jo? v Redutě
((Reduta)), a pak hráli právě Na hradbách ((Městské divadlo Na
hradbách)) že? em myslím si, že co se herců dotejče, máme, máme
kvalitu. že máme kvalitu. a em nev- nemůžu říct, co bych vám
menovala to co znáte, to je zbytečný se s tím zdržovat, ale na řadu
herců, no Pešek ((Ladislav Pešek)) přece, že.

LS: hm

MH: a přitom to byli lidé charakterní, slušní. já eem Hrušínský
((Rudolf Hrušínský)), že? ovšem ty mladé Hrušínské už tak, to už
není vono. to už není vono. a em jestliže si musí ee herec
vytancovávat v televizi popularitu, to mně připadá dost trapný.

LS: hm

MH: jo? ukáže co umí, to je pravda, ale myslím si, že to není
důstojný. jo? Vinklář ((Josef Vinklář)) přece, to, jo? eem mám ráda
určité režiséry, Moskalíka ((Antonín Moskalík)), jo? klajna, ((Dušna
Klein)) to to to sou přece, Krejčíka ((Krejčík)), to sou kvality. že
se ti básníci ((Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí
o iluze, Jak básníkům chutná život)) slavní jak přišel zá těch ten
ee to je, to se dá vidět ixkrát po sobě. Pyšná princezna, to můžete
vidět několikrát. a ty moderní už těžko. už těžko. já špatně vidím,
jo? protože

((rozhovor na 40 sekund přerušen příchodem ošetřovatelky))

LS: tak my už sme vlastně vyčerpali všechny otázky,

MH: no, já si myslím, že sem vás [zdržovala,]

LS: [((smích)) né.]

MH: že ste se toho moc [nedověděli.]

LS: [né, né.]

Konec rozhovoru

1

Rozhovor vedl: Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
Rozhovor přepsala: Blažena Stránská
Datum a místo: 7. 12. 2009, v bytě pamětníka, Brno, Štefánikova
čtvrť

Bydliště do roku 1945: Francouzská ((Zábrdovice)), od roku 1931 v
Husovicích.
Povolání rodičů: Matka v domácnosti, otec policista.
Povolání narátora: Gymnázium v Husovicích. Za války pracoval ve
fabrice v Líšni. Vystudoval vysokou školu. Povoláním byl učitel –
čtrnáct let na na Vídeňské, poté na husovickém gymnáziu.

NS: v tym kině bylo nějaký otočný jeviště nebo co (.) že buďto se
tam promítal [film nebo tam]...

RS: [vím to to teď] právě chcu říkat

NS: tak

PS: no a tak e [povídejte]

RS: [ee] na Cejlu ee kino který se menovalo později Bajkal a a [já]

NS: [( )]

RS: nevím jak ještě měnilo názvy tak to se menovalo původně
kinovarieté ((Kino-Varieté)) (.) protože tam nebyly normální lavice
tam byly židle (.) a na jedné straně bylo jeviště kde vystupovali
buďto artisti nebo kouzelníci nebo

PS: [aha]

RS: [podobní] a pak se votočila židle a bylo plátno a byl film a
filmy byly dycky zase takový ee buďto americký nebo anglický nebo já
nevím francouzský a tak dále e všelijaký ee v v americkejch filmech
byli ee protože to bylo odpoledne pro jako pro mlá- pro děcka tak
tam byly filmy kde účinkovalo na předměstí njů jorku ((New York))
někde daleko na předměstí účinkovala s- s- spousta takovejch
takovejch těch darebáčků jo e to byli kluci i holky černí i bílí e
tlustí neobratní štíhlí obratní a t- to byla taková skupina kde byli
všichni všechno (.) vybraní a ti tam měli takový dycky scény který
nás ohromně bavily jako veselohra protože voni třeba s- ee si
vytvořili že si udělají z e z desek auta jó a kolečka vod kočárků a
udělali takový závody a vyhráli to ti co si tam dali do toho motoru
pejska (.) psa a tady měli tyčku a na té tyčce měli párek

PS: <jo>

RS: a když ho dávali dál tak ten [pejsek] jel rychle a když ho
dávali blíž tak se zastavoval a tak podobně takže voni to vyhráli
protože měli toho psa a (pořád) to dávali daleko a ten pes jel jak
blázen a voni ti druzí tam měli všelijaký šlapání a takový věci a
tak dále (.) ale v tom varieté ((Kino-Varieté)) (na c- na) na tom
Cejlu to se menovalo Kino-Varieté tak (.) tam byl jeden takovej
případ na kterej já vzpomínám e (tak) celej život tam byl kouzelník
který (.) rozdával takový mince kde byla jeho podoba a méno a tak
dále a tak dále a že z- nechal zmizet slona (.) jo? (.) tak sme měli
židle k (temu) varieté teď tam najednou přiš- ( ) přitáhl slona ten
slon tam zůstal stát jo a von ukazoval von (mu) hejbal ( ) tím a jo
byl to normální živej slon (.) a najednou řekl no neřekl nic řek a
já toho slona nechám zmizet a zhaslo světlo byla absolutní tma
trvalo to snad pár vteřin nebo esi čtvrť minuty půl minuty já nevím
(to) tak nevodhadnu a slon byl pryč. no to to bylo to bylo něco
ohromnýho a von neřekl jako to dělal a co my nevíme esi tam pustil
(černou) zás- ee černou jako oponu eště před něho

PS: mhm

RS: protože von byl jako až ( ) na konci anebo jestli ho vyvedl e
rychle tam někde už to měl připravený a to já to nikdo my nevíme z
těch děcek ale vím že ty filmy pak když se e skončil tam byli taky
nejenom kouzelníci tam byli i ee jak se řekne komedianti jo dělali
na hrazdách padali na [hrazdách]

PS: [mhm]

RS: a tak dále na jednu ruku a a tak- takový všelijaký věci a pak se
teda promítalo a promítal se vždycky nějakej film většinou americkej
z řad tady těch děcek na předměstí

PS: mhm

RS: ale ti měli pokaždý jiný jiný jiný bych řekl jako motiv jednou
to byli jednou se rvali jednou válčili jednou závodili ale pořád to
byla ta skupina těch stejnejch tlustej tlustá chudej černej jo
šikmovokej prostě děcka z předměstí e z dalekýho předměstí njů jorku
((New York)) a to se tam [(tak)]...

PS: [to] byly dlouhý filmy ee hodinu a půl celovečerní anebo krátký
tady [(s tím)]... ?

RS: [to bylo] vodpoledne a bylo to ee e tady ty ty byly jako
normální to trvalo já (nevím) deset minut

PS: [mhm]

RS: [nebo] patnáct minut celá ta jejich kauza co se tam [dělo]

PS: [aha]

RS: a jak se rvali nebo jak se s- nervali a tak dále takže to byla e
to bylo pro nás jako pro to Kino-Varieté to byl tam sme se hnali
všichni tam bylo děcek dokonce tam byly aj některý maminky s těma m-
malejma děckama a tak dále

NS: a to ste šli do toho kina kvůli štvrthodinovýmu filmu nebo jich
dávali víc za sebou?

RS: to (tady) né tam byly e toto a eště třeba film Tom Mix kovboj

PS: aha

RS: Tom Mix to byl kovboj a to (už zase) ňáká jiná historka aby to
v- zaplnilo ten čas tak to byla ta groteska a pak byl obyčejně e e s
koněm a jednou to bylo ze psem ten pes měl nějaký méno to já už si
teď (nepamatuju) (.) já nevím jestli to bylo Rin Tin Tin nebo tak to
já už (teď) teď už nevím ale vím že to bylo ze psem jednou a jednou
to bylo e s s koň- koňama na ko- kovboji na koních a tak dále takže
to byla to bylo Kino-Varieté

PS: ( )

RS: to pak později se změnilo v kino jako (jedno jedno)

PS: aha

RS: jo? který s- pak mělo názvy různý

PS: Bajkal, [Radost, no]...

RS: [jako já] nevím ee jako třeba (na) na Marxové bylo kino který se
menovalo Lido bio

PS: (ano)

RS: jo? na Marxové (.) a na Marxové tam (sme zase) vlastně chodili
na dětský představení když sme byli malí a na Novej rok nám místo
vstupenek dávali vyšívané kapesníčky (.) na Nový rok místo vstupenek
sme dostali každej e vyšívanej kapesníček na Marxové ee

PS: mhm

RS: dnešní e (já nevím) jak se to (jmenuje)?

NS: za mě to byla Lípa teď [už to není nic]

RS: [Lípa]

PS: ano

RS: Lípa tak to už není nic tak to je

PS: [a]...

RS: [ee] to bylo na té e na té Marxově ulici e kino který tam pak
mělo mnoho názvů a bylo dlouho tam vydrželo (.) dlouho až pak po (.)
já (nevím) po (ňákej) ee epoše historické to bylo zrušený a pak tam
e byly zábavy (jenom) a tak dále my sme tam (mívali) sleziny jako
študáci jednou za rok sme se tam sešli a tam nás hostili a tak dále

PS:[a]...

RS: [takže] takový to to je vzpomínka na ten (můj) když sem bydlel
na Francouzské tak to bylo do Lido bia ((Lido bio)) velmi blízko a
do varieté ((Kino-Varieté)) taky to se šlo vokolo věznice

PS: mhm

RS: jo?

PS: a na ten Nový rok jak vám dávali ty kapesníčky to bylo jenom na
dětské představení neb-... ?

RS: co to?

PS: když vám dávali ty kapesníčky e ty vyšívané kapesníky [jak vám
dávali]

RS: [ty (vyšívané)] kapesníčky byly místo vstupenky

PS: ano a to bylo na dětské představení?

RS: a to dostal každej... e k- nevím to bylo jenom vyšívanej
kapesníček bez jakýhokoliv toho

PS: mhm

RS: udání nebo tak ale e (byly) tam e e kv- květeč- kvítečka a tak
dále a byl a byla tam já nevím eště eště tam bylo něco možná
napsanýho to si nevzpomínám

PS: a do kina Urania ste chodil? to bylo [na Cejlu]

RS: [do Uranie] ((Urania)) sem byl několikrát ale e tam nebylo pro
nás jako pro děcka e nic vhodnýho

PS: aha

RS: jo? tam chodili víc moje rodiče do Oranie ((Orania))

PS: mhm

RS: a menovalo se to e tenkrát Orania

PS: ano

RS: ne Uranie ((Urania)), Orania (.) tak vím že tam ee (.) byla jako
dosť velká frekvence ale pak později to přešlo ee v určité epoše já
zase nevím v kterém období to bylo kdy to přešlo na ty na děcka jo?
tam je jako dětský kino nebo dětský dětská zábava nebo voni to tam
mají aji v- vchod je aj z Cejlu

PS: mhm

RS: přes tu zá- přes ten dvůr takový tam aji z z Bratislavské

PS: a v tom varieté ((Kino-Varieté)) a v tom Lidu biu ((Lido bio))
byly e dětské představení (.) [jo]?

RS: [to] bylo dětský představení jenom [dětský představení]...

PS: [jenom dětský a to]...

RS: byla sem tam ňáká maminka když [měla]

PS: [mhm]

RS: moc malý děcko kerý se ch- chtěl chtěla dívat na ty šaškoviny
[všelijaký]

PS: [mhm]

RS: a tak dále

PS: a to bylo který den?

RS: to?

PS: v který den v [týdnu]... ?

RS: [v neděli]

PS: v neděli

RS: to bylo vždycky v neděli

PS: [odpo-]

RS: [vždycky] v neděli a (i Marxová) ((Lido bio)) byla taky jenom v
neděli pro nás teda jako pro ty děcka s těma ka- kapesníčkama tak to
bylo tam (.) a jinak ee e e bych jenom chtěl říct že v Husovicích na
hlavní ulici byly dvě kina Jas a [Sibiř]

PS: [mhm] ano

RS: Jas byl víc jako sokolský a Sibiř legionářský a ty dvě kina byly
od sebe vzdálený já nevím sto padesát metrů dvě (stě) na hlavní
ulici oba dva u tramvaje

PS: mhm

RS: zastávka u Sibiře ((Sibiř)) a zastávka u Jasu ((Jas)) a ee tyto
kina se domluvily na začátcích aby (jim) když bylo pršelo nebo padal
sníh a byla zima tak aby mohli přecházet z jednoho kina na druhý

PS: mhm

RS: mhm (tím byli) jako mladí jako ee třeba já ze svou e dívkou a
jiní a jiní e byli rádi že byli tady v kině a e byli americkej film
třeba a pak byl konec tak šli přes celou tu ulici do Jasu ((Jas)) a
tam (šli) zase na nějakej jinej film jo?

