Citát
1.352
41:44
že to jako vůbec ne- si nepamatuju. to už je pro mě příliš stará
věc. řikám, chodila s- chodily sme jako děcka na filmy, samozřejmě že
nás vyhazovali, tak sme se em stavěly, abysme byly jako, aby nás ee aby
nás tam vlastně pustili.
1.352
1672:1676
[ale] ňáké pohádky, aby pro nás zvlášť pro děti,
PV: hm
LH: to neexistovalo.
1.352
347:350
no př- před deseti lety sme nechodili do Králova Pole. to sme
chodili až od těch dvanácti do těch patnácti a tak. protože sama jít do
kina do Králova Pole kolem lesů, a tak dále kolem lesů pěšky, protože
zas tramvaj stála peníze.
1.352
279:283
my sme byli i prostě děcka na vesnici, a tam nebylo nic takového.
takže když jako se nehrálo třeba v těch Řečkovicích, ještě nebylo tak
zařízené, nebo prostě to stálo víc peněz než sme měli, tak tam to taky
stálo peníze, no ale bylo to prostě jako v menším nějaké restauraci,
tam nahodili to plátno, no a prostě tam předváděli.
1.352
395:407
LR: ee je- jesi si vybavíte, jak často ste jako dítě, opravdu do těch
deseti let, chodila do kina?
HH: no do tech [deseti]
LR: [deseti] let
HH: to tak moc ne
LR: [mhm]
HH: [to si], to si nevybavuju, to bych lhala, kdybych řekla, víte to,
to si nevybavuju,
1.352
48:51
lezli sme <tam tak nějak> přes ty lidi, kteří tě tam pouštěli, že,
protože sme chtěli taky vidět filmy. pro nás pro děcka teda jako takový
ty mladiství, kteří sme vypadali na těch méně roků, tak nás vyhazovali
ti em ti em jak jak se tomu říká.
1.352
438:450
LR: mhm, a proč ste chodila právě do těchto kin?
HH: proč?
LR: mhm
HH: no byly [nejblíž]
LR: [nejblíž]
HH: nejblíž [no],
LR: [mhm]
1.352
283:285
LR: tak jesi si vzpomínáte na svoji první návštěvu kina...
HH: to teda <ne> ((smích))
1.352
436:472
LS hm a když se ještě teda vrátíme do té Telče vlastně, tak tam ste
říkal, že tam bylo taky kino.
JN: no tam bylo, tam bylo v sokolovně tam se menovalo Městský kino v
sokolovně no a tam ty zaměstnanci tam byli asi dva tak, cvičilo se
v pondělí a ve štvrtek mám dojem a v sobotu v neděli a případně eště
někerej den se hrálo kino a to tam narovnaly židle do toho a...
LS: hm.
JN: někerý ty židle měli spojený, že se to šouplo takle, tak tam se
chodilo do ki- kina to takle vobyčejně to se složilo na to no a
vešlo se tam hodně lidí a pak pak jak sem chodil do Sokola, tak já
sem měl kino za korunu nebo za padesát halířů, čoveče.
LS: tak to bylo pro vás...
ON: no jó, tenkrát pak peníze nebyly, to víte, to, my sme měli,
matka musela splácet dluh na barák, jo to em hm pač dyš otec umřel,
tak sme neměli tolik úspor a em teďka dcera chodila do školy v Brně,
brácha chodil na chemii v Praze, pak dyš zavřeli školy, tak teda em
sme slyšeli jak se flákal po různejch podnikách, byl ve Zlíně a tak.
LS: no...
JN: ((smích)) to nebylo to lehký.
LS: to se nebylo lehký udržet na studiích.
JN: [no jasně]
LS: [no] a jak často ste chodil do toho kina v té Telči, dyš ste tam
byl?
JN: no jak to bylo možný, to prostě, prakticky na každý kino ale em
dyš sme em dyš sme věděli někde předem, že je to blbý, no tak se tam
nešlo,
1.352
593:599
LS: [tady v Brně s kamarádama], a když ste byl v Telči tak...
JN: v Telči, tak taky s kamarádama.
LS: taky s kamarádama.
JN: ( ) co sme byli známí.