Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 17

Margarete (1923) 2.351 1080:1147
Další osobní údaje

LG: ee jaký byl osud vaší rodiny na konci války

MK: jak jak byl

LG: osud jaký byl prostě

MK: vod mojí rodiny

LG: mhm

MK: můj tatínek zůstal v Brně

LG: mhm

MK: protože ještě musel chodit do služby a moje mamin- von dal mi
maminku sebou aby mně pomohla s těma děckama

LG: mhm

MK: jo a tatínka sme potom našli teprve v Německu

LG: jo a vrátili ste se potom do Brna nebo potom vaši rodiče bydleli
kde

MK: ne my sme já sem byla jak myslim že to vite co se s Brňákama
stalo

LG: no vim

MK: e pochod smrti

LG: mhm

MK: do Pohořelic a potom dál a já sem byla ee vám řeknu větší město
Jindřichův Hradec

LG: mhm

MK: tam byly p- par kilometrů vod tam byli ty moje rodiče vod mého
manžela a od tam sme byli tak jak tak všichni Němci vyhozeny jako
Brňáci do Rakouska

LG: mhm

MK: transportem potom jako pěšky sme šli do Jindřichova Hradce a na
druhé den sme s tó lokálkó co sme tam jede do Nové Bystřice byli
vezeni dráhó tam a tam sme byli vyloženi a zahnani přes hranice a
teď si dělé co chceš

LG: mhm [tak to je smutné]

MK: [takže je to] z domu to co sem z domu vzala a to sem vzala
hlavně jenom na voblečeni pro děcka a trochu pro mě a pro maminku
tak to co sme měli tak to sme měli

LG: mhm

MK: a vod tam sme se s tym museli potom jit pomalu pořád trochu dál
až do Vídně, z Vídně transportem a týden na cestě a přišli sme do
Německa

LG: mhm

MK: až v roku ale v lednu čtyřicet šest

LG: jo

MK: a vyhozeni sme byli třicátýho května čtyřicet pět

Vilemina (1919) 2.351 972:988
Další osobní údaje

: no a tatínek bohužel protože byli ze- brali se za ee Rakouska
Uherska ((Rakousko-Uhersko)), že jo
LR: mhm
VB: tak e to nebyl, to bylo víc lidí, kteří se brali Čech s Němkou,
Němka s Italem, jo, smíšený manželství, ale nám dal tatínek e (v)
český škole, český vychování, já sem neuměla ( ), opravdu ne. a e
(.) tak já sem říkala, no za co má trpět, když von e snažil se jenom
pracovat, nic víc,
LR: mhm takže váš tatínek byl Němec.
VB: no von byl [Brňák]
LR: [původem]
VB: jo tak,
LR: aha
VB: jeho tatínek byl br- Němec,
LR: mhm
VB: a babička byla z Medvědince, Češka, no to bylo všechno takhle,
ale von byl e no tak, vopravdu, nám dal český vychování.

Vilemina (1919) 2.351 74:77
Další osobní údaje

LR: aha, mhm. a tak, teď mi ještě řeknete, takže vy ste, nejdřív ste
chodila do té obecné školy, pak do té měšťanky a pak už ste byla
někde zaměstnaná?
VB: ano,

Vilemina (1919) 2.351 512:520
Další osobní údaje

LR: mhm (.) tak. a ještě by mě zajímalo, jestli ste chodila do
kostela, když ste byla malá,
VB: mhm
LR: a nebo do toho
VB: ano,
LR: konce války, a jak často,
VB: no tak v nedělu.
LR: mhm
VB: protože se šlo na hřbitov potom,

Irena (1922) 2.351 46:174
Další osobní údaje

LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět. kde jste se
narodila.

IK: v Brně.

LČ: a kde ste...

IK: já sem se narodila v Brně, v Brně sem vyrostla, a sem tady dodnes.

LČ: a na jaké [ulici]

IK: [v Židenicích,]

LČ: v Židenicích.

IK: a to byla ulice em která me- ména se střídala, takže to byla
Poděbradova, untrtenvajnbergen ((Unter den Weinbergen)), a teď je to
Viniční ulice.