PS: mhm

RS: takže to bylo e udělaný proto že bylo pět hodin začátek a sedum
hodin začátek a druhej byl půl šesté a půl osmé

PS: mhm

RS: byly začátky a ty ee pozdější začátky byly v Jasu ((Jas)) u toho
sokolovny kdežto ty dřívější byly ee u těch legionářů ((Sibiř))

PS: mhm

RS: protože u toho Jasu ((Jas)) byla zrovna hospoda taky jó? a pak
tam byli hodně ee sokoli e bylo hodně moc sokolů kdekdo chodil do s
Sokola cvičit vod děcek až po dospělý chlapy a ženský když pak měli
průvod tak to byl průvod přes celou přes celý Husovice jó? to to
byla tenkrát taková éra kdy tady tyto ee organizace jako je Sokol
měly e velkou návštěvnost

PS: mhm

RS: ale my jako študáci sme nejvíc chodili na na e filmy freda
astera ((Fred Astaire)) a džindž rodžrsové ((Ginger Rogers)) to byli
stepaři nejlepší stepaři na světě ee ee fred aster ((Fred Astaire))
a džindž rodžrsová ((Ginger Rogers))

PS: a když říkáte jako studenti tak e to ste byl student kde? na
jaké škole?

RS: né my sme normá- e [normálně]

PS: [na měšťance] eště myslíte?

RS: my sme neměli jako myslíš co?

PS: vy říkáte že jako studenti ste chodili na astera ((Fred
Astaire)) a rodžrsovou ((Ginger Rogers))

RS: nó ano

PS: ale [myslím]...

RS: [ale] nejenom študenti všichni mladí lidi a všechni diváci aj to
aj tam chodili aj dospělí protože to bylo ee e to bylo šou který
nemělo obdoby nikde to bylo šou obrovský šou

NS: a v té době studovals co?

RS: no gymnázium

PS: mhm

RS: g- na gy- to sou už sem byl na gymplu tady toto a em měli sme
profesora jednoho a to byl češtinář a němčinář a von byl takovej
trochu ee extravagantní (.) přišel kdo z vás viděl film (...) jak
tam ten stroj krmí ty lidi jak se to menovalo? [počkej]...

PS: [Moderní] doba?

RS: co?

PS: Moderní doba?

RS: Moderní doba teď to hráli ee teď to hráli mám dojem opakovali to
bylo to v novinách že několik takovejch filmů bylo teď e v tomdle v
[tom]

NS: [(v Artu)]

RS: v kinařským filmu

PS: Art

RS: ee v tom kině

PS: Art no

RS: jo tam a takže to upozornili v novinách takže tam byla zase
návštěvnost a tam byl profesor kterej řekl kdo z vás viděl film ee
jak sem to řekl?

NS: Moderní doba

RS: Moderní doba (.) my nikdo (.) negramoti! my sme do neděle nebo
do soboty celá třída viděla Moderní dobu ((Moderní doba)) a pak sme
ju viděli ještě jednou a eště jednou protože to bylo to bylo šou
obrovský šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) (.) stroj (.) aby
ušetřili čas protože tam byl pás von utahoval pořád dvouma klíčama
matky to šlo a pořád utahoval no šaplin ((Charlie Chaplin)) to víš
von byl takovej šašek trochu a (.) teď aby ee ta s- ee to stahování
u oběda bylo co nejkratší tak byl takovej k- kulatej stůl a židličky
<(vokolo)> a to se po- potácelo a tady byla e přišla e polévka a
lžička dělala ((ukazuje)) jo? ta sama lžička to dělala a teď to
samozřejmě někomu teklo tak a tak a druhý jídlo bylo zase to
posunovalo bramboru maso a tak dále jenomže vono se to jednou
polámalo a začalo to jít strašně rychle e takže voni už měli narvaný
p- pusu tak tak šaplin ((Charlie Chaplin)) a přišel e zavolali
montéra a montér tady začal dole klečel a tam něco montoval a dával
navrch furt ty matky a von je dával e navrch a von je dával na ten
talíř a teď to říká teď to pustím jo? a teď to <pustil a> (to se)
šaplinovi ((Charlie Chaplin)) cpaly do do huby takový matky takže to
byly takový takový prostě komický e jak to že šaplin ((Charlie
Chaplin)) dovede a pak e tam byly že vo šel po ulici a uviděl ee
babu která měla kabát a na něm měla hranatý knoflíky a von s těma
dvouma klíčama utíkal za ní a vona šílela že tady je blázen nějakej
a von <f- f-> pořád křičel na ty vona to měla na prsách a na zadku
[no prostě to]

PS: [a to si pamatujete]... ?

RS: to byla to byla takový šou se šaplinem ((Charlie Chaplin))
Moderní doba ovšem ono to pak mělo eště e jako dohru že von šel a
teď šla demonstrace nějakejch myslím já nevím komunistů nebo
levičáků nebo něco šla a policajti tam stáli a a von chtěl jít proti
ale voni šli dům vod domu čili von musel jít s něma a byl v první
řadě, no on byl první zatčenej a takový...

PS: to si pamatujete eště z té školy anebo ste to viděl později
znovu?

RS: no z- ze školy sme šli

PS: a...

RS: ee profesor nás

PS: ano

RS: jako vyprovokoval abychom na ten film šli protože von v tom
viděl jako e i trochu tam té politiky protože šli ti levičáci a von
šel v první řadě a policajti ho hned zatkli e zatkli jich několik
ale mezi (nimi) taky teda toho šaplina ((Charlie Chaplin)) kterej s
tím neměl vůbec nic společnýho

PS: a ten učitel vám vo tom ještě něco vykládal bavili ste se ve
[škole]?

RS: [ne] ne ne ne

PS: ne

RS: to je to von nám řekl pak nám eště řekl jeden film

PS: mhm

RS: e (..) no na to si vzpomenu možná později ee protože e v ty e
filmy my sme vybírali hudební filmy džezový ((jazz)) filmy a s
dobréma hercama třeba e americký herec e v- va- volajs bíry
((Wallace Beery)) walace beery ((Wallace Beery)) se psalo a my sme e
e v novinách e v kinorevue byly dycky na stránce všechna jména
amerických herců s- foneticky takže tam bylo napsaný walace beery
((Wallace Beery)) vólajs bíry ((Wallace Beery))

PS: mhm

RS: nebo jan s- harlov ((Jean Harlow)) žín herlou ((Jean Harlow)) a
tak

PS: mhm

RS: to tam bylo a to bylo ohromná věc protože my sme pak de-
nevystupovali jako blbci a vystupovali sme jako by- bychom byli
Američani nebo Angličani takže to to byla pro nás taková e pomůcka
<která> (.) a ten e profesor von měl ještě víc takových von třeba aj
do divadla přišel a kdo z vás viděl vod Čapka ((Karel Čapek)) Bílou
nemoc ((Bílá nemoc)) nikdo do ne- do týdne sme viděli všichni Bílou
nemoc vod Čapka to byl už film kterej ee jako už e naznačoval ž- že
bude válka

PS: mhm

RS: jo? a teď tam teda e byl ňákej ten diktátor kterýho hrál
Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)) diktátora takovýho zlýho diktátora a
pak tam byl jeden e zase takovej s brýlama chudý a to byl lékař
((Galén)) jo a ten furt radil tomu diktátorovi aby nevedl válku že
sou mrtví a ranění a bezruký a bez- no a [prostě]...

PS: [a byli] ste někdy šli ste někdy se školou do kina?

RS: prosím?

PS: jestli ste šli někdy [se školou]

RS: [ne]

PS: to ne

RS: ne ne no e e když sme šli se školou to sme byli mladší v tercii
třeba a šli sme jednou do skaly ((Scala)) kde se hrál českej film
natočenej tady brněnskejma hercama menoval se (..) ee menoval se já
(nevím) jestli česká země

PS: mhm

RS: nebo tak něco na pohled Česká země na pohled
((neidentifikováno)) tak tak se menoval ten film a my sme tam šli a
začali promítat a jeden náš profesor najednou zařval hergot! toto je
promítání! nešetřte na študentech zastavte to a dejte tam normální
světlo to bylo takový temný voni šetřili vopravdu mysleli si že to
zbaštíme a ten profesor tam bouchl do tohodle rožnuli a za
chvilku... byla zpráva a za chvilku to šlo normálně světlý jako za
normálních okolností

PS: mhm

RS: to to byli e tá to byli to byl (takovej) jako ee (.) národní
film tade- tad- e tanec Slováků Slová- Slovenek e Čechů všelijakejch
ee čardášů a tak dále no a k- ovce tam byly a k- a kozy tam byly a
všecko možný bylo to kr- bylo to jako ee velice krásný ale pro nás
to bylo už jako pro ee študáky už to bylo takový jako moc poučný a

PS: mhm

RS: tak to sme (.) ten (..) a my sme pak chodili jako častěji do
kina a to byly dycky zas nějaký takový filmy který byly buďto e tam
byla em politika nebo válka nebo tak něco byly to takový jako dobrý
kvalitní filmy tak na to sme pak chodili to vobčas teda jednou
dvakrát za rok

PS: a vzpomínáte si že by e byly nějaké zvláštní zvláštní reklama na
filmy? e že by...

RS: prosím?

PS: byly nějaké zvláštní reklamy na filmy v těch dvacátých třicátých
letech? že by chodily nějaké e reklamní... ?

RS: nó tak [na školu]?

PS: [poutače] ne ne

RS: [ne]

PS: [v ulicích]

RS: u- venku byly reklamy plakáty plakáty když tam byla já nevím e
herečka žin herou ((Jean Harlow))

PS: mhm

RS: a to tak to byly plakáty ee z z z těch stepařů nebo když to bylo
něco válečnýho tak tam zase bylo něco válečnýho

PS: mhm

RS: pak tam byl jeden takovej film americkej drastickej e že jela
loď já nevím vodkuď jestli z Austrálie nebo kam a tam byli eee s-
na- nahoře na na té plošině byly samé takový živly e takový chudáci
a tak jo? a teď najednou (.) a tam se vezly sudy e z z z něčím já
nevím s čím e ale bylo těch sudů tam mnoho a jak byla bouřka a začla
se ta loď hýbat ty s- ty sudy se začaly kutálet na tu stranu pak
zase na tu stranu a přes ty lidi, jo?

PS: mhm

RS: to bylo e takový drastický a ukazovalo to prostě takovou tu ee
že když někdo veze e já (nevím) víno nebo něco že nemá na to aby to
bylo zajištěný přece ta loď vždycky se kolíbe a když to tam se
kutálelo přes ty černochy a to a

PS: mhm

RS: to byly takový drastický filmy taky ale toto n- nemělo ze školou
nic společnýho to sme chodili sami

PS: mhm a

RS: tady v jasu sme ee a v Sibiřu ((Sibiř)) sme viděli dycky filmy
který byly nějakým způsobem prostě takový jako zajímavý vý- takový
výstřední

PS: mhm

RS: sme si vybírali ale když byla zima tak sme šli na cokoliv (a
jenom) abychom byli v teple e s tou svou holkou s s nebo tak
rozumíš?

PS: mhm

RS: (jenom abychom) byli v teple v kině tak nás pak nezajímalo ani
moc jestli je to dobrý nebo špatný a

PS: mhm a vy ste se přestěhoval e sem e kdy? z té fr- z té
Francouzské...

NS: napřed do Husovic

PS: ste se přestěhoval do Husovic?

