Quote
01.366
333:337
KH: který bylo blízko. (..) no a chodila ste víc nebo míň za toho
protektorátu do kina? nebo nějak podobně?
EB: no já myslim, že už sem chodila míň než spíš, než když sem byla
jako děvče mladý.
01.366
347:353
KH: no a pamatujete si zhruba jak často?
EB: no asi jednou do týdne nebo jednou za čtrnáct dní.
KH: [hm]
EB: [sem] určitě chodila.
01.366
587:596
EB: navštěvovat kina kdy sem přestala?
LG: mhm.
EB: asi před dvaceti lety.
LG: jo.
EB: jak tady (.) přišlo tady t- devětaosmdesát, do té doby se [jaksi
jakžtakž]...
01.366
640:652
LG: ((smích)) a ee jak často ste do svých deseti let chodila do
kina?
EB: no do desíti let to né. to sem chodila s našima řekneme ee na
Kašpárka Turka a takový.
LG: jo.
EB: to jako
LG: mhm.
EB: do desíti ne.
01.366
270:284
AV: (.) e, změnila se, ee, vlastně jako, mhm, ča-, mhm, jo takhle,
říkal jste, že jste chodil často do kina a změnilo se to třeba
v období, kdy už jste byl jako desetiletý chlapec a potom třeba
pozdější doba?
MH: ne, to až, jak říkám, až po válce.
AV: až po válce.
MH: až po válce.
AV: až po válce. mhm.
MH: jak říkám, to jsem byl denně v kině a dokonce dvakrát jsem byl
na třech představeních, (víte).
01.366
836:839
AV: hm. takže jste chodil do kina, hm, dalo by se říci, stejně
často?
MH: ano.
01.366
1437:1443
AV: takže pro vás pravidelné navštěvování kin skončilo, asi...
MH: v tom [devadesátém roce].
AV: [v tom devadesátém roce].
MH: vod té doby jsem nebyl v kině.
01.366
1467:1481
AV: a v tom devadesátém, to bylo jenom takové rozhodnutí, že jste už
potom nešel do toho kina, nebo to z něčeho pramenilo...
MH: né, to byl-, to začala ta televize,
AV: hm.
MH: á, syn mně koupil právě video.
AV: hm.
MH: a člověk si začal nahrávat, právě jak jsem vám říkal, že před
válkou, někdy v tom sedmatřicátým, toužil vidět tu rozmery ((Rose-
Marie)) tak, voni ji asi před patnácti lety dávali v televizi, tak
ji mám nahranou.
01.366
159:168
MD: jo tak když sem přestala chodit, no ((směje se)) no tak v
šestaštyrycátým, em to sem ještě jako tak chodila, že, ale pak se mi
narodil první syn, jo, tak to už sem přestala chodit, protože to sem
neměla neměla jako čas, no. pak za dvacet měsíců sem měla druhýho
LČ: hm
MD: syna, že, no a tak potom už až už byli trochu větší, no tak sem
tam do toho kina sem šla. to sem si vždycky zavolala, zavolala, aby
mně schovali, aby mně schovali lístek, že
01.366
338:360
MD: tak, já nevim, sme byli zvyklí teda chodit do toho kina.
LČ: a tak a jak řádově byste to [odhadla, jak často?].
MD: [ale jako né], né bych neřekla, né jako večer, víte, tak na ty
odpolední a tak, protože...
LČ: a jak často zhruba? tak když ste říkala jednou týdně nebo
víckrát?
MD: no, tak podle toho, co hráli a tak si myslím, že, tak jednou
týdně to bylo.
LČ: a potom vy ste také mluvila o tom, že v tom letním období to
bylo trochu jinak.
MD: jo, protože tó, to prostě, to sme se sebrali, šli sme na výlet
někdy pryč.
LČ: takže někde v tom období ta četnost byla menší, že ste nechodili
do kina [tak často].
MD: [no, to už] to už jo. to už bylo, to už sme víc sme chodili ven.