Citát

Zobrazují se záznamy 11 - 20 z celkového počtu 25

Jiri (1924) 3.354 1694:1706
Dospělost

LS: hm a potom těsně po roce štyrycet pět po osvobození, vzpomínáte
si na atmosféru v těch kinech, nebo na vaše zážitky první po tom
osvobození.

JN: no tak snažili sme se, pamatuju si, že sme se snažili, abysme
sehnali nějaký filmy ty ty novější třeba z války a no tak stávalo se
třeba, že třeba tam někdo vystoupil a řekl k tomu, jo, em em k tomu
průběhu konce tý války a podobně a že jako tam bo- bojovali třeba
naši letci a nějaký takový...

LS: jo.

JN: zmínky, to byly spíš takový dobrovolný vystoupení

Miroslav (1923) 3.354 154:171
Dospělost

JV: bych se zeptala na to e kdy pro vás skončila pravidelná návštěva
kina?

MJ: no v já trvale chodím,

JV: mhm

MJ: do kina, hlavně teď a hlavně chodím do Kina Art, nebo skala
((Scala)), to sou ty filmy, kde ee sou podle mýho názoru kvalitní,
to neni (.) ta masová <bych řekl> ee média, ty filmy, který e sou
vz- mu- musí mít vzrušení a ee no prostě e to nejní em žádnej bulvár
nebo tak bych to řekl, to sou opravdu filmy, kde je jenom několik
diváků, to je dotovaný městem

JV: mhm

MJ: a sou to vopravdu psychologický a e kvalitní e filmy, které mně
velice sedí. já kromě toho sou to většinou zahraniční,

Miroslav (1923) 3.354 1920:1964
Dospělost

JV: mhm ee á změnilo se nějak chování diváků v kině nebo četnost
návštěvy kina s blížícím se koncem války? [že byl]

MJ: [když při]š- e za války

JV: když už když už se blížil konec války, jestli se ty diváci
chovali nějak jinak v tom kině, jestli byla jiná atmosféra.

MJ: (.) v kině ne. to ne- nevzpomínám. no em když už tam někdo šel,
tak viděl, že to bude takový nebo vonaký.

JV: mhm

MJ: (.) ale já myslím, že sem ani tolik nechodil. e na český filmy a
na na německý výjimečně teda, fakt. to to člověk dal dycky přednost
českýmu pochopitelně.

JV: mhm a chodil ste třeba více do kina s blížícím se koncem války
nebo naopak méně?

MJ: no spíš méně.

JV: mhm á proč to bylo? to bylo bylo to z ňákého důvodu? bylo to ňák
spojit- mělo to spojitost [s tím]

MJ: [no ne] z důvodu, že já sem em tu em propagaci em neměl rád, no.
no totiž můj otec jako sokol celoživotní ee když sem maturoval
dvaaštyrycátýho, no tak ho tady ee zavřeli aj se sokolama a pak ee
ho odvezli do Osvětimi a skočil v plynové komoře, že jo, tak já sem
ty Němce eště víc nenáviděl než ostatní kluci, nebo spolužáci, že
jo.

JV: mhm

MJ: čili když mi bylo osmnáct, tak sem ztratil otce, že jo. eště tak
potupně, no.

JV: hm

MJ: umučenej v plynové komoře, no tak sem Němce nenáviděl, no ale e
to občas sem e do kina sem chodil a ee tu propagandu t- tak člověk
viděl f- furt em. pochody a vlajky, no tak to nenáviděl, ale <sám
sem přece nemoh chodit a brat> vocel a a strhávat prapor, to bych
skončil špatně, tó zase <takovej> nikdo nebyl takovou vodvahu. pokud
nebyl partyzán.

Miroslav (1923) 3.354 1985:2031
Dospělost

JV: mhm, dobře á vzpomínáte si na svojí první návštěvu kina po
osvobození?

MJ: (..) no asi jo, ale to byly ty týdeníky jak e pokud k nám začaly
chodit ze západu a taky ty ty naši jak jak se osvobozuje, pokud to
bylo v kinech, tak to sme chodili, samozřejmě, protože em vono ten
film neskončil e fronta se táhla, že jo, to trvalo než tu republiku
přešli a hnedka potom (.) jak odešli, tak e začaly tak filmy byly vo
e v- úplně opačný, že jo, no ale pak to sme zjistili, že to je vše
ee ee sovětský filmy, no tehdy byla sovětská, ne ruská, že jo,

JV: mhm

MJ: no tak ty byly propagace zase obráceně, že jo, to na se nám
začalo lézt kr- krkem, to sme poznali, že to je jiný než to bylo ve
skutečnosti.

JV: mhm

MJ: ale to nějak moc nás neovlivňovalo, tak sme prostě nešli do kina
na ruský filmy e sme teda nikdy nechodili. to ne to.

JV: mhm á po tom osvobození v tom kině, změnila se ňák ta atmosféra?

MJ: no jistě.

JV: j- ja- jak byste jí poslal. tu atmosféru, jaká byla atmosféra po
tom osvobození.

MJ: no (byla) atmosféra všady radostná, [no].

JV: [a] projevovalo se to teda i v tom kině?

MJ: no tak ee týdeníky byly, najednou německý všechno bylo pryč a
všechno bylo český, že jo.