RS: já sem na té Francouzské byl do páté třídy obecné školy

PS: mhm

RS: a vod té páté třídy sme se stěhovali do Husovic do rodinnýho
domku který sme koupili teda koupili moje rodiče jo? na velký
splátky e který sem eště splácel já i s manželkou už budoucí protože
to bylo na dlouhý leta na málo peněz [jako]

PS: [mhm]

RS: aby se to splatilo takže sme pak v určité době najednou dostali
vyrozumění (.) aniž bychom to tušili že e je to splaceno

PS: mhm

RS: a že je to e že se to vymazává e z ňáké té e víš? e osobní že
tam máš dluhy nebo co tak (se to ten) dluh už padl

PS: mhm takže vy ste přestěhoval do Husovic e kolem roku devatenáct
set třicet [asi]?

RS: [do] rodinnýho domku který byl blízko Jasu ((Jas)) a Sibiřu
((Sibiř))

PS: to bylo tak devatenáct set třicet?

RS: to bylo ee devatenácet třicet jedna

PS: jedna

RS: devatenácet třicet jedna sme se sem stěhovali

PS: mhm a to byla doba e zhruba kdy začínal zvukový film vzpomínáte
si na první zvukový zvukové filmy?

RS: to já myslím že ty zvukový fi- já si tak e já si myslím že ty
zvukový filmy byly už tehdy to já nevím

PS: dvacet devět dvacet devět

RS: jo? no tak ty byly zvukový filmy (ale) tady byly eště jedna věc
taková která na kterou já vzpomínám že před každým filmem byl
takzvanej radiožurnál

PS: mhm

RS: kde ukazovali e (já nevím) Beneša a to to to ale jednou
ukazovali Hitlera jak řeční a jak se rozčiluje a jak mlátí rukama do
stolu a dupe že musí zničit toho trpaslíka Beneš, ten trpaslík Beneš
toho musím zabít ten musím ho zničit von se tam rozčiloval a tak a
t- to to s- si já to mně tak zůstalo v paměti že sem to pak když
byly nějaký takový řeči vokolo Beneša a tak tam sem to někde aj
napsal tam těm historikům co tak to kritizovali že von měl jít do
války a tak a že von věděl dobře že by to byl třeba rozbitá Praha jó
nebo tak (.) takže to si pamatuju jako že tady ty žurnály byly svým
způsobem zajímavý a poučný a šel po nás aj mráz víš když von tam

PS: mhm

RS: že toho trpaslíka Beneše

PS: a reagovali diváci nějak na [ty týdeníky? to ne]

RS: [ne ne ne ne] ne tam to nereagoval nikdo na to nereagoval
(poněvadž) každej to polykal jenom z Čechů a Němci když tam nějací
byli ale já si nepamatuju že by tady v Sibiřu ((Sibiř)) a v Jasu
((Jas)) byli Němci

PS: mhm

RS: německé film byly pěkný německý filmy který byly ať už
historický anebo legrační z vesel- vesel- d- e s těma s komediantama
nějakéma (těma) víš? teo Lingen ((Theo Lingen)) a hans móser ((Hans
Moser)) a to byly takový figurky malej han moser ((Hans Moser)) a
dlouhej Lingen a t- e měli to dycky velmi dobře jako e bych řekl
zrežírovaný že to byla dobrá veselohra

PS: mhm

RS: anebo sem viděl německej film kde byl jeden herec takovej
robustní hrozně robustní velkej a byl zamilovanej do nějaké ženy a
ta žena e ho pak opustila a vzala si hezkýho jako mladýho chlapa a
byla svatba a tady ten (.) golem (.) ten na té svatbě (když) se
tančilo (.) tak von tančil sám a tam byl visel to bylo to se
odehrávalo jako v Maďarsku

PS: mhm

RS: to se odehrávalo v Maďarsku a tam byl lustr dřevěnej obrovskej
lustr a von se natáhl a ten lustr vytrhl ze zdi a praskl s tím vo
zem to byla takový dr- takový dramatický ((snímek neidentifikován)),
který mně utkvělo dodneška (na) to vidím jako... bych to dovedl
nakreslit

PS: takže e v těch husovických kinech ((Jas, Sibiř)) si na německé
publikum nevzpomínáte? tam nebyli Němci [to byla česká čtvrť]

RS: [ne tam tam se hrály] německý filmy jako dobrý [veselohry]

PS: [mhm]

RS: a dobří he- komikové teo lingen ((Theo Lingen)) hans móser
((Hans Moser)) to byli [takoví]

PS: [mhm]

RS: šašci jeden malej jo? takovej jak Židáček a druhej vysokej zase
e blonďáček e takže to byli takový figurky e eště jich bylo víc ale
tady na ty dva si pa- vzpomínám dodneška teo lingen ((Theo Lingen))
a e hans móser ((Hans Moser))

PS: a v centru města byly nějaká kina německá kam by chodilo německé
publikum?

RS: já si nepamatuju já sem e nechodil do e třeba do centra to
záleží taky na čtvrti [která]

PS: [mhm mhm]

RS: to byla čtvrť ale tady většinou to byli (nebo) to začalo e já
nevím v e někde v e e na starým tam někde e jak se to menuje
Heršpice že a tam ty kina začaly na Dornychu bylo kino ((Edison)) e-
pak bylo kino jedno který se menovalo Excelsior a to bylo na
Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) e v tom jednom velkým baráku byl
Excelsior (.) a (.) jak sme jak ( ) manž- já sem měl tři ee
manželka měla dvě švice

PS: mhm

RS: a všechny tři byly e e zaměstnaný v pe- ee v peněžních ústavech
(poněvadž měly) ob- ob- ee obchodní školu ale pak až už e skončily
tak všechny tři byly v kině v Jasu ((Jas)) u pokladny e strejda
trhal lístky jo

PS: mhm

RS: ee e (Miluška) byla v Kapitolu ((Kapitol)) v pokladně a moje
paní byla v Ponrepu ((Ponrepo)) na Hybešce ((Hybešova)) jako vedoucí

PS: mhm

RS: a protože ten e vedoucí byl nemocnej a věděl že moje paní je e
lepší e vedoucí jak byl von tak von tam dycky přišel jednou za měsíc
jenom kvůli penězům dal jí výplatu a tak ale jinak tam nebyla vona
všechno řídila sama takže když třeba v tom Ponrepu ((Ponrepo)) e
byly filmy e velice různorodý velice různorodý a když tam byly filmy
který byly e kvalitní jako právě tady ten e fred astér ((Fred
Astaire)) a to (.) nebo san francisko ((San Francisco)) tam bylo
(zase) zemětřesení a bylo to takový dramatický takže tam sem
najednou vobvolal všechny moje kamoše aby ihned přišli že bude tam
fred astér ((Fred Astaire)) s džindžr rodžrsovou ((Ginger Rogers))
film já nevím jak se ten film menoval e c- já no nevím prostě takže
to ee mně pak děkovali jo čoveče to bylo e ten jeden dokonce byl
stepařem dycky se natřel na černo tady v sokolovně když byly čaje
tak se natřel načerno a e dal si světlý boty a stepoval tam jo? uměl
dobře stepovat takže ten na toho freda astera ((Fred Astaire)) šel
kdyby měl kdyby to hráli vo půlnoci tak přišel pak mně děkoval že
sem mu že zavolal protože já sem se s ním už leta neviděl a jenom
sem věděl že bydlí na Provazníkově ulici tak sem si v telefonním
seznamu to našel a

PS: mhm

RS: zavolal sem mu a byl šťastnej jak blecha

PS: a vaše paní v Ponrepu ((Ponrepo)) pracovala od kdy? [nebo v
kinech]?

RS: [ta] ta tam byla e kdy to kdy vona [tam byla]?

NS: [tak e] já sem to včera se snažila spočítat takže [maminka]...

RS: [já si] myslím že tam byla e v těch e letech já sem byl v gy- na
gymnáziu

NS: maminka [v těch kinech ee začala asi v třiašedesátým]

RS: [já sem byl na gymnáziu a měli sme já si myslím (měli) auto]
dodávku a já sem vozil všechny filmy na Vídeňskou tam byla půjčovna
těch filmů to bylo v suterénu to byly regále plný takovejch hnědejch
krabic jo po vždycky po třech nebo tak po třech je to asi to bylo
tych f- ty krabice a tam sem vždycky dával jednu krabici sem vracel
dostal sem potvrzení a e vypučil sem si a já sem tam měl jako taky
takový známý víte už za tu dobu a moje manželka ta tam už taky měla
jako vobšlápnutý že sme na do toho Ponrepa ((Ponrepo)) dostávali
kvalitní filmy víte i cizí i třeba americký nebo tady ty t- taneční
nebo já nevím ee prostě kvalitní filmy že bylo furt obsazený ale
když byl někdy (nevím) branej jako musel tam jít aj ruskej film tak
to manželka dycky tam šla do čekárny kde seděli u kamen takoví
chudáci staří starej fotr a stará baba a ne- nešli do kina voni tam
byli v teple jako

PS: mhm

RS: aby nemuseli doma topit tak vona je pozvala (.) a (.) pak když
to neměla těch potř- já nevím kolik bylo [potřeba]

NS: [dvacet] dvacet

RS: kolik?

NS: dvacet lidí muselo [být]

RS: [dvacet] lidí tak když neměla tak si je vymyslela těch dvacet
lidí dala a e brala z z vocuď kde bylo vyprodaný tak vzala [těch]

PS: [mhm]

RS: sedum vosum a dala to tam tam to nevadilo že to bylo vyprodaný
poněvadž to bylo to byl dobrej film a dala to tam takže vona to tak
e prostě to de a já sem tam v té půjčovně měl taky takový renomé
(protože) sem přivážel filmy i z Husovic (protože) sem měl to auto a
bydleli sme v Husovicích takže sem tam pořád vozil ty škatule a zase
bral druhý to byla taková ee ee moje oběť těm kinům že jo sem prostě
(s těma autama) e s tím autem e s tou dodávkou jezdil a [(
)]...

PS: [a vy] ste byl zaměstnaný [e]... ?

NS: [ne]

PS: ne j- [to bylo]...

NS: [von je] profe- von je [profesor]

RS: [j- já] sem [učil]

PS: [aha]

RS: takže já sem měl e vodpoledne volno nebo někdy ráno volno podle
toho to to ten rozvrh byl různej někdy byl nabitej to se nic nedalo
jenom vodpoledne ale vodpoledne to fungovalo tam se tam se do noci
pracovalo

PS: mhm

RS: tam na té Vídeňské to bylo vzadu dost daleko vzadu na levé
straně když se jelo směrem ee jako e Modřicům ((Modřice)) tak na
levé straně bylo e dolů sem sjel a tam bylo dole v suterénu obrovský
množství regálů a těch filmů a furt se tam lepilo neco e to na to to
to zase se šlo tam a to šlo tam a vlakem chodilo vlakem chodily
filmy taky do různejch kin který sou mimo jo

PS: mhm

RS: (já nevím) Adamov nebo (já nevím) Blansko a tak... takže co tam
rozváželi filmy ee to bylo ee tam byl ruch pořád v jednom kuse

PS: ale vy ste byl tedy profesor vy ste učil e [na gym-]... ?

RS: [já sem] učil tady v Husovicích e v hus- ee na Koněvce
((Koněvova)) na Vídeňské sem učil e tam sem učil štrnáct roků (.) a
pak přišel ten rok osumašedesát jo kde sem se tak trochu vyjádřil
hrubě jo takže sem byl přeloženej během asi štyrech dnů do Husovic
tady do gymnázia ale to mně nevadilo protože já sem sám absolvent
jako kluk

RS: sem absolvent husovskýho gymnázia

PS: mhm

RS: jo? já sem byl já sem vystudoval vod primy do oktávy husovský
gymnázium vite?

PS: mhm mhm

RS: to sem vystudoval a proto sem byl šťastnej že sem šel zase do
husovskýho ale do jinej budovy tady na Elgartovu a byl sem tam a
jezdil sem autem a tak sem pořád pom- ta jedna moje jedna moje (ta)
švagrová byla v pokladně v Kapitolu, víš kde [byl Kapitol]?

