Citát
01.366
258:268
no pravidelné navštěvování kina, to teda, ee myslím tehdy, jak vz-
jak ee vznikla televize já [řeknu],
LR: [mm]
HH: když byla potom televize, tak už sme tak pravidelně nechodili,
LR: mhm
HH: jenom na to, co se nám zalíbi-, co se nám jako zdálo být dobré, tá
televize skutečně ten film odsunula do pozadí, škoda.
01.366
395:407
LR: ee je- jesi si vybavíte, jak často ste jako dítě, opravdu do těch
deseti let, chodila do kina?
HH: no do tech [deseti]
LR: [deseti] let
HH: to tak moc ne
LR: [mhm]
HH: [to si], to si nevybavuju, to bych lhala, kdybych řekla, víte to,
to si nevybavuju,
01.366
582:599
LR: a potom později už ste chodila častěji?
HH: no častěji, byly doby, kdy sme třeba s rodiči, když sem chodila i
dvakrát do týdne,
LR: [dvakrát do týdne]
HH: [když se] nám [něco]
LR: [mhm]
HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer,
já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly
dokonce i na desátou byly
LR: mhm
HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
01.366
1418:1423
LR: hm. dobře a v tom období protektorátu, chodila ste do kina více
nebo méně, než dříve?
HH: v období protektorátu (.) em to možná bylo tak nastejno, já nevím,
to už to... (..) to bych zase tak, m- má ubohá paměť tak daleko nesahá.
((smích))
01.366
1484:1493
no konec války no (.) em (.) to se chodívala taky, no, [do kina],
LR: [mhm]
HH: chodívala sem em, řikám vám, to bylo jako, takový e moje týdenní
skoro, chození [no do kina.]
LR: [mhm]
HH: skoro každý týden, dá se říct. no.
01.366
226:237
SM: mhm mhm dobře, a kdy pro vás skončilo takové to pravidelné
navštěvování kina?
LS: no (.) myslím že, tak pravidelné tehdy když děti už byly větší a
začaly chodit do kina samy. kdy jsem to ale dlouho sme chodili
spolu, já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly,
takže sme chodili na pohádky a,
SM: mhm
LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně
pravidelně, protože televize nebyla,
01.366
249:253
SM: mhm to znamená, vy ste tedy přestala tak pravidelně chodit do
kina, když vám vyrostly děti.
LS: ano jinak sme spolu chodili, no, ale chodili sme s manželem sme
chodili do kina taky.
01.366
266:288
SM: mhm. to znamená, že do ale do toho kina už ste potom nechodili
tak často třeba jako to do toho divadla, že?
LS: no do divadla myslím tak stejně asi,
SM: mhm
LS: tak jednou týdně do divadla jednou týdně do kina.
SM: takže i když i když ste měla ty starší děti, tak pak ste chodila
s manželem do kina?
LS: ano ano chodili sme, ano.
SM: a potom kdy ste přestala tak chodit do toho kina?
LS: no tak přestala, přestala sem chodit, až sem byla v Brně.
protože em měla sem postupně obě děti nemocné a byly dost vážně
nemocné, takže nejen že sem neměla zájem, pochopitelně, ale spíš do
toho divadla pak sme zůstávali u toho divadla, měli sme předplatné a
to kino už bylo, no a pak to tak zdražili že to bylo mm bylo dost
neúnosné, a v důchodu vůbec nechodím do do kina, protože jenom do
divadla, na předplatné.
01.366
344:347
SM: mhm a s těmi synovci ste chodila do toho kina asi jak často?
LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to
bylo,
01.366
464:491
SM: už už ste chodila před tím ste vlastně chodila třeba každý
týden, že,
LS: no to sem chodila ale ale...
SM: a teď už to bylo méně často nebo více?
LS: méně často no méně často no to i někdy ve všední den, když
dávali nějaký ten film co, ale s rodiči, ne to to byla výjimka,
SM: mhm
LS: nebo navečer sme většinou nechodili.
SM: a co to způsobilo tu změnu, že ste chodila méně často do toho
kina?
LS: no, začala válka.
SM: mhm
LS: a sice Maloměřice nebyly nějak bombardované, ale i rodiče se
báli lidé se cho- báli chodit večer moc někde z domova, kromě toho
ten fašizmus byl skutečně strašný, to lidé měli strach, když někdo
večer zazvonil, tak eh se třásli hrůzou, že je to gestapo. že sou to
gestapáci a že nás dou zavřít nebo prohledat byt nebo mm prostě
někoho hledali, takže ty em ty situace byly tak drastické pro
normální lidi, že radši večer vůbec nechodili, ven.