Citát

LR: [a] ještě by mě zajímalo, jestli ste byla někdy třeba u někoho
doma a měl vlastní promítačku, to ne?
DB: ne
LR: to si...
DB: takový štěstí sem neměla
LR: to bylo málo lidí mělo
DB: asi jó
LR: mhm
DB: to to se ani ani nevim, kdo by to [měl]

sem byla v Oslavanech přes frontu, tam nás tatínek dovezl k jedněm
lidem. Brno Brno hlídal tady sám. nechtěl abysme tady byly s
maminkou, tak nás odvezli na venkov. do Oslavan. a tam byla ňáká
dědina, ježiš z- Zakřany nebo něco takovýho, bylo to asi půl hodiny
cesty, a von, najednou někdo řekl, (.) hrají tam americkej film.
jéžiši, to bylo hrozný, to byla taková šalanda jakási, obyčejný
židle, kde kdo jakou židli měl, kde to našel, <prostě to bylo uplně
jedno>, to si donesli a z z hospody a vod- vodevšad normální židle,
každý si sedl, ten tak, ten tak, žádný řady. a teď se čekalo, co
bude. a kdybyste mě zabila, tak já nevim, kterej film to byl a já
sem na něm byla. a byl to americkej film. a ňákej ňákej prostě uplně
já nevim, co to mohlo bejt, já vůbec nevim. ale vim, že byl
americkej, e byl dokonce myslim, nebyl ani s titulkama s ničim a
jenom, že tam byla nějaká hudba, že tam bylo něco a to nás prostě
uplně, sme to snad ani nevnímali co hrají, prostě že to byl
americkej film, tak sme všichni půl hodiny sme utíkali přes pole
kamsi a každej tu židli popadl, která byla, teď sme seděli a koukali
sme no,

LČ: a ee byla ste třeba někdy přítomna promítání filmu v domácnosti?
že by někdo měl z vašich známých promítačku doma (.) a pouštěl si
třeba domácí filmy nebo nějaké jiné?

LT: no podívejte se, když byly děti potom už školou povinný, tak
měly takový ňáký (..) něco takovýho měly, že se promítalo s manželem
ale moc tomu...