PS: [ano ano]

RS: jo? tak tam byla v pokladně a dokonce tam měla takovou bych řekl
(.) ilegální nejakou činnosť (.) vona měla dceru ve Švédsku

PS: mhm

RS: (..) dokonce dvě dcery měla ve Švédsku vdaný a děcka a jedna
měla trojčata a tak dále a tak dále ale (..) ona (..) sem jezdili ze
Švédska nějaký lidi jedna taková Češka nějaká prostě spisovatelka a
pracovala v ilegalitě ve Švédsku a přišla (.) a přišla k té mé
švagrové která bydlela na Soběšické a svěřila jí em něco (.)
písemnýho a že si pro to přijde k pokladně ee tady z ee (.) von tak
ráčkoval ten politik ma- moravské štvrť e moravské e teda ee ve s-
úřednické čtvrti e takovej br- Brňák nedávno měl vystoupení e já si
nemůžu vzpomenout von tak ráčkoval ((předvádí)) a měl debatu v
televizi vohledně e spisovatelů různých no tak ten přišel na určitý
jako e (.) gesto nebo co přišel kupovat lístky řekl jeden lístek
((klepe prstem do stolu)) a jenom udělal takhle a vona mu dala
lístek a to [dohromady]

PS: [mhm]

RS: a von měl noviny a t- jak to a pak měl za úkol to dodat do Prahy
herci (.) ten starej pán už dneska co má za manželku Ninu Divíškovou
má za manželku Ninu Divíškovou a je to starej pán ( ) hraje ve
všech ve všech ee seriálech takovej fósaté jo ((Jan Kačer))

NS: a eště žije?

RS: šeď- jak?

NS: eště žije?

RS: co?

NS: eště žije ten [herec]?

RS: [no] žije dyť furt [účinkuje]

NS: [nevím] koho myslíš

RS: furt účinkuje já nevím přesně jak se von menoval (.) no manželka
je Nina Divíšková t- to tu znám protože znám Divíška znal sem
Divíška a tak no nevím (.) je to

NS: to je jedno

RS: je to ee e prostě byl to zase ten pražskej herec byl jako v
[ilegální]

PS: [mhm]

RS: činnosti a tady tento měl za následek za úkol tam přijít (.) a
protože to bylo uvnitř v domě a měli tam pucák tak měl za úkol to
dát pod ten pucák nik- nezvonit nic

PS: mhm

RS: dát to pod ten pucák

PS: mhm

RS: a to už voni zase měli nějaký echo nebo to nebo to prohlíželi a
tak tam měli to a takže se to dostalo do správnejch rukou jak to
mělo... takže byla i taková spojka moja švagrová teda v tom Kapitolu
((Kapitol)) to dávala tomu (.) on ráčkuje ((ráčkuje)) takový

NS: nevím tati

PS: [to n- to]...

RS: [herec] tady e z Brna

PS: a z- za protektorátu se tedy změnilo se něco v kinech za
protektorátu?

RS: co?

PS: jestli se během protektorátu něco změnilo v kinech atmosféra e v
[kinech nebo v chování]?

RS: [jó tak já ti řeknu] že tady v protektorátu v tom kině to
nepoznals [pomalu]

PS: [mhm]

RS: akorát že bylo byly cizí filmy a byly německý filmy ale voni
byly německý filmy i za první republiky

PS: mhm

RS: velice dobrý veselohry nebo dramata

PS: mhm

RS: takže e lidem to tak nepřišlo pokud tam nebyla jako politika a
to nebyla v těch filmech politika tam byl film kterej byl německej
ale nebyla tam politika

PS: mhm

RS: politika byla jenom e v e v radiožurnálu

PS: mhm

RS: když byl e rozumíš žurnál tak tam vystupoval Hitler a gébls
((Joseph Goebbels)) a to a tak dále

PS: mhm

RS: ale pak byl film a ten film byl bez tady těchto šašků

PS: mhm (.) a a měl ste třeba kamarády ee židovského původu e
zaregistroval ste zákaz vlastně [vstupu Židů do kina? ne?]

RS: [to to vůbec nehrálo roli]

PS: já vím ale potom za protektorátu oni nesměli už na začátku
[protektorátu do kina]

RS: [no tak to je pravda] můj kamarád kterej tady byl předevčírem e
byl položidovskýho [původu]

PS: [mhm]

RS: jeho tatínek byl e v Lotyšsku e zastřelený tam učili ty Lotyše
střílet a dávali jim (.) to a voni t- z radostí protože voni měli e
e zlost z Rusů že je tam Rusové vobsazovali Sověti tak voni e
stříleli s ohromnou radostí toho Žida že byl ko- jako že byl
komunista

PS: mhm

RS: ale vono to nebylo pravda že by Židi byli komunisti a nežidi
byli víc komunisti to to není pravda no prostě stalo se to tak že
ten jeho tatínek tam byl zastřelenej a on e utekl s maminkou která
byla Tyrolačka ale bydlela tady celej život i až do smrti potom tak
s ním jela do Vídně a z Vídně se dostal do Itálie a v těch horách
byla ilegalita vojenská taková a tak s- tam von strávil celou válku
v těch horách pak se vrátil no a pak zase bylo všechno normální

PS: mhm

RS: ( ) že by tady u mě třeba pře- předevčírem byl tady u mě chodí
vo holi má krásný vlasy hustý prošedivělý hustý a má takovej ten
profil trochu mírně židovskej a je to hezkej chlap strašně a a
chytrej takže my se tak my sme poslední dva ve třídě on má devade-
on má ee bude mít teď devadesát a já budu mít teď devadesát takže my
sme j- poslední dva ve třídě

PS: a to byl spolužák [z - z- gymnázia]?

RS: [jako chlapi] z gymnázia

PS: aha a on bydlí teda teď kde?

NS: tady dole (v Černejch Polích)

PS: a mys- takže e on vlastně odešel v roce třicet devět nebo e kdy
odešel?

RS: třicet vo- vodešel později von vodešel podezdi ((přeřeknutí))
von to pořád chtěl nějak eee za- zavonačit že šel tady byl zvonař
Manoušek

PS: mhm

RS: ee na konečné stanici jak je reviza tak naproti byla firma e
dvacet let nebo pětadvacet let firma Manoušek ee Rudolf a byl z- z-
ee ze Soběšic

PS: mhm

RS: ta ten rod (.) tatínek syn taky ze Soběšic a on m- byl ee (..)
on byl prostě jako zvonař a von tam e naproti v těch barákách bydlel
tadyten Žid v těch městských domech

PS: mhm

RS: a (.) von tam šel jestli by ho mohl zaměstnat

PS: mhm

RS: že je z vyso- že mají po maturitě a že ee aby měl zaměstnání von
ho tam vzal a on tam dělal u zvonaře tam byla já nevím půl roku
jenomže pak pak sme dokonce udělali takovou věc že já su katolík von
není katolík ale měl (.) ee (.) šli sme na faru a tam mezi štyřma
očima (.) voni nějak mu tam napsali že byl já nevím pokřtěnej tehdy
a tehdy

PS: mhm

RS: byla to teda taková dost (vošajtných vět) ale von tomu moc
nevěřil protože kdyby ho gestapáci rafli tak je mu jedno jestli tam
má nebo nemá jo? takže von jel do toho Švýcar- do toho ee Itálie a
tam byl teda až do konce války [a pak]

PS: [mhm]

RS: se vrátil dom

PS: mhm

RS: a vykládali sme to ( ) jako k lepšímu že Rudolf jako já že
sem ho zavedl k farářovi todle a že von mu tam udělal s- jeho jako
ee víš? že že je pokřtěnej

PS: mhm

RS: jo? že je pokřtěnej [(nafilmoval)] to tam nějak já nevím minulé
rok nebo tak

PS: a vy ste [chodil]

RS: [no]

PS: do kostela a na faru e a s- bylo vzpomínáte si že by se někdy
třeba promítal film na faře? já sem slyšel že se někde na farách
občas promítaly filmy [to s-]...

RS: [jakej] film?

NS: na farách

PS: na farách

NS: na farách

PS: nepromítal nikdy farář?

RS: ne

PS: to ne?

RS: ne ne ne ne ne ne to si nepamatuju to ne to si vůbec nepamatuju
vůbec to neexi- [to se ne]

PS: [mhm mhm]

RS: to za to e to nevím to by musel být [někde]

PS: [mhm]

RS: jenom někde ale [to]

PS: [mhm]

RS: nebylo nikde

PS: a vy ste chodil do kostela v neděli nebo e [častěji]?

RS: [co to]?

PS: e jak často ste chodil do kostela?

RS: já sem chodil [do kostela]

PS: [jako kluk]

RS: s maminkou dokuď byla maminka tak sme chodili pravidelně na
devátou protože... sme.... mši tam sloužil náš profesor ee
římskokatolického náboženství jo? a e on byl velice kulturní my když
sme šli na opery tak von tam dycky chodil eště s jednou profesorkou
promedoval a my sme ho zdravili on byl doktor jako eee měl titul
doktora byl velice e velice takovej ne (.) necírkevní

PS: mhm

RS: on chodil na ty opery jako každej jinej a chodil se švábovou
která dělala latinu a chodil s tou babou krásnou po- tak tak tak aby
j- chodili vokolo a jenom sme se (klaněli) poněvadž my sme nikdy
nezdravili slovem

PS: mhm

RS: my sme se zdravili jenom pokloněním hlavy

PS: [a]...

RS: [všude] ve škole na ulici nebo v kostele to je jedno farář nás
dokonce sezdával mě a manželku tady naproti taky ( ) a manžela
t- e znám několik lidí který von nás sezdával jako profesor Matyáš
se menoval a byl to takovej jako byl tak e málo jako bych řekl
pobožnej že nám chodili do náboženství studenti keří měli někde
trávit volnou hodinu protože nebyli římskokatolíci ale voni chodili
k nám do toho náboženství protože on dovedl tak nějak kouzelně
vypravovat všechno možný a všechno tak ne nezbožně jak bych řekl že
tam sedávali studenti kteří byli bez bez bez náboženství úplně víš?
jako neznabozi

PS: [a vy-]

RS: [posedávali] tam

PS: mhm a vyjadřoval se někdy ten pan farář ke kinům?

RS: prosím?

PS: e ten pan farář

RS: no

PS: mluvil někdy o kinech? vyjadřoval se ke kinům nebo [k filmu]?

RS: [ne] ne ne ne náš profesor třídní nás dycky e řekl kdo z vás
viděl ee toho šaplina ((Charlie Chaplin) [tu]

PS: [jo]

RS: tu Moderní dobu ((Moderní doba))?

PS: mhm

RS: nikdo (.) to sem si mohl myslet negramoti a do soboty sme viděli
všichni Moderní dobu ((Moderní doba)) celá třída

PS: ale farář e v kostele se nemluvilo o [kinech nezakazoval vám
nějaké filmy nebo tak? mhm]

RS: [ne ne ne to byl češtinář] co nám [tady toto]

PS: [mhm mhm]

RS: ee [vždycky řekl nebo kdo byl] v divadle na Čapkově ((Karel
Čapek)) Matce ((Matka))? nikdo nez- no negramoti to je jasný tak sme
zase taky do týdne byli v brněnským divadle kde hráli Čapkovu Matku
která posílá všechny tři syny do války a všechni jí tam padnou že?

PS: mhm a vzpomínáte si kdy ste byl poprvé v kině?

RS: to (poprvé) v kině sem byl myslím na v Lido bio na Marxové kde
sem dostal ten kapesníček

PS: aha (.) takže na nový rok?

RS: to bylo na nový rok

PS: mhm

RS: a pak už sem tam chodil jako častěji (.) a pak už sme tam
chodili e už jenom jako hotoví maturanti když sme byli po deseti
letech po dvaceti letech tak tam byla restaurace a tam sme to tam v
té na té Marxové ee vždycky voslavovali

PS: [a vzpomínáte]...

RS: [jedli pili]

PS: vzpomínáte si na čem ste byl tehdy jako dítě poprvé?

RS: kde?

PS: když ste byl poprvé, vzpomínáte si na čem?

NS: [na jakým]...

RS: [na film]?

PS: na film

RS: ne

PS: to ne [a je]-...

RS: [to si] nevzpomínám

PS: a jak často ste chodil jako dítě?

