Citát
04.371
525:527
JC: to byla sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)), pak měli takový ty
šatny, to byly okna a takový jako v domech, a tam mívali ty vývěsky,
co hrají v kině.
04.371
1502:1504
JC: tak to se tak vždycky rozkřiklo, co je pěkný [a co né, jo]
JV: [takže šeptanda.]
04.371
1559:1578
JV: ste pak jakoby řešili, na jaký film půjdete, nebylo to třeba
tak, že byste cíleně ee sledovala rubriku filmů v novinách, nebo ste
sledovala...
JC: no pak si pamatuju, byly ty kinoreví, ((Kinorevue))
JV: hm
JC: a to byl, to sem si kupovala, nebo, to jo, to se mně [moc
líbilo.]
JV: [takže na] základě toho ste si pak vybírala.
JC: nó, taky, taky.
JV: hm a to bylo od jakého roku?
JC: nó, to už mohlo mně být dvanáct třináct. tak to je (dvacet),
třicet osum nebo, (dvacet třic-) to už aj pozděj,
04.371
565:599
LČ: a kde ste získávali ty informace, ee [vo tom]
MD: [a tak to někdo], to já vím, to někdo prostě někde třeba ee,
třeba byly plakáty, že, taky. byly plakáty, na kteréch bylo ee kina
co hrají, že.
LČ: a tak em a třeba noviny nebo časopisy, to ste nev- nem-
MD: a tak to sem to sem ještě, to snad ne, neměla. neměla ani peníze
a čas. ((směje se))
LČ: takže většinou se šlo s přáteli, nebo ty plakáty, které byly.
MD: [no, většinou to, většinou to].
LČ: [kde bývaly ty plákáty, kde byly]
MD: protože to bývalo vylepený, byly vylepený plakáty a v kina jaký,
který kina prostě co hrály a tak.
LČ: takže tam ste si na to ( )
MD: tam většinou, většinou někdo zjistil, aha tam hraje to mohli
bysme tam jít a třeba sme se aj potkali, někerou ještě druhý, my sme
šli třeba tři a potkali sme je, a kam dete. no deme do kina tam, jo
hrají, je je to hezký, hrají. sebrali se a šli sme, třeba sme
dostali první řadu, za korunu dvacet, první řadu ((směje se)), jo
ale hlavně že sme prostě byli v kině a že sme že se nám tam to
líbilo.
LČ: a a věděla ste třeba, jak se mění ty programy, aby ste věděla,
kdy se máte na ty plakáty...
MD: a no tak to mě ani tak, to nevím, že by mě to zajímalo. ((směje
se)) to ne.
04.371
635:652
JV: a říkali vám třeba na co máte jít e na co nemáte jít?
MJ: ne.
JV: ne nemluvili vám do toho.
MJ: ne, leda když byl ňákej takovej, no naučný, ale to byly, to
dávali zvlášť, ale do toho nám nemluvili, jenom řekli p- právě co
oni taky viděli a to byly em to byly ty filmy e zaprvé ty ee
zábavné, ty veselohry e
JV: mhm
MJ: s Burianem ((Vlasta Burian)) a nebo e potom s e byl Pat a
Patachon americkej a nebo byl ten (.) Voskovec a Werich ((Jiří
Voskovec a Jan Werich)), ale to mělo už úroveň aj teda m- mravní, že
jo, to byl boj proti fašismu e t- to e á ty sociální em to nás tam
vodili a nebo říkali, že to je dobrej film, tak sme tam šli sami.
04.371
929:934
no, ale vím, že se, že to říkali, že tam je, to bylo i na
těch plakátech, že jo, že je tam klavírní doprovod. ((smích))
JV: mhm
MJ: to patřilo jako em aby ta cena se zaplatila, no.
04.371
1077:1107
JV: mhm. á teďka bych se zeptala e jakým způsobem ste si vybíral
film, na který ste do kina chtěl jít? j- jak ste si ee vlastně, kde
ste třeba bral informace o tom ee o tom filmu nebo podle [čeho ste]
MJ: [no z obráz]ků.
JV: z obrázků?
MJ: a a s a psaní, každej film byl vo něčem. a taky herci už no no
pochopitelně, to (.) to bylo dycky n- napsaný co to je za film, i
když to potom třeba em oni to přikrášlovali pochopitelně, ale to už
člověk podle obrázku a podle toho věděl, co to je. no taky, těch
filmů nebylo, on každý běžel štrnáct dní, tak to (nebyla) taková
záplava filmů jak teď.
JV: mhm
MJ: kin bylo hodně, ale hráli tam (.) já nevím, že by tam em že by
někdy, člověk nevěděl na co de.
JV: (.) takže ste získával vlastně ty informace o filmu z těch
plakátů s obrázků, ano? a ještě třeba od někuď? eště od rodičů ste
říkal, že ste se bavili,
MJ: no vod ka- e vod kamarádů.
JV: mhm od kamarádů.
MJ: nó a o- od spolužáků a známých a řekl, to je bezvadný, já sem
viděl film, tak sme tam potom chtěli jít taky a tak to nám řekli vo
čem to de,
04.371
1561:1581
JV: a to byla reklama třeba na film, který se uvede příště? nebo to
byla rekl[ama]
MJ: [to by]lo taky. ano. pokuď věděli, tak to (ono). no to byla
reklamy na zubní pastu a boty a Baťa,
JV: mhm
MJ: já nevim, to bylo plno, a potom, navštivte naše kino, příště
uvedeme, tak to bylo dycky co tam uvedou,
JV: mhm
MJ: a v těch venkovských, v Tišnově třeba jenom napsaný na kus
průhlednýho na celofán a tak to tam pustili d- když neměli em ten a
někde to bylo žé film, já nevim Maryša a ó drama z vesnického
prostředí uvedeme v kině od pátýho do vos[mýho]
JV: [mhm]
MJ: nebo já nevim.
04.371
623:637
jo, to už prostě jako
víc taklec (.) aji sme měli všelijaký brali sme si tenkrát byli
JV: mhm
JJ: ten (.) nevim jak se to jmenovalo (.) Kinorevue
JV: mhm
JJ: nebo tak něco, tak sme si to kupovali
JV: kupovali (ste si)?
JJ: jo a tak, tak sme ee jako (..) to už potom bylo že (.) (člověk)
byl větší, to už vlastně bylo (.) bych řekla (.) za války
04.371
1239:1269
JJ: ještě někdo kupoval si ten časopis (.) [to kinorevue]
JV: [kinoreví] ((Kinorevue))
JJ: jo
JV: mhm
JJ: takže sme třeba to donesli do školy a voni to neměli učiteli
rádi
JV: hm
JJ: [jo (.) učiteli to]
JV: [zakazovali...]
JJ: kolikrát zabavili
JV: (to ste) právě vy si kupovala, že? ste řikala
JJ: no tak já sem tam někdy sem si ho taky koupila
JV: mhm
JJ: jo jak tam byl někdo (.) nó ale (..) tak nebylo to nijaký, že by
tam byli nějaký ty (.) no ale učitelé prostě nám
JV: hm
JJ: ledasco zabavili (..) když něco...