Citát

(...) nejoblíbenější (.) no tak že to bylo nejblíž ta Lucerna.

LG: jo.

EB: (jinak...)

LG: a (.) zůstalo vašim oblíbeným kinem vlas- doteď? nebo do té do
toho osumdesátého devátého, kdy ste říkala, že ste přestala
navštěvovat ty kina?

EB: to sme různě chodili do Kinokavárny.

LG: a tady z těch kin ste měla ee které kino nejradši?

EB: pf to mně bylo jedno,

LG: bylo vám to jedno.

EB: co akorát hrají.

LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino?

ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio.

LR: a co se vám na na těch kinech líbilo.

ML: za prvý, že to bylo blízko

LR: blízko.

ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový, i
když to Studio bylo ee bylo kino jako malý, čili bylo to na úroveň
takzvaný jak se tomu říkalo blechárny,

LR: hm

ML: no to byly tady ty kina, kerý byly na předměstí, jo.

LR: hm

ML: tomu se říkalo blechárny. jo, a mělo to svoje vopodstatnění,
poněvadž vod tamtuď byla velká naděje, že si člověk ňákou tu blechu
přinese, jo, podle toho, co tam chodilo ((smích))

LR: a podle toho, co tam chodilo nebo podle toho zařízení.

ML: ne, podle toho prostě, podle publika, kerý [tam chodilo,]

LR: [aha aha]

ML: jo? a tak to tak prakticky do toho Studia ((Studio)) sme chodili
taky rádi, protože to bylo takový, vono to bylo takový rodinný tam,
víte, to bylo, no víte proč se to menovalo Studio?

LR: no, to nevim.

LR: tak tam vedle byl Masarykův studentský domov.