RS: často velmi často (protože) sme měli kina u huby

PS: mhm

RS: Jas a Sibiř

PS: mhm

RS: to bylo u huby a byla tam samá e Amerika e samý francouzský aj
německý filmy ale tenkrát eště jako absolutně bez bez Hitlera
poněvadž ještě byl rok devětaosumatřicet devětatřicet to nebylo jako
ještě vůbec akutní nebyla eště ani válka

PS: mhm (.) a jak ste vybírali filmy?

RS: ty filmy?

PS: chodili ste na všechno nebo ste [vybírali]...

RS: [né] (jenom) sme vybírali filmy da- nechodili sme na všechno
nechodili sme na všechno vybírali sme filmy ale když bylo třeba (.)
jak sem řekl sme chodili s tou mou manželkou jako s holkou

PS: mhm

RS: bylo nám osumnáct a mně devatenáct let nebo sedumnáct let (.)
tak sme šli do jednoho kina a pak do druhýho kina ať tam hráli co
tam hráli

PS: mhm a do kterých kin ste to chodili to ste chodili v těch
Husovicích?

RS: to bylo v Husovicích poněvadž sme tam bydleli

PS: mhm

RS: blízko my sme bydleli ona i já sme bydleli blízko kina Jas a
Sibiř byl vo zastávku dál jenom vo krátkou zastávku

PS: a kam ste kupovali vstupenky? měli ste svoje oblíbená e místa
sedadla (.) v tom kině? kupovali ste třeba na balkon byly tam
balkony?

RS: ne ne ne my sme byli dycky dole

PS: dole vždycky?

RS: dycky sme byli dole

NS: balkony tam byly a [ty spodní sedadla]...

RS: [ale kdyžtak] sme e chodili sme teda hodně dozadu to musím říct

PS: mhm

NS: ty spodní sedadla byly rozdělený e e cenově

PS: mhm

NS: od první do páté řady dvě koruny vod páté asi do štrnácté tři
koruny a poslední řady plus balkon štyři koruny

PS: mhm

RS: nejlacnější [vstupenky měly kina]

NS: [pokud tam byl]...

RS: v Židenicích

PS: mhm

RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina]

NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl
příplatek korunu

RS: a ty byly nejlacinější

NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor

RS: Světozor pak [byl]

PS: [Sport]

RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient))

PS: e

RS: a chodili tam naš- e do kina e vod mé manželky tatínek a maminka
kteří byli velký e š- e spořilci tak voni šli e pěšky do Židenic

PS: mhm

RS: a tam šli za korunu do kina

PS: mhm mhm

RS: koruna byla vpředu jim to nevadilo dědovi babičce taky ne tak
(šli) a my sme měli dycky v tu dobu doma volno dyž nebyli rodiče
když byli voni šli do toho do těch Židenic vono je to dost daleko a
pak zase da- daleko takže to zabralo tři hodiny a to nám [sta-]...

PS: [takže] šli pěšky (.) [šli pěšky]?

RS: [pěšky]

PS: mhm

RS: můj děda kterej byl celej život parketářem

PS: mhm

RS: tak von chodil na různý teda ee

NS: tati to nebyl tvůj děda to byl tvůj tchán [maminčin tatínek]

RS: [no to byl můj tchán] no tak my sme mu říkali děda tak ten
chodil třeba do Heršpic pěšky

PS: mhm

RS: von dycky říkal jó vona ta šalina nejela a než jela já už sem
byl na Cejlu a z Cejlu už pak je to kousek do těch Heršpic a nosil
pilu ruksak tamty to škrabadlo na na parkety já nevím co ještě
všechno tam měl pilu měl dycky na ní obal aby e nekoho neškrábl ve
městě třeba

PS: [a]...

RS: [a] šel vždycky pěšky a říkal co to je takové kósek? moji rodiče
bydleli (.) tady někde já nevím jak se nad Hádama tam nějaká ta
vesnice

NS: Ochoz

RS: Ochoz a vozili na zelnej trh každej den vozejk eee hliněný
hliněný e džbánky voni to tam doma dělali sušili a von to tam vozil
prodali pak šel do hospody tam to prožral a zase šel zpátky dom a
zase dělali další anebo taky vozili tam někdy ovoce když bylo e jako
tak na Zelnej trh tam to prodávali

PS: a vaši rodiče dělali co?

RS: to- prosím?

PS: vaši rodiče...

NS: oni strašně brzo [zemřeli]

RS: [můj] otec byl u policie

PS: aha

RS: ee e jako e tenkrát byla jenom jedna policie státní... helmy ty
kovový takový to lemování e límeček navrch tady měl bílej šátek aby
si nezamazal tu uniformu vod krku a (..) napřed byl na strážnici na
Francouzské tam byla strážnice těch strážnic bylo (.) šestaštyrycet
a všechny byly (.) tak tak tak tak ((ukazuje)) roztroušený a tam
dycky byla ee jeden s psacím strojem když bylo ňáký přišel zavedli
tam nějakýho gaunera nebo neco tak psací stroj a pak tam byla ee
tyčka kroužky závěs tam byly dvě postele záchod umývadlo a tak dále
takže oni měli tři hodiny (.) pochůzku odtud potud odtud potud
((ukazuje)) můj otec dělal od Cejlu Francouzskou ulici až po Koliště
tenkrát nebyla (.) ta e rozdělená na dvě části protože ta tramvaj
tam nikdy nejezdila to bylo zas- zastavěný tam měli právě tu
strážnici kde dneska jezdí tramvaj vod dětské nemocnice dolů

PS: mhm

RS: tak tak (..) a za ty tři hodiny museli dycky ještě podívat se do
hospody jenom udělal ((předvádí)) nic tak šel dál nic většinou bylo
nic ale kdyby něco bylo tak pane inspektore pojďte se tady mám
jednoho nemůžu ho dostat ven

PS: mhm

RS: vožralej

PS: a do kina nemusel chodit na takové... do kina chodil i do kina
na takové kontroly?

RS: naš- naši chodili do kina...

PS: já myslím jako jako policista jako jako policista [jestli chodil
na ňáké... četník? nechodil]

RS: [ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne]

NS: ale [za mě za mě teda chodili policajti]

RS: [jenom chodili] do baru tam byl Maxim bar na Francouzské

PS: mhm

RS: a chodili do restaurací všech

PS: mhm

RS: aby jo tam přišli a tam ukázal tak vypadl ven většinou [teda]

PS: [mhm]

RS: bylo tak ale někdy ((klepe prstem do stolu))

PS: mhm

RS: tak mu zatočil takhle ručičkou za zádama a vedl ho po špičkách
až na strážnicu tam ho trochu zpacifikovali a tak

PS: a maminka byla v domácnosti?

RS: eh?

PS: maminka byla v domácnosti [nebo pracovala]?

RS: [maminka byla] v domácnosti

PS: mhm a vyjadřovali se nějak ke kinu? říkali vám na co můžete a na
co nemůžete jít třeba do kina?

RS: e to ee

PS: [e]...

NS: [zakazovali] ti vaši nějakej film nebo nějaký představení?

RS: em oni nechodili vůbec do kina (.) oni nechodili do kina možná
ně- když byli ještě na [Francouzské]

PS: [mhm]

RS: tak že chodili na tu Marxovu ((Lido bio)) nebo do ee do e do
Varieté ((Kino-Varieté)) teda tam na na Cejl to možná chodili ale
pak až sme se nastěhovali do Husovic tak už nechodili do kina nikdy

PS: mhm

NS: tati a v tom časopise kinorevý ((Kinorevue)) tam byly nějaký
upoutávky jako co budou e kerý filmy se chystají kerý filmy přijdou
[do kina? aby vám]

RS: [ten časopis kinorevý ((Kinorevue))]

NS: řekli vo co de v tom filmu nebo tak jak je teď reklama ne
nějakej film tak bylo tam dopředu jako abys [věděl]... ?

RS:[kinoreví ((Kinorevue))] měl vždycky na první stránce nějakýho
herce nebo herečku nebo pár a pak tam byli e na na první stránce e
jak se vyslovuje (.) ten e americkej herec jak se vyslovuje
anglickej herec jak se vyslovuje ten ten německej a (teď) tam
vždycky (bylo) napsaný jak to je a foneticky

PS: mhm

RS: jak se to vyslovuje jo? takže tam bylo třeba [(já nevím)]...

NS: [tati to] už sme slyšeli a byly tam nějaký upoutávky na filmy?

RS: ne [tam byly jenom]

NS: [který přijdou]...

RS: r- recep- ee teda ee e redakce těch [filmů]

PS: [mhm]

RS: co hrají jo? tak to tam bylo jako no- novej film a hned po něm
byla nějaká tam e jako informace stránka fotka herec herečka

PS: mhm

RS: jo?

PS: a s kým ste chodil do kina? chodil ste sám nebo s kamarády?

RS: ee já sem chodil jenom s s mou nastávající a pak s manželkou
teda anebo sám když sem tam byl když vona byla vedoucí tak sem tam
seděl někdy sem šel s ní dom a někdy sem když byl dobrej film tak
sem tam [zůstal]

PS: [mhm] a [jakou]...

RS: [to vona] mně řekla

PS: mhm

RS: zůstaň tady to je dobrej film tak sem tam zůstal

PS: a ještě předtím jako kluk když vám bylo těch deset patnáct let
chodil ste sám nebo [s kamarády]?

RS: [ne ne]

NS: jako děcko chodils s kým do kina? sám? na té Marxové ((Lido
bio))

RS: e e šli sme děcka e bylo nás e já nevím třeba pět

PS: mhm

RS: sme šli děcka (.) dohromady takove chumel na Cejl do toho
Varieté ((Kino-Varieté)) anebo do teho na tu Marxovu ((Lido bio))

PS: mhm

RS: to byly jenom ty dvě kina kam my sme chodili jako děcka to sme
šli taková smečka dycky

PS: mhm

RS: a zase (taková) smečka sme šli zase zpátky dom

PS: mhm

RS: protože sme bydleli všichni na Francouzské ulici jenomže ee v
těch domech na té Francouzské e ste mohl jest z té země (.) tam byla
paní e domácí ne domácí domovnice ((opravuje se))

PS: mhm

RS: domácí měl restauraci v v (chodbě) a domovnice byla e metr ta
měla furt pometlo u dveří a jak někde bylo jenom cokoliv jó takový
to písek nebo nějaká cigareta špaček tak už do kýbla všecko tam bylo
na tom dvoře bylo jako v pokoji

PS: a s těmi kamarády když ste šli do kina s kamarády bavili ste se
o těch filmech potom? hráli ste si třeba na postavy z toho filmu?

RS: ne

PS: ne?

RS: ne to sme jenom bylo bylo to dobrý my sme řekli [tak]

PS: [mhm]

RS: ta byla ta byla dobrá ta byla dobrá ta hrála výborně a von hrál
taky výborně ten pár to to to bylo... to sme tak něco takovýho řekli
ale jinak sme to nerozebírali [nikdy]

PS: [mhm mhm]

RS: (ale) když sme šli do kina tak sme e jako už předem viděli co na
co deme jo? protože em bylo (.) to (.) všechno taky v novinách a v
časopisech takže to sme věděli kam deme anebo nás tam profesor
poslal řekl vy negramoti vy ste neviděli Moderní dobu ((Moderní
doba))? nebo tak a a tak nás dycky poslal na něco na nejenom na
Moderní dobu

PS: jo

RS: na víc filmů

PS: a zkoušel ste někdy jít na nepřístupný film?

RS: co to?

PS: chodil ste někdy na nepřístupné filmy? mládeži nepřístupné?

RS: no jako mladej kluk?

PS: no

RS: né

PS: ne

RS: ne to nás to nás jaksi nelákalo a možná že by nás tam ani
nepustili jak nemáte ten věk nějaké takže to my sme vůbec s tím sme
ani nepočítali až už sme byli já nevím na gymnáziu tak to už pak
bylo jedno to už nikdo se n- vás ne- nedíval a

PS: mhm

RS: a tam sme měli teda profesora kterej nás posílal na různý

PS: mhm

RS: filmy a nadával nám do negramotů že sme je ještě neviděli

NS: a když ti bylo deset jedenáct let tak tě nelákalo jít na nějakej
film kterej byl vod patnácti?

