Citát

BH: a kino bylo až vodpoledne

LH: [(až odpoledne)]

BH: [buďto] ve štyry, v šest, nebo v osum hodin.

LH: a naopak bylo třeba ňáké kino, kam ste nerad chodil, které se
vám třeba nelíbilo?

BH: ((smích)) <no to em> dalo by se hzz dalo by se říct, že že byl
takový kino, bylo to náá (..) my sme tomu říkali flokysna.

BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]

LH: [takže na] na úrovni.

BH: ano, na úrovni.

LH: [bylo] přece jenom, bylo pro vás, jak to říci, trošku lepší jít
do nějakého toho...

BH: pochopitelně, dělalo mně dělat to měl em, dělalo mně to dobře,
jo prostě pr- to prostředí na vás působí jinak, jako prostě v tom
kině, kde prostě máte (.) omezený možnosti, malý je to, (...) tmavý,
prostě... (..) to to je ten rozdíl. (.) ten pocit z toho je daleko
větší, když je, když máte větší prostor a je (..) lepší vybaven.

MK: no jo t- t- t- to to nemůžete teďka nic říct ne to je pravda
třeba nemůžete Grand kino ee na Starým Brně nebo Edison ee dát
dohromady s Kapitolem ((Kapitol)), to bylo úplně jináč vybavený než
než to a to bylo to úplně obyčejný

LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba
protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy
zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set
třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba
mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše Češi, do
některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [Řečkovicích se to
ňák...]

MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom Češi.

LH: ehm. tak teď se půjdeme podívat na období protektorátu. ee jak
na vás působily změny po rocé devatenáct set třicet devět, kdy
začaly ee platit protektorátní předpisy? ee tím myslím, byla třeba v
Brně mm kina, která byla německá a která česká, kam chodili více
Němci a kam chodili více Češi?

BH: no tak st- nedá se říct st- nedá se říct, že by prostě to bylo
vyhraněný přímo, poněvač Němci v Brně měli svůj Německej dům
((Německý dům)), kde měli koncertní sál, co tam měli ještě, kavárnu,
restauraci, taneční a nevim, jestli tam neměli dokonce svoje kino.

LH: ehm.

BH: že, takže ale (..) nemůžu říct, že by, že by to byl vyhraněný
jenom německý, nebo nebo jenom český.

LG: mhm emm jak byly rozdíly v těch kinech brněnských, jestli byla
některé ty kina lepší, jestli byly některé německé některé české
[kde se hrály premiérové filmy]

MK: [poslóchéte] za Česka

LG: mhm

MK: za Československou republiku to nebyl rozdil dobrá to ste se ani
to vás to nezajímalo komu to kino patří

LH: ne, vůbec. ee z čeho se v té době skládal program projekce? vy
už ste zmiňovala, že ste se bavili hlavně mm při těch týdenících,
jak to tam vlastně vypadalo? vy ste přišla do kina, zhaslo se, co se
co co nejprve promítali, jak to vypadalo to [promítání?]

MB: [no býval] tam em jako krátký film nějaký nějaký takový k- jako
kreslený spíš, pak byl týdeník a pak byl zase ještě k- jeden krátký
film a pak teprv byl film...

LH: ehm.

MB: pak byla přestávka (..)

LH: a po přestávce?

MB: prosím?

LH: po přestávce [následovalo...]

MB: [mm byl] film, no.

LH: ehm. á měla sté zájem o ty mm o ty doprovodné části programu,
bavilo vás koukat třeba na ty [krátké filmy?]

MB: [ano, ano.]

LH: em které vás bavily a proč, nebo čím vás bavily?

MB: no myslíte ty ty takový ty krátký filmy?

LH: ehm, ehm.

MB: nó, em to bylo takové, já nevim (..) prostě za- zábavný no ne-
nebo em legrační aj. (...)

předtím byl wochengšáu ((Wochenschau))

LH: ehm.

BH: týdeník a pak byl vlastní film,