Quote

LČ: ano ale takže nějaké oblíbené zvlášť jste neměla.

LŠ: ale jo, do toho Jadranu ((Jadran)) sem chodila ráda, aj do toho
Oka ((Oko)).

LČ: takže do těch...

LŠ: takže tady v tom Královým Poli jo

LČ: a co se vám na něm na nich vlastně líbilo teda, proč ste tam
chodila [tak ráda]?

LŠ: [no tak vono] to tady nebylo tak drahý jako ve městě, víte taky.

LČ: takže ta cena hrála roli nebo...

LŠ: no ale když se nám ten film líbil, tak sme šli

LŠ: a no tak když potom sem se vdala v tym protektorátě ee tak, tak
manžel taky byl kinař. a když, tak to von...

LČ: a spolu ste chodili do kterých kin?

LŠ: no tak to víc do takovejch lepších

LČ: jo? takže s manželem ste chodili třeba v centru víc.

LŠ: jo, v centru.

LČ: a že byste třeba ee dávala těm jiným zábavám přednost, před tím
kinem nebo jak to vlastně bylo.

LŠ: ne ne, já sem měla nejradši kino.

LČ: nejradši kino.

LŠ: ano kino.

LČ: a to už to šlo stranou všechno ostatní.

LŠ: to až maminka se někdy zlobila ((smích)).

LJ: když ste říkala, že už žádná jiná zábava nebyla, všimla ste si
že by narostla návštěvnost kin třeba, že víc lidí chodilo do toho
kina?

LŠ: já si myslím, že jo, no no nebylo nic, nebyla televiza, že. to
já myslím, že to hodně udělala ta televiza, že se málo chodí do kina
teď.

LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,

LČ: mhm

LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).

LČ: a jak ste tam chodi- jak jak ste se tam dopravovali?

LŠ: pěšky.

LČ: pěšky ste chodili.

LŠ: no pěšky.

LČ: takže do tolik velké spektrum kin ste vlastně navštěvovali
poměrně, [už v tak malém věku]

LŠ: [jo] já sem byla hrozná kinařka, víte.

LČ: mhm

LŠ: jo

LČ: takže ste peníze dostávala od rodi- od maminky? na kino.

LŠ: to já už potom sem si vždycky ušetřila něco. vod (tetiček) a tak
jsem dostala,

LČ: když ste dostávala dárky, tak z toho.

LŠ: od maminky <ne>.

LČ: takže vám maminka na kino nedávala?

LŠ: em-em ((míněno ne))

LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?

LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.

LČ: a bonbóny ste si kupovali?

LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.

LČ: před kinem nebo jak se to...

LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.

LČ: a lidé si to kupovali?

LŠ: ano, hodně.

LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...

LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte

LJ: a když ste teda měla dost peněz, zvala ste někdy někoho do kina?
ste někoho pozvala...

LŠ: jo, chodili sme do kina pořád.

LJ: že byste někoho vzala sebou a zaplatila za něj.

LŠ: ale jo, jo, kolikrát sem zaplatila.

LŠ: my sme chodili, protože já sem měla u sebe maminku a hlídala
děti, tak my sme chodili do kina furt.

LJ: i celá rodina?

LŠ: ne celá rodina, <jenom já s manželem>.

LČ: ve dvojici?

LŠ: maminka hlídala děti.