RS: nevím to nevím to tenkrát nebylo tak přísný

NS: tak za mě jo já si pamatuju v Husovicích když tam teta trhala
lístky jak ty holky husovický se malovaly a načesávaly aby vypadaly
starší

RS: no to je [možný (jenomže) to byla]

NS: [aby se do toho kina dostaly]

RS: už jiná doba kdežto já sem byl v jiné době kdy se toto nedělalo
(.) to se tenkrát nedělalo (.) tam nanejvýš mohlo být že by nějakej
kluk ch- z chudobné rodiny že by tam nějak jenom se snažil
proklouznout

PS: mhm

RS: a sednout si do kina to to bych spíš protože sme tam měli já sem
měl k- ee takovýho ee taky se menoval Ruda a byl z rodiny
notorickýho alkoholika kterej je bil, my sme přes ten dvůr to
slyšeli a viděli a mlátil a mluvil sprostě a tak (.) takže maminka
moja vždycky řekla běž dat Rudovi tvůj kabát a tvůj tvou čepicu a e
tvoje boty protože von von voni byli strašní chudáci

PS: mhm

RS: měl švicu hrozně krásnou babu a ta se učila u Tomana cukrářkou a
jednou sme tam e (byla) ňáká svatba tady u nás nebo co a já sem tam
šel pro dortu autem a teď sem to dostal v krabici a v- a do auta a
jel sem sem tady tady (byla) mecheche (.) a voni mě poslali navrch
že ta dorta je eště nahoře a tam byla tady ta (.) ta (.) Ella se
menovala Ella tam byla Ella se tam vyučila a já sem ju poznal
protože i když byla už starší tak byla pořád stejně hezká a to a já
sem jí řekl (.) vy ste měla bratra kterej se menoval Ruda a já sem
se menoval Ruda a byl sem naproti jó tak váš tatínek byl policajt jo
a už to tak co... pak mně to dala tu k- tu no (.) a my sme tam
chodili (jednou) sem tam chodil s jednou s jednou maminkou která
emigrovala ale jezdila sem často autem do Brna byla na tom z- jako
závislá na tom Brně takže sem jezdila často sama a dycky mně dala
vědět protože já sem učil její dceru a ee nějak vona byla nějak z té
rodiny Švábovi kteří měli ale tři kina eee tam Excelsior a já nevím
co ee Richard Šváb

PS: mhm

RS: von chodil se mnou do do školy a vona řekla jo jo to to já sem
ju poznal hned a vona řekla e vy ste mě poznal já sem poznala taky
hned vás když ste mě poznal vy a dala mně (teda) dortu a a ee
popřála mně aby svatebčani byli šťastní a ( )...

NS: ten Šváb ((Richard Šváb)) bydlel na e...

RS: na Francouzské von bydlel na Francouzské e a chodil se mnou pět
let do obecné školy na Vranovskou e jedna až pět

PS: mhm

RS: ale pak (.) když...

NS: a nebydlel potom na Hybešově jak je [Ponrepo]?

RS: [když e] když měla moja manželka to kino Ponrepo tak celá
Švábova rodina který měli kdysi jakési Excelsior a já nevím jaké
eště měli tři kina který postupně zanikaly jak se přestavovalo (.)
tak ona (..) oni bydleli vš- všichni nad Ponrepem v tom poschodí

PS: mhm

RS: bydlela celá rodina v jednom bytě bydleli staří dědeček babička
tady bydleli už pak ti mladí s děckama a tak dále a bydlel... a ten
r- ten ee Richard co chodil se mnou do školy chodil dolů do bufetu
do Ponre- do (.) do Ponrepy jo? e chodil kupovat cigarety

PS: mhm a oni se [o- o-]...

RS: [dycky] seděl tam v teplákách koupil cigarety se mnou poplkal jo
dlouho sme plkali a pak zase v- v- vykouřili tam jednu cigaretu pak
si vzal další cigarety a šel navrch

PS: a...

RS: a já sem šel do kina

PS: oni všichni odešli?

RS: eh?

PS: emigrovali? ta rodina?

RS: ne ne ne zůstali tady

PS: zůstali tady

RS: voni byli to byli Češi to byli Češi lépe řečeno von byl takovej
ten jejich tatínek byl jako Čechoněmec

PS: mhm (takže) to bylo [psáno německy]... ?

RS: [ale byli české] e e národnosti

PS: mhm

RS: všichni všichni byli jako Čechoslováci

PS: mhm

RS: hlášení

NS: a psali se česky Šváb?

RS: co?

NS: česky se to psalo Šváb?

RS: š- česky se psalo Šváb

PS: mhm

PS: jo ne sch Šváb česky

PS: a zůstal tam někdo z nich ještě žije někdo z té rodiny nevíte?

NS: někdo z té rodiny ještě žije nevíš?

RS: ne to nevím

PS: mhm

RS: to absolutně nevím to bylo v době kdy moje paní tam byla vedoucí
a von tam chodil

PS: mhm

RS: a von už byl e von byl přesně tak starej jako já

PS: mhm

RS: čili on by musel mít devadesát

PS: mhm

RS: a von tam určitě už nebydlí

PS: mhm [a te-]...

RS: [to (vím)] protože já (už) sem se tam s ním stýkal na začátku a
pak už sem ho tam nikdy neviděl

PS: mhm a [ten (váš)]... ?

RS: [neměl] sem to štěstí no třeba

PS: a ten váš spolužák e k- jeho tatínek byl alkoholik jak ste říkal
ten Ruda ee tak ten chodil do kina bez placení? vy ste říkal že ste
měl spolužáka Rudu e...

NS: ne spolužáka to byl v baráku

PS: v baráku aha e v domě ten Ruda jeho [tatínek]...

NS: [ten Ruda] cos mu dával ten kabát a ty boty

RS: ten tó

NS: chodil taky do kina nebo na to neměl?

RS: to ne to sem ho nikdy neviděl v kině

PS: mhm

RS: nikdy

PS: mhm

RS: von chodil se mnou jenom do mateřské školy a moje maminka
vždycky řekla prosím tě von tam ten tata vožralej je bije všechny a
vyhazuje z baráku a řve na celý kolo (.) zavolej ho k nám a dej mu
tady toto

PS: mhm

RS: a vona a von si to voblík a von byl [šťastnej]

PS: [mhm]

RS: jak blecha i když mu to třeba bylo velký trochu nebo (měl)
dlouhý a mu to nevadilo chodil v tym pak i do (.) myslím do školy
někam chodil já nevím kam chodil do školy ale viděl sem ho na ulici
že chodí v tom mým kabátě a v té mé čepici (.) to byla taková
kšiltovka s takovejma vohnutejma na zimu

PS: a chodil ste i do kin v centru města?

RS: výjimečně

PS: mhm

RS: výjimečně (.) v centru města když byl třeba ten šaplin ((Charlie
Chaplin)) v Moderně ((Moderna)) tak sme šli do Moderny ((Moderna))
na toho šaplina ((Charlie Chaplin))

PS: mhm

RS: když nás tam profesor vyhnal (.) jo? že sme negramoti a dyž byl
ještě ňákej film tak sme taky byli třeba v Kapitolu ((Kapitol)) ale
teď vám řeknu že s- kde sme byli ve skale ((Scala)) (.) ve skale
((Scala)) sme byli jednou s manželkou na noční promítání

PS: aha

RS: začalo se ve dvanáct a končilo se vo půl třetí (.) a tam byli
originál americký záběry z inváze když in- když jeli ty sta parníků
a tisíce letadel a p-

PS: mhm

RS: p- parašutistů s mraky jo? a teď voni n- nemohli jet těma loďama
až na-... takže voni šli všichni takhle ve vodě a teď tam byli ti
žurnalisti co to fotili a a ee ti tam pobíhali furt s kamerou a oni
měli takový lana ty k- ty vojáci a jak byl e pláž a tady byla taková
stěna

PS: mhm

RS: a navrchu byly německý pevnosti (.) takový nízký von to roztočil
a hodil (hodili) to navrch a zase ten ty tři kotvy se tam tak někde
zapíchly a von po tým laně vylezl navrch vytáhl hacjakéj ten to
vokýnko bum bum někdy se jim to podařilo někdy se jim to nepodařilo
někdy voni e je zmerčili a začali střílet a třeba je zastřelili aji
padlo jich tam m- taky mraky těch Američanů padli a když voni pak
padali tím padákem tak dá se říct přes devadesát procent přišlo na
zem vostatní viseli na věži na stromě a neměli možnost se dostat
pryč voni si to pak uřezali a slízali bez padáku dolů po st- po
stromě nebo

PS: a kdy ste to viděl ten film?

RS: skala ((Scala))

PS: ale kdy?

RS: kdy? no bylo to za za ee

NS: podle mě to bylo tak [kolem]...

RS: [za] komunistů

NS: osumašedesátýho

PS: mhm

RS: ale to bylo výjimečně a bylo to jenom v noci ale bylo to dvakrát

PS: mhm

RS: jednou a pak za (nějakej) rok podruhý zase ale my sme to viděli
teda jednou s manželkou byli sme tam do půl třetí do rána

PS: mhm

RS: a bylo to strašný byli sme úplně rozechvění protože voni tam
umírali po po stovkách ty ti vojáci američtí

NS: (já) si myslím že to bylo v osumašedesátým [když byla taková
volnější]

RS: [voni stříleli po nich]

PS: mhm

NS: [volnější doba]

RS: [když šli v té vodě] a tak někteří prošli a někteří neprošli tak
to tam leželo na písku e bylo to bylo to drastický ale tam když pak
těm Němcům házeli do těch vokýnek těch pevností ty ty bomby jo? ty
granáty tak tó to bylo něco voni vždycky ti ten to kotvu vyhodili
vyšplhali navrch a šli k prvnímu tomu hodili (ji) tam a tam byla
druhá tak tam šel druhej zase taky tam hodil a to vždycky džuchlo a
tam ti ti e zahynuli ti chlapi co tam byli

PS: mhm

RS: ti vojáci

PS: [a vy-]...

RS: [němečtí]

PS: vy ste se oženil v kterém roce?

RS: e v kterým roce?

NS: čtyřicet šest ale chodili s maminkou vod roku třicet šest

RS: kdy?

NS: v štyřicátým šestým

RS: já sem se ee

NS: oni protože byly zavřený vysoký školy [tak]

RS: [ženil]

NS: von potom po válce ještě dodělával vysokou školu

PS: mhm

NS: tak to vodkládali

RS: ( )

NS: a pak teprve se brali

PS: mhm

RS: kdy?

NS: v šestaštyrycátým

RS: jo jo jo v šestaštyrycátým po válce hned totiž já sem s
manželkou chodil devět let

PS: mhm

RS: jenom kvůli tomu že sme čekali až bude konec války protože já
sem za války byl v líšeňské fabrice vod úřadu práce ee e jako
vysokoškolák sme byli e lifrovaní do té fabriky která byla úplně
nová velmi moderní dá se říct e nebo dozvěděli sme se že to je
nejmoderní německá továrna vůbec a stroje který ještě nikdy nikde
nebyly ty ee soustruhy vrtačky lap- lapovačky brusky a tak dále v v
té hale to klapalo tam byli ee nejenom e jako študáci ale byli tam i
ee ee jiní který byli na jinejch školách třeba na průmyslovce nebo
tak tak byli tam a dokonce dostali funkci dostali modrej plášť a
chodili vod mašiny k mašině a dávali jim takový ty ee změny

NS: musíme se bavit o kinech

RS: jo jo jo to je pravda

NS: ((smích))

PS: a měl ste nějaké oblíbené kino?

RS: Jas a Sibiř

PS: Jas a Sibiř byly oblíbený?

RS: Jas a Sibiř tam sme byli nejčastěji [nejvíckrát]

NS: [no a] potom to Ponrepo když tam dávali ty starý filmy ne?

RS: no tak Ponrepo tam sem byl tam sem b- ee byl a většinou sme jeli
dom ale když tam hráli nějakej trhák a to bylo dycky jednou za čas
tak to sem tam zůstal

PS: mhm

RS: a podle toho když to bylo stepovací jako muzikální tak sem to
eště ee telefonoval mém spolužákům

PS: a bylo v Brně kino kam ste nechodil? které ste neměl rád?

