Citát
03.399
2531:2533
JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši?
ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.
03.399
2756:2773
To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.
JV: ehm.
ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))
JV: ano...
ZP: že?
JV: ano, ano.
ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.
02.398
2464:2479
ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.
JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?
ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. ani tramvají
nesměli jezdit, museli stát jenom na jak se to řekne platforma na no
prostě tam jak sou sedadla tak mohli stát jenom venku, venku,
nesměli ani dovnitř do té tramvaje, nesměli.
JV: takže myslíte, že neměli nějaké kino aspoň jedno, kam mohli
chodit?
ZP: po, ne. po okupaci rozhodně ne, ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.
04.396
161:179
AV: jaký byl názor, e, třeba vašich rodičů na film a na kina?
MH: no tak ti to nesměli vědět, že po válce jsem chodil každý den,
poněvadž to by řekli, že to je moc ((smích)),
AV: ((smích))
MH: jenže já jsem si vydělal, já jsem totiž hrál v orchestru, víte,
AV: ano, mhm.
MH: takže jsem peníze měl ((smích)),
AV: ((smích))
MH: a říkám to, v životě se nebudu mít tak finančně, jako když jsem
stu- študák hrával.
AV: mhm, mhm.
04.396
181:190
AV: á, jaký byl postoj třeba, e, školy, kterou jste navštěvoval,
k filmům a ke kinům, jestli se učitelé nějak vyjadřovali
MH: [ne],
AV: [k filmům]
MH: ne.
AV: ne, ne, ne. mhm.
04.396
192:200
MH: akorát vám mohu říct jako jako k dobru, že když jsem jako
hrával, měl jsem kolikrát plno peněz, že jsem třeba půlce třídy
zaplatil
AV: mhm
MH: vstupné.
AV: ((smích))
04.396
208:228
MH: ovšem teď už jsem dvacet let nebyl.
AV: nebyl jste dvacet let v kině.
MH: poslední film, co jsem viděl, to vám řeknu, to bylo v roce
devatenácet devadesát a byl to americký film, ee, Podivná záře nad
Pacifikem ((Tajemná záře nad Pacifikem)).
AV: mhm.
MH: to je sájns fikšn ((science fiction)), že,
AV: mhm.
MH: jak se loď, letadlová loď přenese časem z devětatřicátého roku
před napadením pérl harbru ((Pearl Harbour)), tak to byl
poslední film, co jsem byl v kině.
AV: mhm. a v brněnském kině.
MH: v brněnském.
04.396
238:240
MH: co bylo, no no potom v tom sedmačtyřicátým, t- to byla záplava
amerických filmů, že, to byly válečné filmy, veselohry, duchařské
filmy a tak.
04.396
256:268
AV: bavili jste se o zážitcích, [co jste viděli].
MH: [my jsme se bavili] a dělali kvízy, jsme si dělali taky z toho,
AV: mhm, mhm.
MH: v těch otázkách, co bylo v tom filmu a tak.
AV: mhm, takže takové soutěže
MH: no.
AV: a zábavy. mhm.
04.396
270:290
AV: (.) e, změnila se, ee, vlastně jako, mhm, ča-, mhm, jo takhle,
říkal jste, že jste chodil často do kina a změnilo se to třeba
v období, kdy už jste byl jako desetiletý chlapec a potom třeba
pozdější doba?
MH: ne, to až, jak říkám, až po válce.
AV: až po válce.
MH: až po válce.
AV: až po válce. mhm.
MH: jak říkám, to jsem byl denně v kině a dokonce dvakrát jsem byl
na třech představeních, (víte).
AV: mhm, [mhm].
MH: [a] se mně stalo, že jsem přišel do kina a teď jsme se tam
dohadovali o místo, přišel pořadatel a povídá, dyť vy to máte <úplně
do jinýho kina> ((smích)).