Quote
01.366
373:376
v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em.
01.366
407:425
JV: z úvodu jednu otázku, jak dlouho ste chodil do kina pravidelně?
ZP: jak myslíte, ee?
JV: no třeba že ste chodil do kina, řikáte, dejme tomu každou
sobotu...
ZP: během, to bylo každou sobotu sme chodili, matka po vobědě si
lehla, dala nám každému teda dvě koruny a vypadli sme z baráku,
myslim že to bylo ve dvě hodiny nebo ve tři hodiny ale myslim, že to
bylo ve dvě hodiny vod dvou do štyř, nebo do půl štvrté, takové
představení, mělo to vždycky přestávku, jo, to sem tam taky psal,
vobyčejně to byly kreslený grotesky ale aj hraný grotesky to byly.
jo.
JV: ehm.
ZP: což už dneska se teda nedělá, že. ale tak tam sme chodili,
každou sobotu sme tam byli.
01.366
427:441
JV: dobře, ale já myslím třeba do padesátých let, nebo do šedesátých
let ste takhle chodil do kina?
ZP: ne, ne to bylo do konce války do to ho pětaštyrycátýho roku, to
sme chodili do kina hodně často, to sem tam taky psal, že sme
chodili třeba možná štyrykrát, třikrát, štyrykrát do týdna sme
určitě chodili, em někdy sme šli, to vím určitě, aj dvakrát denně
sme šli do kina.
JV: ehm em a takže nevíte tak asi do kdy ste chodil pravidelně.
ZP: do toho pětaštyrycátýho roku. od pětaštyrycátýho roku už se to
em ta společnost se rozrůz- už zase byly jiný zájmy, jo, vim, že
teda třeba na škole, ale to bylo na všech gymnáziích, na všech
středních školách se zakládaly takový spolky studentů,
01.366
447:449
a
už sou teda do kina už pak to nebylo tak často, ale chodili sme dál
do biografu, snad jednou až dvakrát za štrnáct dní.
01.366
590:592
JV: a tam ste teda chodili pravidelně na tyto grotesky?
ZP: pravidelně.
01.366
1479:1486
JV: em takže v tomto období, po těch deseti letech věku ste ještě
pořád chodil často do kina, ano, takže...
ZP: pořád.
JV: říkáte, říkáte...
ZP: snad víc než předtím, jo,
01.366
2481:2497
JV: ehm. a eště bych se zeptala, chodili ste častěji do kina za toho
protektorátu než předtim? nebo chodil ste častěji?
ZP: ehm.
JV: a proč?
ZP: chodil. myslim si, že to byl takovej úlet vod skutečnosti, jo,
že dyš byl člověk v tom kině, že zapomněl na ostatní a za- jaksi za-
zaměřil se na ten požitek z toho filmu a zapomněl na to vostatní.
JV: ehm.
ZP: no. vzpomínám si na hajdrychijádu ((heydrichiáda)), dyš bylo po
em po atentátu na hajdricha ((Heydrich)), tak že byl dokonce zákaz
chodit do kina. se nesmělo. nesměly ani kina hrát, ani divadla hrát,
že to bylo zakázaný. až po nějaké době se to uvolnilo zase.
01.366
2550:2557
JV: dobře. a změnilo se nějak vaše chození do kina s koncem, s
blížícím se koncem války? chodil ste třeba víc, nebo míň?
ZP: míň, já vám řeknu proč. já sem v štyryaštyrycátým roce byl
nasazenej do té techniše nodhilfe ((Technische Nothilfe)), tak už
sme byli teda em byl sem nebyl sem v Brně, byl sem v tom Prostějově
a v tom Prostějově sme do kina nechodili, jednak sme na to neměli
ani voblečení,
01.366
226:237
SM: mhm mhm dobře, a kdy pro vás skončilo takové to pravidelné
navštěvování kina?
LS: no (.) myslím že, tak pravidelné tehdy když děti už byly větší a
začaly chodit do kina samy. kdy jsem to ale dlouho sme chodili
spolu, já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly,
takže sme chodili na pohádky a,
SM: mhm
LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně
pravidelně, protože televize nebyla,
01.366
249:253
SM: mhm to znamená, vy ste tedy přestala tak pravidelně chodit do
kina, když vám vyrostly děti.
LS: ano jinak sme spolu chodili, no, ale chodili sme s manželem sme
chodili do kina taky.