RS: em ne [ne]

PS: [ne]?

RS: to s- to to sem to sem nikdy vo tym nějak nepřemýšlel ale nikdy
sem nikam nešel většinou sem když sem šel tak sem šel do skaly
((Scala)) nebo do Alfy ((Alfa)) na nějaký jako premiéru nebo (ňákej)
trhák tak to sem šel jednou z- z- za onoho času

PS: mhm

RS: do takových velkých kin v Brně ale jinak tady přišlo všechno (.)
postupem času přišly všechny filmy sem buďto do Jasu ((Jas)) nebo do
Sibiřu ((Sibiř)) takže to bylo naše takový takový eldorado a jenom
sme šli do toho skaly ((Scala)) když sme tam šli v noci anebo e sme
tam e v Alfě ((Alfa)) byli v Kapitolu ((Kapitol)) sme taky byli
někdy na nějakým filmu

NS: ty filmy da- [dali napřed do centra do těch kin]

RS: [ale výjimečně] zcela výjimečně

PS: mhm mhm

NS: a až se vodehrály v centru protože těch kopií nebylo tolik aby
to mohli hrát ve všech kinech naráz tak až se to vodehrálo v centru
v tom v té Družbě ((Družba)) nebo v té skale ((Scala)) tak pak to
dostaly ty okrajový kina

PS: mhm mhm

NS: jo takže komu se nechtělo tak si počkal [chvilku a]

PS: [jasně]

RS: ty Švábovi měli [Excelsior]

PS: [Excelsior]

RS: na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) Atlantik Komárov u mostu

PS: mhm

RS: a Edison Dornych

PS: mhm (.) e když ste chodil tady do kina anebo ještě na té
Francouzské potkával ste tam svoje známé? bavil ste potkal ste tam
někoho známého bavil ste se s někým takto... ?

RS: em-em

PS: ne? nestávalo se to?

RS: ne to to je vždycky takový víte [lidí]

PS: [mhm]

RS: milión a tam (ste [nepotkávali)]

NS: [ale no tak] v těch Husovicích sme se znali všichni ne?

RS: no tady sme se znali všichni

PS: mhm

RS: tady

PS: mhm

RS: tady sme se zdravili všichni v Husovicích v Jasu ((Jas)) i nebo
v s- s- v Sibiřu ((Sibiř)) to sme se zdravili jo (protože) tam byli
e sokoli ee ze Sokola

PS: mhm

RS: a i ee ze školy a bůhví odkuď z ulice a tam sme se zdravili s
těma klukama

NS: no a jak sem vám říkala do toho telefonu tak vlastně na té
Dukelské mezi těma dvouma kinama to byla taková jakoby promenáda kde
teda e každej šel do toho kina

PS: mhm

NS: vo hodinu vo dvě dřív

PS: mhm

NS: a prostě se chodilo po té Dukelské a zastavovali sme se a bavili
sme se nebo sme seděli u Jasu ((Jas)) na té zídce

PS: mhm

NS: a vykládalo se takže my sme se tam znali všichni navzájem

PS: mhm

NS: ee tenkrát nebyl problém s cigánama i když v Husovicích jich
bylo vždycky hodně ale tenkrát s něma nebyly problémy že takže sme
všichni navzájem

PS: mhm

NS: jako komunikovali spolužáci starší mladší

PS: toto je zajímavý ale toto je až teda tak ty šedesátý na padesátý
šedesátý

NS: jo jo

PS: já bych zatím ještě zůstal

NS: dobře

PS: do toho roku štyřicet pět ee vzpomínáte si že byste jako kluk si
kupoval nějaké občerstvení v kině? e nějakou [sodovku nebo to ne]?

RS: [ne ne] ne

NS: ani bonbóny?

RS: ani bonbony

NS: a to nebylo tam ty bufety takový?

RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to
bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna a v Sibiřu ((Sibiř))? (.)
to ani nevím čoveče jestli tam něco bylo

NS: ne e

RS: nebylo [tam v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic]?

NS: [ne v Sibiřu ((Sibiř)) ne]

RS: (jenom) jenom v Jasu ((Jas)) bylo

NS: mhm

RS: ale v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic to si pamatuju to byl
legionářskej e film a voni byli takoví spormajstři

PS: mhm

RS: (takže) tam neměli žádnou

PS: mhm

NS: tam nebyly ani prostory na to

RS: jenom pokladní tam byla

PS: mhm

RS: a tady byla pokladní naša př- příbuzná v Jasu ((Jas)) a ee trhal
lístky taky příbuznej a já nevím co všecko že jo to bylo c- celý
rodinný klany

PS: mhm

RS: tady byly u nás v tady v tom Jasu ((Jas))

NS: moje maminka [byla]...

RS: [v Sibiřu] ne ale v [Jasu]

NS: [moje] maminka byla v doma [s nama jako s dvouma dcerama]

RS: [v Jasu aj náš soused] tady tam jeden ee (občas) trhal lístky
[starej děda]

NS: [a její] sestra tam e...

RS: trhal lístky u u u dveří

NS: prodávala v té kase v Jasu

RS: (protože) už tam nebyl ( ) umřel

NS: pak musela jet do lázní

PS: mhm

NS: a maminku tam dala jako na zástup (protože) vedoucí nemohl
nikoho sehnat tak aby měl obsazený místo kasírky no a jemu maminka
se zalíbila jemu že byla šikovná jí se zalíbila práce v kině a tím
to začalo

PS: mhm (.) a to bylo kdy v kterém roce když tam šla poprvé?

NS: asi ve dvaašedesátým

PS: mhm

NS: tati a za tebe kdyžs byl děcko už bylo nějaký letní kino nebo to
bylo až za mě?

RS: né letní kina nebyly e e tady vidíte ten e [film o kterým]

PS: [mhm ano]

RS: se tam píšete že to byl ee soňa heny ((Sonja Henie))

PS: mhm

RS: to byla krasobruslařka tam nebyly vůbec [lyže ani (jednou)]

NS: [von vám to tady škrtl jo]?

PS: <jo jo jo>

RS: ani sníh tam nebyl tam bylo (jenom) umělé tam byl led vypadalo
to jak kdyby to (.) nebyl sníh jenom led v jezírku a vona tam večer
mezi těma stromama jezdila po tým... (.) to byla královna světa jako
lyžařka teda jako bruslař- krasobruslařka (.) aj v Praze na na le-
na zimním e tam tančila a a předváděla ty svoje kumšty

PS: mhm (.) vzpomínáte si že byste viděl e nebo kdy ste viděl poprvé
barevné filmy?

PS: (...) nebo bylo to pro vás vůbec důležité když se objevily
barevné filmy?

RS: (...) barevnej film

NS: to je těžký to se těžko

PS: mhm tak jestli si [nevzpomínáte]...

RS: [ten sem] viděl určitě ve městě někde

PS: mhm

RS: to nebylo ani v Jasu ((Jas)) ani v Sibiřu ((Sibiř)) první
barevnej film byl myslím že v Kapitolu ((Kapitol)) sme byli na první
barevný film o už nevím ale co to bylo

PS: mhm (.) tak to nevadí pokud si nevzpomínáte a ee rozhodoval ste
se někdy podle toho e z jaké země ten film pochází?

RS: ((asi kroutí hlavou))

PS: to ne?

RS: vůbec ne

PS: mhm

RS: vůbec ne protože Němci měli stejně dobrý [filmy]

PS: [mhm]

RS: jako Francouzi nebo Angličani, Američani teda vedli ti měli
nejvíc těch filmů ať už to byly ze začátku kovbojky

PS: mhm

RS: takzvaný pro mládež když sme chodili ještě jako mladí tak byly
furt kovbojky Tom Mix a jak se menovali a hari gari ((Harry Carey))
a tak dále to byli ee kovboj hari gari ((Harry Carey)) a Tom Mix to
si pamatuju ty dvě jména ostatní už ne a to se pro- projížděli na
koních a honili se a lasem (jo) a tó a tak dále

PS: a šel ste na nějaké filmy víckrát?

RS: áno

PS: na-

RS: áno (.) viděl sem někte- několik filmů sem viděl víckrát když
byly zvlášť dobrý třeba hlavně ty taneční

PS: mhm

RS: f- filmy s fredem asterem ((Fred Astaire)) a s rodžrskovou
((Ginger Rogers)) tak to sem viděl víckrát (.) ale viděl sem víckrát
i eee ee s jedním psem (.) to byl ňákej zase doják

PS: mhm

RS: doják víte pes vlčák ale to už nevím jak se menovalo (.) jestli
se menoval Rin Tin Tin nebo (tak) to já už nevím ale e vím že e sem
byl na tom filmu dvakrát protože ten byl tak- takovej doják to byl
jo?

PS: mhm

RS: a (tak) manželka chtěla vidět ještě jednou a... vona byla víc na
zvířata než já

PS: mhm (.) a jaký film byl pro vás dobrý film? co dělalo film
dobrým pro vás? jaké filmy se vám líbily?

RS: herci režizér

PS: mhm

RS: to bylo hlavní režizér a herci... my sme měli štěstí na dobrý
režizéry v českých filmech dobrý režizéry některý nedávno ještě byl
jeden kterýmu už bylo já nevím (ale myslím) devadesát a ještě mluvil
v televizi a měl manželku hrozně mladou ale to nebyla manželka to
byla taková jeho vona vo něm mluvila jako vona ho tak jenom ee (.)
(vona) ho vopatrovala

PS: to [byl Vávra ((Otakar Vávra)) asi ne]?

RS: [nebyla to manželka] Vávra ((Otakar Vávra)) jo ale myslím že to
nebyla

PS: [mhm]

RS: [jeho] manželka já nevím jistě (.) Vávra ((Otakar Vávra))

PS: a takže už jako kluk e ste vybíral i podle režisérů třeba?

RS: ne

PS: to ne

RS: ne

PS: podle herců?

RS: sme tenkrát neznali ty režizéry nás zajímali herci

PS: mhm

RS: ať už to byli e angličtí herci nebo angli- a- a- američtí nebo
francouzští nebo němečtí (.) německejch sme znali hodně těch herců
komiků tam byli hodně komikové a pak teda (.) Carův kurýr to byl můj
film který sem viděl ee já nevím kolikrát a musel sem být e jako
mladší to sem ještě myslím nebyl ani na gymplu Carův kurýr který na
koni jel přes Sibiř a tak a to a ten drama- samý drama tam bylo a
ten kůň a to a a no to byly bylo to takový prostě napínavý z- ve
všech

PS: mhm

RS: s- směrech to bylo napínavý a ten Carův kurýr byl takovej dr-
dramatickej film

PS: mhm

RS: a vždycky tam (bylo) špetnutý taky trochu (toho) humoru aby se
to jako odlehčení nějaký jo?

PS: a stalo se vám e vzpomínáte si že byste někdy ee viděl promítání
v domácnosti? promítal někdo měl někdo promítačku?

RS: ne

PS: ne

RS: no tak to byly jedině filmy to z televize

PS: jo (.) a jakou jinou e jako kluk jakou jinou zábavu ste měl
kromě kina? ee chodil ste jako kluk jednak do kina a co jiného e
[jak ste trávil volný čas]?

RS: [ne ne ne] ne ne my sme byli eee děc- děcká banda

PS: mhm

RS: byla v tom činžáku kde sem bydlel tam byly děcka ee židovský
německý český

PS: mhm

RS: a všichni mluvili česky a furt sme blbnuli něco když bylo pěkně
byli sme na dvoře

PS: mhm

RS: ee když byly hrušky tak sme vylezli na strom a trhali hrušky a
donesli to mamince aby nám udělala knedle e s hruškama a s prézama
jo se s e

PS: mhm

RS: s houskou strouhanou a anebo když pršelo (tak) sme seděli na
schodech a hráli sme na n- na obchod a na takový věci jako jako
děcka teda

PS: mhm

RS: to si pamatuju a když sem jednou jel tramvají a uviděl sem tam
tu jednu malou holku která vypadala úplně stejně jenom že byla (.)
už při těle a tak sem v tramvaji udělal jenom takhle a vona řekla
dovolte pane? a já říkám Věro to su já Ruda jo to seš ty já tě už
poznávám <jak sem řekl kdo su tak už mě poznala> ale jinak mě
nevěděla myslela si že su ňákej drzé

PS: ee do kina ste chodili e v tu neděli na to dětské a i u- i během
týdne? [nebo]

RS: [ne]

PS: jenom na to dětské?