JV: mhm

MJ: takže to byla radostná nálada, ovšem když člověk přijde do kina,
tak se dívá na kino a pak vodejde, to během kina to to tu tu radost
má člověk v sobě, ale během kina to neprojevuje.

JV: mhm dobře takže s-

MJ: to spíš na ňákejch těch věřejných e srazech nebo průvodech a
nebo em to byla radostná atmosféra celkově, ale když už člověk de do
kina, tak de kvůli filmu.

Jaroslav (1926) 3.354 763:768
Dospělost

a tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

Miroslav (1923) 3.354 703:718
Dospělost

a války ovšem
už byly propagační, že jo, jak p- přišel protektorát v roce třicet
devět, tak Němci to ovládali a už to buď šla propaganda a to sme
naopak sabotovali jako Češi týdeníky, ale Němci potom to viděli, že
každej de až po ty, že se čekalo před kinem až bude týdeník, protože
tam byly hrdinný armády německý, že jo, a my sme je nenáviděli,
Němce, to bylo úplně stoprocentní skoro, že jo, všichni nenáviděli
sme válku a Němce, tak sme tam nechodili a oni potom řekli, esli
nepudete hn- prostě jak se začaly hrát týdeníky se zastavělo kino a
lístek nelístek, nikoho tam nepustili, když ne tam nebyl od začátku,
no tak sme to museli vidět, no. ((smích)) to byly takové věci,
dneska už těžko pochopitelný, ale to

JV: mhm

MJ: to si člověk tak vzpomíná, no.

Jaroslav (1926) 3.354 1259:1276
Dospělost

JB: jo měli dobrý revuální filmy, to se potom projevovalo i po válce
když bylo en dé er ((NDR)), tak měli ty ajn kesel buntes ((Ein
Kessel Buntes)) a, no né proč se tomu smějete? to bylo dobrý. mně se
to líbilo.

LG: my sme totiž měli na střední škole e učitele zeměpisu, který si
z toho pořadu dělal v každé hodině srandu, on to měl nakoukané, a
vždycky nám předváděl ňáké scénky z tama, tak proto se směju, že sem
si na to vzpomněla.

JB: tak no to jako ty lidi to byla tá doba zase byla proti proti en
dé er ((NDR)) že anebo proti komunistům, anebo takhle no, tak si
dělali srandu z trabantů, já mám už druhýho trabanta a eště ho pořád
mám, a už je staré třiatřicet let. a jezdí furt ((smích))

LG: ((smích))

JB: kde by, který auto by vydrželo ee třiatřicet let jezdit, no.

Jaroslav (1926) 3.354 190:196
Dospělost

JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to ,
tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v
tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké
film Velká země, jo to byla taková ta,
LG: jo

JB: taková ta kovbojka, no,

Jaroslav (1926) 3.354 1153:1201
Dospělost

JB: ten barevné film, no je to jako, ale kolikrát to nemá tu úroveň,
prtže aj ti herci no teďka nemají, jé no to vám musím říct,

LG: řekněte.

JB: dneska herci pro mě sou mizerní, ale jako dabéři sou bezvadní
teda, dabing když dělají, jo.

LG: mhm

JB: tak to se mně straně líbí, třeba tu leskotovou ((Julie
Lescautová)) jak namlouvá ta ta, no tak to je bezvadný všechno, ale
herecky, prže podivéte se, dřív bylo dřív bylo, hodně řemesel, jo,
byli ševci, byli já nevim kominíci, všechno možný, jo a ty herci se
pohybovali mezi těma lidima, a voni jako voni jako voni jako měli
vypozorovaný co jako ty lidi, ta jejich mimika a řeč, a to všechno
to oni uměli a to už dneska ani néni takový, jo no takoví lidi,
který by e který by byli no takoví, já nevim no jak bych to vyjádřil
se no. dneska je to všechno takový moderní, tak jako mně to
připadají ty filmy, tak jak no jak kdyby to vodřikávali, no, že se
to naučili nebo ta mimika to taky neni vono, protože ty naši starší
herci co byli no dyť to se nedá napodobit no, tak takový už nejsou
žé takové hégr ((Karel Höger))

LG: mhm

JB: jo anebo Smolík ((František Smolík)) anebo em, no zase bych
musel vzpomínat.

LG: já sem měla vždycky nejradši Ráže Vladimíra.

JB: no Ráž ((Vladimír Ráž)) to byl princ takové, že

LG: mhm

JB: hrál prince a takový

LG: a ještě Cupáka Eduarda sem měla strašně ráda.

JB: Cupák ((Eduard Cupák)) vo něm se řikalo že je jako e gáj <anebo
buzerant>

LG: no to vim

JB: jo?

LG: mhm

JB: to víte? (.)

Miroslav (1923) 3.354 1326:1335
Dospělost

teda u nás byl pokuď si
vzpomínám velice pěknej film ee Máj, ten Máchův ((Karel Hynek
Mácha)) Máj, jo

JV: mhm

MJ: to byl film, kterej stál za to vidět. no tak se ta mládež
nejednou směje. už scény, kde von udělá ňákou věc, která vůbec
k není k smíchu, oni čekají na zábavu, no ne, tak to bychom mohli
mluvit o generačních problémech, to