LČ: ano

IK: ale já sem se přestěhovala, tam sem bydlela šedesát roků,

LČ: hm

IK: a pak sem se přestěhovala sem, to je část Židenic říká se tomu
Juliánov.

LČ: ale do roku čtyřicet pět ste pořád bydlela v [těch Židenicích.]

IK: [ano ano.]

LČ: a kde kde jste chodila do školy.

IK: do školy sem [chodila]

LČ: [na měšťanku,]

IK: na obecnou školu v Židenicích,

LČ: ano,

IK: a em od páté třídy sem studovala na dívčím reálném gymnáziu
((Státní dívčí reálné gymnázium)) v Brně na Mendlově náměstí.

LČ: a em později ještě ste...

IK: vysokou školu Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. ovšem s
přerušením, protože já sem maturovala v době hajdrichiády
((heydrichiáda))

LČ: ano

IK: v dvaačtyřicátým roce, školy byly zavřeny, a pak sem teprve,

LČ: po válce,

IK: mohla nastoupit na vysokou školu.

LČ: a kdy ste se vdala?

IK: <počkejte, to si musim trošku uvědomit.> (.) já sem pak
vystudovala, učila sem, stala sem se kantorkou, a já sem byla za války
zraněná při bombardování, takže sem přišla o ňáký prsa, tady sem byla
zraněná a nemusela sem po absolvování Filozofické fakulty nastoupit na
venkov, jak nás potřebovali, kantory, a nastoupila sem na Křídlovické
taky v Brně, tam sem zase jela učit, ačkoliv sem byla vyso-
středoškolská profesorka, tak sem učila na národní škole,

LČ: hm

IK: potom sem přešla na Hybešovu ((ulice Hybešova)) tam sem
ředitelovala, to už sem byla vdaná.

LČ: ale to bylo tedy až po válce ste se vdávala.

IK: ano, po válce.

LČ: v padesátých letech.

IK: padesát myslím.

LČ: hm a jaké bylo povolání vašich rodičů em [když ste byla malá.]

IK: [tatínek byl] voják,

LČ: hm

IK: československé armády, a <později> kupodivu to souvisí s tim, když
válka skončila, tak on šel do civilu, a byl vedoucím kina.

LČ: aha

IK: takže

LČ: kterého?

IK: kina Jadran v Králově Poli.

LČ: aha

IK: no a maminka byla učitelka hudby, měla soukromou na klavír
vyučovala.

LČ: aha a měla ste sourozence?

IK: ne, já sem byla sama.

LČ: a vy ste tedy dosáhla vysokoškolského [vzdělání.]

IK: [ano.]

LČ: a to vaše povolání vlastně bylo celou dobu ste vyučovala.

IK: ano. potom byla základní em já sem ředitelovala na Hybešce ((ulice
Hybešova)), na em pětitřídní národní škole, potom sem em byla na
osmiletce, pak to byla devítiletka, pak sem přešla na Koněvovu, kde sem
dělala zástupkyni ředitele, a odtud sem přešla na Slovanské náměstí na
gymnázium, takže já sem se <z Brna vůbec nedo-> a tam sem skončila. a v
devětasedumdesátém roce.

LČ: hm

IK: tak skoro třicet roků sem učila, a to už na mě čekali v muzeu
moravském ((Moravské muzeum)), kde sem dělala třináct roků lektorku.

LČ: aha, takže potom ste ještě [(vyučovala.)]

IK: [ano, třináct] roků ještě učila.

Margarete (1923) 2.351 420:426
Další osobní údaje

LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?

MK: ano každou nedělu

LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?

MK: ee no římskokatolické

Margarete (1923) 2.351 203:258
Další osobní údaje

LG: a chtěla sem se zeptat, vy ste říkala, že ste měla ee dva syny
nebo dvě děti em ty se vám narodily kdy?

