Citát
09.376
235:254
LČ: [a] chodila ste e s- teda se sestrou když [říká- že]
JH: [ne], sestra ne, to je o pět roků je mladší to...
LČ: ajo vlastně.
JH: to kdepak, to ne.
LČ: [takže s kým ste tam chodila]?
JH: [té bylo pět a mně bylo deset], no prosím?
LČ: a s kým ste chodila teda?
JH: třeba sama (.) klidně, já si nepamatuju, že bych musela jako s
někým chodit.
LČ: ale potkávala ste se tam [třeba s kamarády ( )]
JH: [no jistě], dětí bylo tam kolem dokola plno dětí, že,
09.376
584:588
LČ: a potkávala ste v kině třeba svoje známé, že byste se potom
bavili o filmu ee když ste šli z kina anebo při při setkání v té v
tom předsálí?
JH: nevím to si nepamatuju.
09.376
677:680
LČ: a chodila ste teda se spolužačkami v té době?
JH: ne, my sme byly na obchodní akademii z celýho Brna, to se
nedalo.
09.376
687:703
LČ: a jak ste nebo s kým s ste teda jako s tou partou ste tam
chodila a co to bylo vlastně teda za [( )]
JH: [s partou] sem nechodila, protože [(v protektorá-)]
LČ: [(vy) ste] říkala, že ste si dali sraz u hříbku, tak [s kým ste
si tam dávala]
JH: [no s klukem.]
LČ: (jo) s klukem.
JH: se spolužákem.
LČ: mhm
LH: byl z druhé třídy sice, ale [(už) ( )]
09.376
711:722
LČ: a s ním ste teda chodila ňák pravidelně ( )
JH: no v neděli většinou v neděli, protože soboty se ještě dělávalo
a byla škola.
LČ: a jak ste se domlouvali na co teda půjdete nebo?
JH: hm
LČ: [kdo to vybíral]?
JH: [někdo to navrhl] a druhej souhlasil, tak (asi tak) je to
09.376
104:134
LČ: dobře. a teď bychom se vrátili úplně do dětství, eh vzpomínáte si,
když ste byl poprvé v kině?
JH: no tak zrovna jako poprvé né. ale my sme, já bych vám řekl jenom
jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy
bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina,
a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina
židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou
vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy
jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se
do kina smělo chodit až od patnácti let.
LČ: aha.
JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel
nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to
byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky
přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo.
LČ: a to už ste byl vy a eště kdo?
JH: no tatínek a maminka.
LČ: [vaši rodiče. takže vy ste tam měl svoje rodiče.]
JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků
vůbec nechodil.
LČ: takže s nimi ste dycky chodil...
JH: vždycky jsem chodil prostě.
09.376
171:189
LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?
JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,
no a jinak sme to brali, rodiče prostě byli normálně nevystudovaní, že,
takoví z těch prostředních vrstev, že, protože jeho tatínek byl stolařem
a maminčin tatínek byl nějakým mistrem v té textilce nebo něco takovýho,
takže nějaký velký vzdělání, měli prostě základní vzdělání a ten náhled
prostě byl (vytvořen), když se jim to líbilo, tak to byly hezké kina a
když se jim to nelíbilo... ale chodili sme i jak se říká na hezký i na
škaredý.
LČ: a rodiče chodili teda společně vždycky teda?
JH: společně, no, to u nás byl takovej jako středa...
LČ: zvyk.
JH: ten <kinový den>.
09.376
266:274
JH: no, měl sem kamaráda, se kterým prostě sem prožil vlastně až do
stáří tak jako, až dokuď teď ještě žijeme a to byl jako velký kamarád,
se kterým sme chodili. my sme se totiž v jeden den narodili.
LČ: mhm.
JH: a chodili sme do toho učitelského ústavu a seděli sme štyry roky
vedle sebe, tak si dovedete představit, že všecky naše výpady a tak dále
byly společné. tak to byl takovej případ, a nó a s ním sme chodili
09.376
410:431
LČ: takže a chodil ste třeba do různých, vybíral ste si taky na různé,
jestli ste šel sám nebo s kamarádem nebo to...
JH: většinou s tím kamarádem, to prostě ojediněle mám dojem, že jsem
nebyl ani jednou, no, potom, když už sem byl v tom třetím štvrtým
ročníku na učitelským ústavě, tak eh sem měl známost s děvčetem, že jo,
no tak víte, no tak, sme byli aj v tom Světozoru ((Světozor)) myslím,
ale dvakrát nebo třikrát, to vím, že sem ji jako doprovázel a teď si
uvědomuju, jesi sem s ní náhodou nebyl někde, ne, my sme byli jenom v
tanečních (.) na těch čajích, ale nepamatuju, že bychom spolu by- třeba
byli někde v kině.
LČ: takže ste s ní šel do toho Světozoru ((Světozor)), protože vám to
tam připadalo sympatické...
JH: tak vím, že sem ji tam pozval.
LČ: a v té době už ste s rodiči nechodil teda?
JH: ne ne ne ne.
LČ: to už jenom...
09.376
522:533
LČ: a potkával ste třeba svoje známé potom po kině, někde v tom foajé
((foyer)) povídali ste si? že byste tam potkal kamarády...
JH: jo to myslíte, když už sem potom chodil sám?
LČ: nó no no, když už ste chodil sám.
JH: no, no tak určitě tam, tam se vždycky čekalo, než se otevře a tak
dále to, vždycky se do toho Světozoru ((Světozor)) musely kupovat lístky
dopředu. tam málo kdy bylo, že by teda jako byly u pokladny lístky. tam
sem, tam někdo vyměňoval, nebo prostě nepřišel a tak dále, ale vždycky
dopředu se kupovaly lístky.