Citát
03.399
403:420
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.
LR: hm
ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.
LR: hm proč vás nezajímaly?
ML: no to byly německý filmy.
LR: hm
ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.
LR: hm
ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
01.397
403:420
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.
LR: hm
ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.
LR: hm proč vás nezajímaly?
ML: no to byly německý filmy.
LR: hm
ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.
LR: hm
ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
01.397
1297:1315
LR: hm dobře. em teďkon už k tomu protektorátu o tom už ste mluvil
(několikrát), ale mám tady pár konkrétních dotazů, ee jak na vás
působily ty změny po tom roce třicet devět, když začaly platit ty
protektorátní předpisy. hlavně teď myslím v těch kinech, jak to na
vás působilo.
ML: no podívejte se, nám to ani tak, nám to ani tak nevadilo,
protože tenkrát běžely německý titulky.
LR: hm
ML: jo, i u českejch filmů byly německý titulky, jo, ale my sme to
prostě brali, no jako, tenkrát dítka sme z toho neměli velkej ten,
sme z toho neměli velkej pojem, no zkrátka a dobře, tak tam byly
německý titulky, no. nehledě na to, že my sme byli tady zvyklí s
těma Němcema žít pohromadě. jo, protože to neexistovalo, že by, že
by před tím rokem třicet osum tady byly byla ňáká nevraživost mezi
Čechy a Němci. dyť my sme si normálně hrávali jako dítka sme si
hrávali s Němcama.
01.397
1324:1327
LR: takže ste to v těch kinech vám to nijak
ML: no oni ty, oni ty německý titulky nám nevadily, nehledě na to,
že my sme to, my sme tenkrát většina z nás německy znala.
04.396
600:602
LČ: a vzpomněl byste si, jak na první návštěvu třeba po osvobození, jestli to bylo zase úplně jinou atmosféru? jestli ste byl v kině nějak po osvobození a jak se to změnilo.
AU: po osvobození to už si nedovedu, nedovedu moc představit. dokonce mám dojem, jestli vůbec sem byl v kině někdy po osvobození. protože to už sem byl starší trošku, tak už mě to tak. já mezi tím, jo, jak sem em říkal že sem dělal v noci třeba ve Zbrojovce a ve dne sem šel řezat to dřevo anebo stloukat ty bedny, tak já sem si tam přivydělal nějaký ty peníze
04.396
227:227
a dneska vůbec. už nemám vo kino zájem ani kdyby mě tam zvali dobrovolně.
04.396
484:486
LČ: a jaké byly teda ty reklamy tehdy.
AU: no, tehdy reklamy nám byly vzácný. protože já si vzpomínám když začala televize, tak sme se dívali aj i na Vídeň třeba, jo? já sem tenkrát bydlel v Řečkovicích, tak sem si udělal takové, no takovou anténku sám, abych chytl Vídeň. Vídeň sem chytal přes rádio, protože já už sem si rádio tehdy po- sem byl ženatej, tak sem si tehdy pořídil, no a to sem si dal na vokno, a když letělo letadlo, tak vono to blikalo světlo, jo, povidám, zas letí letadlo. přeletělo, a tak sem si ladil, ruku sem měl na rádiu a chytal sem zvuk. jak ten vídeňskej nebo, takže my sme si chytali reklamy aj, byli sme zvědaví na ně. třeba v té Vídni. no dneska už není tomu, no, ale když něco začne, tak vás to vždycky zajímá.
04.396
162:180
LR: hm dobře. a ještě poslední otázka tady z toho okruhu, kdy pro
vás skončilo pravidelné navštěvování kina.
ML: když začala televize.
LR: když začala
ML: nebo, vlastně ne, to vám můžu říct hned, to bylo v roce
devatenácet padesát osum, kdy sem byl z Brna přeloženej ven. jo, to
znamená, to sem byl ee ve vel- u Velkýho Meziříčí potom v Chotěboři.
LR: a tam ste do kina už nechodil.
ML: to se do kina nechodilo, protože to, tenkrát ty filmy, prosim
vás,
LR: jo, jasně.
ML: a potom už začala televize, no tak to vůbec.
04.396
649:672
LR: hm a bylo naopak v Brně kino, které ste neměl rád, kam ste
nechodil?
ML: to se nedá říct. no počkejte, po ee po tom po ee v těch
padesátejch letech ano.
LR: hm to už, o tom se [už nebavíme.]
ML: [páč to bylo už] to, to už byl ten, to už v člověku byla averze
už tím názvem.
LR: hm
ML: Moskva, Jalta a tady tohleto to je jak to čpělo tady tím, těma
ruskejma těma tak,
LR: jasně.
ML: to musel bejt skutečně když se tam šlo, tak to musel bejt film
kerej,
LR: [stál za to.]
ML: [jako něco] něco stál za to.
04.396
694:700
a po
válce taky nic moc, páč nesmíte zapomenout, že do toho roku
devatenácet padesát dva bylo jídlo na lístky.
LR: hm v kině se tedy neprodávalo občerstvení.
ML: ne.