Experiment

Pozoruhodný film režiséra M. Friče "Experiment", natočený podle romanetta K. M. Čapka-Choda, má v Brně premiéru. Film má dva děje, přítomný a minulý, které se navzájem prolínají a doplňují. Je to psychologický komorní film, který kladl velké nároky na tři hlavní herce: Vlastu Matulovou, Zdeňka Štěpánka a Otomara Korbeláře.

Když v roce 1927 K. M. Čapek-Chod nečekaně zemřel, ztratilo v něm nejen české písemnictví, ale i český film jednu z nejrázovitějších postav. Byl jadrným a osobitým vypravěčem, který úrovní převyšoval domácí průměr. K filmu měl vždy kladný poměr. Ze svého rodného Domažlicka si odnesl kořennou sílu chodského plemene. Povolání novináře ho neustále přivádělo do rozmanitých společenských prostředí města i venkova. Náměty svých povídek a románů čerpal z prudce kolotajícího života jak spodiny a bohémy, tak i z uměleckých a vědeckých kruhů. Proto se jeho dílo vyznačuje v našem písemnictví jinak velmi vzácnou filmovostí!
Námět nového českého filmu "Experiment" je právě jednou z jeho povídek, kde jednající osoby jsou z prostředí co nejodlišnějších. Vlasta Matulová hraje mladou dívku Julinku, na níž špatné prostředí a rozhárané rodinné poměry zanechaly mnoho stop. Julinka je plná protikladů: dovede své chování měnit v každém okamžiku, a to zcela nevypočitatelným způsobem - hned jedná jako velké nezvedené děcko, hned zase jako velká dáma, hned mluví se životností a prostotou dorůstajícího dítěte, hned zarazí své okolí výrokem nejcyničtější ženy. Pro tyto protiklady stává se předmětem lékařského pokusu, který denně sráží a znovu rozpoutává její prudkou náklonnost k doktoru Slabovi, jehož představuje Zdeněk Štěpánek. Maska Zdeňka Štěpánka je v tomto filmu zajímavá. Představuje stárnoucího lékaře, v němž pomalu vyrůstá cit k Julince. Od mládí je pronásledován pocitem méněcennosti. Velký věkový rozdíl mezi ním a dívkou je příčinou jeho citových rozpaků. V úloze malíře Chodovského uvidíme v tomto českém filmu Otomara Korbeláře a Petra Víta jako synovce Dr. Slaby.
Nový český film "Experiment" se natáčí ve filmových továrnách v Radlicích. Koncem minulého týdne byly natáčeny scény z operačního sálu sanatoria Dr. Slaby. Kulisová stavba operačního sálu od architekta Fialy byla vybavena všemi nezbytnými pomůckami a přístroji, takže splňovala na první pohled všechny předpoklady dokonale vybaveného operačního sálu. Na filmování dohlížel Dr. Simon z dětské nemocnice. Rovněž instrumentářka a narkotisérka prozradily svými klidnými pohyby, že nejsou statistkami, nýbrž odborně školenými silami z přední pražské nemocnice. Film natáčí režisér Martin Frič s kameramanem Janem Rothem.
Václav Švarc

PREMIÉRA "EXPERIMENTU"
Od původního námětu k filmovému námětu.
Od pátku je promítán v Praze nový český film "Experiment". Jeho slavnostním uvedením zahajuje se v Praze podzimní období, v němž uvidíme řadu nových českých filmů, většinou vyrobených v tomto roce. "Experiment" je nejnovějším úspěchem režiséra Martina Friče a kameramana Jana Rotha. Dá se mu vytýkat jen to, že pro tak význačné české dílo nebyl nalezen český název, bez ohledu na literární předlohu.
Předlohou tohoto filmu bylo stejnojmenné romanetto K. M. Čapka-Choda, jež bylo nutno volně upravit, aby bylo dosaženo většího filmového účinu. Osou děje jak v romanettu tak i ve filmu je pokus lékaře s duší dívky, jejíž povaha je určována dvěma v základě si odporujícími rysy: dívčí, téměř dětskou prostotou a cynismem ženy z nejhorších vrstev. Lékař, jenž se vědecky zajímá o její případ, podrobuje její duši chladnému rozboru. Pokus však nevede k dobrému konci a lékař se teprve po letech náhodou dovídá, jací činitelé zasáhli tehdy do jeho pokusu.
Scenárista S. Steklý celkem vkusně zpracoval tuto základní myšlenku. Vypustil z Čapkovy povídky vedlejší postavy, které by byly ve filmu rušivým živlem. Ústřední postavě Julie Zachové zachoval její původní ráz. Lékaři Slabovi ubral mnoho z jeho odmítavého úšklebku, který byl výsledkem jeho nepodařeného života a nešťastného pokusu. Dal tomuto člověku, stíhanému od mládí výsměchem pro svůj nehezký zevnějšek a vadu, hojně lidskosti, jíž jen nepřetržitý řetěz stálého podceňování vtiskl masku přezírání. Postavu lékařova přítele - profesora přírodních věd - nahrazuje ve filmu postava malíře Chodovského. Zatím co v romanettu se ocitáme na počátku na samotě, již lékař Slaba zvolil po nešťastném pokusu s Julkou jako své dobrovolné vězení, uvádí nás film nejprve na výstavu malíře Chodovského, jehož obraz "Nedohraná partie" dal nahlédnouti do velikosti neštěstí lékaře Slaby a jeho schovanky Julie. V romanettu přichází náhodně profesor do lékařovy vily, ve filmu se náhodou malíř Chodovský ocitá v opuštěné vile, obývané lékařem Slabou, jemuž zajímavý obraz připomněl minulost. A tu se počnou prolínat dva děje: přítomný, pramenící z nenadálého příchodu malířova, a minulý, který si oba vyvolávají nad partií taroků, před lety nedohranou v tragické chvíli. Tu dochází teprve k vysvětlení případu! A zde se opět odchyluje scenárista od literární předlohy: lékař Slaba pochopí, v čem je jeho pokání, a vrací se k práci, kdežto romanetto ho zanechává zatrpklého, propadajícího víc a více zlobě a flagelantskému postoji, což zejména vyniká po sňatku s prostou dívkou, jímž se chce zahodit před světem, v němž byl platným členem lidské společnosti. Pozměněná je i postava medika Jindřicha Slaby, jenž se stal bězděky jednajícím činitelem dávného pokusu. V romanettu dochází k úrazu, který ho navždy vyřazuje ze život a jehož bezmocnost podtrhává lékař Slaba výsměšným odkazem svého zavedeného sanatoria. Ve filmu ustupuje postava Jindřicha do pozadí. Lékař Slaba opouští své sanatorium jen dočasně a zatím je odevzdává do rukou své asistentky Dunovské.
Lékaře Slabu představuje Zdeněk Štěpánek, Julii Záchovou Vlasta Matulová. Film dává nahlédnout do hlubin lidské duše a poskytl všem hercům příležitost rozehrát všechny struny citového ladění každého jednotlivého představitele.
Václav Švarc