Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 11

Vilemina (1919) 01.386 259:266
Rodina

LR: dobře. a vy ste říkala, že ste chodila s maminkou, a takže jaký
byl názor rodičů na film a na kino,
VB: no vona taky ráda šla no,
LR: mhm
VB: ale někdy nebylo.
LR: a tatínek?
VB: tatínek ne, ten se staral, protože von byl jako sám samostatnej,
a to to byla práca, když byla sezóna.

Vilemina (1919) 01.386 394:398
Rodina

VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam,
tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky,
tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli <dva schovaný>,
LR: aha, byla to jakože vaše známá,
VB: no, maminčina.

Vilemina (1919) 01.386 675:681
Rodina

no tak to už sem se ptala té tety mé, co hrála to divadlo, no na
to běž, to je pěkný.
LR: aha, [takže i teta vám radila]
VB: [e jo] no
LR: jo,
VB: tak e protože, my sme si nedovolili jít na ňáké (.) kde bylo
v v tý postelový scény a to, to nebývalo, tak jak je to teď,

Emilie (1922) 01.386 178:189
Rodina

EF: první moje návštěva kina mně byly čtyři roky, protože to sme
bydleli eště, bydleli ještě na venkově. a ( ) já sem se
narodila původně v Kounicích ((Dolní Kounice)). to bylo malé
městečko, že, a to byly ty pojízdné kina. no a moji rodiče, protože
na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo
za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima,
takže... a byly to němé filmy tehdy, že. tak já si akorát pamatuju,
maminka mně potom řikala, první ten film se menoval Sklenice vody. a
to vím, že takovej hézkej s fouskama, že podal takové hezké ženě
sklenici vody, ale o co šlo, to teda sem nevěděla, ale tu Sklenici
vody, ta se mně zafixovala nějak do paměti. tak to byl můj první
film.

Emilie (1922) 01.386 198:201
Rodina

my děcka někdy sme seděli na
pytlech na zemi, ((směje se)) (vite,) zvrácený úplně hlavy, tam nás
rodiče dali, ale mhm to nás brali s sebou, protože neměli nás kam
dát, že, a chtěli to vidět,

Emilie (1922) 01.386 351:364
Rodina

LR: a jaký byl názor rodičů na film a na kino?

EF: no tak ti byli rádi, že taky někam vyšli, protože práce od
nevidim do nevidim. jak to bývalo na venkově, že, a takže pro ně to
bylo zážitek, když se do toho kina, oni nechodili pravidelně nebo
něco, to byla náhoda, když se dostali, když práce to dovolovala, že.
takže tak asi.

LR: a vás podporovali nebo odrazovali od chození do kina?

EF: né, mě podporovali, co se týče, mě podporovali. teda ale jó,
jaksi bez námitek jakýchkoli, ne, když to jenom trochu šlo, tak
řikám tatínek mě vzal na záda a a prostě ((směje se)) nějak sme tu
cestu <absolvovali> ((směje se)).

Rut (1934) 01.386 276:276
Rodina

nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů

Rut (1934) 01.386 379:383
Rodina

LG: a jaký byl názor e rodičů nebo (.) e školy na film? na
navštěvování kin a podobně?

RM: to oni vůbec o to se nikdo nezajímal ve škole nikdo se nezajímal
o to

Rut (1934) 01.386 ...] (566:588
Rodina

RM: [no no] ty byly německý (.) vždycky německý (.) a vždycky se
ukazovalo jak (.) se vyhrává jak vyhráváme tu válku (.) a (.)
propaganda propkakanda ((přeřeknutí)) propaganda to byla (.) jo?

LG: [a jak s- ...]

RM: [protože] to už e vzpomínám si když už (.) Němci ustupovali (.)
už začínali prohrávat (.) pořád se jenom ukazovalo jak se vyhrává a
jak (.) jak sou na tom dobře já vím že sem přišla domů a (.) a (.)
tak sem to vykládala horlivě jak to tam bylo (.) no a maminka řikala
(ale) vono to stejně není pravda, víš? ono to není pravda (.) ale ty
to nesmíš nikomu říkat (.) (protože) poslouchali (.) poslouchala ten
Londýn (.) tak byli s- dost informovaný (.) bylo to tajný teda ale
poslouchalo se

LG: a jak ste na to dítě teda reagovala kromě toho že ste e jako
věděla (.) že to není pravda?

RM: no (..) musela sem slíbit (.) že o tom nebudu s nikým mluvit (.)
co se doma řekne (.) že nesmím mluvit (.) taky sem se někdy proplkla
(.) a (.) vždycky to teda dopadlo dobře že vždycky zasáhl někdo z
dospělých (.) a tak se snažili (.) snažili (.) maminka a ti naši
známí přede mnou nemluvit o takových věcech

Rut (1934) 01.386 1110:1147
Rodina

LG: (...) mhm tak tady sou (..) jo jestli třeba e v té protektorátní
době e (.) jestli e ste viděla třeba jako když někoho vyvedli z kina
nebo nebo něco takového?

RM: no já né

LG: [mhm]

RM: [protože] jako děcko sem nebyla večer, že?

LG: jo

RM: ale moje maminka zažila razie (.) v kině, jo, že hledali (.) a
hlavně (.) kontrolovali, jestli mají obč- e jestli mají průkaz
nějakej, jo?

LG: mhm

RM: a e hlavně to bylo kvůli tomu (.) že hledali třeba (.) nežádoucí
osoby (.) Židi nebo něco takovýho

LG: mhm

RM: který měly zák- e zákaz že (.) chodit j- za války (.) takže ty
razie bývaly (.) že to se (.) uprostřed filmu rožlo všechno (.)
přestalo se hrát (.) vtrhli tam (.) ti gestapáci a (..) a vyváděli

LG: ee (..) byly ty razie jako (.) časté (.) v tom kině?

RM: no tak to nevim jestli byly častý, ale byly

LG: a viděla maminka teda i když někoho třeba vyvedli nebo tak?

RM: no určitě

LG: [jo]?

RM: [určitě] (..) vyvedli