MK: ten jeden se narodil devatenácet štyřicet dva

LG: mhm

MK: a ten druhé devatenácet štyřicet štyry

LG: mhm ehm teda provdaná ste byla

MK: ano zítra to bude sedumdesát let, co sem měla svatbu

LG: ((smích))
MK: ((smích))

LG: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době před rokem štyřicet
pět?

MK: ee povolání méch rodičů

LG: mhm

MK: takže moje tatínek byl Němec, moje maminka Češka

LG: mhm

MK: a můj tatínek pracoval u pouličních drahách, jo

LG: jo

MK: vod roku vosumnácet devadesát pět a byl v únoru devatenácet
dvacet tři roku eště z devatenácti druhýma zaměstnancama jako Němci
je vyhodili

LG: aha

MK: a můj tatínek potom jak přišel Hitler, tak bévalé starosta Černý
udělal zase to udobření a museli když neměli žádný kloudný povolání,
a to můj sme neměli, tedy můj tatínek, ee tak byl zase ee tedy
zaměstnán u pouličních drah

LG: mhm

MK: roku ee v květnu devatenácet štyřicet

LG: jo

MK: a teď celé čas byl tedy bez práce

LG: mhm
MK: a tedy my sme potom měli na Josefské obchod s ovocem

LG: jo á měla ste nějaké sourozence

MK: ne

Vilemina (1919) 2.351 49:69
Další osobní údaje

LR: mhm a rok narození, jestli se můžu teda zeptat,
VB: deset deset, devatenáct devatenáct.
LR: devatenáct set devatenáct, desátého října tedy,
VB: a desátýho desátý.
LR: aha. a do roku devatenáct set čtyřicet pět ste žila v těch
Žabovřeskách,
VB: v Žabovřeskách,
LR: a e v jaké ulici?
VB: na Sochorové.
LR: mhm.
VB: to byla Za zahrádkou, pak se to přejmenovalo, a zase Za
zahrádkou, tak,
LR: mhm
VB: a teď je to Sochorova.
LR: mhm dobře. a kam ste chodila do školy, nejdřív do obecné jste
chodila,
VB: v ž- v Žabovřeskách,
LR: [ano]
VB: [teď] je tam e e dům s pečovatelskou službou.
LR: mhm
VB: a do měšťanky sem chodila na Sirotkovu.

Vilemina (1919) 2.351 328:345
Další osobní údaje

LR: mhm dobře. tak a teď se už budeme bavit o té době, když ste
chodila do té měšťanky, tam ste chodila tedy od roku devatenáct set
dvacet devět, pokud se nemýlím,
VB: no
LR: a pět let? nebo
VB: ne
LR: ne?
VB: tři, tři [tři roky].
LR: [tři roky]
VB: [tři ano]
LR: [takže] devatenáct set třicet dva.
VB: [tam byly] tam byly tři (ne),
LR: mhm
VB: byla tam čtyř e e, ale do čtvrté já sem nešla,
LR: mhm
VB: protože sem musela už do učení a
LR: mhm
VB: prostě,

Vilemina (1919) 2.351 136:153
Další osobní údaje

LR: mhm, tak. a můžu se ještě vrátit teda do toho dětství, jaké bylo
povolání vašich rodičů?
VB: no, já se nemám čím chlubit, tatínek byl krejčí,
LR: mhm
VB: maminka byla v domácnosti, to tenkrát nebylo, že by, ale chodila
sem (na ) pomáhat, jo, já jako děcko sem, víte, chodila s <ňou>
LR: mhm
VB: ale jinak teda e zaměstnaná nebyla, až v pozdějším věku, tak
byla u Batě ((Baťa)) jako e uklízela,
LR: mhm
VB: a to byla o obchod v Žabovřeskách nahoře na Minské.
LR: mhm
VB: takže to neměla daleko, no a,
LR: dobře. tak a ještě by mě zajímalo, jestli ste měla bratra nebo
sestru, ňákého [sourozence]
VB: [měla jsem] j- no maminka měla štyry děti, ale bohužel ti první
dva za války zemřeli na úplavicu, a potom měla bratra, ten se dožil
sedumdesáti let, no ale já su tady.