Quote
2.353
803:805
LG: a v té době ste chodila do toho kina jak často teda?
EB: no já mužu říct určitě jednou až dvakrát týdně. určitě.
2.353
1876:1887
LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly
ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...?
EB: určitě.
LG: takže?
EB: určitě, určitě, spiš německy než česky.
LG: jo.
EB: určitě.
2.353
1829:1838
LG: em ja- některá teda ty brněnská kina byla spíš německá a některá
česká jakože e [aspoň u těch jiných ( )]?
EB: [no tak já] sem to nevnímala.
LG: jo.
EB: já sem to nevním- nevim nevim nevim, no vono ee česká, bylo? ((k
další osobě)) ta je tady neni. byly teda že by byla čes-, já sem to
ne- já nevim,
2.353
989:997
to s- to je celý celej ten filmovej... ale
hodně sme řikám, hodně nám filmy daly, to si dneska uvědomuju, teď
při té řeči, protože člověk se nad tím nikdy nezamyslel. ale opravdu
tam bylo všechno. humor, cit, písničky, trable všelijak- e to se
neřikalo trable, nó ale tak, nešťastný lásky a šťastný lásky a
rozvraty a nevěry a, a prostě, jakej život byl, takovej [byl]
LR: [mhm]
DB: problémy děcek třeba, že, holek v dospívání taky tam byly a, a
mm no prostě tam to bylo obsáhlý. vychovávalo to. ukazovalo to něco.
2.353
1291:1300
z čeho se skládal [program?]
LR: [no], jesi jenom z filmů, nebo ještě [něco jiného bylo...]
HH: [ne, byly] tam napřed e ee reklamy myslim, a potom nějaká groteska
[bývala],
LR: [mhm]
HH: vždycky před filmem. a pak začal teprve film.
2.353
870:880
(...) nejoblíbenější (.) no tak že to bylo nejblíž ta Lucerna.
LG: jo.
EB: (jinak...)
LG: a (.) zůstalo vašim oblíbeným kinem vlas- doteď? nebo do té do
toho osumdesátého devátého, kdy ste říkala, že ste přestala
navštěvovat ty kina?
EB: to sme různě chodili do Kinokavárny.
2.353
1130:1139
[ale jinak], jinak možná jenom ee snad omylem, že sem šla a pak sem
zjistila, je to už sem viděla, ale [že bych]
LR: [mhm]
HH: chodila třeba na jede- někdo chodí třeba na jeden film třikrát,
LR: [mhm]
HH: [tak to] já ne.
2.353
835:840
JH: no tak, tady sme chodili jenom do toho devětatřicátého roku
štyrycátého jenom na české filmy, pak to byly německočeský nebo
českoněmecké filmy, že, myslím, že sem nějakej velikej rozdíl u toho
nedělal, protože u toho českého filmu byly německé titulky, že, u
německého filmu byly české titulky, takže to člověk bral jako takovou
samozřejmost.
2.353
491:510
JH: protože oni pouštěli prostě reklamy, pak pouštěli ten týdeník, a pak
pouštěli ještě to, takže kdo chtěl, mohl přijít hneď jako ráno, totiž
tam byla výhoda ta, že nebylo číslování.
LČ: jo
JH: tam bylo jenom prostě peníze do té řady, peníze do té řady a peníze
do té řady, jako tři. kolik se to platilo tehdy si nepamatuju, protože
my sme měli teda takzvanou permanentku že, a kdo prostě přišel dřív, tak
si mohl sednout do té zadní řady, že, za ty peníze, a kdo přišel
později, tak musel sedět třeba v první druhé řadě a podobně. takže lidi
chodili, někteří chodili později a někteří chodili až po těch.
LČ: aha, a vy ste chodili ale na začátek?
JH: ne, my sme chodili, až byla tma už, už začínal film, potom jakmile
skončily ty eh ty týdeníky, že, tak my sme tam chodili prostě, aby nás
jako někdo neviděl.
LČ: jo, ale to ste chodili s těmi rodiči, abyste se tam vplížili,
2.353
259:262
no a pak sem chodila hlavně do té jako Studio se to jmenovalo,
ten kino Art, no a tam už sem viděla, to bylo za války i německé
filmy marika rek, marika rek ((Marika Rökk)), všelijaký takový ty
ee, prostě už si to nepamatuju, ale krásný filmy to byly.