Citát

to vás biletářka uvedla.
SM: mhm
VB: no
SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom,
VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e
když to viděla že je to volné tak nám to poradila.
SM: mhm hm
VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý.
SM: mhm
VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že?

am byly biletářky, tak jak v divadle.
SM: mhm a v těch předměstských kinech tam, tam e [lišil se]
VB: [ne]
SM: ňák přístup těch zaměstnanců? nebo tam [tam nebyli?]
VB: [tam] př- tam stál ten co utrhoval lístky
SM: mhm
VB: a řekl máte řadu, běžte až dopředu, nebo je to vpravo vlevo
SM: mhm
VB: poradil nám, ano, to je pravda, ale aby nás uvedl, tak jako
uváděli ve městě nebo v divadle (.) to ne.

JV: mhm. a stalo se třeba, že by někoho vyvedl uvaděč? ňákého
člověka, který vyrušoval.

MJ: ee

JV: jestli uvaděč někoho třeba vyvedl z toho kina, když někdo rušil.

MJ: ee ne ale pohrozil.

JV: mhm

MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový
kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo
podle e sedadel, každý chtěl být vzadu, tam to bylo tak zvýšený, tak
dycky hrrrk a ten nás držel a a toto, ale em že by vyvedl, to né, to
by musel nějak ně- dělat ňákou moc velkou pos- to si nepamatuju.

JV: mhm

MJ: ale chodili a šprycali takovou tu lesní vůni, protože tam byl to
vy- vět- klimatizace nebyla, že jo, když tam bylo narvaný lidma, tak
to byl (.) k zalknutí, ale to to my sme necejtili to em si člověk
necítí, že je toto, že jo, ale tak to patřilo jako em jako sme dycky
vstávali a čuchali honem k <sobě (ty)> ((smích)), šak víte co to je,
jo, ten...

JV: ano.

MJ: sprej. chodil kolem a to patřilo jako, to je dobrý kino, oni nám
tam aj řekněme za eee pokropí a nebo nám tam ee nás tam prostě ee
dají takovej požitek, že je tam vůně, provoní to ten vzduch. a to
jenom tak, to dělali v Lucerně ((Lucerna)), jinak ne.

JV: mhm takže jenom v Lucerně ((Lucerna)) tohle to dělali? to
nedělali i v jiných kinech?

MJ: já sem to nikde neviděl. možná, nevím.

MJ: ale u ť- u těch němých filmů prej, ale to sem nezažil, u těch
lepších kin, když ee tam hráli, tak tam byl klavírista, kterej
improvizoval podle toho, co se v kině ee dělalo, že jo,

JV: mhm

MJ: když tam byl ňákej to, tak on začal ((rytmické klepání o desku
stolu)) em jako silněji ňákej boj a když bylo ňáký trochu
zamilovaný, tak ee změnil do tóniny a hrál takový, no prostě ee jaro
a tak, no. a to sem zažil myslím jednou, už nevím, ale mně by to nic
neříkalo, no, ale vím, že se, že to říkali, že tam je, to bylo i na
těch plakátech, že jo, že je tam klavírní doprovod. ((smích))

JV: mhm

MJ: to patřilo jako em aby ta cena se zaplatila, no.

JV: mhm. a jakým způsobem ste se dostávali na tyto filmy? jakým
způsobem ste jako oklamali tu obsluhu [nebo]

MJ: [jo] když byly nepřístupné?

JV: no.

MJ: no to sme se tak schovali a em tak sme si šli po špičkách, já
sem byl dycky malej, že jo. a nebo sme dělali á no st- no (.) dívali
sme se jinam, no, já nevim, tak sme to snažili se, nebo že je nával,
tak oni potom neměli čas si každýho dívat, né abychom tam šli jako
malí kluci a všady a ten uvaděč, tam se trhaly lístky, jako teď, že
jo, tak aby z daleka viděl a povidá, ty sem nechoď.

JV: mhm

MJ: protlačili sme se tam. ale většinou to šlo.

JV: mhm. á byla v kině ňáká Brna e byla v Brně ňáká kina ee která, o
kterých se vědělo, žé tam je možnost na ty nepřístupný filmy jít, že
ty uvaděči, ty pouštěj ty mladší?

MJ: ne.

JV: ne.

MJ: to nevim, to já sem tolik do kina nechodil, abych zjišťoval a
taky ten uvaděč jeden takovej druhej, vonakej tak,

JV: mhm. á lišil se třeba nějak přístup zaměstnanců, v těch nóbl
kinech a v [těch]

MJ: [ne].

JV: menších. ne.

MJ: n- uf absolutně nevím, kdo tam byl a co dělal e em uvaděč a

JV: mhm

MJ: já nevim, šatnář, ale to je e

JV: a třeba nechovali se něják jinak tře- v těch v těch nóbl kinech
nebyli třeba ňáký slušnější nebo ňáký

MJ: ne.

JV: ne. mhm

MJ: (<nepozorovalo se mi>)

JV: ee přístup zaměstnanců em vzpomenete si, uvad[ěči (uvaděčky)]

ŽH: [uvaděči] uvaděči tam byli, ale

JV: pokladní

ŽH: my sme byli odjakživa ukáznění, dobře vychovaný [rodinou, takže
sme]

JV: [takže ste neměli problém]

ŽH: nevybočovali z nějak, nebyli sme divoký ani n- neukázněný.

JV: a třeba vzpomněla byste si, jestli tam n- někoho museli
umravňovat nebo

ŽH: určitě ne, já ne

JV. ne ne ne

ŽH: já nemám takový vzpomínky.

sice sme chodili, to bylo za korunu,
SM: mhm
VB: do těch prvních šesti řad,
SM: mhm
VB: to bylo za korunu. když ste šla zavčas, tak ste dostala, že, ale
do té šesté řady,

jako že ste když ste přišla později, tak ste
nemusela obtěžovat lidi z řad,
SM: mhm
VB: vedle ( ) jako zprava zleva, šla ste středem kam to bylo blíž,
to vás biletářka uvedla.
SM: mhm
VB: no
SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom,
VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e
když to viděla že je to volné tak nám to poradila.
SM: mhm hm
VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý.
SM: mhm
VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že?

SM: [ne] a ta a co byly po té osmé hodině jak ste říkala
VB: [taky ne]
SM: [tak] to nebyly nepřístupné, [jenom že byly pozděj]
VB: [to nebyly ani] jenom že byly to byl ten film který probíhal už
v těch šest hodin
SM: mhm
VB: a potom byl v těch osum.
SM: jo, [takže ne]
VB: [ale bylo] potom kino představení ve čtyři hodiny, to je myslím
dodnes.