RS: jenom v neděli

PS: jenom v neděli

RS: když sme byli malí teda

PS: mhm mhm

RS: ale tady sme chodili kdykoliv

PS: jo

RS: kdykoliv se nám to hodilo a a kdykoliv se nám to líbilo

PS: a potom s paní ste chodil do kina a co jiného přicházelo v
úvahu? do kina a šli ste i někam jinam? na zábavu nebo do divadla?

RS: no pravda tady byl svatoboj tam sme chodili tancovat

PS: mhm

RS: v Sokole byly čaje

PS: mhm

RS: tam byl jeden e kterýho sem pozval do Ponrepa na s- na freda
astera ((Fred Astaire)) von měl cilindr byl načerněnej jenom pysky
měl červený a dovedl nádherně stepovat v Sokole v sále na těch
parketách

PS: mhm a to bylo kdy?

RS: co?

PS: kdy to bylo? kdy [asi]?

RS: [no] kdy to bylo? tak e co já vím e v še- e v roce my sme se
stěhovali bylo šestačtyřicáté rok že (.) em tak nějak já nevím s-
sedumačtyřicet vosumačtyřicet ( ) to byly [(tak)]

PS: [mhm]

RS: čaje čaje v sokolovně a tam h- h- hráli z našich řad....

NS: tati a nebylo to za první republiky?

RS: né za první republiky z našich řad tam hráli dva naši pak
pozdější příbuzní Bezděkové jeden hrál na trubku a druhej hrál na
(.) saxofon

PS: mhm

RS: jeden na trubku druhej na saxofon a měli svůj orchestr hráli
třeba když sme byli jako na vysoké škole a byl e takzvaný ee ( )
průvod městem šel e ( ) zemědělská škola házela hnůj na zem a a ta
škola to a to a pak všechno šlo do Lužánek a v Lužánkách byla taková
taková stříška venku a tam ten orchestr těch Bezděků hrál to byli e
bratři Bezděkové ti tam hráli a měli s sebou teda těch asi sedm
muzikantů a my sme tam tancovali až do noci pak sme leželi na zemi
na dekách

PS: mhm

RS: to to bylo to bylo takzvaný majáles

PS: ano

RS: tomu se říkalo majáles vysokoškoláci po po Brně

PS: a ještě se zeptám [na k-]...

RS: [ale] to už to už je dávno a dávno minulý

PS: když ko- skončila válka e vzpomínáte si kdy ste na konci války
šli poprvé do kina? na jaké představení a jaká byla atmosféra v tom
kině?

RS: to si nevzpomínám (.) my sme za války byli mimo Brno

PS: mhm

RS: my sme byli v Adamově u příbuznejch (ale) jinak to si
nevzpomínám že (bych) po válce sme se vrátili teda ee že sme se
vrátili že bychom na čem bychom byli

PS: mhm

RS: to si nevzpomínám

PS: mhm

RS: možná že tenkrát ee nás to pomalu ani moc nezajímalo (protože)
to byla ta (zvednutá) hladina jo taková ta ta válečná a to a tam
mrtví a tam ranění a tam rozbitý a

PS: mhm

RS: vím že na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) to bylo hrozně
bombardovaný že tam ten dům na rohu co byl řezník a naproti je ten
magistrát nebo co tak teď je z toho hotel (.) tak ten dům eště před
pár lety (.) eště než přišel ten já (nevím) kdo to byl Španěl nebo
kdo to dělá ten hotel eště než přišel von tak ten dům byl vodshora
dole vod ruskejch bomb e e v omítce e e Američani měli bomby do
hloubky a to zbořilo dům [třeba]

PS: [mhm]

RS: jo? a šlo to až do podze- do podzemí kdežto Rusáci měli e takový
bomby takzvaný kraválbomby a ty dělaly po všech omítkách takový
hluboký e jako trychtýřový díry (.) tady naši sousedi (.) vod toho
to bylo aj tady když byla ta ty e Rusové bombardovali tak tady naši
soudsedi jak mají tyčky a tyčku a plot tak ta jedna tyčka byla tady
celá tady půlka tady štvrtka tady prolítla na boku tady prolítla na
boku a stála ta tyčka stála ale byla tak propíchaná tak prostě von
těch ee střepin e ruskejch bomb ty byly takový jako eee dělaly hodně
škody ale nedělaly ee mrtví taky byli ale málo kdežto při těch ee
velkejch bombách americkejch tak tam dycky bylo trochu víc těch
mrtvejch

PS: mhm dobře já vám moc děkuju už je už sme na konci jenom vás
poprosím tady je seznam filmů e na které se hodně chodilo e ve
třicátých letech kdybyste se na to podíval jestli si vzpomenete [že
byste]

RS: [dobře]

PS: na tom byl a že by vám to [že by ty filmy]

RS: [a to je tady] toto?

PS: ne ne ne e tady sou e seznamy e filmů které ste možná viděl a
kdyby některý z vás ee byl pro vás tehdy důležitý

RS: tady to ta jak je ta jednička?

PS: ano singin fůl ((Singing Fool)) to byl Zpívající bloud to byl
zvukový film americký e potom

RS: cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) sem viděl to
bylo e e s mejma rodičama sem tam byl

PS: mhm

RS: tajně mě tam propasovali

PS: aha no to je zajímavý takže vy [ste]...

NS: [př-] před chvilou tvrdil že nechodil

RS: to byl ee e e tendle Vlasta Burian

PS: ano ano

RS: myslím tam byl

PS: a p- jaktože tajně?

RS: eh?

PS: jak- proč tajně?

RS: no protože sem byl děcko

PS: mhm

RS: rodiče tam byli se mnou z Francouzské a ee mě e nepustili takže
sem tam celý dvě hodiny byl se šatnářkama a voni pak přišli a
šatnářce poděkovali a já sem zase šel to si pamatuju film sem
neviděl

PS: mhm

RS: ale pak sem ho viděl později když už sem byl starší tak ten film
sem viděl cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) to byl
totiž e film kterej myslím nebyl eště mluvenej nevím to jistě (..) v
tříčtvrtečním taktu ((Dvě srdce v třičtvrtečním taktu)) to sem
neviděl (..) To neznáte hamrdišku ham- ee hradi- Hadimršku ((To
neznáte Hadimršku)) to sem viděl

NS: Kouzlo valčíku americký film

RS: né to sem neviděl (.) lelíček ve službách šerloka holmesa
((Lelíček ve službách Sherlocka Holmese)) sem viděl

NS: to je brzo na ňho ještě (ten) třicátej rok

PS: mhm

NS: to sou dospělácký filmy a

PS: mhm

RS: Pobočník Jeho Výsosti Martin Frič sem viděl Šest žen Jindřicha
osmýho ((Šest žen Jindřicha VIII.)) sem viděl

PS: už tehdy v těch třicátých [letech]?

RS: [Zlatá] Kateřina ((Zlatá Kateřina)) sem neviděl (.) franc
((Csibi, der Fratz)) mach nejfld ((Max Neufeld)) (taky) neviděl Mata
Hari sem viděl

PS: mhm

RS: jéžišmaria [to bylo]...

NS: [tati a] bylo to tenkrát v [tom roce třicet pět]?

PS: [toto určitě jo no]

NS: anebo [až potom]

RS: [né později] později později

NS: [v Ponrepu ((Ponrepo)) jo protože]...

RS: [Mata Hari né] Mata v Ponrepu ((Ponrepo)) to hráli aj v
normálních kinech eště takový šlágry Mata Hari tam hrála myslím že
ee tadlek ee g- [greta garbóvá] ((Greta Garbo))

PS: [Greta Garbo] (.) a to byl pro vás důležitý film? to si
pamatujete dobře jo?

RS: ten Mata Hari byl velice kouzelnej film

PS: mhm

RS: ňákej zvláštní e z takovýho toho orientu, Moderní doba

PS: mhm

RS: to sem viděl několikrát toho šaplina ((Charlie Chaplin))
šestatřicet to sem viděl několikrát možná eště aji aji po válce když
to někde hráli c- nebo v televizi možná Tři muži ve sněhu (..) to si
nepamatuju

PS: ( ) tady toto

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich)) Dobrá země e viděl sem to bylo to byl jako e velmi
velmi kvalitní film uměleckej Sněhurka sedm trpaslíků sem viděl
Ducháček to zařídí sem viděl, Tři děvčata pokračují neviděl, U
pokladny stál viděl, To byl český muzikant viděl, místo ztracených
((Město ztracených))

NS: město město ((Město ztracených))

RS: Město ztracených neviděl, Opereta vili forst ((Willi Forst))
neviděl Roztomilý člověk viděl, Vídeňská krev (.) to si nepamatuju
Muži nestárnou sem viděl (.) třiaštyřicet dobročinství s- Prášila
((Münchhausen - Dobrodružství barona Prášila)) ne

PS: ne? bar-...

RS: to sem neviděl já sem toto nemám pro to jako

PS: mhm

RS: ee em náchylnost (..) e (...) La Paloma to byl film myslím že
německej nebo jakej

PS: mhm

RS: nebo italskej a ten sem viděl ten byl nádhernej to byl hudební
film (...) Sobota

PS: a to je všechno?

RS: neviděl

PS: ee moc děkuju (.) jenom se ještě zeptám e na toho ( ) na toho
vašeho na toho vašeho známého e který tady bydlí e na ulici ste
říkali

NS: toho Žida

PS: toho Žida myslíte že by bylo možné ho požádat o rozhovor? to by
bylo pro nás hodně hodně zajímavé protože těch židovských e
pamětníků je strašně málo myslíte že by bylo možné třeba až až k vám
zajde tak se ho zeptat jestli

NS: no oni [voní chodí]

RS: [co to]?

NS: sem chodí jednou dvakrát do roka

PS: mhm

RS: [( )]

NS: [to] já bych mu já bych mu [ee]

RS: [napsat]?

NS: zkusila zavolat jestli jestli by vás přijal doma

PS: [mhm mhm]

NS: [to je tady pod] na konečné (ta) boční ulice

PS: mhm to bych byl moc rád

NS: (že) vás tam pošlu a jo?

PS: [to by bylo skvělé]

NS: [nebo jestli] mu můžu dát jeho jestli vám můžu dát jeho číslo a
že byste si aby věděl vo ko- vo co vo co de když mu budete volat a
už byste si termín domluvili sami

PS: no

NS: jo? já vím že děda tady na něho má pevnou linku takže já mu můžu
zavolat ještě sem vám tady chtěla ukázat nebo to už vám děda
ukazoval tu knížečku z roku třicet sedum?

PS: ne e aha

NS: tak tam sou ty kina [(někdy) založený]

RS: [tam sou kina] všechny

PS: aha

RS: ee je jich šestatřicet [šestatřicet]

PS: [mhm]

RS: kin tady

PS: mhm

RS: a na druhé straně

PS: no to je zajímavý my teda máme seznam kin my máme ty dobový kina
ale je fakt že tady sou přesné adresy a to by mohlo být teda pro nás
užitečný

RS: a to si voddělejte tady ten papír

PS: víte co já tady mám já tady mám ee fotoaparát tak já bych si
udělal fotografii těch stránek

NS: jasně

RS: to už sou zase jiný

PS: mhm

RS: ee věci

PS: (ne) možná by něco bylo ještě pro nás třeba a- no tak [toto toto
je zajímavý]

RS: [tam je všecko tam sou] banky [záložny]

PS: [to je] výborný

RS: kterých bylo nespočet

PS: co to je za... ?

RS: to bylo tolik bank a tolik záložen

NS: [( ) já taky vo tym vůbec nevím já taky to dneska vidím poprvé
(.) tu knížku]

RS: [v repu- teda v Brně že sem to nad tím žasl] úplně

PS: to je výborný protože tady sou i e vlastně trasy já to zastavím

konec rozhovoru
1